Každý si pamatuje první lásku, první vůz nebo první mobil. Ale protože nejsme Blesk ani Autorevue, budeme v dnešní anketě vzpomínat na ty kapesní zázraky, které nás spojily s okolním světem.
Pro většinu našich čtenářů nejspíš první kontakt s mobilem nastal na přelomu devadesátých a nultých let a jejich první přístroj měl fyzická tlačítka a dlouhou anténu. O to zajímavější ale bude, pokud někdo z vás tento pravěk přeskočil a začal rovnou se smartphonem. Takže otázka pro dnešní den – jaký byl váš první mobil?
Jiří Kuruc
Alcatel OT303
- uvedení: 2000
- původní cena: 5200 Kč
Mým prvním mobilem, na který jsem si vydělal ze svých prvních honorářů za první články na MobilManii, byl „miláček publika“, Alcatel OT303, samozřejmě v modré barvě. Chtěl jsem napsat něco o tom, jaké měl super funkce, ale vlastně si vůbec nepamatuju, co jsme tehdy u mobilů řešili. Umělo to volat, psát zprávy a nějaké zajímavé vyzváněcí melodie také nechyběly. Vyměnil jsem jej pak za Ericsson T39m, a to byla popravdě velká láska láska. Poprvé jsme tehdy s kamarádem s R520 hráli Pong přes Bluetooth…

Lukáš Václavík
Alcatel OT303
- uvedení: 2000
- původní cena: 5200 Kč
První, který jsem si v létě 2001 koupil sám z peněz z brigády, byl Alcatel One Touch 303. Malý, s vyměnitelnými kryty (ale stejně jsem měl jen modrý), nabíjecím stojánkem a WAPem, na němž jsem utratil za připojení dost peněz. Tak trochu jsem ale prošlapával slepou cestu. V okolí se množily Nokie 3210 a 3310, všichni si skládali a posílali vyzváněcí melodie nebo „tapety“ a já měl jen ten předražený mobilní internet. :-)
Asi o rok později jsem jej vyměnil za Siemens C35i, což byla chyba. Měl asi víc funkcí, ale horší displej a naprosto příšernou gumovou klávesnici. Tehdy asi vznikla moje averze na SMS. Z něj jsem zase o rok později přešel na bazarový Ericsson T68m, můj první mobil s barevným displejem a první „manažerský“ model.
Vydržel mi do roku 2006, kdy jsem si pořídil Sony Ericsson K750i, můj poslední hloupý mobil. Na svou dobu měl super foťák, díky Javě jsem tam protočil asi stovku různých her. Časem mi spadnul a rozbil se mi kryt, ale koupil jsem nový ze sesterského modelu W800i a nahrál do něj i jeho firmware s aplikací Walkman, takže s 2GB paměťovkou plnou MP3 mi nahradil obří discman.
Tomáš Holčík
Ericsson GH388
- uvedení: 1997
- původní cena: 21 000 Kč
Výhodou dlouhodobého psaní je, že nemusíte pracně vzpomínat a znovu psát již vyřčené. Proto v této chvíli mohu sáhnout po svém již přesně 22 let starém článku, jak mám rád svůj v té době již starší telefon Ericsson GH388, který jsem si pořídil jako svůj první telefon. Zubu času již podlehly obrázky, ale text si přečíst můžete.
Jakub Čížek
Pravděpodobně Motorola D520
- uvedení: 1998
- původní cena: 10 000 Kč
Pokud si dobře pamatuji, svůj první mobil jsem vyškemral od staršího bráchy někdy v roce 1998. Byla to některá z tehdejších laciných motorol – svým vzhledem prakticky identická s D520 na fotografii. Takže velká cihla s vytahovací a věčně zprohýbanou anténkou.

Bylo to moje mobilní poprvé, ale jak už tomu v životě bývá, mnohem srdečněji vzpomínám až na svoji druhou lásku po tátovi, protože jsem zdědil jeho pracovní Nokii 8110. Bylo to krátce po premiéře Matrixu a na střední jsem byl naprostý king. Jenže hned zkraje nového tisíciletí jsem ji omylem nechal na záchodcích brněnské Elgartky a během pěti minut byla fuč.
