Třináct DDR pamětí v testu - jaká je nejlepší?

Mam doma Kingmax DDR266 256MB a jedou v pohode na agresivni casovani bez zvysenyho napeti na 150 MHz (DDR300) Vys jsem nezkousel V testu vypadaje jako absolutni shity Nebojte se jich

a apacer je kde???????????????????????????????????????????????????????????????????

Jaký je mezi těmito paměťmi rozdíl? Mě připadají zcela stejné.

V-datky jsou celkem fajn - mam doma 256MB na 333MHz a na standardnich 2,5V z ni vyzdimu 2-5-3 bez ujmy na spolehlivosti, a pres drobnou casovou ztratu (lec bez chyb) i CL2 :o)

A-data, resp K-data ... uplnej srot - ted jsem si je koupil a hned je prodal - cely mi to zbrzdili a bylo to v ... (cipy Hynix, ale nejaky divny)

... takze jsem si s klidem objednal dalsich 512MB V-data

V-Data jsem měl 2x, pokaždý velký problémy z toho jednou oprávněná reklamace, naštěstí jsme se dohodli na výměně za Kingston. Uff, ulevilo se mi že jsem se jí zbavil. Už v životě nechci. Kdo chce řešit problémy s padajícím počítačem a reklamacemi nechť si levnější V-Data koupí, ale já jsem od téhle značky definitivně vyléčen.

A v cem jsou vubec cejchovany ty grafy. V knedlicich? A co udavaji, stabilitu nebo rychlost??

myslim ze bystrejsi ctenar na to jiste prijde, ale myslim, ze autor by mel doplnit popisky os, kdyby tam byly hned od zacatku, tak by se vubec nemusela konat ta zmatecna diskuze, zpusobena spatnym pochopenim grafu. 

Postrádám bližší vysvětlení nárůstu výkonu při zvýšení napětí...

Při zachování časování si je dovedu vysvětlit pouze nějakými chybami v přenosu a jeho následným opakováním - nicméně tohle mi přijde trochu podivné v systému který má fungovat spolehlivě - a nemám ani potuchy zda existuje mechanizmus opakovaného čtení či zápisu dat z/do pamětí - to by bylo dost přitažené za vlasy...

Když si představim - že dle časování mají být data v určitých cyklech připraveny a pod. tak mi není dost jasný jak to ovlivní napětí... Snad jen, že náběžná hrana nějakého signálu dosáhne prahové úrovně dřív než při std. napětí ... a tím by se data četla např. o cyklus resp. takt dříve než normálně...

Pokud o tom někdo něco víte dejte vědět

rekl bych ze je to asi takhle: vyssi napeti => silnejsi signal(amplitudy) => vetsi rozdil mezi 1 a 0 => mensi chybovost.

To je přitažené za vlasy ne ?

Vyšší napětí => lepší signál => lépe(rychleji) nabité buňky => menší chybovot na vyšší frekvenci, kdy se normálně za danou dobu buňka ještě nestačí nabít.

Ale rozhodně to neznamená. Vyšší napětí = vyšší výkon. Naopak dost pochybuji o tom, že se přenos v případě chyby opakuje. Podle mě to v případě, že nemáme paměti ECC není prostě možné zjistit. A jednoduše to vyhodí chybu :) Možná i u obyčejných pamětí funguje jednoduchá parita, ale ta podle mě funguje už přímo v řadiči v chipu. Protože každá paměť v sobě obsahuje takový malý řadič. Jenže to bude opravdu pouze jednoduchá parita. Ono by totiž jinak ECC nemělo smysl.

Navíc, kdyby vyšší napětí znamenalo i vyšší výkon, nebylo by pak potřeba paměti taktovat. Prostě by stačilo jim jen zvýšit voltáž. Takže o nějakém opakovaném přenosu bych opravdu vážně pochyboval.

Jestli mi bude někdo tvrdit, že paměti jsou při standardním napětí pomalejší díky chybám - tak nechápu jak ten počítač může fungovat... Pokud dojde k chybám - systém vůbec nenaběhne nebo je nestabilní (extrémní přetaktování a pod.)

Např.:

Test s časováním CL2 - 3 - 2 - 5 - Samsung DDR333

2,55 V - 175
2,85 V - 192

Nenapadá mně jiné vysvětlení než rychlejší dosažení prahové úrovně 0/1 náběhových hran signálů a tak uspoření nějakého taktu (třeba při čekání na signál "data připravena") - nemyslím si však že k takové úspoře může dojít na jednom jediném signálu navíc při synchronním taktování - náběhová hrana signálu je příliš strmá aby vydala na celý takt, nicméně při rozdílných taktech (frekvencích) v jednotlivých částech celého systému resp. třeba při jejich vzájemných posunech se může stát, že se ten kýžený signál dostane na prahovou úrověn ještě v předcházejícím cyklu a tak se něco uspoří

