Typy akumulátorů používané v mobilních přístrojích

Diskuze čtenářů k článku

Joker, Joker  |  01. 05. 2005 08:09  | 

"Ve skutečnosti nemá jev, ke kterému v praxi dochází, se skutečným paměťovým efektem mnoho společného. O co tedy skutečně jde? Když budete akumulátor nabíjet tak, že ho nabijete, pak vybijete jen z části, následně opět dobijete a zase jen z části vybijete, tak se časem sníží kapacita těchto akumulátorů."
OK, a co je potom paměťový efekt?

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
napik, napik  |  01. 05. 2005 10:01  | 

Taky tomu moc nerozumím. Že by pan autor článek po sobě nepřečetl.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Jerry  |  01. 05. 2005 13:06  | 

Hlavne, kdyz o kousek dal je napsane: "A to proto, že si zapamatují dolní mez"

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
yorg, yorg  |  02. 05. 2005 13:45  | 

Snad to ozřejmí citace z jiného článku:
Paměťový efekt akumulátorů - blud nebo oprávněná obava?

Ani jedno, ani druhé. To, co je obvykle v diskusích považováno za paměťový efekt s tím, co bylo jako paměťový efekt skutečně popsáno, paměťovým efektem není (hrozná to věta). Proč, to se dozvíte, když si najdete čas a pokusíte se tento poměrně dlouhý článek přečíst.

Co by to mělo podle často uváděných popisů být?

Když budeme akumulátor nabíjet tak, že ho nabijeme, pak vybijeme jen z části, pak opět dobijeme a opět jen z části vybijeme, tak by se časem měla snížit kapacita těchto akumulátorů, protože si ZAPAMATUJÍ dolní mez, na kterou byly obvykle nabíjeny a celková využitelná kapacita akumulátoru tak bude jen od této meze do maxima. Přitom podle často uváděných popisů není ani tak důležité jestli se akumulátor vybíjí pořád na stejnou úroveň, ale je důležité, že se před nabitím úplně nevybil. A celý problém se tak zúží pouze na doporučení vybít akumulátor před jeho dalším nabitím.

Co to tedy ve skutečnosti paměťovým efektem je?

Paměťový efekt provázený úbytkem kapacity akumulátoru byl pozorován v NASA u družic při přesně daném opakujícím se režimu nabíjení a vybíjení na stále stejnou úroveň. Tento úbytek, který se projevoval tím, že napětí na akumulátoru po nabití poměrně rychle kleslo na úroveň ve které bylo při posledním zastínění a na tomto napětí se pak udrželo. Popsaný jev vznikl vlivem opakovaného a pravidelného směrování družice vůči slunci a byl poměrně snadno odstranitelný opakovaným vybitím článků na minimální úroveň danou výrobcem. Tedy nebyla to trvalá a nevratná změna daná výraznou změnou chemické struktury článku.

Proč to, co je za paměťový efekt považováno, paměťovým efektem není?

To, co se za paměťový efekt často považuje (v podstatě to je také úbytek kapacity článku) je změna chemické struktury článku, které lze předejít (nebo ji výrazně omezit) pouze zacházením s akumulátory tak, jak je doporučováno výrobci. Tedy pracovat s články v rozmezí proudů a napětí pro které jsou určeny a to jak při nabíjení, tak i při vybíjení. Je přitom samozřejmé, že i u takto provozovaného článku časem k jeho poškození a tedy úbytku kapacity také dojde, ale v úplně jiném časovém horizontu. Obecně lze říct, že článkům nejvíce škodí přebíjení a vybíjení proudy nad mez stanovenou výrobcem a také tzv. přepólování článku, ke kterému dochází u vícečlánkových sad akumulátorů při jejich hlubokém vybití. V rozšířeném významu jde říct, že jim škodí, když jsou provozovány, protože k úbytku kapacity dojde nakonec vždy. Tuto poslední větu ale prosím berte pouze jako pokus o drobný žertík, protože pokud akumulátor neprovozujeme, tak ho přece vůbec nemusíme kupovat, že? No zas taková sranda to není, to uznávám.
V diskusích popisovaný efekt je skutečnému paměťovému efektu ve výsledku blízký pouze tím, že vzniká i nesprávným nabíjením, kdy dochází ke změně jeho chemické struktury a také tím, že se mu skutečně (tedy úbytku kapacity) dá částečně zamezit nepřebíjením a vybitím jednotlivých článku akumulátorové sady před jeho novým nabitím na minimální hodnotu danou výrobcem (obvykle 0,8V) a zamezit tak jeho přepólování. Tedy provozováním akumulátoru podle doporučení výrobce. Podstatné na tomto sdělení je že to, co se často pokládá za paměťový efekt je působení více vlivů, které mají za následek v podstatě nevratnou změnu chemické struktury článků a ve výsledku úbytek jejich kapacity a ne pouze vliv neúplného vybíjení a pak dobíjení.

