Ubuntu 6.06 LTS: Další linuxová konkurence XPéčkám?

Když jsme před nějakou dobou uvedli recenzi na nový SUSE Linux, vyvolal článek nebývale velký zájem. Další linuxovou distribucí, která má ambice stát se dostupnou alternativou k uzavřeným operačním systémům, je Ubuntu 6.06 LTS. Prozkoumali jsme ji skrz na skrz a výsledky našeho zjištění přinášíme v tomto článku.

Ubuntu je linuxová distribuce postavená na Debianu (linuxové jádro 2.6.15-23-amd64), která je zcela zdarma a tvoří tak zajímavou alternativu ke komerčním distribucím od Novellu, Red Hatu nebo Xandrosu. Tato distribuce možná není tak obsáhlá jako produkty zmíněných firem, na druhou stranu dává naději, že nový linuxový uživatel nebude zmaten z tisícovek aplikací, balíčků a zdrojových kódů.

Distribuci Ubuntu si můžete stáhnout ve formě ISO obrazu instalačního cédéčka. K dispozici jsou verze pro platformy x86, PowerPC a AMD64. K dispozici jsou dále varianty pro serverové počítače, desktopy a speciální CD určené například OEM distributorům. Tento článek bude poplatný verzi pro desktopové počítače s AMD64.

Pro začátek instalace netřeba

Jak je u Ubuntu dobrým zvykem, nenutí uživatele k okamžité instalaci systému do počítače. Instalační médium umožňuje spustit systém i bez instalace. Až poté, kdy se uživatel rozhodne, že mu Ubuntu vyhovuje, může začít s jeho překopírováním do počítače. Po nabootování z CD vás přivítá nabídka s volbou jazyka, rozlišením obrazovky, a možností nastavení dalších parametrů pro zavedení linuxového jádra. K lokalizaci bych měl malou připomínku. Po změně jazyka a volbě jiného rozlišení než VGA totiž dojde k odsunu popisků mimo obrazovku. Myslím, že by to šlo vyřešit i elegantněji, jako u jiných distribucí.

Spouštěcí nabídka Ubuntu

Jakmile odstartujete spuštění systému, načte se Ubuntu do paměti, spustí se grafické rozhraní a prostředí Gnome. To je v Ubuntu tím hlavním. Od Ubuntu odvozená distribuce Kubuntu zase nabízí prostředí KDE. Start systému z CD trvá několik minut, záleží samozřejmě na kvalitě média a schopnosti optické mechaniky jej přečíst.

Vítejte v prostředí Gnome

Jak jsem tedy již zmínil, je výchozím grafickým prostředím v Ubuntu Gnome. Po spuštění vás přivítá typická lišta tohoto prostředí, spolu s dohněda laděnou tapetou na pozadí. Hnědé a šedé barvy jsou vůbec pro Ubuntu charakteristické. Pokud jste v Gnome ještě nikdy nepracovali, můžete vyzkoušet nabídku pro spouštění aplikací. Druhá položka v horní liště slouží pro snadný přístup k důležitým složkám v systému a k diskům. Následuje nabídka s pomůckami pro nastavení systému. V Ubuntu na vás čekají také tlačítka pro spuštění výchozího webového prohlížeče (Firefox 1.5.0.3) a poštovního klienta Evolution. Podobně jako ve Windows je zde ovládání hlasitosti, datum a čas. Úplně v rohu je pak tlačítko pro vypnutí počítače, restart systému, zamknutí obrazovky nebo odhlášení uživatele.

Ubuntu se spuštěným Firefoxem

Na liště při dolním okraji obrazovky je zobrazován seznam spuštěných aplikací. Najdete tu také náhledy na další pracovní plochy, které vám Gnome umožňuje využívat. Je zde také tlačítko pro zobrazení souborů smazaných do koše. Uživatel Windows by se zde měl cítit pohodlně. Až na menší rozdíly je totiž ovládání grafického prostředí stejné jako u Windows. Okna programů mají stejně umístěná minimalizační a maximalizační tlačítka, i křížek pro zavření okna. Snad jen dvojité poklepání do levého horního rohu okna jej neuzavře, ale vytrvale zobrazuje příslušnou nabídku.

Nástroj pro sledování systému

Nabídka aplikací

V porovnání s distribucemi, které nabízejí tisíce aplikací v základní instalaci, je na tom na první pohled Ubuntu mnohem hůře. Ovšem méně v tomto případě může znamenat i více. Myslím, že řada uživatelů bude ráda oproštěna od svobody výběru různých aplikací s tím, že bude věřit, že jediný grafický editor nebo skenovací program v nabídce, je tím nejlepším, co mu mohli tvůrci Ubuntu nabídnout.