zde by ale bylo důležitým faktorem v jak dostatečném předstihu oproti normálu je tento signál a zda tak nemůže docházet k nestabilitám systému

nicméně tohle by chtělo víc sofistikovanější vysvětlení než jen pouhé doměnky, které uvádím výše

autor testu by asi měl do těchto "niterností" vidět, ale zřejmě nevidí

stejně tak musí existovat ještě další parametry, které se však asi neuvádí (nebo nedají nastavit) když jak tvrdí autor a jeho testy - paměti při stejném časování podávají různé výsledky - zde by asi chtělo zkusit jednotlivé paměti na jednotlivá nastavení časování kde by se třeba zjistilo že stejná paměť při dvou různých nastaveních (předpokládá se dílčí změna) podává stejný výkon - což by znamenalo že to rychlejší nastavení prostě nezvládá a signál přichází pozdě a tudíž ani neodpovídá specifikaci - pokud testované nastavení není "vyšší" než jsou její parametry

Protoze se jedna o test pameti a ne o vysvetlovani elektro-principu, tak se do nich autor ani nepoustel. Navic musim sam pripustit, ze skutecne nejsem v elektrotechnice zbehly natolik, abych si dovolil o tom nejak fundovane psat... coz byl dalsi duvod proc jsem se do techto "titernosti" nepoustel.

Predstavu o tom mam podobnou vyse zminenym prispevkum, tedy v tom smyslu, ze diky vyssi voltazi dochazi k stabilizaci systemu pracujicimu na vyssich frekvencich, tudiz k lepsimu a presnejsimu prenosu signalu - z cehoz nasledne vyplyne moznost spravne pracovat na techto vyssich frekvencich. A tohle by nejspis slo aplikovat az do doby nez se narazi na fyzicky prah daneho cipu.

Už jsem to napsal. Pouze změna voltáže určitě výkon pamětí nezvýší :)

No, ale zde zmiňované výsledky zaznamenaly zvýšení prostupnosti pamětí při stejném taktování při zvýšení napětí...

O to mi šlo

No asi mi nezbyde nic jiného než si doma pokusně zvýšit voltáž o nějakou tu desetinu a ověřit si to. Podle mě je to ale celé nesmysl a žádné zvýšení propustnosti při zvýšení voltáže se nekoná.

Jiné co se koná u chipsetů KT 333 a asi i u KT 400 je zvláštní změna propustnosti pamětí.
Takt pamětí i CPU je vždy na 166ti. Při násobení 9,5x goldmemory vždy ukáže 720Mb/s, při 10x to je 700Mb/s, při 10,5 to ukazuje něco okolo 640Mb/s a při 11 to ukázalo asi 750 Mb/s. Zdá se mi to sice jako nesmysl, ale kdo ví :o.
(S pamětí V-data PC2700)

Jestli tomu rozumím správně, pak má na ose X být frekvence [MHz], na které paměť běží. To znamená, že grafy nemají s propustností paměti nic společného, jen uvádějí, které paměti se dají lépe přetaktovat, a to jde samozřejmě lépe při vyšším napětí. To ovšem dnes, při minimálním rozdílu cen pamětí DDR266 a DDR 333 ( DDR400 jsou přece jen o trochu dražší) asi moc lidí nedojme - chci-li přetaktovávat, tak si prostě koupím dostatečně rychlý modul... O vlivu na výkon PC ani nemluvě - chci-li zachovat FSB, pak při asynchronním provozu FSB/paměť, stejně těch pár procent výkonu pracně získaných zrychlením paměti zase ztratím - viz. http://www.pctuning.cz/titulnistrana/default.aspx?ArtID=17136&CatID=75&SetID=2.

Máte pravdu, leč to tam není nikde zmíněno a tak jsem bohužel uvažoval v intencích předchozích grafů které se zabývaly výkonem...

Navíc nejsou uvedené parametry zda se měnil pouze tak pamětí v asynchr. režimu nebo zda se měnilo i FSB a tak

Jak uz je v predchozim prispevku uvedeno, grafy s vysledky pameti se skutecne tykaji pouze dosazenych frekvenci v MHz - a tak ani nemelo smysl pridavat zda se jedna o synchronni ci asynchronni takt s FSB. Sama FSB se menit samozrejme musela - deska neumi menit nastaveni pameti po 1 MHz.

Predchozi grafy ukazovaly jaky vliv ma na vykon ruzne nastaveni casovani...

Ad cenovy rozdil - je pravdou, ze dnes uz jsou cenove rozdily mezi DDR266 a DDR333 dost nizke, ale jsou tu. A v pripade DDR400 uz znatelne. Pokud si nekdo kupuje nejake pameti, tak si na zaklade tohoto testu muze udelat obrazek jak mu ktere pameti muzou jit pretaktovat - tj. napr. jestli ma ci nema smysl si na nejaky druh priplatit.