... dále ještě doplním, že níže citovaný článek na skyfly.cz sice vypadá vizuálně hezky, ale moc bych se jim raději neřídil.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
J  |  02. 05. 2005 16:14  | 

... dále ještě doplním, že níže citovaný článek na skyfly.cz sice vypadá vizuálně hezky, ale moc bych se jim raději neřídil.
A můžete říct, co je na něm špatně? Naopak, je to velmi dobrý, byť trochu jednodušený článek. Podstatné záležitosti jsou popsány přesně.
 ...  a vybitím jednotlivých článku akumulátorové sady před jeho novým nabitím na minimální hodnotu danou výrobcem (obvykle 0,8V) a zamezit tak jeho přepólování.
1. Vybití na minimální hodnotu napětí má historický původ. Dříve nabíječky nabíjely přesně stanovenou dobu bez ohledu na to, jak moc nebo málo jsou články vybité=> hrozilo přebíjení. Pak bylo lepší je nejprve úplně vybít a menším zlem eliminovat zlo větší. Dnes se ukončení nabíjení řídí jinými metodami, ale tato původně dobře míněná rada přetrvala. Ne nevybíjejte, pokud nemáte časově řízenou nabíječku.
2.Právě naopak. Úplným vybíjením hrozí, že článek v baterii přepolujete. (Pokud nemáte nabíječku, která je schopna měřit každý článek zvlášť a vybíjení včas a individuálně ukončit. Což v případě baterií - např v mobilu - ani není technicky možné)
Takže závěr. Článek na skyfly je přesnější než Váš.
 
J.
 

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
yorg, yorg  |  03. 05. 2005 15:01  | 

