Trendy ve světě databází

Není asi v silách nikoho na této planetě věštit se stoprocentní úspěšností, ale nějaká ta malá předpověď by možná mohla vyjít. Pohodlně se usaďte do křesla a upřeně se zadívejte do křišťálové koule. Potom uvidíte jasně celou budoucnost.

Možná se také podivíte: „To přece není možné, kde jsou má oblíbená okna?“ Ano, asi se opravdu stane, že klasické operační systémy vymizí a tencí klienti budou všude tam, kde to jen bude trochu možné – tedy takřka všude. Pouhý prohlížeč a nic víc. Nejvíce si asi oddechnou systémoví administrátoři. Konečně přestanou nekonečné problémy s instalací různých programů, díky kterým se mnohé operační systémy stávaly stále více nestabilní. Bude stačit nainstalovat velmi ošizený operační systém (někdy ani to ne) a univerzálního klienta. Žádná obtížná dodatečná konfigurace. Prostě takový web dneška, jen o stovky procent rychlejší a nabízející některé další funkce.

Nutné ale bude zabudovat podporu tohoto přístupu i do databázových technologií. Naštěstí první vlaštovky jsou patrné již dnes. Jmenujme například usnadnění tvorby dynamicky generovaných stránek z databáze, možnost provádění Javy na straně databázového serveru, podporu formátu XML, snahy o univerzální rozhraní k rozličným typům dat uloženým v databázi (například chystaný iFS –

Internet File System společnosti Oracle) či vývojové nástroje pro tvorbu internetových aplikací využívajících databáze (například nová verze – tentokrát pátá – Delphi společnosti Inprise). Důležité také bude umožnit snadný přenos dnes používaných aplikací do nového prostředí – příkladem může být produkt Informix 4GL 3.0, pro který je převod aplikací ze znakového prostředí do prostředí Internetu (ale i do Windows) takřka hračkou.

Na straně klienta by tedy mohly být jen prohlížeče – ať již v podobě dnešních prohlížečů webu, nebo nějaké úplně jiné. Ale co servery? Budou zde dominovat Unixy, MS Windows NT, nebo nadcházející MS Windows 2000? A co takhle IBM OSxxx? Nebo snad Linux? Nebo ještě úplně něco jiného? Faktem je, že zájem o Linux roste. Obdobně jako o MS Windows NT. Na druhou stranu pozice ostatních operačních systémů pro „opravdová“ podniková řešení zatím ohroženy nejsou. Navíc až na několik málo výjimek podporují databázové servery více než jednu operační platformu. Mezi ony výjimky patří především firma Microsoft, která možná až příliš zarytě trvá pouze na „okenních“ platformách (málokdo ví, že úplně první verze MS SQL Serveru byly k dispozici pro IBM OS/2 a že se de facto jednalo o licencovaný produkt firmy Sybase).

Na druhou stranu je u mnoha zbývajících firem zajímavé sledovat rozšíření zájmu o operační systém se znakem tučňáka – Linuxu. V dnešní době již existuje pro tuto platformu celá řada databázových řešení – některá zdarma (například Sybase Adaptive Server Enterprise 11.0.3.3), jiná za běžných licenčních podmínek. Podstatné přitom je, že databázové firmy již nad Linuxem nemávají opovržlivě rukou. Varianty pro Linux jsou uváděny maximálně s několikatýdenním až měsíčním zpožděním (pokud zpoždění vůbec existuje) oproti jiným operačním systémům.

Jistě je zajímavá také snaha společnosti Oracle o prosazení varianty databázového serveru fungujícího bez operačního systému. V rámci projektu Oracle8i Appliance (dříve označovaného jako Raw Iron) by první taková řešení měla již brzy dodat společnost Hewlett-Packard, a to prostřednictvím upravené serverové řady NetServer. Podobné snahy jsou přitom vcelku pochopitelné – nadpoloviční počet (některé odhady uvádějí více než 80 %) databázových serverů je nainstalován na dedikovaných počítačích, tak proč neobejít operační systém a nevytvořit databázový produkt šitý danému počítači přímo na tělo při využití všech možností hardwaru, a bez zbytečných omezení? Podle mého názoru je to docela slibná šance na komerční úspěch.

Ty tam jsou doby, kdy mezi databází a databankou evidující pouze několik málo typů textových údajů bylo rovnítko. Databáze blízké budoucnosti budou obsahovat (a mnohdy již obsahují) celou škálu nestrukturovaných dat – od textů přes obrázky a zvuková data až po video. Na první pohled až tak nic neočekávaného, ale důležité je uvědomit si, že bude muset přibývat řešení, která budou umět pracovat s těmito daty na sémantické, či chcete-li, logické úrovni. Lingvistické zpracování textu v alespoň základní podobě již existuje, ale velké možnosti se nabízejí právě ve zpracování dalších formátů – například vyhledávání podobných obrázků, rozpoznávání hlasu nebo pokus o pochopení

obsahu video dat. Zde se již ale dostáváme do oblasti umělé inteligence, která bude v databázových a informačních systémech vidět čím dál tím častěji – podniková sféra se tak může dočkat dalších pomocníků (vedle technologie datových skladů a dolování dat), kteří by byli nápomocni při hledání „správného“ podnikatelského plánu a umožnili by vyhnout se celé řadě dalších nástrah. Jedním z produktů, který má zabudovanou podporu zpracování multimediálních dat, je zatím nezmíněná „univerzální databáze“ od společnosti IBM – DB2 Universal Database, nejnověji ve verzi 6.1. Souvisejícím trendem pak budou (jsou) snahy o uložení takřka všech možných typů dat do databáze a následný jednotný přístup k databázi coby společnému úložišti (a nezáleží příliš na tom, zda v distribuovaném či centralizovaném prostředí).