No jedna se o to, ze zvyseni voltaze prinese vyssi stablizaci systemu.... A tim padem i vyssi vykon. Na zvyseni voltaze se muzete divat i tak, ze pri vyssi frekvenci potrebujete dodavat do systemu vyssi energii (tady elektrickou) a mate moznost zvysit voltaz ci proud... Voltaz je jednodussi. Jedna se o to, ze ten elektron je potreba donutit pracovat/(zotavovat za nissi cas, T=1/f, takze je jedno jest-li se mluvi o frekvenci ci casu) na vyssi frekvenci a proto potrebuje vyssi energii... Proto se take udava, ze pri pretaktovani dochazi ke snizeni zivotnosti. (ono to neni tak jednoduche, ale tak to snad staci.. pro zajemce doporucuji skripta ci jinou vice ctivou literatru ).

A jak nekdo vysse podotknul, dochazi k zvyseni odstupu log. 0 od 1 a naopak - a tim padem k mensimu vyskytu chyb - preslechu. .

Dale zalezi o udrzeni polovodicove soucastky (v tomto pripade pameti) ve vodivem stavu. Tet presne nevim, ale je udavana vodivost (fce.) od -180 do 100 C(zalezi samozrejmne na vyrobci viz. jeho doporucene teploty, tet mam ovsem na mysli princip). mimo tyto teploty prestava polovodic fce. a stava se z neho neco jako spatny izolant. Proto, kdyz se budou pameti poradne chladit, lze se i z 266MHz modul pretaktovat na 400 MHz pri CAS 2 (z vodnim chlazenim, pri stabilni teplote RAM -10 C).

A s tim take zalezi na kvalite kremikoveho co jineho platu, s ktereho je pamet vyrobena. To je alfa a omega celeho problemu... Vyse uvedene problemy seuvisi s timto....

Ono zduvodnit , proc zvyseni voltaze dochazi ke stabilizaci systemu je prace temer na diplomovou praci. . Ale je to velmi zajimava oblast. , hlavne kdyz chce clovek usetrit nejake penize a dostat ze sveho stoje maximum.

Chci se zeptat jestli jde zjistit a nastavit casovani pameti (CAS Latency) i jinak nez v setupu BIOSu. Mam desku od Gigabajtu KT400 a tam takova polozka vubec neni. Predem dik

To som si myslel na zaciatku aj ja(mam Gigabajtku 7VAX) ale na jednom fore uz neviem kde som sa docital o skrytom menu v biose.takze ak vojdes do biosu a stlacit ctrl+F1 tak sa ti objavi dalsia polozka v menu,ktora obsahuje nastavenie pamati...   
Skoro ma slak trafil ked som to zistil... nechapem ale ze som o tom nenasiel jedinu zmienku na mne znamych .cz a .sk serveroch...

Diky moc, urcite to vyzkousim. Jsou to ale smradi, nechapu proc to schovavaji.

Ja mam V-data ddr333 a ide mi v pohode na 400Mhz pri 2.5-3-3-6, prejde mi aj goldmemory. zvloadnu aj cl2 pri 400 ale pri normal teste stale goldmemory hodi 1 chybu. myslim ze mam stastie na dobry kus.

Ano, pokud ti GoldMemory u V-Data nevykáže při normálním nastavení žádnou chybu tak máš opravdu velký štěstí, buď za to rád a modli se aby ti nekiksla definitivně. Já jsem bohužel na V-Data definitivně zanevřel protože jsem nikdy s touhle značkou takový štěstí neměl a potom následovalo velký zklamání a obavy o uznání reklamace .

Co takhle paměti Apacer? neexistují????? Stačilo by kontaktovat pár velkoobchodů a určitě by Vám je rádi zapůjčily. ps:chápu že vyhovět všem nejde.

Prominte, neuvedl jsem, ze to bylo na desce MSI 648 Max.

Kdyz jsem zkusil pretaktnout P4 2,4(533), tak me krutokrute omezovaly pameti (256 MB 333 MHz modul "noname" z computershop.cz), i kdyz jsem v biosu upravil pomer, aby zase pracovaly na 333 MHz, tak nenabehly a musel bych je podtaktovat, aby se procik rozbehl treba na 2,7. Ale asi bych mel jeste zkusit pridat voltaz.

Nevite nekdo, jestli muzu u WinXP Prof Corp vymenit naraz sitovku (3 body v jejich ratingu) a ramku (1 bod), aniz by se mi blokly? Dik

Ak mas corp verziu, tak mozes vsetko, tato verzia sa predsa neaktivuje.

http://www.tweaktown.com/document.php?dType=article&dId=329&dPage=6

Ahoj všichni,

mám desku Abit VIA KT 133 a zajímalo by mě, jestli je do této desky možné vložit DDR paměti společně s SDR?A nebo jenom samotný DDR, i když by byly podtaktovaný? Mám 256 MB SDR RAM a chtěl bych tam přidat ještě 512. No a DDR jsou levnější než SDR . Díky za radu.