Není.
Začnu od vašeho příspěvku a pak se zkusím podívat na ten článek.
1) "a vybitim jednotlivych clanku akumulatorove sady pred jeho novym nabitim na minimalni hodnotu danou vyrobcem (obvykle 0,8V) a zamezit tak jeho prepolovani"
- toto je holý nesmysl. Vybitím jednotlivých článků na 0,8V před novým nabitím žádnému přepólování nezebráníte. Těch 0,8V je limit pod který by se neměl článek dostat (i když u některých mezních použití aku se články vybíjejí na speciálním přípravku až na 0,4V/čl, ale to už je o něčem jiném). K přepólování článku může dojít v případě, že je jeden z článků sady slabší (méně nabitý) a při vybití celé sady (např 10čl na 8V) dojde k tomu, že se ten slabší článek vybíjí rychleji a dojde až k tomu zmíněnému přepólování. Aby k tomu nedocházelo, tak se u vícečlánkových sad používá formování (ne formátování jak je chybně uvedeno na skyfly) aby se články srovnaly. Toto formování se děje proudem 0,1C po dobo 14-16 hodin.
2) "Vybití na minimální hodnotu napětí má historický původ."
- historii tady neřešíme. Řešíme aktuální stav a tato dobře míněná rada je u novějších akumulátorů stejné hloupost jako lít do moderních aut olovnatý benzín. Každá moderní nabíječka (ne zdroje proudu, které se někdy jako moderní nabíječky tváří) vyhodnocuje průběh nabíjení tzv. delta peak, který je jiný u NiCD a jiný (méně výrazný) u NiMH. U akumulátorů Li-Ion, Li-Pol se nabíjí úplně jinak a to zdrojem napětí nastaveným na 4,2V/čl.
3) "Právě naopak. Úplným vybíjením hrozí, že článek v baterii přepolujete. (Pokud nemáte nabíječku, která je schopna měřit každý článek zvlášť a vybíjení včas a individuálně ukončit. Což v případě baterií - např v mobilu - ani není technicky  možné)"
- přiznám se že této větě moc nerozumím, ale o tom, kdy se článek přepóluje jsem psal výše. A nabíječku, která měří každý článek zvlášť neznám. Znám anylyzátory, ale to už je jiná kategorie použití. Proto, aby se články sady po  vybití srovnaly se používá přípravek tohoto typu http://www.sysala.cz/Elektro/Disch/schema.jpg
4) jak píšete níže v diskuzi formování (opět opakuju ne formátování) není fáma, ale má 2 důvody
- nové akumulátory je potřeba tzv. rozhýbat a to se daří nejlépe právě formováním, kdy je vidět jak postupně roste kapacita
- srovnání delší dobu použivaných akumulátorů - to platí zejména u vícečlánkových sad. Tím více myslím nad 6 článků.
5) k tomu článku.
"Formátovat nebo neformátovat?" - opět opakuju, autor si plete pojmy, přitom v odstavci používá text "je zformován" a uvádí formování jako nesmysl. Nesmysl to je pouze v případě, že nemám potřebné zařízení pro formování a jeho cena by překročila zisk, který formováním dosáhnu. Těch 10% (i když to při přepočtu dosažená kapacita x životnost bývá spíše 20-30%, což záleží na tom, jaká péče se akumulátorům věnuje), které tam uvádí je u akumulátorů v mobilu nebo u jiných spotřebních zařízení skutečně zanedbatelných. Význam mají u aplikací, kde je potřeba z akumulátorů dostat maximum a přitom zajistit jejich maxilální životnost. A to určitě mobil nebo lampa na jízdní kolo není.  Takže mýt to není, pouze souhlasím s tím, že u zařízení spotřebních jsou to zbytečné náklady, pokud se akumulátorům nevěnuje další následná péče.
"Rozhodně si kupte tuto dražší nabíječku, která umožňuje články před nabíjením úplně vybít," zní pak zdánlivě rozumná věta a útrata je okamžitě dvojnásobná. To jsou ale peníze nikoliv dobře investované, nýbrž z okna vyhozené."
- toto je do nebe volající hloupost a poznal to každý, kdo alespoň trochu sleduje průběh životnosti akumulátorů. Pokud této mé větě nevěříte, tak vám není pomoci a skutečně si kupujte "nabíječku" na asiiské tržnici, která obsahuje trafo a diodu. A když je to ta dražší, tak jako bonus ještě filtrační kondenzátor, který je ale dosti často určen pro nižší napětí.

"Paměťový efekt"
- popsal jsem v minulém příspěvku, nevím, co bych k tomu více dodal

"Počet nabíjecích cyklů - životnost"
- odsud se dá s tím článkem vcelku souhlasit.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
JH  |  03. 05. 2005 21:19  | 

Zajímavý způsob argumentace. To, co je zformátováno jako italic (nebo v uvozovkách) je citace z VAŠEHO příspěvku.
"a vybitim jednotlivych clanku akumulatorove sady pred jeho novym nabitim na minimalni hodnotu danou vyrobcem (obvykle 0,8V) a zamezit tak jeho prepolovani" je váš agrument, který vzápětí považujete za holý nesmysl. To je názorový obrat na který nemají ani někteří naši politici. Klobouk dolů.

