Po dvou letech jsme pro čtenáře Živě.cz opět připravili živý rozhovor s Janem Hlaváčem, tiskovým mluvčím protipirátské organizace Business Software Alliance, která v nedávné kampani oslovila 17 000 českých firem a v listopadu pak začala na českém trhu zastupovat dvanáct nových výrobců software včetně společností jako Corel, CyberLink, Quark nebo Quest Software.
Podle poslední studie IDC se v Česku nelegálně užívá 39 procent kradeného softwaru, což tuzemskému trhu způsobuje ztráty ve výši 2,9 miliard korun. Za posledních čtrnáct let se nicméně České republice podařilo snížit míru pirátství z 66 procent, díky čemuž jsme se dostali mezi země s nejmenší mírou pirátství.
Jan Hlaváč působí jako tiskový mluvčí BSA téměř čtyři roky. Předtím se věnoval propagaci autorského práva k softwaru zejména v rámci projektů zaměřených na prevenci softwarového pirátství ve firmách. Do kompetencí Jana Hlaváče patří realizace kampaní BSA a veškeré mediální aktivity související s působením BSA v České republice.
BSA působí ve více než osmdesáti zemích světa, u nás ale nevystupuje jako právnická osoba, což zajímalo i čtenáře v našem rozhovoru. Jan Hlaváč má ale jasno a kontruje s tím, že u nás BSA zastupuje tým právníků mediálních pracovníků, což je dostatečné.
Další z vás zase zajímalo, kdo vlastně činnost organizace platí a jak BSA ve skutečnosti funguje. Mnozí se totiž domnívají, že má hlavní slovo uvnitř aliance Microsoft, jehož software se dostává do hledáčků pirátů asi nejčastěji a zvláště v jihovýchodní Asii je velkovýroba pirátských Windows naprostou samozřejmostí.
Přesto nás napadla tíživá otázka, jestli bude o podobný rozhovor opět zájem. Byl! Ještě před začátkem diskuze jste zaplnili databázi desítkami dotazů, které jsme byli nuceni redakčně zkracovat, přesto si ale nakonec Jan Hlaváč našel čas na zodpovězení téměř všech.
Dnes se k nim vracíme a vybíráme ty nejlepší a nejčastější. Tento článek jste připravili vy, čtenáři Živě.cz.
Schovávejte si doklad o koupi, může se hodit
Má BSA v Česku zastoupení? Na internetu kolují informace, že česká pobočka byla zlikvidována po prohrané kauze MIRONET, aby BSA nemusela platit náhradu způsobené škody.
BSA nemá s kauzou Mironet nic společného, to je fáma. BSA tím pádem rovněž nemá komu hradit škodu. BSA je mezinárodní organizace, která má svou evropskou centrálu v Londýně. V Česku, ale i dalších evropských zemích, BSA působí prostřednictvím svých mediálních a právních zástupců, kteří mají pověření tuto organizaci zastupovat. Tato forma působení plně dostačuje pro tuzemské aktivity. BSA není v Česku registrována jako právnická osoba, protože aktivity této organizace to nevyžadují. Veškeré právní činnosti (žaloby, právní zastoupení, odhady škod atd.) za BSA vykonává právní kancelář pověřená tímto úkolem. To samé se týká mediálních aktivit (kampaně a PR aktivity).
Co se stane, když ohlásím užívání nelegální software pomocí formulářem na vašem webu?
Náš právní tým vyhodnotí důvěryhodnost informace a případně podá na dotyčný subjekt trestní oznámení. Poté případ řeší Policie ČR a soudy - nikoli BSA, jak si často lidé myslí.
Zajímalo by mě, jestli BSA kontroluje i domácnosti a pokud ano, tak podle čeho je vybírá? Je pravda, že při zjištění pirátství může firma požadovat dvojnásobek původní ceny?
