Tučňáci a databáze?

Pojďme se spolu podívat, jaké máme databázové možnosti na operačním systému se znakem tučňáka – Linuxu.
Databázové technologie patří mezi ty, které výpočetní techniku doprovázejí již hezkou řádku desetiletí. Jedním z vážných problémů byla vždy otázka, jakou operační platformu pro nasazení použít. Před několika lety se objevila jedna, kterou všichni známe a pro kterou již dnes existuje celá řada kvalitních databázových systémů. Pojďme se spolu podívat, jaké máme databázové možnosti na operačním systému se znakem tučňáka – Linuxu.
Proč zrovna Linux?
Operační systém Linux patří mezi nejrychleji se vyvíjející platformy současnosti. Za poměrně krátkou dobu své existence (první verzi jádra vytvořil tehdy jednadvacetiletý Linus Torvalds roku 1991) si získal celou řadu uživatelů – odhady hovoří o čísle mezi 7 a 8 milióny. Samotný operační systém však nemůže být nikdy dlouhodobě úspěšný, pokud pro něj nebudou existovat solidní aplikace použitelné pro běžnou praxi. Vzpomínáte na neúspěch systému IBM OS/2? Kvalitní implementace databázových technologií jednoznačně přispívá k vývoji praktických aplikací. Tento fakt si uvědomují nejen fandové, ale také velké společnosti (včetně databázových), pro které již Linux není pouhou hračkou. Tato platforma je vzhledem ke svým schopnostem a rozšíření docela slibnou šancí na další zisky. Ano, i na Linuxu se dají vydělat peníze, byť to tak na první pohled – Linux je přece free – nemusí vypadat.

SQL a klient/server
Stejně jako v případě ostatních operačních systémů i pro Linux existuje celá řada databázových systémů. Od těch nejmenších (jednoduché evidence, specializované databáze) přes střední (odpovídající tzv. desktopovým databázím) až po ucelené SŘBD (s implementací architektury klient/server a jazyka SQL). Asi největší pozornost si pro své kvality zaslouží posledně jmenovaná skupina, proto se v dalším povídání zaměřme na systémy této kategorie. Jednotlivé systémy lze navíc rozdělit na systémy vyvíjené samostatnými programátory (či úzkou skupinou) a na systémy pocházející z dílen velkých databázových společností.

miniSQL
Jedním z SQL-systémů, které není třeba fandům Linux příliš představovat, je miniSQL. Tento produkt vytvořil před čtyřmi lety Australan David Hughes. Určitou nevýhodou tohoto systému je implementace jazyka SQL pouze podle normy z roku 1986, tzv. ANSI SQL. Tento fakt s sebou přináší celou řadu omezení, jako je neexistence uložených procedur a triggerů či nemožnost definovat pohledy. Na druhou stranu se jedná o systém s poměrně snadnou instalací a slušným grafickým klientem pro prostředí X-Window. Možnosti tohoto systému plně odpovídají jeho názvu, lze jej doporučit pro tvorbu nepříliš složitých domácích aplikací či pro vyzkoušení architektury klient/server a základů SQL. Pro náročnější použití se však v žádném případě nehodí.

MySQL
Poměrně rozšířeným systémem je dílko skupiny programátorů vedené Michaelem Wideniusem. MySQL se může pochlubit podporou vstupní úrovně normy SQL92, bohužel stále scházejí triggery a uložené procedury (ty lze poměrně snadno nahradit procedurami napsanými v céčku). Další – vcelku podstatnou – nevýhodou je neexistence transakčního zpracování. Mezi klady lze zařadit velmi kvalitní podporu češtiny včetně správného třídění dle normy ČSN (zahrnující tolik problematické písmeno „ch“). Zajímavá je možnost exportu/importu pro soubory standardu xBase (*.dbf) a podpora webových technologií. Potěšitelná je také podpora víceprocesorových systémů a celé řady dalších operačních platforem (včetně MS Windows NT/9x). K dispozici jsou i dotazovací a administrátorské nástroje pro X-Window.