Ad1) to není potřeba dělat. Po skončení normálního nabíjení jsou akumulátory nabíjeny tzv. udržovacím proudem (viděl jsem i jiné pojmy ale nikdy formovací proud). Ten zajistí "srovnání" článků. Velikost a charakteristika udržovacího proudu je mimo rozsah debaty - viz literatura Hermetické akumulátory v praxi.
Ad2) Neřešil jsem, pouze jsem vysvětloval.
ad3) Viděl jsem nabíječku, která hlídala napětí každého jednotlivého článku(nabíjených zvlášť-pochopitelně) a přerušila vybíjení včas. Až byly všechny vybity pak spustila nabíjení. To asi nabíječky střední třídy nedokáží.
ad4)Specialním postupem rozhýbat-zformátovat-jakkoliv to nazvete články není potřeba. Prostě je používejte tzn. vybíjete a nabíjejte a při dodržování jednoduchých zásad je všechno OK. Jasně, pokud chcete věci dělat komplikovanějšími než jsou prosím, ale nestrašte běžné uživatele nutností nějakého formátování. A srování se děje ve fázi po rychlém nabíjení v režimu nabíjení udržovacím proudem.

" toto je do nebe volající hloupost a poznal to každý, kdo alespoň trochu sleduje průběh životnosti akumulátorů. Pokud této mé větě nevěříte, tak vám není pomoci a skutečně si kupujte "nabíječku" na asiiské tržnici, která obsahuje trafo a diodu."
Zase vedle. Mícháte jablka a hrušky.
Nejprve o jablkách. Nabíječka kvalitní nebo z asijské tržnice. A) je správně pochopitelně. Nikdy nikdo netvrdil nic jiného.
Teď o hruškách. Vlastnost nabíječky články vybíjet. Je zbytečná a to chtěl autor na skyfly říct. Nic míň, nic víc. Vybíjením článků před nabíjením si jenom škodíte. Viz výše zmíněná literatura.

Nový závěr. Nijak jste nedokázal v čem je článek na SkyFly špatný (snad kromě zmatků s pojmy jako je zformování, což je ale neškodná záležitost), popřel jste sám sebe (ad1) a argumentoval jste proti něčemu, co nikdo netvrdil (ad5)

J.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
yorg, yorg  |  04. 05. 2005 07:27  | 

Omlouvám se, ale proti vámi položeným argumentům se skutečně nedá nic namítnoul. Mluvit do zdi totiž vyjde nastejno.
Zkuste se akumulátory intenzivně zabývat po dobu alespoň 6 let a příjdete na to, že článek ve SkyFly je skutečně špatný a pak určitě příjdete na to v čem. A když na to příjdete, tak si patrně konečně uvědomíte, že jste přece jen vyhodil chybnou péčí o akumulátory nějakou tu korunu zbytečně. Pokud ty ušetřené koruny nejsou vaším cílem, řiďte se článkem na skyfly i nadále.
Víc k tomu už nemám co říct, protože se řídím heslem "Hlavou zeď neprozazíš". Přesto mě těšilo si s vámi popovídat.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Majsner, Majsner  |  01. 05. 2005 10:16  | 

Při porušení obalu se Li-Pol baterie může vznítit? Wow, tak to abych si daval bacha, aby mi mobil nepsadl na zem, co? Kdyz mi spadne v autobuse, jeste me zavrou za terorismus. LOL

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Hugo  |  02. 05. 2005 12:11  | 

si to precti znova,splacals dve vety dohromady.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Newtek, Newtek  |  01. 05. 2005 11:30  | 

Pocty nabijecich cyklu u Li-neco jsou velkou nevyhodou techto clanku, ale je to dan za velikost a kapacitu. Takze pokud ma bejt zivotnost co nejvyssi, tak nabijet clanek az kdyz je skoro vybity.
Naproti tomu Ni-neco muzou pri zpravnem zachazeni vydrzet i nekolik let.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Martin  |  01. 05. 2005 15:00  | 