Petr Urban
Siemens C35
- uvedení: 2000
- původní cena: 8900 Kč
Snad mne paměť neklame, ale podle mě byl tenhle skvělý přístroj prvním modelem, o kterém by se dalo říct, že jsem jej vlastnil. Tehdy jsem byl ještě dítě, takže to byl mobil po rodičích. Hrozně se mi líbil, akorát mi vadilo, že se na něm nedá hrát had. Ale SMS jsem na něm napsal spoustu.
Vybavuji si tehdejší akci T-Mobilu, kdy bylo na den esemeskování zdarma. Pěkně mě tehdy bolely ruce. Líp se psalo s obalem, jinak ta gumová tlačítka úplně pohodlná nebyla. Po letech provozu tuším úplně umřel, tak jsem pak dostal rovněž zděděný Siemens M65. Na něm se lépe psalo, měl barevný displej, fyzicky dost vydržel a měl po stranách šik blikající diody.
A také se na něm daly provozovat různé aplikace. V těchto dřevních dobách jsem tam zvládl dostat i nějaký klient pro ICQ, ale dost rychle mi to sežralo kredit.
Martin Chroust
Dancall HP 2711
- uvedení: 1997
- původní cena: 5000 Kč (dotovaná)
Můj první telefon byl Dancall HP 2711, jednalo se o „šuplíkový“ telefon, který nikdo nepoužíval, a tak jsem jej „nafasoval“, abych mohl být na příjmu. Mimochodem s Vodafone předplacenkou, jejíž číslo mám dodnes. První pořádný telefon, který jsem sám chtěl, byl bazarový Ericsson T28s. V době vajíček od Siemensu a klasických Nokií vypadal tenhle tenký telefon se stylovou anténou jako z jiného světa.

Dodnes si pamatuju na zelené podsvětlení displeje a na vestavěnou hru Tetris. První telefon, na který jsem si sám brigádami našetřil, byl Sony Ericsson T28s. A protože na českém fanouškovském webu chyběl redaktor, který by pokrýval právě tento telefon, dostal jsem se takto nevědomky k psaní a testování mobilních zařízení, což dělám dodnes. :)
Markéta Mikešová
Nudná Motorola®
Byla to stará Motorola s vyčuhující anténou a miniaturním displejem, přesně taková, kterou by dneska všichni označili za pádlo. Typ už z hlavy netuším, ani vyhledávání obrázků mi příliš paměť neosvěžilo. Dostala jsem ji od rodičů někdy na prvním stupni základní školy (začátek nultých let) abych jim mohla dát vědět, kdyby se něco stalo. Vlastně ani nevím, jak moc jsem ji tehdy využívala (spíš hodně málo), je to už fakt dávno a ty mobily tehdy byly nudný. Ale vím, že mi ji pak vyměnili za legendární Nokii 3310 a ta si moje srdce získala okamžitě.
Karel Kilián
Nokia 5110
- uvedení: 1997
- původní cena: 13 000 Kč
Jako svůj první mobil jsem si někdy okolo roku 2000 pořídil Nokii 5110. Stál tehdy sedm tisíc korun, což byla v té době zhruba jedna moje měsíční výplata. Na tu dobu to byl vcelku elegantní kousek, který jen maličko hyzdila vyčnívající anténa. Měl výměnné kryty, takže netrvalo dlouho a univerzální tmavě modrou jsem vyměnil za elegantní stříbrnou.
Telefon se mi tehdy naprosto osvědčil - byl velmi robustní, přežil několik opravdu drsných pádů a nejhorší, co se při jednom z dopadů na tvrdou zem stalo, bylo vyskočení baterky. Stačilo ji zacvaknout zpět a telefon opět fungoval, jakoby nic. Baterii jsem, pokud si dobře pamatuji, nikdy neměnil.
„Padesátjednadesítka“ sice neuměla surfovat po internetu, ale zato v ní baterka vydržela klidně i týden. V softwarové výbavě nechyběla legendární hra Had - já sám jsem ji sice nikdy nehrál, ale všichni kamarádi, kteří měli telefony jiných značek, si právě kvůli hadovi můj telefon často půjčovali.