Hans

DDR paměti do SDR patice strčit nejdou. Teda jdou násilím a jen jednou Je to něco úplně jiného. Sice se to jmenuje paměť, ale má to jinou patici a funguje jinak. jako kdybys chtěl strčit do AGP slotu PCI kartu.

Tedy.Vložit je tam můžeš. Když dost přitlačíš :o))

Ale chipset KT133 ani KT133a vůbec DDRka neumí :)

Deska c chipsetetm VIA KT133 neumožnňuje provoz DDR pamětí, takže v ní můžeš používat pouze SDR paměti (ani to nemusíš koušet, protože oba typy pamětí se kromě elektrickejch a protokolovejch charakteristik liší taky paticí). Patice SDR a DDR společně na jedný desce mají např. starší desky s chipsetem  SiS 735 a ani tam nejde používat oba typy pamětí zároveň.

Celý článek je zavádějící, hlavně ty grafy.

Něco podobného už tady dlouho chybělo, ale muselo by to být poněkud jinak udělané.
Asi by to muselo být udělané:
Seřazené paměti podle taktu sběrnice a následně podle časování.

- Vyhodnotit tyto paměti na spolehlivost. (Jak to ve kterém chipsetu šlape, jsou spolehlivé ?? a pod.)
- Vyhodnotit přetaktovatelnost těchto pamětí. ( a to při standardní voltáži a při zvýšené voltáži - 2,5 a 2,65 )
- Vyhodnotit spolehlivost těchto pamětí při nastavení rychlejšího časování.
- a konečně nějaký srovnávací test, kde by bylo uvedeno při jakém časování to jak šlapalo.

Toto mi připadalo poněkud chaotické !
(Začátek byl good, ale testy.....shit.....)

- Vyhodnotit tyto paměti na spolehlivost. (Jak to ve kterém chipsetu šlape, jsou spolehlivé ?? a pod.)

-> nic proti ale  sam o sobe tenhle test musel byt dost hodne casove narocnej a kdyby se posuzovala jeste spolehlivost podle chipsetu tak by s tim autor stravil x-krat tolik casu

- Vyhodnotit přetaktovatelnost těchto pamětí. ( a to při standardní voltáži a při zvýšené voltáži - 2,5 a 2,65 )
- Vyhodnotit spolehlivost těchto pamětí při nastavení rychlejšího časování.
- a konečně nějaký srovnávací test, kde by bylo uvedeno při jakém časování to jak šlapalo.
 

-> ale vzdyt tohle vsechno tam je! nejdriv se nauc cist nez zacnes kritizovat

Konecne po dlouhe dobe slusny clanek na zive. Sice bych jeste doplnil k testu vykonu sandrou a pcmarkem nejakou hru, aby bylo videt ze realne ten narust vykonu s frekvenci neni tak velky. Ja osobne mam zkusenosti s pameti osazenou chipy micron a mohu celkem potvrdit vase vysledky, ja s ni jedu na 166mhz pri nejhorsim casovani a napeti 2,8V, ale je to jejich totalni maximum

No ja nevim, na zacatku se "chlubite" DDR466 a DDR500, ale v testu "skutek utek", resp. vypada, jako ze se "testovalo", co zrovna bylo po ruce. Celo peletonu vyrazne osizene, jako by poradne pameti delali akorat CORSAIR ci OCZ. Ja treba zvolil:

2x 512MB Kingston HyperX KHX3500/512 (DDR, 434MHz, PC3500, CL2)

a jedu s CAS 1.5 (ktere jste "taktne" v povidani na uvod vynechali).

Pameti na frekvencich DDR466 a DDR500 se teprv objevuji resp. byly ohlaseny a jeste nejsou dostupne, takze jsme je skutecne netestovaly, ale v prehledu jsem se o jejich existenci zminil.

Ad pocet pameti - i Vam musi byt jasne, ze mame tyto pameti zapujcene od prodejcu a jsme jednoduse odkazani na to co je kdo ochoten zapujcit a co ma taky prodejce soucasne dobe dostupne.

Ad CL 1.5 - zminil jsem se, ze existuji rozsahy od 1 az po 3, ale nejbezneji se pouziva CL2 a CL2.5 - pri techto hodnotach taky melo smysl testovat, protoze hodnotu 1.5 by zvladly jen ony 3 az 4 nejrychlejsi pameti a to az pri nizsich frekvencich - a v 99% pripadu ma vetsi vliv vyssi frekvence nez nizsi nastaveni casovani.

Ja samozrejme vim, ze DDR466/500 nejsou jeste bezne dostupne, jen jsem se pozastavil nad tim, ze v clanku o nich pisete jen jako o neschvalenych JEDECem a nic o jejich dostupnosti, resp. nedostupnosti, coz by tam IMHO byt mohlo...