Je to presne opacne! Pokud ma byt zivotnost co nejdelsi je potreba Li-  nabijet co nejcasteji, ale musi byt vybite alespon na 95%. Pocet nabijecich cyklu uvedenych v dokumentaci je pocet celkovych cyklu nebdilcich dobiti, ty se scitaji.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
yorg, yorg  |  02. 05. 2005 14:00  | 

Obávám se, že se mýlíte popřípadě nepřesně vyjadřujete. Li-xxx škodí jednak přebíjení nad 4,2V, ale i hluboké vybití pod cca 2,7V (spíše 2,9V). Tím, že cyklus omezíte na nabíjení do 4,1V a vybíjení na 3,2V životnost akumulátoru výrazně vzroste. Stejně tak má na životnost vliv nabíjecí a vybíjecí proud. Čím vyšší, tím nižší životnost.
Obecně se dá říct, že životnost všech typů akumulátorů jde prodloužit, když se nepoužívají v mezních hodnotách a dodržují se parametry doporučené výrobcem.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
therion  |  01. 05. 2005 12:12  | 

Pametovy efekt neni zadna ztrata kapacity!!! Ta energie do aku vlozena se nikam neztrati! Jde jen o pokles napeti , radove 10mV na ktere uz muze pristroj citlivy na pokles napeti (digifotak) reagovat varovanim o vybite baterii. Zkuste si ten akumulator premerit vybitim na 0.6V a uvidite ze kapacita bude stejna pri jakemkoli zachazeni. Co se tyce prepolovani , tak ktomu dojde i pri daleko mensim vybiti , ale za toho predpokladu ze napr. za 4 aku je jeden s 2/3 kapacitou oproti ostatnim.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
chupas  |  01. 05. 2005 16:22  | 

vyvratit tvrzeni o pametovem efektu zde popsanem vyvratim veelmi snadno.
nabiju baterii na 100%, vybiju na 50% a znova nabijim. takze akumulator si pamatuje dolnich 50% a ja ho nabiju tedy jen o 50%, vic se do nej nevejde. takze uz ma aku 50% kapacitu.
zase ho vybiju na 50% a cyklus opakuji. kazdemu jiste dojde ze nyni uz ma polovinu z 50%, tedy jen 25% z puvodni kapacity. takze asi tak. je to proste nesmysl.
ja naopak cetl o pametovem efektu, kde bylo psano, ze samotny jev je velmi vzacny a prilezitostne se vyskytuje u extremne zatezovanych clanku typicky na druzicich. ale i tam je to vyjimka.
ale s tou "pameti" akumulatoru se to dobre vysvetluje spotrebitelum :)) takze nikoho nezajima, ze za to muze to zarizeni, ktery prdlajs meri a jen kontroluje napeti a kdyz jako klesne tak K.O. no a chudak uzivatel uz bezi pro dalsi baterku, protoze jeho stare maji preci ten efekt, pametovy efekt :))))
tak asi tak

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Kodl  |  01. 05. 2005 16:40  | 

Proboha co je to za nesmysl?

"...nutnost nabíjení proudem menším, než je kapacita článku." Pokud si dobře pamatuji, tak proud je v Ampérech a kapacita v Ampérhodinách. Jak lze srovnávat hrušky s jablky? Jedně počtem, což však nic nevypovídá o plném žaludku.