Nokiím jsem zůstal věrný velmi, velmi dlouho. Vlastně mě nikdy nenapadlo, že by tahle značka mohla někdy přijít o svou dominantní pozici. Po Nokii 5110 následovaly modely 3310, 3100, N95 a končil jsem Nokií E52. Pak jsem si v roce 2010 koupil svůj první telefon s Androidem a od té doby už jsem se k tlačítkovým telefonům nevrátil.
Stanislav Janů
Siemens A50
Byl to můj první mobilní telefon, o který jsem se nemusel s nikým dělit. V roce 2002 byly etalonem Nokia 3310/3410 a německý Siemens s řadou 45 opustil design s venkovní anténou. Doslova tuzemským hitem se ale stal model nižší střední třídy A50, který si jako vánoční hit do zvýhodněných sad s předplacenkou vybrali všichni operátoři. Pokud si dobře vzpomínám, v mém případě šlo o Twist sadu s kreditem 300 Kč, který jsem dokázal utratil přibližně za půlhodinu od strhnutí dárkového balícího papíru.
Siemens A50 totiž jako jeden z prvních telefonů v této třídě nabízel pětiřádkový displej a především WAP, přes který bylo možné stahovat vyzváněcí tóny, loga na displej a také surfovat po základních wapových stránkách. Účtovalo se za každý prodatovaný kilobajt a ceny se pohybovaly většinou kolem 1 až 1,50 Kč za jediný kB. Kredit tedy mizel opravdu rychle. Podobný pocit jsem poté v životě měl už jen jednou – a to, když jsem předloni zapomněl na to, že Švýcarsko nespadá do naší roamingové zóny. Inu, byl to drahý FaceTime z letiště.

Ale zpět k legendárnímu Siemensu A50. Jeho vzhled předpověděl typický designérský jazyk vajíčkových Siemensů, které vycházely v dalších letech. Velmi zaoblené tělo se i přes výraznou tloušťku 26 mm velmi dobře drželo. Telefon byl navíc krásně lehký – vážil pod 100 g. Svým zpracováním tehdy nijak nenadchnul a minimálně polovina kamarádů se stejným telefonem po několika měsících měnila kryt. U mě se tak stalo ještě do konce zimy, neboť skořápka nepřežila pád na běžkách. Naštěstí ale tehdy byly krytů na telefony plné tržnice a jejich výměna byla otázkou minuty. Vyměnit ale bohužel nešla tlačítka – ta ovládací byla jakž takž použitelná, ale klávesnice byla jednou z nejhorších vlastností modelu A50.
Pryžové klávesy se nepříjemně kroutily pod prsty a při datlování SMSek jsem vzpomínal na skvělou klávesnici z nesmrtelné 3310ky. Siemens tady přišel s podporou T9, která do této nižší řady dorazila vůbec poprvé. Bez mučení se ale přiznám, že jsem jí nikdy nepřišel na chuť a pokračoval v klasickém vyťukávání písmen. Což je ostatně v kontrastu se současností, kdy si naopak připadám jako exot, když na telefonu používám klávesnici typu swipe.
Vedle klávesnice ale vypíchnu ještě jednu nevýhodu A50ky, na kterou si velmi dobře pamatuji – nebyl na ní had! Siemens předinstaloval pouhopouhé dvě hry, a i když si na Stack Attack a Baloon Shooter vzpomínám velmi dobře, had z Nokií byl zkrátka něco víc. Obě hry mě bavily, ale možná o něco víc času jsem strávil v editoru vlastních melodií, který Siemens A50 rovněž nabízel. První z nich jsem opisoval z časopisů, následně jsem se pokoušel o vytváření vlastních. Většinou tedy bez velkých úspěchů.
Pokud si dobře vzpomínám, Siemens A50 mi vydržel něco přes rok. Následně jsem jej velmi výhodně vyměnil se spolužákem – za Siemens MT50. Šlo prakticky o totožný telefon, který se lišil jen o něco lepší klávesnicí, především ale nejfrajerštějším modrým podsvícením displeje! To bylo vedle zeleně a oranžově podsvícených displejů Nokií a Siemensů naprosto parádní. A navíc vypadalo jako neonové podsvícení Nissanu Skyline GT-R na cédéčku tehdy čerstvě vydaného Need for Speed Underground.
