Tento kratší článek pojednává o vlivu přídavného větráku v case počítače. Vše je měřeno v praxi při různém výkonu větráku ve zdroji a nakonec nechybí ani měření vlivu tepelně vodivé pasty a otevřené skříně.
Efekt tepelně vodivé pasty
Posledním zajímavým kritériem v chlazení počítače je efekt tepelně vodivé pasty a otevřené skříně. Nejprve obrázek běžné situace s pastou.
Všechny hodnoty jsou v normálu. A nyní bez pasty:
Tomu říkám rozdíl! Bez tepelně vodivé pasty letí teplota procesoru o 17 stupňů nahoru, přičemž teplota v prostoru chladiče jen o dva stupně. Zatímco v prvním případě jsou na sobě teplota procesoru a teplota chladiče téměř lineárně závislé, zde situace vypadá úplně jinak. Je vidět, že i v případě Pentia 4 s rozvaděčem tepla je nutné aplikovat pastu.
Jak nanést tepelně vodivou pastu? To je po pravdě docela umění. Jednak je nutné zvolit nějaký solidní druh - mně se osvědčil čistě bílý "šmejd" za 80 Kč, který se po setření hadrem mění v černou barvu (složení bohužel neznám) - a pak rovnoměrně roztírat prstem jak na procesoru, tak na chladiči, a to do té doby a v takovém množství, než získáte neprůhledný bílý nános. Dle experimentů se mi neosvědčilo nanášet "průhledné" množství, ale zase to nesmíte přehnat, ať pasta není úplně všude. Až budete nasazovat chladič, zbytečně s ním nepohybujte, maximálně byste tím pastu odstranili na nevhodná místa a nános by pak nebyl rovnoměrný. Množství pasty volte podle hrubosti chladiče a vrchu procesoru (např. na Pentiu 4 je žádoucí zanést pastou díry po písmenkách).
Výsledek po nasazení chladiče by měl být takový, že pasta lehce "přeteče". Zároveň nedoporučuji zahořování na teplotách procesoru kolem 80 stupňů, protože tím se pasta tak maximálně k chladiči i procesoru doslova přitaví a její tepelná vodivost se spíše zhorší (opět potvrzeno experimentem).
Efekt otevřené skříně
Druhým faktorem zejména při přetaktování procesorů je nechat minimálně zboku otevřenou skříň. Jako výchozí stav posloužila situace bez tepelně vodivé pasty:
Jakmile se otevře jeden bok skříně...
... teplota procesoru již po pěti minutách letí dolů o tři stupně a teplota v prostoru chladiče o dva stupně. Prostor procesoru je evidentně dobře odvětráván, jenže... teplota jednoho z disků se zvýšila o stupeň a druhého o dva stupně, což je za pět minut poměrně značný nárůst. Proudění vzduchu kolem disku se zastavilo.
Jinými experimenty mám ověřeno, že při otevřené skříni může teplota disků dosáhnou hodně přes čtyřicet stupňů.
Závěr
Z praktických testů jasně vyplývá, že správné proudění vzduchu znamená hodně. Jako nejlepší řešení se jeví nasávání vpředu, proudění přes disky až k chladiči procesoru, odkud se teplý vzduch odvede na jedné straně zdrojem a na druhé přídavným větrákem. Ani není nutné, aby oba běžely na plný výkon, jen je žádoucí způsobit v daném místě menší podtlak, tak aby vzduch proudil vhodným směrem. Dále je také vhodné nechat trochu prostoru pod grafickou kartou, přičemž horký vzduch od ní je vysán stejný přídavným větrákem, který vysává vzduch od procesoru. Celkově se jedná o nepříliš hlučné a přitom účinné chlazení.
Eagle