Přeji autorovi více vzdělání nebo alespoň času na studium problematiky o které píše.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Lešek  |  01. 05. 2005 17:11  | 

Mám pocit že básník tím chtěl říct že pokud bych měl třeba bateri o kapacite 40 AMPÉRHODIN, tak dobíjet bych ji neměl proudem větším než nělaký podíl této hodnoty, třeba desetinou, počítáno v AMPÉRECH. Takže podle tohohle příkladu by baterie s kapacitou 40 ampérhodin měla dobíjet maximálně proudem 4 ampéry... No, snad to tak je

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
PavelD  |  06. 04. 2007 00:29  | 

Jen pro pořádek: (opravte mě pokud se mýlím)
Nabíjecí proud se udává ve zlomcích kapacity.
Takže pokud má baterie kapacitu 2000 mAh (C=2000 mAh), pak šetrné dobíjení je proudem 2000/10 tedy 200 mA (tzv. 1/10 C (capacity)) po dobu 10h (kvůli tepelným ztrátám se používá o něco delší čas, cca 12-14h).
Rychlonabíjení (které ovšem články častečně poškozuje) se provádí proudem 1C tedy plné kapacity po dobu 1h tedy 2000/1 tedy 2000 mA tedy 2 ampéry (kvůli ztrátám se používá buď o něco delší čas, nebo vyšší proud).

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
koffr, koffr  |  01. 05. 2005 17:47  | 

obrázek u články by neškodil !

alespoň nějakej informační, kterej opticky rozdělí text.

třeba:


Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
zaks  |  01. 05. 2005 20:59  | 

Co sa tyka "pamatoveho efektu" ni-mh akumulatorov tak clanok hodnotim ako velmi povrchny a zavadzajuci . Kto ma zaujem dozvediet sa nieco viac odporucam:  http://www.skyfly.cz/zajimavo/baterky02.htm

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
JH  |  01. 05. 2005 23:30  | 

"Jeden takový článek, nebo chcete-li baterie, má jmenovité napětí 1,2 V"
Článek je článek; více článků je baterie.

Paměťový efekt ve smyslu zapamatování se nějaké napěťové hodnoty je nesmysl. Naopak, pokud články vybíjíte jenom na polovinu kapacity tak získáte čtyřnásobek nabíjecích cyklů tzn. dvojnásobnou celkovou získanou kapacitu.

Nejhorší pro NiMH články je "přepolování" a přehřívaní při zrychleném nabíjení.

"Z tohoto přirovnání rovněž plyne, že lze bez jakýchkoli problémů spojovat tyto akumulátory sérioparalelně".
A u jiných to nejde? Proč?

Uf, to byl zase nesmyslný článek.


J

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
ekolog  |  02. 05. 2005 12:36  | 

Pamäťový efekt žiaľ nie je nezmysel. Neviem, ako je to pri vybíjaní na 50%, ale na mojom bezšnúrovom telefóne som prvú Ni-Cd sadu "odfajčil" ani nie za rok tak, že som po každom telefonovaní dával telefón na základňu, kde sa dobíjal (teda po pomerne malom vybití došlo vždy k dobitiu).
Druhú sadu som prevádzkoval tak, že som telefón nabil a držal ho mimo základne, až kým nezačal pískať, že je vybitý. A tak dokola. Životnosť? 3 roky. A to prvá sada bola Panasonic (všeobecne pokladané za veľmi kvalitné články). Takže nech mi ešte chvíľu niekto hovorí o nezmysle pamäťového efektu...

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
J  |  02. 05. 2005 15:47  | 

A tam může být příčina. Záleží, jakou metodu identifikace nabití používá nabíječka. Za určité situace (popis je mimo rozsah této debaty - jenom stručně baterie se nabije= zahřeje se, vy hned voláte čímž se vybíjí=vývin dalšího tepla a zpět na nabíječku. Články jsou pořád teplé a znvu se nabíjí=zahřívá. Pokud je ukončení závislé na změně teploty, tak ta je menší, protože články už jsou zahřáté=>velké přebíjení. Ani DeltaU metoda není za vyšších teplot tak přesná=>přebíjení ) dochází k přebíjení, což je zabiják článků. Proto jedna za základních zásad pro nabíjení říká-nenabíjet zahřáté články. Např. hned po rychlém vybití je dobré počkat, až články zchladnou. Dobrý zabiják akumulátorů v mobilu je nechat ho např za sklem a pak ještě teplý ho dát na nabíječku.
Jedna z vlastností tzv. paměťového efektu je reverzibilita. Vy jste je prostě zničil a pravděpodobnou příčinou bylo přebíjení.
Nedávno vyšla velmi dobrá kniha jejíž název si přesně nepamatuji - něco jako Hermetické akumulátory v praxi.
J.
 

