něco podobného jako Creative Zii?http://pctuning.tyden.cz/component/content/article... ...
Při běžné práci s PC asi nepoznáte, kdy běží na 3,2 a kdy na 3,6 GHz??Běžná práce u vás znamená ripování MKV?Moje běžná práce na PC je OS a browser. Na to stačí 1,6GHz čehokoli a jakýkoli moderní OS.Mimo to frekvence se nerovná výkonu. Výkon se rovná MIPS.
Ale jakých MIPS?
MIPS ( Million Instructions Per Second).PIII 1,4GHz(Tualatin-S) má větší MIPS než P4 1,6GHz.
otazka zostava, akych MIPS?ktore instrukcie su tie relevantne pre meranie vykonu v MIPS, ked kazda trva iny pocet taktov?
"Běžná práce" pro mě třeba znamená filtrování běžné desetimegové fotky z běžného kompaktu v běžném GIMPu (Zoneru, Acdsee), u které si člověk nevšimne, jestli jeden průběh filtru na 2,5GHz procesoru trval pět, nebo šest vteřin, ale pořád trvá dost dlouho na to, aby to při editaci otravovalo a s každým filtrem znovu na pět vteřin paralyzovalo PC.Na běžnou práci stačí i 1,6 GHz procesor. Na většinu věcí stačí i 350MHz Pentium III, jen koktá u přehrávání videa, ale jinak se na něm dá psát, surfovat, skenovat, prohlížet a editovat fotky, pouštět MP3, nebo přes VNC dělat s pořádným PC. Občas surfuju i na P166 MMX s Win 98. A taky se to dá. Jenom se člověk musí obejít bez flashe a trošičku si počká. Ale nedá se říct, že to nejde.Sám už bych každopádně běžně s žádným z dostupných i již nedostupných 1,6GHz procesorů pro PC surfovat nechtěl, a pracovat už vůbec ne.Teze že frekvence se nerovná výkonu je sice zábavná, ale nic nemění na faktu, že stejné nebo podobné jádro je na 3,2 GHz pomalejší než na 3,6 GHz. Jen málokdy se dočkáme toho, že se architektura změní tak, jako tomu bylo při přechodu z P IV na Core 2.
Mě právě došla trpělivost a otestuji jak si poslední PIII s 3GB RAM poradí s Win 7 nebo Ubuntu LTS.Pokud si poradí tak do nástupu Atomů s lepší grafikou a USB3 nic nového nepotřebuji.
Myslím si, že narazíte tak jako já. Na ovladače :( Instaloval jsem na starší mašinu a nerozběhal jsem ani grafiku, ani zvukovku :( navíc byl systém docela pomalý a trpěl občasnými dlouhými zatuhnutími (Win7 RC, 900MHz PROC, 1GB RAM)
Testoval jsem podobnou sestavu - starsi ntb: docela to bezelo, ale s chybejicimi ovladaci na zvukovku jsem se nesmiril, takze XP zustavaji
Ideální stroj pro mě je stále PIII 1,4, 3GB RAM, nějaké pole a lcd. Kupodivu sehnat VIA 266T je problém.Mám pocit, že pokut tohle nerozpohybují Visty SP2 či Win 7, tak Ubuntu LTS navždy.
a novym navrhom aplikacii. Zacat by sa asi dalo od niektorych casti samotneho OS. Niektore I/O operacie na dnesnych systemoch pekne blokuju cely system. Ked ich navrhovali este asi nikto ani nesnival o tom, ze budeme mat viacjadrovy procesor aj v splachovaci na zachode. Uz dlhsie sa trapim s problemami, ze preco je moja dvojjadrova masina casto pomalsia, ako stary 5-rocny komp so softom z tej doby. Narazam na rozne problemy a bohuzia sa mi zda, ze keby existoval jednojadrovy Intel procesor taktovany na 10GHz, ani to by problem nevyriesilo ;-(
Další optimalizace ? Vždyť jsou všichni rádi, že OS po nejméně 20 letech vývoje(který z dnešních OS má vývoj kratší?) nějak funguje. Zlaté pravidlo IT přece říká - co funguje, do toho se vrtá co nejméně, nejlépe vůbec.
lapidarne receno - kdyz to funguje, tak to nespravuj
Tak potom to cele radeji vyhodit. Lide vydrzeli 5+ let s WinXP, klidne by si tolik pockali na novy a funkcni kernel. (Ktery by podle moznosti implementoval trebas nejakeho nastupce posixu.)
