Ta úvaha o tom, že za 10 let to tady buse samý programátor, protože dnes se "tlačí programování na školách" a s počítači nebo mobily jsou děti už od předškolního věku, je naprosto nesmyslná.Především je potřeba brát v úvahu to, že kam šlápne státní školství, tam sto let tráva neroste. Přestože se všichni drtí literaturu, tak nejen že to tady není samý velký literát, ale žáci ani nechápou základní myšlenky významných děl - mají jen namemorované informace jako kdyby se učili telefonní seznam.
Zrovna tak se každý učí matematiku, ale že by tady každý druhý byl John Nash a přicházel s novou "teorií her" nebo že by česká matematika byla světové numeru uno, se opravdu říct nedá.
Naprosté mistrovství je ale česká výuka jazyků, která umí do žáků a studentů valit jazyk od třetí nebo čtvrté třídy ZŠ až po maturitní ročník, ale s takovou "kvalitou výuky", že v běžném životě se jím nedorozumí - to se tedy vážně nevidí!Výuka případného "programování" je pak na tom velice podobně, kdy žákům jej už od základu znechutí, kdy se musí učit samé anachronismy nebo nepoužitelnosti a dokonce mi jedna studentka psala, že je trestána, když použije něco moderního (například CSS vlastnosti staré POUHÝCH 7 let!!!), protože učitel tomu nerozumí.Kromě toho, jak říkal pan Čížek, tak kdysi, aby člověk mohl ovládat počítače, musel alespoň základně umět programovat nebo zadávat příkazy, musel vědět, jak počítač funguje. Dnes nic takového není potřeba - mobily, konzole (které děti používají nejčastěji), ale i počítače mají krásná, barevná, grafická rozhraní, která jsou intuitivní, mají vyladěné UI, UX a stačí jen pohodlně klikat na ikony. Pokud někomu něco nejde, tak podle dnešní doktríny to NENÍ jeho chyba a neměl by se s tím naučit zacházet, ale aplikace či zařízení je uděláno "ŠPATNĚ" a mělo by být upraveno tak, aby uživatel nic řešit nemusel. Tento mix vede k tomu, že do pokročilejší práce s IT se pouští nebo se o ni hluboce vůbec začne zajímat stále méně dětí než třeba v devadesátkách.Jasně, dnes není problém dítěti koupit Raspberry nebo Arduino, ale je otázka jestli ho bude bavit zkoumat proč mu terminál hází už hodinu error na nějaký příkaz, když vedle leží nadupaná konzole s perfektně odladěným OS a nainstalovaným Fortnite.Naopak jsem četl článek, že vysokoškolští pedagogové si stěžují, jak dnešní generace VŠ studentů odkojená Facebookem a Instagramem kolikrát vůbec nechápe základní souborový systém ukládání dat na HDD a když mají od někud načíst data nebo je uložit do nějakého adresáře s určitým pojmenováním souboru, tak na to čumí jako z jara.Podle mě tedy není řešením do děcek povinně valit hromadu různých kravin a očekávat, že KAŽDÝ pak bude geniální matematik John Nash, který bude umět psát jak Jaroslav Seifert, bez problémů zvládne audienci včetně nejvyšších zdvořilostních frází u Anglické královny a když nebude spokojen s nějakým nařízením, osobně pronese úderný projev v němčině v Europarlamentu, přičemž si jen tak z nudy naprogramuje novou sociální síť a vytvoří lepší verzovací systém než Git od Linuse Torvaldse...Řešením by bylo na ZŠ učit opravdu jen základní věci a státem pak dotovat zájmové a nepovinné KROUŽKY - kde koho to baví, může se učit programovat, koho to baví, může se učit literaturu a tvůrčí psaní a koho to baví může se učit třeba svařovat vodovodní trubky. Každý se tak bude moci učit něco odborného s láskou, bez tlaku na známky a může v tom najít zalíbení.Tlačit ale do děcek úplně všechno je kravina. Budou akorát vystresované, znechucené a nebudou se pak chtít učit už nic. Sice by bylo krásné, kdyby každý uměl naprosto všechno a automechanik by měnil gumy při recitování Shakespeara, ale reálně je to nesmysl.Jak se říká: "Kdo chce všechno, nemá nic." Mně bohatě stačí, když automechanik je výborný automechanik a jestli kromě manuálů čte jenom Blesk mi vážně nevadí.