Sam ale pak musite uznat, ze vypovidaci hodnota sire testu nebude vysoka, kdyz jste byli odkazani jen na to, ceho se konkretni distributori potrebujiu zbavit, tj. co jim lezi na sklade ;)

Ale o zadnem rozsahu jste prece nepsal:

Možné hodnoty jsou od 1 (v praxi skoro nepoužitelné), přes 2 a 2,5 (nefrekventovanější nastavení) a konče hodnotou 3 (která se pro svoji „pomalost“ také normálně nepoužívá).

...z konstrukce te vety proste logicky vyplyva, ze jste CL 1.5 vynechal...

P.S.: Ma reakce nebyla ani tak vytkou, jako spis malym doplnenim...

Podle me je sire testu dostatecna. Rozhodne jsme nebyli jen odkazani na to co ma ktery vyrobce na sklade - napr. OCZ ci Corsair jsou pameti na objednavku. V tomto testu melo a ma jit o prurez soucasnym trhem - a na to je 13 ks podle me dostatecne. Sam jsem cesky test, ktery by v poctu pameti tento predcil, nevidel...

Ad CL 1.5 - ano, z konstrukce vety to skutecne logicky nevyplyva, takze dekuji za doplneni...

Ja jedu 2x1024MB Corsair XMS4000 z testovací serie,deska s chipsetem Granite Bay. Sandra mi haze 4430/4430 na P4/3060@3796MHz.

Zajimave, ja mam jenom P4/3060@3335MHz + 2x512MB Kingston HyperX KHX3500/512 a Sandra2003 mi tudiz haze pouze 3364/3363 MB/s. Hejbal jsem pouze s FSB (ze 133 na 145), pri 3.5GHz uz to bylo dost nestabilni, pri 3.4GHz to padlo obcas. Takze se chci zeptat, jestli pouzivas konvencni chlazeni, popr. jestli se vyplati hejbat i s napetim apod. Dik za info!

Test pamětí se mi velmi líbil, navíc jsem získal i nějaké nové informace, zvláště pak ta o (tRP).  Mám OCZ 512MB (DDR333) a při (tRP - 2) tzn: 2-2-2-6T při 2.6V (při 2.5V to ani nejde nastavit), se objevují modré obrazovnky a samovolné resety - (mboard P4S8X-bios1004).

 Vyzkoušel jsem 2-3-2-5T zde se zdá, že to běží OK ,nicméně nastavení  BY  SPD  vždy nastaví (2,5-3-3-6T) i když OCZ je Performance series kde garantují 2-2-2-5T.  Je chyba ve špatné detekci biosu desky, nebo mi prodali špatnou paměť???

J.

Je mozne ze OCZ na techto pametech nastavila do SPD ony konzervativni hodnoty casovani. Nez vyvozovat nejakou soudy nad tim, co je spatne, by bylo nejlepsi pamet vyzkouset na jine desce.

To všem můžu jen závidět - koupil jsem 2 ks OCZ 433 (EL, tj. CL 2) a desku ASUS A7N8X a těšil se na hrátky s přetaktováním (AXP1700 B0). Jaké bylo mé překvapení, když paměti s deskou nejely (ani syncho 133, ani SPD, prostě nic s výjimkou asynchroního nastavení s těžkým podčasováním CL 3 a ostatní > 7). Po změne BIOSu na verzi 1002 došlo ještě k tomu, že byla paměť detekována jako dvojnásobná (tj. místo 2x 256MB - 2x512MB) a pochopitelně bez funkce. Vše stejně i při pokusech s jednou pamětí. Naopak OEM 256MB 266 ze starého počítače SIS (K7S5A) fungovala v ASUSu při nejtvrdším časování skvěle a šla i přetaktovat. OCZ v SISce taky fungovaly. Tož tak a teď babo raď. Z technické podpory Asusu jen odpověď ve smyslu - používejte námi certfikované pamětri (není tam žádná s CL 2), OCZ tvrdí, že ASUS umí, takže snad reklamace. Jen pro zajímavost tyto OCZ mají černý chladič.

Vsak uz podle te polovicni ceny oproti obdobnym znackovym (rozumej kvalitnim) pametem je jasne, co je asi OSZ zac

Až na:

Až na paměť V-DATA a Kingston DDR400, každý z modulů pracoval na své frekvenci správně a většinou se paměti daly i o kousek přetaktovat.


To jako že V-Data a Kingston DDR400 nepracují na své frekvenci správě a nedají se přetaktovat ???????

Pokud si prectete popis techto dvou pameti zjistite, ze se jedna o pameti pro casovani CL2,5. Takze pri testu s casovanim CL2 se nedostaly na svoji nominalni frekvenci - a k tomu je i popis pod grafem.