Linux ma pre desktopove nasadenie velmi nevhodny io scheduler. Ja ked chcem kopirovat vacsie objemy dat z disku na disk, musim siahnut po ionice, inak sa s tym PC prakticky neda pocas kopirovania pracovat (lebo 2.5" pomaly notebookovy disk). Pripadne akonahle zacne nejaky proces viac vytazovat systemovy disk, PC sa vyrazne spomali... (otestovane na 3 roznych pol roka starych distribuciach, az som sa s tym zmieril na ubuntu)
Podobne problemy ma obcas i Windows. Tam ale nejsou tak vyrazne. ionice pomuze jenom zcasti zamaskovat priznaky toho problemu. Jak jsem zjistil, tak problem je v zpusobu vyuzivani page cache a ne v io scheduleru. Pri vyssi io zatezi kernel klidne vyhodi z pameti kod bezicich aplikaci, aby mohla udrzet vetsi mnozstvi zpracovavanych dat v cache. Page cache sdili kod a data aplikaci s diskovou cache a nejde jednoduse rict, kolik je dost nebo zakazat zvetsovani cache na ukor pameti aplikaci. Data to odswapuje ale kdyz to nestaci, tak klidne vyhodi z pameti kod zrovna nebeziciho procesu a pozdeji ji znova natahne z binarky. Takze pokus s vypnutim swapu nebo malym swapem skonci tak, ze masina bude "swapovat" jeste vic. U kernelu 2.4 jsem uz parkrat vypinal swap na servru, protoze ten neumerne swapoval ikdyz mel obrovsky prebytek RAM jen kuli castym io. U 2.6 to uz funguje jinak. Az si najdu cas tak vyzkousim cgroups. Skript na pozadi by mohl limitovat vyuziti pameti pro procesy, ktere potrebuji malo pameti k behu ale delaji hodne io u kterych ale nestojim o belkou cache (mc, krusader,..). S prekvapenim jsem zjistol, ze takovy vmware se o tento problem nestara (nebo to alespon tak vypada).
Dik za komentar. Prave vo windows su tieto problemy podla mojho nazoru daleko mensie. Uvedomil som si ich prave prechodom z XP na Ubuntu, pouzivajuc ten isty HW:) V XP mi nerobilo problem kompilovat na pozadi vo visual studiu (pamatovo neuveritelne narocna aplikacia), mat spusteny na pozadi vmware a napriklad instalovat na virtualny disk linux a popri tom v klude browsovat po webe vo FF + winamp. V linuxe je to takmer nemozne. Staci mat spusteny vmware a firefox pravidelne "zamrza":)Linux kernel nie je zly, ale proste si doteraz nikto nedal tu namahu ho vyladit pre desktop. Aj v tych, akoze desktopovych distribuciach.
Trochu nesmysl vytvářet aplikaci na zrychlení, u high-end procesů s nejvyšším taktem, ne?
no vacsina 3GHz c2d/c2q dokaze ist na 4GHz tak preco to nevyuzit?
Už v době Pentia 3 na 1.2GHz jsem tvrdil,že dostat procesory pro domácí počítače přes takt 4GHz budu dost obtížné,možná se stávající technologií zhola nemožné.V té době (kdy bylo navýšení výkonu skoro na pořadu dne) se každý jen usmíval a asi si myslel "To je ale blbec",teď se zdá,že jsem se zase tolik nespletl
Az na to, ze takt CPU neni urcujicim hlediskem pro vykon B-]
Ano, take jsem o tom uz pred valkou mluvil s okresnim hejtmanem...Ale k veci: u procesoru je momentalne problem vyuzit je na 100% - bude to chtit zrejme jiny pristup (specializovane koprocesory, drobeni vlaken na jeste mensi vypocetni jednotky, co ja vim co jeste), kazdopadne stavajici vykon je proste dostacujici. A nejaky TurboBoost to nezachrani, bude to chtit jinej tahak aby lidi vyhodili stare kompy a masivne poridili nove...