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
felak  |  02. 05. 2005 21:49  | 

Samozrejme, ze to nejde. Kdyz bys je spojil paralelne, tak se ti budou mezi sebou prat a pres vnitrni odpory se ti vybiji pod snesitelnou mez a tim se znici.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
zigzag, zigzag  |  02. 05. 2005 10:15  | 

podle mne v clanku chybi informace o poctech nabiti; Ni- baterky se muzou nabijet nekonecnekrat (samozrejmne po obcasnem "zformatovani")? Li- baterky 500x? jak je to kdyz vezmu telefon Li- baterkou a pichnu ho na nabijecku a bude takhle pripojeny treba 1/2 roku?

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
zigzag, zigzag  |  02. 05. 2005 10:15  | 

podle mne v clanku chybi informace o poctech nabiti; Ni- baterky se muzou nabijet nekonecnekrat (samozrejmne po obcasnem "zformatovani")? Li- baterky 500x? jak je to kdyz vezmu telefon Li- baterkou a pichnu ho na nabijecku a bude takhle pripojeny treba 1/2 roku?

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
J  |  02. 05. 2005 15:51  | 

Ni- baterky se muzou nabijet nekonecnekrat (samozrejmne po obcasnem "zformatovani")?
Nemohou, dříve nebo později se zničí=ztratí podstatnou část kapacity, což je nevratný děj. A zformátování je další fáma.
J

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
mato  |  03. 05. 2005 20:22  | 

pamatovy efekt: nabijete aku na 100% kapacity potom ho vybijete tak ze v nom ostane 40% kapacity a naslednom nabiti na 100% z toho akumulatoru dostanete nieco viac ako 60% kapacity... ak sa akumulator nevybija uplne tak sa casom straca jeho kapacita (straca sa aj vekom)... toto platilo u starych NiCd akumulatorov u modernych NiMh je tento efekt minimalny.. u Li-xxx zanedbatelny... z toho vyplyva ze akumulatory treba vybijat pokial mozno uplne...

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Golem  |  18. 05. 2005 14:12  | 

Předchozí názory mají v sobě hodně pravdy, ale platí obecně pro NICD a částečně pro NIMH !
Pro baterie LION a LIPOL, používané v mobilech v současné době, platí následující :
Baterie má ve svém paketu zabudovanou elektroniku, která řídí nabíjení a vybíjení. Tento obvod zamezuje přebití baterie a zároveň i podvybití ( spodní hodnota je 2,2 V, vrchní hodnota 4,2 V ) - tyto hodnoty se mohou mírně lišit dle typu mobilu. Takže, pokud máte tento typ baterie, nebojte se mobil (když"chcípne") za chvilku znovu zapnout - baterii to neuškodí. Také se nebojte, že by se Vám baterie "přebila", klidně ji můžete nechat na nabíječce celý den a nic se jí nestane. Informace o stavu nabití v mobilu bývají lehce zavádějící - mobil totiž jen zobrazuje informace o nabíjení a stavu baterie ( závisí na firmware mobilu a tom, zda máte originální baterii, pro kterou byl firmware napsán), ale baterie jako taková si žije svým životem.
Kromě toho, tyto baterie mají ještě jednu výhodu, téměř neznají samovybíjení, to znamená - pokud potřebujete záložní baterii třeba na dovolenou, prostě ji nabijete a schováte (vyndanou z telefonu - i při vypnutí má telefon stálý odběr ).

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Zasílat názory e-mailem: Zasílat názory Můj názor
Aktuální číslo časopisu Computer

Megatest televizí do 25 000 Kč

Nejlepší herní klávesnice

Srovnání správců hesel

Jak upravit fotky pro tisk