Celkem ucházející článek, až na...
Až na to, že by ZIVE.CZ konečně mohlo upravit funkci pro tisk tak, aby nebylo nutné tisknout každou část článku zvlášť. Dalo by takovou práci přidat třeba tlačítko "Vytisknout celý článek" ?

jo tak k tomuhle bych se primlouval taky kdyz je to na vic stranek, ktere navic nevychazi presne na A4 tak je to na

Ja se divam na zive na http://www.zive.cz/text a pak se zobrazi cely clanek a da se v pohode cist. A hlavne se to rychleji nacita.

Asi jsem to nepochopil, ale z grafů jsem si udělal jediný obrázek a to čím vyšší frekvence paměti, tím vyšší výkon. To kvůli tomu zjištění tady musí být zabraného tolik místa? Nic mnoho.

Včera jsem objednal 5 x DDR 333 v-data 256 MB za 911,- vc DPH. A dnes jsem se dozvedel, ze to jsou sunty  

Nastvanej bejt nemusis, ja mam doma pameti jedine V-DATA a jsem nadmiru spokojenej, za ty prachy super! Jestli se kvuli par bodum v testiku nekomu vyplati vyhazovat x-stovek navic, at si to vyhazuje,  rozdily jsou minimalni.

Taky mám V-Data. V-DATA 512Mb modul - takt 333.
Jediný problém je v kombinaci V-Data a chipsety SIS(735 - takt místo 333 - 266).....tam mi to házelo chyby.
Ale ten stejný modul ve VIA jak na 266 tak i na 333 šlape v pohodě!

Vůbec bych se jich nebál, jen nechápu co autor článku myslel tímhle:

Až na paměť V-DATA a Kingston DDR400, každý z modulů pracoval na své frekvenci správně a většinou se paměti daly i o kousek přetaktovat.

To jako že paměti V-DATA a Kingston DDR400 a nepracují na své frekvenci správně ?????? A nebo jen že nejde přetaktovat ????

Celý článek je zavádějící, hlavně ty grafy.

Něco podobného už tady dlouho chybělo, ale muselo by to být poněkud jinak udělané.
Asi by to muselo být udělané:
Seřazené paměti podle taktu sběrnice a následně podle časování.

- Vyhodnotit tyto paměti na spolehlivost. (Jak to ve kterém chipsetu šlape, jsou spolehlivé ?? a pod.)
- Vyhodnotit přetaktovatelnost těchto pamětí. ( a to při standardní voltáži a při zvýšené voltáži - 2,5 a 2,65 )
- Vyhodnotit spolehlivost těchto pamětí při nastavení rychlejšího časování.
- a konečně nějaký srovnávací test, kde by bylo uvedeno při jakém časování to jak šlapalo.

Toto mi připadalo poněkud chaotické !
(Začátek byl good, ale testy.....shit.....)

Chipsety SIS 735 přece podporují pouze 266 DDRAM a ještě staré133 SDRAM , ale ne v kombinaci. Nejde tam strčit 333 DDRAM.

Ale jde :o) Jenže ti nepojede na 333 víš bobánku :o)) Pojede na 266. Jenže Vdatka asi není kompatidebilní s chipsetem.

1. pameti V-Data nejsou zadne sunty - to zase ne. Pokud je budete provozovat na vyrobcem stanovenych hodnotach, tak vam budou slouzit stejne jako vsechny ostatni. Ale pokud byste je chtel pretaktovavat, tak jste neudelal nejlepsi volbu.

2. co autor clanku myslel svym vyrokem pod grafem, jsem tu uz zodpovedel vyse...

3. vyhodnotit pameti na spolehlivost na kazdem cipsetu - tak to by bylo take dost zavadejici, protoze byste je hodnotil na jedne konkretni desce od jednoho konkretniho vyrobce - a nic vam nezaruci, ze nebudou mit problemy na desce jineho vyrobce (coz neni az tak uplne neobvykle). A hodnotit je na "vsech" deskach je nemozne - navic, vetsina vyrobcu desek na svych strankach uvadi, ktere pameti jsou pro jejich desky vhodne.

vyhodnotit pretaktovatelnost - to tu mate
vyhodnotit spolehlivost pri rychlejsim casovani - to tu take je, pameti byly hodnoceny pri CL2 - rychlejsi nastaveni se de facto nepouziva. A mate uvedeny hodnoty pri kterych pameti pracovaly stabilne.

srovnávací test, kde by bylo uvedeno při jakém časování to jak šlapalo - no uvedeny jsou dva nejpouzivanejsi hodnoty CL2 a CL2.5 - ostatni hodnoty nemaji moc smysl... a jak to slapalo, je uvedeno v grafu

Pokud by byl jeste nejaky dotaz - klidne mi ho poslete mail.

Nějak mi není jasné, jak může vzniknout rozdíl ve výkonu v rámci jednotlivých typů pamětí. Pokud je pevně dáno taktování a jednotlivé časy, tak musí být výkon stejný. Pokud není, tak se musí měnit nějaký parametr. Jaký? 

