Tranzistor, matematický věštec a éterická síť

Diskuze čtenářů k článku

Yarda, Yarda  |  21. 05. 2007 06:24  | 

Já jsem slyšel že tenhle název je složený ze slov Transfer a Resistor, tj. přenosový odpor.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Bud_, Bud_  |  22. 05. 2007 09:46  | 

Ano, takze pokud piseme tranzistor, meli bychom take psat tranzfer.
A nebo psat spravne transistor.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Peppa  |  21. 05. 2007 07:51  | 

Staří lidé spí spíše čím dál kratší dobu a nikoli déle.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
spider  |  21. 05. 2007 07:53  | 

Není řečeno

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Daktari  |  21. 05. 2007 18:35  | 

tO PLATÍ VĚTŠINOU, ALE MÁM MOC PACIENTŮ, KDE TO JE PRÁVĚ JAK PŘEDPOVĚDĚL mOIVRE- TEDY NÉÉÉ ŽE BYCH JIM TAKTO BYL SCHOPEN VYPOčÍTAT DEN ÚMRTÍ, ALE (SAKRA CAPSLOCK) třeba babička mojí ženy je spáč až 18 hodin denně- prodlužuje se jí spánek na úkor bdění. Moje babička naopak spala méně a méně, ale taky e zastavila asi na 4-5 hodinách- jak kdy.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
peto  |  21. 05. 2007 08:17  | 

Philipp Eduard Anton (von) Lenard (* 7. jún 1862, Bratislava – † 20. máj 1947, Messelhausen) bol nemecký fyzik.
Po maturite na reálke v Bratislave (1880)...
V čase štúdií na gymnáziu v Bratislave skúmal spolu so svojím profesorom fyziky Virgilom Klattom (1850– 1935) fosforescenciu

Neskôr sa Philipp Lenard zaoberal hlavne fotoelektrickým javom a katódovými lúčmi. Medzi prvými skúmal prechod katódových lúčov cez tenké kovové doštičky. Na tento účel skonštruoval špeciálnu katódovú trubicu s malým otvorom (tzv. Lenardovo okienko), čo umožnilo nielen preskúmať vlastnosti katódových lúčov, ale tiež odseparovať elektróny a stanoviť ich hmotnosť. Jedno zo svojich „okienok“ Ph. Lenard zapožičal aj W. C. Röntgenovi, čím nepriamo prispel k objavu lúčov X, ktorý mal prakticky na dosah ruky.

Počas spolupráce s H. Hertzom sa začal zaoberať fotoelektrickým javom. Dokázal, že pri vonkajšom fotoefekte sa uvoľňujú elektróny (1899) a stanovil zákonitosti fotoelektrického javu (1902): energia vyletujúcich fotoelektrónov nezávisí od intenzity dopadajúceho svetla a je priamo úmerná jeho frekvencii. Tieto fakty boli v rozpore s klasickou fyzikou a vysvetlil ich až Albert Einstein na základe svojej hypotézy, že svetlo musíme pokladať za prúd kvánt energie.

Za práce o katódových lúčoch dostal Philipp Lenard v roku 1905 Nobelovu cenu za fyziku, ktorá sa začala udeľovať v roku 1901.

Už na začiatku dvadsiatych rokov patril medzi prvých propagátorov myšlienok nacionálneho socializmu v Nemecku. Napísal aj štvorzväzkové dielo Nemecká fyzika, v ktorej rozdelil fyziku na plodnú árijskú, predovšetkým nemeckú, a neplodnú, špekulatívnu židovskú fyziku. Angažoval sa tiež ako člen NSDAP.
http://sk.wikipedia.org/wiki/Philipp_Lenard

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
PavelH  |  21. 05. 2007 10:14  | 

vede na heslo Unie svobody. To vypadá jako nechutná politika. Mohli byste si to opravit?

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
snake  |  21. 05. 2007 14:46  | 

+1

také jsem se nechal nachytat... a evidentně nejsem první...

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Bobek  |  21. 05. 2007 21:08  | 

Seznam je nepoučitelný. Raději využijte Wikipedii viz. http://cs.wikipedia.org/wiki/Moivrova_v%C4%9Bta

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Zasílat názory e-mailem: Zasílat názory Můj názor

Aktuální číslo časopisu Computer

Test 9 bezdrátových reproduktorů

Jak ovládnout Instagram

Test levných 27" herních monitorů

Jak se zbavit nepotřebných věcí na internetu