Tři čtvrtiny kódu Linuxu nepíší studenti a nadšenci, jak se občas chybně předpokládá, ale profesionálové z velkých firem. Přinášíme již padesátý souhrn ze světa Linuxu a open source.
Tento článek vychází ve spolupráci s magazínem LinuxEXPRES, který vydává aktuální články ze světa Linuxu a svobodného softwaru. Snaží se ukázat, že linuxové operační systémy obsahují mnoho kvalitního softwaru pro zábavu i profesionální práci.
Právě čtete jubilejní padesáté vydání linuxového speciálu, který vychází každých čtrnáct dní. Ode dne, kdy vyšel první díl, už uběhly více než dva roky. Za tu dobu se z něj stal seriál, který vychází ve dvou internetových magazínech a jednom PDF magazínu a je pravděpodobně nejčtenějším přehledem novinek ze světa open source v ČR. Tímto bych vám chtěl všem poděkovat za přízeň, jakou jste k němu dosud chovali, a doufám, že sebude líbit i nadále.
Jamendo se dostalo do úzkých
Jamendo je pravděpodobně nejznámější svobodnou alternativou k iTunes. Na rozdíl od něj jsou všechny skladby distribuovány pod svobodnou licencí a uživatelé je tak mohou volně stahovat. Z tohoto důvodu je jasné, že na Jamendu nenajdete žádné interprety velkých labelů. Byznys model portálu byl založený na příjmech z reklamy a na dobrovolných odměnách autorům. Podle představitelů Jamenda putovalo na účty hudebníků 50 % příjmů z reklamy a téměř 100 % odměn od posluchačů. Od začátku projektu už přispělo kolem 2300 uživatelů a loňský obrat činil 300 tisíc eur s hrubou marží 50 %. Společnost však potřebuje finance na další rozvoj infrastruktury a nové služby a peníze docházejí. Jamendu se podařilo získat peníze v roce 2007 od investičního fondu. Nyní jednalo s dalším investičním fondem o finanční injekci ve výši 1,5 milionu eur, ale jednání ztroskotala.
Hudební portál Jamendo
Mezitím se do celé záležitosti vložila komunita, která chce samozřejmě pomoci. Vznikla petice za záchranu Jamenda a objevují se návrhy na to, jak projektu pomoci, včetně veřejné sbírky. Vedení společnosti však s pomocí komunity momentálně nepočítá a i nadále jedná s investory o finanční injekci. Uvidíme, nakolik budou jednání úspěšná a zda se podaří zachránit projekt, který je známý především mezi uživateli svobodného softwaru, protože je integrován do celé řady open source hudebních přehrávačů.
75 % kódu Linuxu je psáno profesionály
Ač už médii několikrát proběhly zprávy o tom, jak je to ve skutečnosti s tvorbou linuxového jádra, stále můžete narazit na osoby, které si myslí, že Linux je pouze dílem nadšenců a studentů, kteří si programováním krátí volný čas. To platilo možná v úplném počátku vývoje Linuxu, dnes je však situace naprosto odlišná. S nejnovější statistikou přišel na konferenci Linux.conf.au 2010, která se koná v novozélandském Wellingtonu, jeden z vývojářů jádra, Jonathan Corbet.
Podle této statistiky přibylo mezi jádry 2.6.28 a 2.6.32 (prosince 2008 – leden 2010) 2,8 milionu řádků kódu, což představovalo 55 tisíc významných změn. To znamená více než 7 tisíc řádek kódu každý den. Nejzajímavější částí však je, od koho tento kód pochází. 75 % veškerého kódu pochází od vývojářů, kteří pracují pro nějakou společnost a jsou za tuto práci placeni. Číslo placených vývojářů však může být ještě vyšší. 7 % totiž není klasifikováno a 18 % se nehlásí k žádné společnosti, to však ale nemusí nutně znamenat, že je práce na Linuxu neživí.
Výrazně se nemění také pořadí firem, které do jádra přispívají nejvíce. Na prvním místě je i nadále Red Hat s 12 %, následovaný Intelem s 8 %, Novellem a IBM s 6 % a Oracle s 3 %. Corbet také zmínil, proč mezi největšími přispěvateli chybí gigant Google, jehož tisíce serverů běží právě na Linuxu. Patří prý k těm společnostem, které si veškeré úpravy nechávají pro sebe a nevrací je zpátky do hlavního vývoje. Google ale už prý slíbil, že bude přispívat více. Podle Corbeta je to logická cesta i pro ostatní společnosti, protože to je pro ně ve výsledku efektivnější.