Pro kreslení můžete použít GIMP

Pro práci s grafikou je v Ubuntu připraven GIMP, nechybí prohlížeč obrázků a skenovací program. Z internetových aplikací tu je důvěrně známý Firefox, poštovní klient Evolution, komunikátor Gaim, Terminal Server Client a internetový telefon Ekiga. Ten bohužel ihned po spuštění píše chybová hlášení o nedostupnosti potřebných služeb a protokolů.

Několik internetových aplikací v Ubuntu

Co se týče kancelářských programů, dalo se čekat, že se zde objeví balík OpenOffice.org, zde ve verzi 2.0.2. V aplikační nabídce najdete zástupce pro spuštění databázového programu, prezentačního nástroje, tabulkového kalkulátoru a textového editoru. Jednoduchá možnost spuštění grafického editoru z této sady zde chybí, namísto ní je opět přítomen zástupce pro spuštění poštovního klienta a PIM nástroje Evolution.

Kancelářský balík OpenOffice.org

Pomocí velice srozumitelného programu Alacarte Menu Editor však můžete spouštěcí nabídku upravit. Méně zkušený uživatel jednoduše zatrhne další položky, které chce v nabídce zobrazit, případně některé vypne. Zkušenější pak mohou přidávat položky úplně nové. Díky tomuto programu tak není problém jedním klepnutím doplnit chybějícího zástupce pro spouštění OpenOffice.org Draw. Složitá editace konfiguračních souborů se k nelibosti odpůrců Linuxu nekoná.

Nástroj pro úpravu spouštěcí nabídky

V nabídce Příslušenství najdete kromě editoru nabídky jednoduché pomůcky pro snímání obrazovky, zobrazení mapy znaků, kalkulačku, online slovník, textový editor, nebo terminál pro zobrazení příkazového řádku. Pro práci s multimediálními soubory jsou připraveny přehrávače, převaděč CD, záznamník zvuků a vypalovací program pro sestavení hudebních cédéček.

Ubuntu je připraveno i na multimédia

Práce v Ubuntu

V případě, že používáte Ubuntu spuštěné pouze z CD, je reakce na požadavek spuštění aplikací poněkud delší. Nicméně pokud velké aplikace jako třeba OpenOffice.org spouštíte opakovaně, je doba nutná ke spuštění výrazně kratší. Obdoba Konqueroru či Průzkumníka, nazvaná jednoduše Prohlížeč souborů, je jednoduchá aplikace, která vám umožní přístup k souborům v počítači a na výměnných médiích. K mé nelibosti nebylo možno z live CD systému přistupovat na pevné disky formátované systémem NTFS. Zarazil mě hlavně důvod – systému vadilo, že disk není vyměnitelný. Po opakované zkoušce v prostředí nainstalovaného systému již vše fungovalo, tedy logicky kromě zápisu na tyto oddíly. Pokud zůstanete pouze v prostředí Linuxu, bude vám správce souborů sloužit téměř bez problémů. Nabízí rychlý přístup k důležitým složkám, diskům, umožňuje pohodlně vyhledávat soubory a také se dovede připojit k FTP, SSH, sdíleným položkám Windows, WebDav a dalším službám.

Souborový manažer v Gnome

Ubuntu v rámci File Manageru nabízí také snadný přístup k počítačům v sítích Windows. Bohužel se na testovací konfiguraci nepodařilo tuto možnost zprovoznit. Správce souborů nenacházel žádné vzdálené počítače.

Na uživatele Windows čeká další podobnost. V Ubuntu, resp. v souborovém manažeru Gnome můžete vypalovat cédéčka a DVD stejným způsobem jako v Průzkumníkovi. Stačí jen přetáhnout soubory a vložit prázdné médium. Pohodlná je také práce s přenosnými disky USB. Stačí je jen připojit a vyčkat na zobrazení zástupce na ploše. Po připojení je také automaticky spuštěno okno souborového manažera s náhledem na obsah tohoto disku. Ovšem pozor, toto platí jen při spuštění live CD nebo nainstalované distribuce v režimu správce systému. Běžnému uživateli je po připojení USB disku sděleno, že připojovat diskové oddíly může pouze správce. Toto rozhodně nepovažuji za projev uživatelské přívětivosti, ba naopak.