Nelze sice předpokládat, že by pozice relačního světa byla pro nejbližší budoucnost nějak výrazně ohrožena, nicméně přesun k objektovým technologiím bude i mezi vyspělými systémy řízení bází dat stále patrnější. Snad se konečně od většiny významných hráčů na databázovém trhu dočkáme platné standardizace objektově orientované varianty jazyka SQL (podrobnější informace lze nalézt v návrhu standardu SQL 3) a zavedení alespoň základní množiny stejných objektových prvků. Bohužel možnosti přenášet objektové aplikace mezi jednotlivými databázovými platformami jsou oproti relačnímu modelu naprosto minimální. Opravdový komerční rozvoj (tedy s významným podílem na trhu) objektových databází lze tedy předpokládat až během následujících let, a to především až po odstranění některých omezení – problematická přenositelnost je právě jedním z nich. Na druhou stranu to nemusí trvat až tak dlouho – požadavky zákazníků mohou ledacos urychlit i v tomto případě.

Představte si situaci, že k vám přijde na kontrolu slečna z finančního úřadu a vy se ani nebudete pokoušet zapírat jakékoli informace, byť by byly pro vás sebevíce nevýhodné. Vaše snaha by neměla význam. Slečna z finančního má totiž u sebe nejnovější verzi Palm Pilota a přístup ke všem datům o vaší firmě. A že jich má k dispozici pěknou řádku – podrobný seznam dokladů od firem, se kterými jste kdy udělali nějaký obchod, vaše minulá daňová přiznání, provedené odpisy majetku atd.

Ano, databázové technologie pronikají i do oblasti mobilních zařízení. Sice pomalu, ale zato vytrvale – své zástupce v této oblasti nabízí například společnost Oracle („lite“ verze posledních dvou produktů – Oracle8 a především Oracle8i) či Sybase (SQL Anywhere Studio 6.0 zahrnující Adaptive Server Anywhere). Stranou nezůstávají ani zařízení typu „chytrých“ telefonů využívající operační systém Symbian EPOC. Do budoucna bude podstatné vyřešit přetrvávající problémy s paměťovými nároky (ona magická maximální hranice 50 kB na uživatele není vždy dosažitelná), problémy s kompatibilitou oproti „velkým“ bratříčkům (tedy dosáhnout opravdu stoprocentní škálovatelnosti) nebo místy pořád ještě vysoké náklady na včasnou replikaci dat. Ať tak či onak – trh s mobilními zařízeními je do budoucna velmi perspektivní a kdo nezaváhá, má zde šanci vydělat opravdu velké peníze.

Pravdivost tohoto tvrzení je ověřena celým půlstoletím zkušeností. Výkon každého počítače, každé aplikace začne být časem nedostatečný. Stejně tak platí, že růst výkonu nabízeného databázovými produkty je takřka neustálý.

Na první pohled by se mohlo zdát, že o místo na slunci mezi sebou nyní soupeří pouze firmy Oracle a Microsoft. Zájem veřejnosti stoupl především v souvislosti s loňskou výzvou, kdy Larry Ellison, šéf společnosti Oracle, nabídl celý jeden milion dolarů tomu, komu se podaří provést jistý referenční dotaz na terabytové databázi za využití MS SQL Serveru 7.0 tak, aby potřebný čas nebyl stokrát větší, než je rekord v tomto testu dosažený na serveru Oracle8i.

Rekordní výkony ovšem byly, jsou a budou dobrou vizitkou každého databázového serveru. Tyto snahy jsou přínosem nejen při tvorbě transakčních informačních systémů, ale také v oblasti analytického zpracování, jako jsou datové sklady.

Zvyšování výkonu se dosahuje mnoha cestami – jednou z možností jsou například materializované pohledy společnosti Oracle (právě ty stály za rekordním výsledkem benchmarku, který vyprovokoval loňskou výzvu). Tento přístup dokazuje, že i v budoucnu se budou některé firmy snažit o co nejdokonalejší vyladění aplikační logiky – tedy o jev, na který v posledních letech v souvislosti s nárůstem výkonu příliš nejsme zvyklí („hardware to za nás přece vyřeší“).

Licenční poplatky jsou dnes pořád ještě poměrně vysoké a v mnoha případech lze pozorovat i trend jejich růstu. Tato situace nemůže mít dlouhého trvání – zájem softwarových firem se bude stále více přesouvat do oblasti poskytování služeb s přidanou hodnotou. Jinak tomu nebude ani v případě databázových technologií. Možných směrů je přitom hned několik – od podpory vývojářské

(a následně uživatelské) obce pro volné platformy, jako je Linux, až po klasický outsourcing. Produkty takových kvalit, jakými databáze bezesporu jsou, asi nikdy nebudou zcela zdarma, ale zákazník získá lepší přehled o tom, kam vlastně jeho peníze směřují – zda do licencí, které mu ještě nemusí přinést žádný zisk, nebo do konkrétní služby, kde je přínos hmatatelný takřka okamžitě. A to je bezesporu ohromná výhoda.

Některé z uvedených vizí se uskutečňují již dnes (příklady je nutno chápat opravdu jako příklady – neuvedení vaší oblíbené firmy vůbec neznamená, že v dané oblasti nic nenabízí), některé další budou uvedeny do života v nejbližším období. A některé zase vůbec ne, možná si na ně za pár let nikdo ani nevzpomene. Mnohé zde navíc ani nebyly uvedeny. Ale zkuste se podívat, jak vypadaly databáze před třiceti lety a jak na začátku tohoto desetiletí. Vidíte ty ohromné kroky vpřed? Dnešní stav se nám jeví jako samozřejmost, protože žijemev současnosti. Já osobně se na budoucnost velmi těším.

Zdroj: Computer