Linuxový pracovní trh vzrostl o 80 %
Když už jsme u těch čísel, se zajímavým údajem přišla i organizace Linux Foundation. Každý student informačních technologií se může dostat před otázku, na jakou platformu se v budoucnu specializovat. Že Linux není z hlediska uplatnění špatnou volbou, se ví již delší dobu. Na trhu práce s odborníky na Linux už několik let trvá chronická převaha poptávky nad nabídkou. Nyní tuto informaci podložila číslem i Linux Foundation. Pracovní trh s odborníky na Linux podle ní za posledních pět let vzrostl o 80 %. Tato situace svědčí linuxovým profesionálům, jejichž cena za této situace poroste. Méně už ale těší firmy, které mohou mít problémy s nalezením potřebných odborníků. Z tohoto důvodu se Linux Foundation rozhodla založit portál jobs.linux.com, který by měl dávat dohromady linuxové profesionály z celého světa a společnosti poptávající jejich práci.
Portál jobs.linux.com
Microsoft: Linux na mobilech propadne
Linuxové operační systémy, mezi které se řadí Google Android, WebOS, Maemo nebo LiMo, mají slušně našlápnuto a některé agentury predikují, že budou mít do několika let většinu na trhu s chytrými telefony. Něco jiného si však myslí Robbie Bach, prezident divize Entertainment & Devices v Microsoftu. Podle něj je to právě Linux, který v následujících letech ostrouhá. Při rozhovoru s finančními analytiky na letošním CESu prohlásil, že Linux selže při testu kvality, až budou operátoři prořezávat současnou přebujelou nabídku operačních systémů. Podle něj je na trhu příliš mnoho operačních systémů, což operátorům způsobuje problémy. S tím nakonec souhlasí i mnoho dalších lidí. Názory se rozcházejí v tom, na čí úkor ke snížení počtu OS dojde. Nyní to je spíše Windows Mobile, kterému konkurence technologicky utekla.
OpenStreetMaps pomáhají Haiti
Do pomoci karibskému státu Haiti, který byl drtivě zasažen zemětřesením, se zapojuje celý svět. Do oblasti míří tuny materiálu a tisíce dobrovolníků. Kromě zaslání finanční pomoci však můžete Haiti z tepla svého domova pomoci i jinak. Komunita kolem OpenStreetMaps rozjela projekt, který si dal za úkol zmapovat oblasti postižené zemětřesením. Úkolem amatérských kartografů je poskládat data z více zdrojů do jedněch map. Za tímto účelem komunita získala např. družicové snímky získané krátce po zemětřesení. A jak tato iniciativa pomáhá postiženým? Využívají je záchranné týmy, pro které jsou např. připraveny výstupy do běžných GPS přijímačů, jako jsou navigace. Od některých z nich již komunitě přicházejí děkovné dopisy.
Zimbra odkoupena společností VMware
Společnost Zimbra, která vyvíjí open source groupware Zimbra Collaboration Suite, byla odkoupena společností VMware. Stalo se tak necelé tři roky poté, co se dostala do portfolia firem vlastněných Yahoo. To však začalo úzce spolupracovat s Microsoftem, který má vlastní groupware řešení v podobě Outlook/Exchange, a pro ZCS pravděpodobně v portfoliu služeb těchto dvou společností nezbylo místo.
Zimbra Desktop
Přitom si Zimbra nevedla vůbec špatně. Komunita kolem jejího produktu čítá na 20 tisíc aktivních členů, má více než 60 tisíc zákazníků a poskytuje 55 milionů poštovních schránek s meziročním růstem 86 %. Zimbra je silná především v poskytování SaaS produktu ve formě cloudu, který je preferován středními a menšími zákazníky. V tomto segmentu trhu měla meziroční růst o 165 %. A za podpory technologií od VMware by mělo zaměření na tuto oblast ještě více zesílit. Podle dohody však bude moci Yahoo i nadále využívat technologie Zimbra ve svých službách Yahoo! Mail a Yahoo! Calendar.
BAE Systems si vybralo MontaVista Linux
Linux se v poslední době zabydluje i oblastech IT, které se vyznačují velkým konzervatismem. Mezi tyto oblasti patří také obranné systémy, které řídí veškerou moderní armádní techniku. Dosud měly v této oblasti neotřesitelnou pozici specializované real-time operační systémy, nyní se však čím dál častěji začíná prosazovat Linux.
Důkazem toho je i oznámení britské zbrojařské společnosti BAE Systems, konkrétně její švédské pobočky, že bude do svých dělostřeleckých a námořních zbraní instalovat komerční linuxovou distribuci MontaVista Linux Professional Edition. Té dali přednost právě před specializovanými RTOS. Na novém systému si cení především unikátní kombinace vysoké kvality, rychlého vývoje a dlouhé podpory.