Událost v českém peeringu nebo prázdný balónek?

4. července 1997
Modem pro dva SDÍLET NA FACEBOOKU TWEETNOUT
Jednání o zavedení peeringu počala někdy začátkem loňského roku s tím, jak začalo přibývat poskytovatelů připojení do Internetu na našem trhu. Když se mají domluvit dva konkurenti, tak to je vždycky obtížné - v případě peeringu je ovšem jejich počet kolem desítky a taky už jakákoliv domluva představuje nadlidský úkol.
Těm z vás, kteří tráví nekonečné hodiny za volanty svých aut, jistě nepřipadá nadpis tohoto článku nijak zvláštní - zejména v Praze je to téměř pravidlem. Jak se však zdá není to jen doménou silničního provoz. Podobné situace, které na první pohled vypadají paradoxně, vznikají i v oblasti Internetu a jistě nejen tam.

Téma peeringu se omílá už poměrně dlouho stále dokola a přitom se nezdá, že by ztrácel něco ze své přitažlivosti. Už více než rok se o něm mluví, už téměř rok se něco dělá, už pár měsíců to vypadá nadějně a před několika týdny se už zdálo, že by z toho všeho humbuku kolem mohli konečně mít něco i uživatelé. Neříkám, že současný stupeň peeringu je nám, uživatelům, k ničemu, ale stále to jaksi není ono.

Princip peeringu je myslím už snad každému jasný, protože se o něm psalo už mnohokrát. Jde v principu o propojení sítí dvou nebo více poskytovatelů připojení do Internetu. Díky tomu, že se mezi dvěmi tuzemské sítěmi "postaví" jakýsi průplav, nemusí zákazníci jedné firmy při prohlížení WWW serveru v síti druhé firmy cestovat po světě a čekat, až k nim data dorazí oklikou přes půl Evropy či Spojené státy. Místo toho jejich data putují pohodlně po místní lince a samozřejmě se očekává, že uživatel zavedení peeringu pozná v podobě značně vyšší rychlosti, se kterou může přistupovat k českým zdrojům. Peering je ale užitečný i pro samotné poskytovatele, kterým se díky němu částečně uvolní zahraniční linky, po nichž by jinak zcela zbytečně putoval provoz z Čech do Čech. Zdálo by se, že peeringu, který je výhodný v podstatě pro všechny, nestojí vůbec nic v cestě. Zdálo by se.

Porodní bolesti NIXu

Jednání o zavedení peeringu počala někdy začátkem loňského roku s tím, jak začalo přibývat poskytovatelů připojení do Internetu na našem trhu. Když se mají domluvit dva konkurenti, tak to je vždycky obtížné - v případě peeringu je ovšem jejich počet kolem desítky a taky už jakákoliv domluva představuje nadlidský úkol. Přesto vloni v létě vznikl sdružení, které si jako svůj cíl vytklo odstranění ostnatých drátů mezi jednotlivými poskytovateli. Samotné založení NIXu provázely dohady a třenice. Více o nich najdete v jednom mém starším článku o peeringu a NIXu.

Prvním výsledkem úsilí členů NIXu bylo zřízení jedné místnosti v desátém patře pražské telekomunikační věže (pokud jste někdy měli pocit, že uprostřed Prahy vidíte raketodrom, tak ta raketa připravená ke startu do vesmíru není raketa, nýbrž zmíněná věž). Záměrem bylo zavést do tohoto místa výhonky všech sítí a připravit tak podmínky pro peering - ten měl ovšem zůstat otázkou dvojstranných dohod, takže samotné členství v NIXu ještě rozhodně neznamenalo a neznamená poukázku na peering. Je skutečností, že klíčovou roli v této fázi sehrála firma Datac, která provozuje síť Bohemia.Net; řada členů NIXu připouští, že bez ní by byl dnes peering v NIXu stále jen vizí ze světlých zítřků. Bohemia.Net byl také první, kdo se svou linkou dorazil do NIXu zkraje tohoto roku a po nějaké době čekání (než dorazili další) zprovoznil první peering v NIXu. Dál už to šlo v podstatě jako na drátkách, tábor propojených poskytovatelů se rozšiřoval a i NIX jako sdružení se z původních sedmi členů rozrostl na dnešních jedenáct. Aktuální stav peeringu je dobře vidět z tabulky na WWW serveru NIXu, byť obsahuje některé drobné nepřesnosti.

Železná opona není minulostí?

Podíváte-li se do uvedené tabulky, na první pohled zjistíte, že se v NIXu nacházejí přibližně tři kategorie poskytovatelů. První z nich tvoří čerství členové, kteří ještě nestihli zavést do NIXu svoji linku, ale nepochybně se tak brzy stane (Terminal Bar, OASANET a také NetForce, které v tabulce - nevím proč - není vůbec uvedeno). V další kategorii najdete ty, kteří peering mají a až na jednu drobnou výjimku jsou propojeny systémem každý s každým (IBM, Datac, PVT, GTS, LUKO a VOL). Není těžké uhodnout, kteří dva poskytovatelé se řadí to třetí kategorie - CESNET a Internet CZ. Tyto dvě firmy se od ostatních odlišují svým vztahem k peeringu, který nepatří mezi ty nejvřelejší.

Internet CZ do NIXu zatím ani nemá zavedenou linku, přestože patří mezi zakládající členy. Oficiální důvody hovoří o technických problémech a o probíhajícím stěhování, ale skutečnost je někde jinde. Internet CZ totiž na peeringu nemá velký zájem a vyznačuje se značnou opatrností při výběru potenciálních partnerů. Propojen je tak v současné době jen CESNETem, což má své historické kořeny, a nově také s PVT - ovšem nikoliv prostřednictvím NIXu.

