Top 5: největší nákupy IT firem, které téměř nikdo nečekal

  • Připomeňme si největší obří akvizice IT firem, které zároveň nejvíce překvapily
  • Firmy dokážou změnit majitele za miliardy dolarů
  • Vysoká částka není zárukou úspěšnosti, často tomu bývá právě naopak

Microsoft a Nokia

Prý se potkali společně na nádraží, když jim ujel vlak. Ani jedna z firem nebyla schopná najít odpověď na iPhone a armádu androidových telefonů. Po dvou letech spolupráce plné špatných manažerských rozhodnutí došlo na jedno finální.

Microsoft odkoupil mobilní divizi Nokia a v roce 2013 složil Finům na účet 5,44 miliardy eur. Všichni dnes víme, že se happy end nekonal. Microsoft s vlastními mobily neuspěl a v současné době to vypadá, že kdysi nadějnou platformou zcela odpíská.

Trochu paradoxně to celé nakonec pomohlo Nokii. Ta měla dost času na restrukturalizaci, prodala mapy Here, nakoupila konkurenta v oblasti operátorské techniky Alcatel-Lucend a teď se firmě daří. Akvizicí Withings se pustila i do slibného segmentu internetu věcí a chytrých zdravotních pomůcek. A značka nakonec ožila i v oblasti mobilních telefonů, byť už oklikou přes firmu HMD, která telefony se značkou Nokia nyní vyrábí.

Pokračování 2 / 5

Google a YouTube

V roce 2006 kupuje Google úspěšný startup YouTube, který funguje necelý rok a půl. Částka 1,65 miliardy dolarů přijde analytikům neúměrně vysoká a vlastně celá akvizice je dost k neuvěření.

Google nechal a do jisté míry dodnes nechává YouTube žít vlastním životem a podařilo se mu z něj udělat synonymum pro internetové video. Už po několika letech od nákupu všem došlo, jak geniální tenhle nákup byl.

Pokračování 3 / 5

Facebook a WhatsApp

Zatímco se investice jedné miliardy dolarů za získání Instagramu v roce 2012 dá označit za logický postup Facebooku, tak akvizice „kecálku“ WhatsApp z roku 2014 za 16 miliard dolarů je obrovský otazník.

Aplikace žije vlastním životem a zatím se nijak výrazně neintegruje do Facebooku. Sám Facebooku má vlastní Messenger. Je velkou neznámou, co bude s WhatsAppem dál a možná to neví ani sám Mark Zuckerberg.

Nejpravděpodobněji chtěl jen odstavit konkurenta a zamezit například Googlu, aby vytěžil jeho potenciál. A tak nadějně rozjetou firmu prostě koupil a teď přemýšlí, co s miliardou uživatelů WhatsAppu vlastně bude dělat. Služba jako taková je prodělečná a její nápady Facebook postupně přebírá do svého Messengeru.

Pokračování 4 / 5

Lenovo a IBM

Čínské Lenovo nakupovalo u IBM hned dvakrát. V roce 2005 koupilo divizi osobní počítačů a notebooků za 1,75 miliardy dolarů a v roce 2014 pořídilo serverovou divizi za 2,3 miliardy dolarů.

To už tak nečekané nebylo, protože IBM už se na trhu PC tolik nedařilo a pro firmu to byl už jen okrajový segment činnosti. Na druhé straně bylo čínské Lenovo, kterému chyběla amerických a evropských zákazníků. Stejně mnoho lidí do poslední chvíle nevěřilo, že by legendární ThinkPady padly do rukou čínského velkovýrobce.

Obě akvizice se přitom dají hodnotit jako úspěšné; obzvláště ta první, protože Lenovo tím získalo značku ThinkPad. Ta si dodnes drží renomé výborných pracovních notebooků a Lenovu tak umožnila vstup na lukrativní trhy.

Z IBM se tak stala jen softwarová firma, která se zaměřuje na jiný byznys než ten, díky kterému se proslavila.

Pokračování 5 / 5

Microsoft a Skype

Microsoft to s akvizicemi příliš neumí: koupě Nokie byla velký propadák a stejně se dá hodnotit i nákup Skypu v roce 2011 za 8,5 miliardy dolarů. Skype se kdysi těšil velké popularitě, avšak po čase se z něj stal moloch a lidé začali dávat přednost jednodušším řešením. Jeho popularita začala pomalu upadat. Koupě Microsoftem byl nečekaný krok – nicméně pro Skype v tu chvíli pozitivní.

Microsoft se po nákupu pokoušel službu zatraktivnit, ovšem kvůli poměrně násilnému začlenění do svých služeb nové zákazníky spíše odradil a ty stávající naštval. Integrace se neobešla bez problémů, a tak dnes Skype zůstává hlavně ve firmách.

S odstupem času se dá říct, že tohle nebyl zrovna dobrý nákup. Zajímavé bude sledovat, co Microsoft udělá se ztrátovou sociální sítí LinkedIn, kterou koupil v roce 2016 za 26 miliard dolarů. Tato akvizice až tak nečekaná nebyla, kolem LinkedInu už dlouhou kroužilo hned několik zájemců a Microsoft byl jedním z kandidátů. Překvapila snad jen obří cena. Snad se americký gigant z dřívějška poučil a investici jaksepatří využije ve svůj prospěch.

Určitě si přečtěte

Články odjinud