Časování pamětí je určeno několika parametry. Pro správnou funkci musí být všechny nastaveny tak, aby to čipy zvládly. A aby si uživatel nepřipadal odstrčený, umožnili mu výrobci mainboardů _trochu_ do toho ručně zasáhnout.

Veškeré parametry jsou ovšem uloženy v sériové EEPROMce, kterou si každý paměťový modul nese na sobě. Proto se můžou lišit výsledky paměti od různých výrobců, které jsou určeny pro stejnou rychlost sběrnice (jediný parametr, který se zákazník při nákupu dozví), ale v detailech může být nastavení jiné. Ovšem srovnámí těchto detailních údajů jsem v článku nikde nenašel. Škoda. Ale na druhu stranu, co byste chtěli od Živě ...

Nějak mi není jasné, jak může vzniknout rozdíl ve výkonu v rámci jednotlivých typů pamětí. Pokud je pevně dáno taktování a jednotlivé časy, tak musí být výkon stejný. Pokud není, tak se musí měnit nějaký parametr. Jaký?

Tedy. Co vím, tak jediný podstatný parametr je voltáž, CL (2,2.5,3) a frekvence.
Nechápu, jak mohou mít různé paměti se stejným časováním a stejnou frekvencí o řád vyšší výsledky !

Ano, pokud presne date nejake casy, tak jsou vsechny pameti na dane urovni stejne vykonne. A tento test pameti ukazuje jak vysoko se dostanete nad onu uroven, kterou stanovil vyrobce, prave s temi pevne nastavenymi hodnotami.

Pr: vyrobce stanovil, ze pamet X pracuje na frekvenci 266 MHz pri casovani CL2. V tomto testu vam ukazujeme, ze tato konkretni pamet je schopna pracovat napriklad na frekvenci 280 MHz s casovanim CL2 a na 300 MHz s casovanim CL2.5. Takze pokud svuj system chcete provozovat na nejake frekvenci, pak po precteni tohoto clanku zhruba vite, co od jake pameti muzete ocekavat a kterou tudiz koupit.

Velmi jednoducho vysoke frekvencie(nad 66Mhz) a DDR su technologie nachylne na tvorbu chyb v prenose a ak taka chyba nastane stratis prenos nejakych dat musis ten prenos opakovat a tym znizis prenosovu rychlost... Cim kvalinejsia pamat tym menej vzniknutych chyb a teda degradacii prenosovej rychlosti a naopak.

To je přitažené za vlasy ne ?

Vyšší napětí => lepší signál => lépe(rychleji) nabité buňky => menší chybovot na vyšší frekvenci, kdy se normálně za danou dobu buňka ještě nestačí nabít.

Ale rozhodně to neznamená. Vyšší napětí = vyšší výkon. Naopak dost pochybuji o tom, že se přenos v případě chyby opakuje. Podle mě to v případě, že nemáme paměti ECC není prostě možné zjistit. A jednoduše to vyhodí chybu :) Možná i u obyčejných pamětí funguje jednoduchá parita, ale ta podle mě funguje už přímo v řadiči v chipu. Protože každá paměť v sobě obsahuje takový malý řadič. Jenže to bude opravdu pouze jednoduchá parita. Ono by totiž jinak ECC nemělo smysl. Nebyl by důvod dělat ECC paměti :o)

Navíc, kdyby vyšší napětí znamenalo i vyšší výkon, nebylo by pak potřeba paměti taktovat. Prostě by stačilo jim jen zvýšit voltáž. Takže o nějakém opakovaném přenosu bych opravdu vážně pochyboval.

I v CPU je paměť. Sice je pro spolehlivost typu SG a ne SD, ale je tam. A ty vlastně tvrdíš, že výkon CPU by se měl zvedat jen s napětím :o) :o)) O nějakém opakovaném přenosu dost pochybuji.
Dokaž mi že to není jen slint. Podle mě ECC paměti fungují tak, že v jednom chipu navíc, který je na desce pamětí jsou uloženy checksumy ostatních (obvykle 8mi) paměťových chipů. A když data do chipsetu přijdou, chipset prostě z 9té paměti zjistí jejich checksumy a když vše souhlasí, pouští to dál.
No a když to nesouhlasí, tak jí dopočítá. Ale nějaký opakovaný přenos. Opakované přenosy fungují u sítí. Ale u pamětí  ??

pozor radic RAM ma protokol, podla ktoreho on vie zistit, ci mu prichadzaju korektne data - napr.   prilisny pokles napatia resp. sa k nemu  nedostanu za nejaky cas udaje z RAM Potom da poziadvaku na citanie z RAM opat.. ECC je len o tom, ze radic dokaze taketo chybne prenosy detekovat a opravit chybu na mieste, kde chyba vznikla... Vies su EDC - error detection code, ktory zisti, ze doslo k chybe(a ku kolkym) a ECC - error corection code, ktory ti povie presne na ktorych miestach su chyby, a kedze sme v dvojkovej sustave, zistenie, kde chyba je  viem ju automaticky opravit a nemusim ziadat o novy prenos na rozdiel od EDC Vynimku tvori pripad, ked nodojdu radicu ziadne data...