Specializované koprocesory na co konkrétně? Rozpoznávání čárového kódu? Jaké další drobení vláken? V čem jako by to byl přínos?
Tipuji že tím narážel např. na jednotku speicálně určenou pro kódování/dekódování videa, šifrování apod.
koprocesor na parsing XML a na java kod... Pise sa o tom uz od roku 2006 v suvislosti s AMD Torrenza a Fusion....So for instance, for a four-socket motherboard, one customer may want two stream processors and two multicore general-purpose processors (i.e., Opteron or Athlon), while another may want one Java + XML coprocessor and three multicore general-purpose processorshttp://arstechnica.com/hardware/news/2006/12/846... ... http://arstechnica.com/old/content/2006/01/5920.ars...
Tak snaha vyrobit procesor specielně pro Javu je tady už nějakých pár let, v podstatě stará jako Java sama. Sun se o to sám pokoušel v rámci projektu MAJC někdy v druhé polovině devadesátých let, přičemž výsledek byl jen obrovské fiasko. Dalším nezávislým pokusem byl prcesor Crusoe od Transmety zhruba stejného data, který ovšem skončil tak nějak obdobně.HW akcelarace parsování XML přímo v procesoru je úplně stejná hloupost.
To protlačování vácejader nesouvisí s tím, že by si výrobce přál prosadit danou technologii, ale s tím, že je to nutnost. Asi tak od roku 2004 totiž není možné nějak rozumně vyrábět stále výkonější vícejádra.Další mýtus spočívá v neoptimalizovaných aplikacích pro tyto vícejádra. Výrobci procesorů to s oblibou tvrdí, nicméně drtivou většinu aplikací na desktopu není možné napsat těmto procesorům na míru a to především pro jejich striktně sekvenční povahu. Budoucnoust vývoje je tak podle mě trochu nejistá, protože - jak sám autor píše - přidávání dalších jader nepřináší pro koncového uživatel žádný efekt.
Jo jo. Aplikace na to nejsou stavěné, nebo nejdou optimalizovat. Většina uživatelů si nacpe/nechá nacpat na nejmodernější železo ten toální zgarb zvaný Windows XP, který se pak na to železo jenom smutně kouká a neví co s tím. HW jde dopředu, ale liudi zatuhli někde u P133.
Další mýtus je, že zakoupením nového OS využijete ty vícejádra nějak znatelně lépe.
Pro vás mýtus, pro nás denní chleba reality. S novým počítačem nový OS. XP jsou zabiják výkonu.
V takovýchto případech většinou nebývá od věci dát nějaký konkrétní příklad
Chte příklad? Jednoduše. To z čeho momentálně píšu je IBM T30. Pro upřesnění 2366-JBG. Račte si všimnout ikonky.Pro jistotu: http://img339.imageshack.us/img339/8991/73115446.png... Kancelářské práce bez problémů a stejně v pohodě, jak když na tom kvičely XP.Můj pracovně testovací notebook je Lenovo R60. Na něm je W7 mnohem rychlejší jak XP. Když pominu drobnosti jako start sytému a odezvu systému, tak třeba strategie běží na W7 mnohem lépe a plynuleji než na XP.No a pokud vám to nestačí, tak vyplujte do vod internetu a projděte si pár diskuzí kolem testování W7. Převažují velmi pozitivní názory. Dokonce i tady.
Jo tyhle syntetické benchmarky přímo od výrobce jsou moc prima věc. Nikdo neví, jak to funguje, ale hlavně, že to vyplivne nějaké hodnocení od jedničky do pětky.Račte si všimnout, že píšu z Win XP, zrovna jako desítky tisíc dalších uživatelů. Můj Notebook koupila firma už s předinstalovaným OS Vista, nicméně jej downgradovala na XP, jako ostatně spousta dalších firem a velkých korporací. Prostě jednodušší a levenější na správu, přičemž - a teď se podržte - zaměstnanci vykonávají svoji práci stejně rychle. Nikomu nic nekvičí, nepadá, prostě dokonale funkční.Nerad bych, aby to vyznělo jako kritika Vist, ale situace je prostě taková (zrovna jako u procesorů), že už pár let nelze v tomto segementu nabídnout nějakou stěžejní novinku.