PostgreSQL
PostgreSQL má oproti předchozím dvěma systémům jednu značnou výhodu – je jí je velmi kvalitně zpracovaná podpora objektových technologií. Tento produkt je následníkem systému Postgress a disponuje podporou vstupní úrovně jazyka SQL92 včetně implementace poddotazů, tvorby pohledů připouštějících aktualizaci, zamykání na úrovni řádků či možnost využití explicitních kurzorů. Stranou nezůstává ani možnost definování vlastních typů, z objektových vlastností pak vícenásobná dědičnost. Určitou nevýhodou je pouze minimální – hm, alespoň nějaká – podpora Javy. Vzhledem k neustálému vývoji je zajímavá možnost předplatit si za 30 dolarů ročně cédéčko s jednotlivými upgrady. Z výše jmenovaných systémů je PostgreSQL asi opravdovou jedničkou.

Adabas D
Jedním z kvalitních systémů, který je na Linuxu dostupný již delší dobu, je komerční produkt společnosti Software AG – Adabas D. Jedná se o databázový systém založený na relačním datovém modelu a disponující možnostmi distribuovaného zpracování (včetně dvoufázového commitu), automatickým zálohováním či opětovným využitím uvolněného prostoru. Jsou povoleny uložené procedury a triggery, domény, jazyk SQL může být přizpůsoben SQL Oracle či DB2. Zabudována je také podpora českého třídění. Konkurenční přístup k datům je podpořen mechanismem zamykání na úrovni řádků či přístupovými právy jdoucími až na úroveň atributů (sloupců). K dispozici je možnost přístupu k datům prostřednictvím rozhraní ODBC druhé úrovně. Technologie webu je podporována prostřednictvím komponenty WebDB. Dostupné je také vývojové prostředí s názvem Natural.

Oracle se Linuxu nebojí
Již v úvodu jsem uvedl, že Linux je zajímavý také pro „klasické“ dodavatele databázových technologií. Jedním z nich je jednička v tomto oboru, společnost Oracle. Na Linux je dostupný jeden z klíčových produktů této společnosti, server Oracle8. Mezi vlastnostmi tohoto systému lze nalézt podporu distribuovaného zpracování (včetně dvoufázového commitu), optimalizaci dotazů, využití víceprocesorových systémů, zamykání na úrovni řádků, zálohování za běhu databáze, podporu Javy či implementaci bitmapových indexů. Samozřejmostí je referenční i entitní integrita, podpora národních prostředí (obsahující konverzi znakových sad) či propracovaná bezpečnost (včetně algoritmů DES a RSA RC4). Stranou nezůstává ani podpora standardů ODBC a JDBC. Počátkem příštího roku by měla být na Linux portována také sada vývojových nástrojů známá pod názvem Oracle Developer.

Informix také?
Linux nemohl zůstat mimo pozornost odvěkého rivala Oracle – společnosti Informix. Ta se na této platformě prezentuje pomocí svého systému Informix-SE (v současné době jsou podporovány linuxové distribuce Caldera, SuSE a RedHat). Informix-SE (ve verzi 7.2) je určen pro tvorbu aplikací menšího či středního rozsahu s poměrně snadnou administrací a vysokým výkonem (samozřejmostí je „cenová“ optimalizace dotazů). K dispozici je zamykání na úrovni řádků (další možností je zamčení celé tabulky či databáze). Podporována je vstupní úroveň SQL92 (s několika výjimkami) a celá řada prvků z vyšších standardů. Konzistence dat je zajištěna jednak referenční, jednak entitní integritou. Samozřejmostí jsou uložené procedury a triggery. Pro vývojáře v céčku je určen Informix-ESQL (Embedded SQL), pomocí něhož mohou využít síly SQL ve svých programech.

Sybase nabízí svůj ASE!
Koncem září se mezi dodavatele databázových systémů pro Linux zařadila také společnost Sybase. Příznivci produktů tohoto dodavatele tak získali možnost využít schopností produktu Sybase Adaptive Server Enterprise (ve verzi 11.0.3.3). Tento systém se může pochlubit kvalitně zpracovanou podporou víceprocesorových systémů a velmi rozsáhlých databází. Standard SQL je implementován na úrovni ANSI SQL89 a vstupní úrovně SQL92, uložené procedury a triggery jsou samozřejmostí. Sybase si zaslouží pochvalu za kvalitní zpracování integritních mechanismů a vyřešení problému roku 2000. Menším nedostatkem je podpora českého třídění, pro stoprocentní spokojenost je nutné doinstalování speciální národní sady. Součástí distribuce je také vývojářské API pod názvem Open Client. Od verze komerčně dodávané pro ostatní platformy se tato verze liší pouze absencí technické podpory.

