Tržní podíl Intelu sice výrazně klesl, ale firma nad tím může skoro mávnout rukou

V čipech sice dnes nutně neplatí, že je "Intel Inside", ale přesto jsou dnes hlavní výzvy pro Intel zcela jinde.
„Devět z deseti“; to bylo známé heslo Intelu, nepoužívané ovšem na českém trhu – analogie se zprofanovanými devíti z desíti (pěti atd.) lékařů, právníků, hackerů, žen v domácnosti atd. by už byla zřejmě nesnesitelná. Devět z deseti počítačů bylo v posledních letech osazováno čipem od Intelu – to je dominance, kterou se může chlubit vlastně už jen další titán výpočetní techniky, Microsoft.

Jenomže v posledních měsících to není, co bývalo – podíl Intelu podle poměrně renomované firmy IDC (renomované v průzkumech, nepříliš věrohodné v předpovědích) totiž klesl zhruba na 75%. I tak jsou to „tři ze čtyř“, ale přece jen to ukazuje, že konkurenci je náhle dán několikanásobně větší prostor než dříve. Ještě koncem roku 1997 byl podíl Intelu 87.1%, jenomže během roku vzrostl podíl AMD na trhu z 6.6% na 15.5% - Intel má nyní protivníka, kterému vzrůst tržního podílu o 250% za rok jistě řádně pozvedl sebevědomí.

Hodnotit to ale jako neúspěch či prohru Intelu je nesmysl, a to z dvou důvodů: AMD zatím konkuruje jen v nejlevnějších čipech, kam se dostává v nemalé míře i díky cenovému dumpingu – firma prodává čipy na hranici produkčních nákladů a místy i pod nimi. Druhým faktem je cykličnost průmyslu, neboli „každý chvilku tahá pilku“: Intel chystá na letošní rok tolik výkonných a přitom levných čipů, že se z toho AMD zatočí hlava. I zde platí známé rčení, že není těžké vedení získat, ale udržet si je: Intel bude mít začátkem jara tolik prostředků k odvetě cenové i výkonnostní, až to nebude pěkné. Intel má za loňský rok stále 92% příjmů z oblasti čipů, zatímco AMD má slaboučkých 5.6%; a co se týká zisku, je rozdíl ještě větší. Tržní podíl pro AMD samozřejmě cosi znamená – firma je nyní etablovaná jako běžný dodavatel kvalitních čipů, žádná obskurnost, a velcí výrobci počítačů s AMD počítají. Stejně tak si ale zvykli na „oportunismus“ a nezavážou se k žádné velké loajalitě ani jednomu, ani druhému výrobci; co bude dřív na trhu a co bude mít lepší poměry ceny k výkonu, to budou brát a montovat do svých počítačů.

Závěrem jedna kontroverzní úvaha: pro svět výpočetní techniky by možná bylo nejlepší, kdyby si Intel uchoval své drtivé vedení a konkurenti mu jen mírně šlapali po ocásku. To by Intelu umožnilo velké zisky a tudíž velké výdaje do nových technologií, tj. urychlení vývoje – je známé, že nadsazené ceny všeho v informačních a komunikačních technologií (hardware, software, komunikace, služby) umožňují neskutečně rychlý, překotný vývoj a pokrok. Srovnáme-li to například se situací v automobilech, kde je světová sedmička v sobě natolik zaklíněna, že si vůbec nemůže dovolit koncepční investice na desetiletí dopředu, je okamžitě vidět efekt pomalého pokroku, vedoucího například k zoufale pomalému pokroku např. ve vodíkových motorech či navigačních systémech. Počítače a Internet, ve kterých tento „klinč“ ještě zdaleka nenastal (ale trh se k němu už začíná blížit) stále vydělávají velké peníze na další pokrok, který se naštěstí dostavuje.

Váš názor Další článek: Tajná čísla českých internetových obchodů II.

Témata článku: Hardware, Tržní podíl, Poslední hardware, Renomovaný výrobce, Výrobce automobilů, Poslední výrobce, Nemalá cena, Podíl, Navigační software, Vývoj automobilu, SKO, Obskurnost, Velký zisk, Dominance, Velký čip

Určitě si přečtěte


Aktuální číslo časopisu Computer

Jak rychlé je nabíjení bez drátů?

Test 11 sluchátek pro hráče

Aplikace, které vám zachrání dovolenou

Kompletní přehled datových tarifů