Faktom ostava, ze zvysovanim napatia zvysujes stabilitu systemu a tym znizujes pocetchyb, cim sposobujes vyssiu prenosovu rychlost pamati.. a to plati ako u ECC tak beznych (cize EDC) pamati

To je přitažené za vlasy ne ?

Vyšší napětí => lepší signál => lépe(rychleji) nabité buňky => menší chybovot na vyšší frekvenci, kdy se normálně za danou dobu buňka ještě nestačí nabít.

Ale rozhodně to neznamená. Vyšší napětí = vyšší výkon. Naopak dost pochybuji o tom, že se přenos v případě chyby opakuje. Podle mě to v případě, že nemáme paměti ECC není prostě možné zjistit. A jednoduše to vyhodí chybu :) Možná i u obyčejných pamětí funguje jednoduchá parita, ale ta podle mě funguje už přímo v řadiči v chipu. Protože každá paměť v sobě obsahuje takový malý řadič. Jenže to bude opravdu pouze jednoduchá parita. Ono by totiž jinak ECC nemělo smysl. Nebyl by důvod dělat ECC paměti :o)

Navíc, kdyby vyšší napětí znamenalo i vyšší výkon, nebylo by pak potřeba paměti taktovat. Prostě by stačilo jim jen zvýšit voltáž. Takže o nějakém opakovaném přenosu bych opravdu vážně pochyboval.

I v CPU je paměť. Sice je pro spolehlivost typu SG a ne SD, ale je tam. A ty vlastně tvrdíš, že výkon CPU by se měl zvedat jen s napětím :o) :o)) O nějakém opakovaném přenosu dost pochybuji.
Dokaž mi že to není jen slint. Podle mě ECC paměti fungují tak, že v jednom chipu navíc, který je na desce pamětí jsou uloženy checksumy ostatních (obvykle 8mi) paměťových chipů. A když data do chipsetu přijdou, chipset prostě z 9té paměti zjistí jejich checksumy a když vše souhlasí, pouští to dál.
No a když to nesouhlasí, tak jí dopočítá. Ale nějaký opakovaný přenos. Opakované přenosy fungují u sítí. Ale u pamětí  ??

Dost mi chybi jakou zmenu udelaji jednotlive typy pameti v celkovem vykonu pocitace. Treba v porovnani se zmenou procesoru (rozumej: vyplati se cenove rychlejsi procesor nebo lepsi pameti). Suche hodnoty cteni z pameti mi nepripadaji az tak zajimave.

No. On to bude asi tak malý rozdíl v programech, že by byl problém ho změřit :o))
( V rámci 266 a 433 asi rozdíl bude, ale mezi 333 a 400 to podle mě nepůjde ani změřit )

autor zjavne zabudol na jednu vec - novy granite bay (i7205) chipset od intelu ma technologiu dual channel pre pristup do ram - a pracuje s ddr 266 pamatami, pri ktorych ma datovu priepustnost 4,2gb/s (pri CL 2) - na to sa zatial nechyta ani ddr500

dalej mi chybaju infineon pamate ...

Zde se jedna o test pameti - mezi sebou, ne o vliv pameti na vykon pocitace, ikdyz i ten je rekl bych jasne nastinen na 2. strane.

K dotazu - obecne se da rict, ze vymena procesoru prinese znatelnejsi narust vykonu nez pouha vymena pameti, ale je lepsi posuzovat situaci pripad od pripadu.

Clanok je podlamna dobry aj ked niektori ludia v diskusii su nespokojni(mylia si pojmy s dojmami)... ma vsak jednu chybu.
Ide o to ze ste neuviedli oznacenia cipov ktore su na jednotlivych pamatiach.je to podla mna velmi dolezite,pretoze rozni vyrobcovia pouzivaju rozne cipy a tym padom mozu byt vysledky uplne ine...
uvediem priklad...samsung vyraba pamate s cipmi typu "C" a "D"... zatial co jeden typ je priemerny (myslim C) tak Decko je velmi kvalitny cip,ktory slape na paty tym najlepsim a najdrahsim pamatiam.(aspon co som videl testy)
takze ak by sa dalo,mohli by ste doplnit udaje o pouzitych cipoch...

Mam takovy pocit, se oznaceni tech pameti jsi prehodil. Lepsi jsou prave "C"...

Pokud se podivate k popisum jednotlivych modulu, naleznete tam i oznaceni cipu. Jedinou vyjimku tvori posledni moduly s pasivem, ktery jsme nesundavali a tudiz znaceni ani vyrobce cipu nezname.

Ad Samsung, ano je to presne naopak, "C" je ten lepsi (je v tomto testu) a "D" je novejsi, ale hure pretaktovatelny.