Tak mě stačí k posouzení Vaší "odbornosti" jen náhled na screenshot vaší pracovní obrazovky. V tomto případě jmenovitě taskbaru. Uff, rád a často mluvíte jen o vašich subjektivních pocitech a vydáváte je za pravdy pravdovaté? Je mi Vás kapku líto, ale nebojte, toto dělá spousta dalších "odborníků".
Souhlas. Treba takove aero netbookum vylozene prospiva.
Nebo to zkusíme jinak.Pokud je to jenom mýtus, tak vysvětlete, proč Windows 7 s ovladači od MS fungují na tři roky starém HW s dvoujádrem lépe, radostněji a rychleji jak Windows XP s optimalizovanými ovladači pro daný HW.
Lépe, radostněji, rychleji - vy jste si možná spletl fórum, ne? Ne že by ne, ale od té doby, co existují čísla a procenta je určitě možné spoustu tvrzení podložit pádnějšími argumenty.
Prosím. Začněte. Změřte odezvu systému a vydejte ho v číslech.
Ajaj, zlodej krici chytte zlodeje. Vy tady neco tvrdite, tak to dokazujte. Mimochodem, ja vam to taky neverim. Vy jste proste bud agent MS, nebo si hrajete na Hulana (viz prezdivka, ale to je snad jenom moje asociace), nebo jste tak zmagorenej zacinajici kampani na Windows 6.1 (marketingove jmeno Windows 7), ze tomu sam verite.
Windows 6.1 je Windows Vista, mas zle informacie. 6.0 je XP.
Ty máš "zlé" informace. http://en.wikipedia.org/wiki/Microsoft_Windows...
pravda.. pomylil som si to z win2k-xp
Tak tady si dovolim nesouhlasit. Temer vse se da paralelizovat na vice jader. A to co je "striktne sekvencni" nikdy netrva dlouho. Je to maximalne par vterin, a to snad muze kazdy pockat.
Ja si myslim, ze aplikace jde napsat pro vice jader. Samozrejme u uloh, ktere jsou svoji podstatou distribuovatelne, je takova optimalizace znat hodne (2 jadra = skoro polovina casu oproti jednomu jadru), u jinych to tak znatelne nebude (kodovani videa X prace ve Wordu). Ale v zasade je toto cesta.
Zdá se mi to, nebo tu popisujou funkci, kterou má AMD už několik let (Power Now, Cool'n'Quiet)? Nechápu, jak by ta "nová" funkce měla zvýšit výkon procesoru...
Ano, opravdu nevíte.
Ono je to podobny, ale C'nQ snizuje zakladni frekvenci procesoru. Ten turbo boost, pokud to dobre chapu, naopak jedno jadro pretaktuje, takze jede na vyssi frekvenci nez zakladni a pritom celkova spotreba cpu zustane zachovana (zjednodusene o co mene zerou ostatni jadra, o to vic muze sezrat to pracujici)
Funguje to tak, že tá nová funkcia zvyšuje násobič jedného jadra nad normál, ak je to jadro vyťažené naplno, na rozdiel od Cool'n'Quiet od AMD alebo EIST od Intelu, ktoré znižujú násobič ak je procesor nevyťažený. Účel Cool'n'Quiet je úspora energie a zníženie tepelného vyžarovania, tejto novej funkcie zvýšenie výkonu.
Tak dík za upřesnění
vyzera ze sa historia opakuje, a opat budeme mat na PC skrinkach tlacitko TURBO :)
To asi tezko, vzhledem k tomu, ze tlacitko TURBO na starych PC slouzilo KE ZPOMALENI pocitace (tj. zapnute turbo = normalni vykon CPU).
Potvrďte prosím přezdívku, kterou jsme náhodně vygenerovali, nebo si zvolte jinou. Zajistí, že váš profil bude unikátní.
Tato přezdívka je už obsazená, zvolte prosím jinou.