Vypalování pomocí souborového manažera

Kdo by čekal snadné spouštění windowsových aplikací s využitím Wine, bude zklamán. Wine není součástí instalace a nenajde jej při základním nastavení (viz dále) ani nástroj pro instalaci nových aplikací. Nejsem sice příznivcem takovéhoto křížení dvou různých platforem, ovšem nevidím důvod, proč by Wine nemohlo být standardně přítomno. V SUSE Linuxu 10.1 funguje docela pohodlně.

Když výchozí programy nestačí

Komu nebudou postačovat výchozí aplikace, může využít nástroj pro správu programů. Ten se podobá známé windowsové aplikaci Přidat / odebrat programy. Dostupné aplikace jsou zobrazeny v několika kategoriích, k jednodušší navigaci můžete použít vyhledávání. Pokročilí uživatelé se mohou přepnout do klasického správce balíčků. Zřejmě v zájmu zachování stability a usnadnění výběru nejsou zobrazovány všechny aplikace, které je možno instalovat. To lze změnit zapnutím volby pro zobrazení nepodporovaných a komerčních aplikací. Pak již dostanete možnost nainstalovat i již zmíněné Wine.

Správce programů v podání Ubuntu

Instalace doplňujících balíčků je rychlá a pohodlná. Pokud se nenachází na instalačním médiu, jsou automaticky staženy z internetu. Ten rovněž slouží k aktualizacím vlastního seznamu dostupných aplikací a správcovský program díky nim nabízí aktuální informace.

Chcete mít Ubuntu v počítači?

Pokud se vám distribuce Ubuntu zalíbila, můžete pomocí zástupce na ploše spustit průvodce instalací do počítače. Přestože jsme zvolili při spouštění českou lokalizaci, instalátor komunikoval částečně anglicky. V průběhu instalace budete vyzváni k zadání několika údajů, jako je jazyk, časové pásmo, rozložení klávesnice, uživatelské jméno a heslo. V praxi stačí pouze odsouhlasit nabízené údaje. Nejožehavější částí je rozdělení pevného disku. Nastavení automatického rozdělení mi nepřipadalo příliš jasné, nedalo se určit, jak se instalátor zachová. Ruční úprava diskových oblastí a výběr místa pro instalaci na tom byla výrazně lépe.

Nastavení diskových oddílů pro instalaci

Celý proces instalace od jejího spuštění po dokončení trval příjemných jedenáct minut, a to včetně rozdělení diskových oddílů a výběru přípojných bodů. Ještě jednou musím zmínit ruční úpravu diskových oblastí, která, přestože je určena spíše pro zkušenější, byla nanejvýš srozumitelná a jednoduchá. Po dokončení nakopírování souborů do počítače restartujete počítač a můžete zkoušet Ubuntu z pevného disku. Překvapila mě dnes již nemoderní textová nabídka pro výběr operačního systému. Jiné distribuce dnes již nabízejí pěkný výběr v grafice.

Instalátor měl také problém s pořadím diskových oddílů v počítači a výsledkem bylo, že nešla spustit ani nová instalace Ubuntu, ani žádný z již dříve instalovaných operačních systémů. Jediným řešením byla ruční úprava konfiguračních souborů zavaděče Grub. V porovnání se SUSE Linuxem 10.1, který na stejném počítači takový problém neměl, je na tom nové Ubuntu zase o něco hůře.

Začátečníkům nedoporučujeme

Od nového Ubuntu jsem zřejmě očekával příliš. Těšil jsem se na systém, který díky jednoduchosti a malému počtu pečlivě vybraných aplikací, bude snadné bez problémů používat. Zklamala mě podpora práce s disky NTFS u live CD, resp. jakékoli propojení s Windows, ať už jde o přístup po síti nebo čtení z disku. U běžného systému mi vadily zbytečné restrikce pro běžného uživatele, jako je například nemožnost práce s USB diskem.

Grafické prostředí Gnome působí uhlazeným dojmem, dobře se na něj kouká. Ovšem Ubuntu jako takové mi nenabídlo nic, co by mě zaujalo. Moc na tom nezměnila ani lokalizace live CD, kdy jsou počeštěny pouze některé nabídky a většina aplikací komunikuje v angličtině. A to včetně tak důležitých programů jako je Firefox, OpenOffice.org nebo souborový manažer. Naštěstí se tak děje pouze u systému spuštěného z cédéčka. Myslím, že Ubuntu je zajímavá distribuce pro zkušenější uživatele Linuxu, které nezastraší občasné problémy. Začátečníkům ji však s klidným svědomím doporučit nemůžu.

Diskuze (387) Další článek: Intel nabízí přídavnou PCI kartu pro VoIP s běžným telefonem

Témata článku: , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,