Marek Lutonský
Siemens S6
- uvedení: 1997
- původní cena: 13 000 Kč
Byl rok 1998, a když už jsem měl chystat nový časopis Mobility, asi bych měl mít i nějaký telefon… Koncept Mobilit byl ale tenkrát hodně postavený na kapesních a jiných malých počítačích, kterým jsem se věnoval, mobilní telefony neměly být úplně to hlavní. Ale nafasoval jsem Siemens S6. Takhle zpětně to nebyl tak špatný telefon; relativně tenký a lehký, s docela zajímavým designem.
Tenkrát taky ještě každý mobil vypadal jinak, výrobci měli možnost odlišovat je i vzhledem. Ale kromě volání a málo pohodlné práce s SMS Siemens S6 nic jiného neuměl, ty zajímavější funkce postavené na mobilních datech se objevily až později, za dob GPRS. Dalších patnáct let jsem používat spíš půjčené telefony, které jsme v Mobilitách a později na MobilManii testovali.
Jan Láska
Ericsson GH 388
- uvedení: 1997
- původní cena: 21 000 Kč
Jako úplně první mobil jsem dostal v roce 1999 starší, používaný Ericsson GH 388. V té době se jednalo už o 4 roky starý model, takže logicky žádnou parádu nedělal. Byl tlustý, těžký a s anténkou, ale díky hořčíkovému rámu byl zase poměrně odolný a přežil i nějaký ten pád. Naštěstí uměl SMS zprávy nejen přijímat, ale i odesílat, což několik let předtím nebyla úplná samozřejmost, takže pro používání teenagerem bohatě stačil. Jenom ten nokiácký Had citelně chyběl...
Ještě v roce 2010 jsem Ericsson GH 388 zapnul a normálně fungoval. Dnes už bohužel nevím, kde je mu konec. Nejspíš v nějaké krabici plné starých hraček ve sklepě...
Telefon jsem měl zhruba rok a díky němu jsem si navykl na švédský přístup k ovládání menu, takže pak i další můj mobil, tentokrát už zbrusu nový, byl Ericsson R310s. Šlo vlastně o takového prvního předchůdce pozdějších odolných (outdoorových) telefonů. Měl tělo z tvrzeného plastu, na několika místech vyztužené pryží, a charakteristickou anténku ve tvaru žraločí ploutve. S tímto telefonem jsem vydržel dalších pár let, než se guma začala loupat a já jsem přešel na svoji první chytrou symbianovou Nokii.
Filip Kůžel
Siemens C25
- uvedení: 1999
- původní cena: 7500 Kč
Nostalgie za 3, 2, 1… Siemens C25. Rok 1999, Twist sada stála 7 499 Kč a pamatuju si to takhle přesně dodnes, protože jsem ty peníze vydělával celé léto. Nosil jsem jej v kapse bez obalu snad pět let, ale po nějakých třech letech byl plastový telefon a gumové klávesy oleštěné, že se na to nedalo dívat. Takže jsem to celé obrousil a odnesl k autolakýrníkovi.
Na kryty telefonu dal nádherný hluboký lesklý černý lak jak z nějakého drahého piána. Klávesnice zůstala čirá, průsvitná, bez popisků. Tedy psal jsem poslepu, ale po těch letech zkušeností to vůbec nevadilo. Výsledkem byl unikát co do vzhledu i UX, jak se dneska říká :-)

V roce 2004 následoval první smartphone (stále jsme v době hluboce přediPhonové). Byl to tlačítkový a bezdotykový Qtek 8010 s Windows Mobile 2003 SE. V Česku se prodával jako Eurotel Smartphone II a já se do něj zakoukal v recenzi na MobilManii, kterou napsal můj dnešní šéf. Telefon dostával pořádně zabrat, zvládal hry, hudbu, zkonvertovaná videa, i pár aplikací jsem měl.
Krátce nato jsem nastoupil na MobilManii a v následujících letech mi prošly rukama desítky, možná stovky telefonů, to už nikdo nespočítá. Ale svoje první dva si pamatuji dodnes a ten druhý pořád mám a funguje.
A co vy, jaký byl váš první mobil?