Není.
Začnu od vašeho příspěvku a pak se zkusím podívat na ten článek.
1) "a vybitim jednotlivych clanku akumulatorove sady pred jeho novym nabitim na minimalni hodnotu danou vyrobcem (obvykle 0,8V) a zamezit tak jeho prepolovani"
- toto je holý nesmysl. Vybitím jednotlivých článků na 0,8V před novým nabitím žádnému přepólování nezebráníte. Těch 0,8V je limit pod který by se neměl článek dostat (i když u některých mezních použití aku se články vybíjejí na speciálním přípravku až na 0,4V/čl, ale to už je o něčem jiném). K přepólování článku může dojít v případě, že je jeden z článků sady slabší (méně nabitý) a při vybití celé sady (např 10čl na 8V) dojde k tomu, že se ten slabší článek vybíjí rychleji a dojde až k tomu zmíněnému přepólování. Aby k tomu nedocházelo, tak se u vícečlánkových sad používá formování (ne formátování jak je chybně uvedeno na skyfly) aby se články srovnaly. Toto formování se děje proudem 0,1C po dobo 14-16 hodin.
2) "Vybití na minimální hodnotu napětí má historický původ."
- historii tady neřešíme. Řešíme aktuální stav a tato dobře míněná rada je u novějších akumulátorů stejné hloupost jako lít do moderních aut olovnatý benzín. Každá moderní nabíječka (ne zdroje proudu, které se někdy jako moderní nabíječky tváří) vyhodnocuje průběh nabíjení tzv. delta peak, který je jiný u NiCD a jiný (méně výrazný) u NiMH. U akumulátorů Li-Ion, Li-Pol se nabíjí úplně jinak a to zdrojem napětí nastaveným na 4,2V/čl.
3) "Právě naopak. Úplným vybíjením hrozí, že článek v baterii přepolujete. (Pokud nemáte nabíječku, která je schopna měřit každý článek zvlášť a vybíjení včas a individuálně ukončit. Což v případě baterií - např v mobilu - ani není technicky možné)"
- přiznám se že této větě moc nerozumím, ale o tom, kdy se článek přepóluje jsem psal výše. A nabíječku, která měří každý článek zvlášť neznám. Znám anylyzátory, ale to už je jiná kategorie použití. Proto, aby se články sady po vybití srovnaly se používá přípravek tohoto typu http://www.sysala.cz/Elektro/Disch/schema.jpg
4) jak píšete níže v diskuzi formování (opět opakuju ne formátování) není fáma, ale má 2 důvody
- nové akumulátory je potřeba tzv. rozhýbat a to se daří nejlépe právě formováním, kdy je vidět jak postupně roste kapacita
- srovnání delší dobu použivaných akumulátorů - to platí zejména u vícečlánkových sad. Tím více myslím nad 6 článků.
5) k tomu článku.
"Formátovat nebo neformátovat?" - opět opakuju, autor si plete pojmy, přitom v odstavci používá text "je zformován" a uvádí formování jako nesmysl. Nesmysl to je pouze v případě, že nemám potřebné zařízení pro formování a jeho cena by překročila zisk, který formováním dosáhnu. Těch 10% (i když to při přepočtu dosažená kapacita x životnost bývá spíše 20-30%, což záleží na tom, jaká péče se akumulátorům věnuje), které tam uvádí je u akumulátorů v mobilu nebo u jiných spotřebních zařízení skutečně zanedbatelných. Význam mají u aplikací, kde je potřeba z akumulátorů dostat maximum a přitom zajistit jejich maxilální životnost. A to určitě mobil nebo lampa na jízdní kolo není. Takže mýt to není, pouze souhlasím s tím, že u zařízení spotřebních jsou to zbytečné náklady, pokud se akumulátorům nevěnuje další následná péče.
"Rozhodně si kupte tuto dražší nabíječku, která umožňuje články před nabíjením úplně vybít," zní pak zdánlivě rozumná věta a útrata je okamžitě dvojnásobná. To jsou ale peníze nikoliv dobře investované, nýbrž z okna vyhozené."
- toto je do nebe volající hloupost a poznal to každý, kdo alespoň trochu sleduje průběh životnosti akumulátorů. Pokud této mé větě nevěříte, tak vám není pomoci a skutečně si kupujte "nabíječku" na asiiské tržnici, která obsahuje trafo a diodu. A když je to ta dražší, tak jako bonus ještě filtrační kondenzátor, který je ale dosti často určen pro nižší napětí.
"Paměťový efekt"
- popsal jsem v minulém příspěvku, nevím, co bych k tomu více dodal
"Počet nabíjecích cyklů - životnost"
- odsud se dá s tím článkem vcelku souhlasit.