Pozice CESNETu je trochu jiná. Jako v současné době zřejmě největší tuzemský poskytovatel, který se navíc rád chlubí svými informačními zdroji (zatím celkem oprávněně, ovšem zatím!), má zřetelnou tendenci se dívat na případné partnery poněkud svrchu. Jeho přístup k nim se dá shrnout velmi jednoduše: "Chceš peering? Zaplať." Jsou poskytovatelé, kteří v zájmu svých uživatelů skutečně zvolili tuto cestu a za peering CESNETu platí - mimo jiné GTS, CzechNet a Terminal Bar.

Celkově se tedy zdá, že churchillovská železná opona zdaleka není minulostí, byť se v tomto případě nejedná o politiku. Vznikly zde totiž dva tábory poskytovatelů, mezi nimiž stojí téměř neprodyšná zeď. Bezradný uživatel a zákazník pak stojí před problémem, do kterého z nich má vstoupit - nejen koncový zákazník, ale především provozovatelé WWW serverů. Nakonec i my sami jsme museli na tuto situaci reagovat zřízením mirroru našich stránek v síti CESNETu, což by normálně bylo nenormální.

PVT nakukuje za oponu

V poslední době se však po sobě odehrály hned dvě významné události, které vypadaly jako vytoužené blýskání na časy. Podnik výpočetní techniky, který je v oblasti Internetu značně aktivní, se totiž po dlouhých jednáních dohodl nejprve s Internetem CZ a poté i s CESNETem na peeringu. Zvláště domluva s CESNETem byla podle informací ze zákulisí poměrně obtížná. Ze všeho nejdříve prý CESNET trval na paušální platbě, protože předpokládal, že vzájemný provoz bude v jeho prospěch (tedy že víc dat poteče od CESNETu k PVT). PVT na myšlenku finanční kompenzace přistoupil, ale pod podmínkou, že se provedou měření a zjistí se, jak to opravdu je. Jak řekli, tak udělali. Jednoho dne ráno na obou stranách spustili důmyslná zařízení a měřili. Na druhý den u PVT vyhodnotili výsledky a jaké bylo jejich překvapení, když zjistili, že skutečný stav věci je přesně opačný, než jak CESNET předpokládal - více dat teklo ze serverů PVT k uživatelům CESNETu. Nelenili a napsali do CESNETu, který odvětil, že oni tak rychle výsledky nemají a že to bude chvíli trvat. Potom už se prý o výsledcích měření nemluvilo, jen o týden později zaklepal na dveře PVT pošťák s dopisem od CESNETu. Ukrýval se v něm nový návrh, kde už se o kompenzacích nemluvilo. A tak je podle dostupných informací peering PVT s CESNETem zcela zdarma, což je v případě CESNETu poměrně převratná záležitost.

Zdálo by se, že je to vlastně idylka. Ne tak docela. Neřekl jsem totiž ještě, kde a kudy je tento peering realizován - přes NIX. Na tom by nebylo nic špatného, ba naopak. Kámen úrazu je ovšem v tom, že CESNET je do NIXu připojen linkou o rychlosti 128 kb/s, což je v porovnání s 2 Mb/s, které má drtivá většina ostatních členů, poměrně málo. Pro provoz mezi CESNETem a PVT to samozřejmě to naprosto nestačí a spojení je tak mimo noční hodiny trvale přetížené.

O kousek výše jsem hovořil o peeringu mezi CESNETem a PVT jako o události. Neučinil jsem to tak docela náhodou. Stejně jej totiž označil kdosi v jedné z českých elektronických konferencí a dostalo se mu jen lakonické odpovědi, že událost vypadá poněkud jinak - tato věta byla potrhnuta přiloženými výpisy z traceroutu, které ukazovaly tragickou neprůchodnost dotyčné linky. Nejsmutnější a zároveň nejsměšnější věcí na celé této záležitosti je, že komunikace mezi oběma sítěmi byla výrazně rychlejší před zavedením peeringu než po něm. I přes tu Ameriku je to zkrátka někdy rychlejší než přes Žižkov, ach jo. Na celé věci já sám osobně shledávám jediný světlý bod a to je skutečnost, že podobný scénář jsem předvídal ve svém komentáři už loni v říjnu; tentokrát bych se byl ovšem býval raději mýlil.

Oficiální zprávy o tomto peeringu nejsou k dispozici, protože ve smlouvě o peeringu je údajně klauzule o tom, že do 60 dnů od zřízení peeringu o něm mohou obě strany informovat pouze společně. To se nedaří, takže jsem u zástupců obou stran narážel jen na neproniknutelnou vrstvu vynuceného mlčení. Neoficiálně jsem se ale dozvěděl, že ani tato doslova ostudná situace, která rozhodně nedělá myšlence peeringu dobrou reklamu, by měla už brzy dojít svého konce. Snad již 11. července, tedy za týden, by měl být proveden upgrade linky CESNETu na 512 Mb/s, což by mělo přinést citelné zlepšení situace.

Bude někdo další

Vypadá to tedy, že značné úsilí, které zástupci PVT ve věci peeringu vynaložili, nakonec přinese své plody. Nezdá se ale, že by ho v nejbližší době měl někdo následovat a přisupivší doba dovolených to jen dotvrzuje. Na postoji CESNETu se totiž příliš nemění a nikdo z ostatních poskytovatelů celkem pochopitelně nejeví velkou ochotu mu každý měsíc přisypat do kasičky poměrně značný peníz za peering. Těmi, které celá tato situace bolí nejvíce, jsme my všichni, tedy zákazníci. Inu, náš zákazník, náš pán.

Váš názor Další článek: Modem pro dva

Témata článku: , , , , , , , , , , , , , , ,