Tranzistor, hlavolamy i kalkulačky

Tento týden je možné si z významných historických osobností připomenout například amerického fyzika Johna Bardeena, ze světa logických hříček pak vystupuje Samuel Loyd. Na poli význačných událostí si o pozornost říká přihlášení patentu integrovaného obvodu, respektive první kapesní kalkulátor společnosti Hewlett Packard.
Tranzistor, hlavolamy i kalkulačky

John Bardeen: Tranzistor a supravodivost

První historicky významnou osobností světa vědy a techniky v tomto dílu kalendária bude americký fyzik John Bardeen, který se narodil dne 23. května roku 1908. Místo na těchto řádcích mu tak připadá vzhledem k datu úmrtí, které přišlo 30. ledna v roce 1991. Společně se svými kolegy Williamem B. Shockleym a Walterem H. Brattainem vešel John Bardeen v povědomí především díky vynálezu tranzistoru.

Klepněte pro větší obrázek

John Bardeen (zdroj: NNDB)

Právě za vynález tranzistoru získal Bardeen v roce 1956 Nobelovu cenu za fyziku, ve stejném oboru byl pak stejným oceněním poctěn také v roce 1972. Tato druhá Nobelova cena však Bardeenovi připadla za výzkum a charakteristiku supravodivosti. I zde se přitom jednalo o výsledek týmové práce a podle kompletního autorského trojlístku Bardeen-Cooper-Schrieffer je odpovídající teorie označena zkratkou BCS.

Tranzistor byl trojicí svých vynálezců předveden v Bell Laboratories dne 23. prosince v roce 1947, veřejnosti pak oficiálně představen zhruba o půl roku později. Název tranzistor vznikl po výběru z několika navrhovaných termínů jako spojení slov transconductance a varistor. Po větším rozšíření tranzistor úspěšně nahradil do té doby používané elektronky a stal se běžnou součástí moderních zařízení.

Další informace:
Bardeenova biografie na stránkách anglické Wikipedie.
Česky psaný životopis na serveru Aldebaran.cz.

Loydovo logické lámání hlav

V poněkud více odlehčeném tónu a víru kratochvílí je možné zavzpomínat na Američana Samuela Loyda, který ale žádný počítač nesestrojil, neobjevil a nedokázal převratnou matematickou teorii ani nezkoumal fyziku. Jeho různé logické hry a hříčky se ale staly výbornou inspirací a můžete s nimi setkat i v současném online světě v podobě rozličných moderních zpracování.

Klepněte pro větší obrázek

Samuel Loyd (zdroj: Answers.com)

Samuel Loyd se narodil poslední lednový den v roce 1841 ve Philadelphii, nicméně mládí po přestěhování se strávil v New Yorku. A jaké že tedy logické hříčky zanechal jako svůj odkaz? Zřejmě nejznámější je asi takzvaná Patnáctka (také v původním anglickém označení „fifteen“), tedy úkol v podobě správného seřazení uspořádaných, avšak náhodně zpřeházených polí. Stručnou historii i implementaci v Javě můžete nalézt například na této webové stránce.

Uvedením Patnáctky Samuel Loyd v roce 1878 vyvolal až nečekanou herní posedlost u obrovského počtu lidí. S tím, jak Patnáctka pronikla do všedních životů, museli dokonce někteří zaměstnavatelé na pracovištích vyvěsit cedule se zákazem hraní. Kromě Patnáctky ale Samuel Loyd zabavil lidi také rozličnými hádankami nebo například úlohami z šachu. Jako symbol uctění Loydovy památky byla po jeho smrti ucelená sbírka, kterou můžete nalézt například na serveru Mathpuzzle.com.

Další informace:
Krátký průřez Loydovým životem na serveru Answers.com.
Pár vybraných hádanek Samuela Loyda pro menší.

Kapesní kalkulátor a integrovaný obvod

První únorový den v roce 1972 byl společnostní Hewlett Packard představen první kapesní vědeckotechnický kalkulátor HP-35, jehož cena se při uvedení vyšplhala na nezanedbatelných 395 amerických dolarů. Prapůvodní inspirací pro konstrukci HP-35 se přitom stal o čtyři roky starší stolní kalkulátor – William Hewlett pronesl na první pohled prosté přání, aby bylo zkonstruováno něco podobného, ale o velikosti tak akorát do kapsy.

Opět 1. února, tentokráte však jako připomínka roku 1959, si z významných událostí o pozornost říká žádost o patentování integrovaného obvodu společností Texas Instruments. Právě v tomto roce vynález oznámili Robert Noyce a Jack Kilby, integrovaný obvod se pak hned během šedesátých let dostal do běžného prodeje a stal se nedílnou součástí řady zařízení. Zpočátku však musel bojovat s nepříliš velkým zájmem, který zapříčinila především vyšší cena.

Další informace:
Kalkulátor HP-35 na anglické stránce serveru Educalc.net.
Muzeum kalkulátorů společnosti Hewlett Packard na serveru Hpmuseum.org.

Témata článku: Tranzistory, Cooper, Packard Bell, Philadelphia, Samuel, Walter, Stejná úloha, Nedílná součást, Všední den, Významná cena, Vynález, Teorie, Tranzistor, Nobelova cena

6 komentářů

Nejnovější komentáře

  • Miroslav Kalčic 29. 1. 2007 9:50:04
    John Bardeen (May 23, 1908 – January 30, 1991) - wikipedia.com
  • Jakub Hegenbart 29. 1. 2007 8:23:48
    Já myslím, že je dobře, že se vědci reinkarnují.
  • ni 29. 1. 2007 6:28:56
    A co je spatne? Vy jste nikdy snad neumrel predtim, nez jste se narodil?...
Určitě si přečtěte

Co je realita a fikce? Brzy to nepoznáme. A.I. ze Stanfordu tvoří fotky z neexistujících měst

Co je realita a fikce? Brzy to nepoznáme. A.I. ze Stanfordu tvoří fotky z neexistujících měst

** Fotografii každý vnímá jako jednoznačný důkaz ** časem to ale přestane platit ** Strojové učení se totiž neustále zdokonaluje

16.  8.  2017 | Jakub Čížek | 13

Nový Skype! Vypadá jinak a je „sociálnější“

Nový Skype! Vypadá jinak a je „sociálnější“

18.  8.  2017 | Markéta Mikešová | 42

USB zařízení je možné odposlouchávat ze sousedního portu

USB zařízení je možné odposlouchávat ze sousedního portu

** Crosstalk byl dřív problém paralelních portů, dnes se ho pokusili prověřit na USB ** Zařízení ze sousedního USB portu může odposlouchávat to vedlejší ** Mohou vznikat záškodnické flašky nebo třeba USB lampičky

14.  8.  2017 | Adam Harmada | 19


Aktuální číslo časopisu Computer

Velký test NVMe a SATA SSD

Máte slabý signál
Wi-Fi? Poradíme!

Jak umělá inteligence opravuje fotky

Kupujete dron? Ty levné se nevyplatí