Jak je to s cenami?
Přestože máme Linux spojený s licencí GNU, podmínky pro využívání uvedených systémů se liší – některé jsou volně šířitelné i pro nasazení (asi nejlépe si v tomto stojí produkt společnosti Sybase), jiné pouze pro vývoj či pro použití ve školství. Bližší podmínky použití jsou k dispozici na webových stránkách jednotlivých systémů, jejich popis jde už nad rámec tohoto přehledu.

IBM se chystá
Na jaro příštího roku chystá uvedení svého systému pro Linux také spoleenost IBM. Kvalitní systém DB2 by se tak mohl úspěšně zařadit po bok databázových produktu na Linux již portovaných. Oproti komerční verzi budou existovat některé omezení (zejména podpora high-end technologií) a nebude existovat technická podpora (tu by měla nahradit nová moderovaná diskusní skupina).

Poučení?
Vzhledem k rozsahu věnovanému každému ze systémů nebylo možné vyjmenovat všechny vlastnosti, kterými daný produkt disponuje. Nyní byste však měli mít alespoň základní přehled o databázových systémech, které jsou na Linuxu dostupné (existují pochopitelně i další firmy, pro které je tato platforma zajímavá, například Computer AssociatesIngresII či InpriseInterBase). Už dnes je toho opravdu hodně a do budoucna lze předpokládat, že produktů založených na databázových technologiích bude i pro Linux přibývat. Což je pro mnohé z nás jistě potěšující.

Zdroj: Computer

Váš názor Další článek: Další PostFix? Ale ne…

Témata článku: Linux, Celý systém, Střední rozsah, Celý klient, Databáze, Omezená schopnost, Natural, Trigger, Systém, Úroveň, Uložení, Technická hračka, Podpora, Celá řada


Určitě si přečtěte

Rekordy počasí: V Česku to ještě jde, skutečné extrémy zažívají jinde

Rekordy počasí: V Česku to ještě jde, skutečné extrémy zažívají jinde

** Teplotní extrémy dokážou překvapit. Seznamte se s rekordy v Česku i ve světě ** Rekordní hodnoty jsou mnohdy až k neuvěření ** Zjistěte, kdy ke bylo největší horko, zima, déšť či vítr

Karel Kilián | 7

Sex a rozmnožování při mezihvězdné cestě: Kolik lidí je potřeba pro let k Proximě Centauri?

Sex a rozmnožování při mezihvězdné cestě: Kolik lidí je potřeba pro let k Proximě Centauri?

** Vědci spočítali, jak velká by musela být posádka pro vícegenerační let k nejbližší hvězdné soustavě ** Proxima Centauri se nachází 4,3 světelných let od nás ** Za současných technologií bychom k ní letěli 6300 let

Petr Kubala | 57

Šmírovačka kamerami Googlu: Koukněte se, co nového zachytily na Street View

Šmírovačka kamerami Googlu: Koukněte se, co nového zachytily na Street View

Google stále fotí celý svět do své služby Street View. A novodobou zábavou je hledat v mapách Googlu vtipné záběry. Podívejte se na výběr nejlepších!

redakce | 44

Budoucnost elektroniky: čeští vědci stojí za revolučním čipem, který nemá ve světě obdoby

Budoucnost elektroniky: čeští vědci stojí za revolučním čipem, který nemá ve světě obdoby

** Čeští vědci pod vedením Tomáše Jungwirtha vyvíjí nový typ revolučního paměťového čipu ** Zatímco v současnosti elektronika pracuje s elektrony, v budoucnu to budou spiny elektronů ** Čipy budou moci být klidně i 1 000x rychlejší a úspornější

Karel Javůrek | 32


Aktuální číslo časopisu Computer

Velký test 18 bezdrátových sluchátek

Vše o přechodu na DVB-T2

Procesory AMD opět porážejí Intel

7 NVMe M.2 SSD v přímém souboji