Ano, BSA se zabývá i domácnostmi. Vycházíme z oznámení, která sami obdržíme či z informací policie, která na domácí piráty narazí - stahovači, distributoři nelegálního SW atd. Výrobci SW mohou žádat dvojnásobek ceny, přičemž se vychází z cen, které dá soudu k dispozici výrobce - je pouze na něm, jestli zvolí cenu současnou nebo v době vydání, neexistuje pro to nějaké pravidlo.
Pokud potkáte tyto pány, raději zrušte letní dovolenou (populární nahrávka s fingovaným zásahem ve firmě)
Jak se dokazuje legálnost software u fyzické osoby, která nemá povinnost ukládat faktury ani jiné doklady o platbě?
Vychází se z toho, co jek dispozici - nákupní doklad, záznam o převodu peněz na účtu, instalační disk, darovací smlouva atd. Pokud není možné prokázat způsob pořízení SW, eviduje se takový SW jako možný nelegální a dále již rozhoduje soud.
Ceny softwaru jsou lichvářské? Ani náhodou!
Nemyslíte si, že být ceny softwaru poloviční, byla by míra pirátství daleko menší i bez organizací jako je BSA? Bude tedy BSA stejně silně bojovat i s téměř lichvářskými cenami věhlasných softwarových produktů?
BSA výrobcům softwaru neurčuje prodejní politiku, to je jejich věc. Pokud se Vám zdá určitý produkt drahý, podpořte konkurenta a kupte si jeho alternativu.
Lichvářské ceny? Naprosto nesouhlasím. Ceny softwaru i populárních SW titulů spadly na minimum. Příklad za všechny: MS Office pro domácí užití za pár tisíc na tři počítače. To samé platí třeba pro Corel nebo Adobe - mají produkty pro domácnosti za pár tisíc, tak i profi verze za vyšší ceny. Proč by měl stát profi nástroj stejně jako domácí software? Je tu také řada free softwarů a velmi dobrých, nikdo nemusí krást, alternativ je dostatek. Rovněž studentské verze celé řady profi programů (Autocad) jsou za velmi nízké ceny.
Schéma metodiky výpočtu míry pirátského softwaru na počítači podle IDC
Jak BSA vypočítává ušlý zisk výrobců software pokud je na internetu šířen nějaký keygen/crack a lidé jej mezi s sebou sdílejí na internetu?
Jde o komplexní metodologii analytické společnosti IDC. Nemám prostor pro podrobnější výklad. Prostudujte si prosím celou metodologii v jedné ze studií na: http://w3.bsa.org/czechrepublic/statistiky.cfm
(Pozn. red.: Metodologii výpočtu ztrát softwarovým pirátstvím jsme se věnovali v tomto článku)
Kam putuje pokuta, kterou vysoudíte?
Používal jste někdy nějaký software nelegálně?
Neužíval. Pokud tedy nepočítám dobu komunismu, kdy neexistovala legální možnost pořízení softwaru pro tehdejší domácí počítače (Atari, Commodore či Sinclair).
Kdybyste zjistil, že některý z Vašich příbuzných či známých používá nelegální software, co byste udělal?
Rozhodně bych jim to rozmluvil a pomohl jim situaci řešit - myslím tím jak získat SW legální cestou. Existuje mnoho alternativ, není třeba software krást. BSA takto ale postupuje běžně, nejde o nějakou protekci - pokud se na nás někdo obrátí o pomoc s tím, jak se zbavit nelegálního SW, tak pomůžeme. Rozhodně nepodáváme trestní oznámení na takové subjekty. Cílem je prevence, nikoli postihy za každou cenu. Máme na to i web http://global.bsa.org/zeptejtesesam/
Nejvíce se podle IDC v letech 2006 a 2007 kradl software na východ od Aše
Jak je naloženo s finančním obnosem, který organizace vysoudí z osob porušující autorská práva?
Ten získá poškozená firma a naloží s ním dle uvážení - BSA žije z členských poplatků.
Co si myslíte, že je pro softwarovou firmu lepší? Když někdo nelegálně používá její software, nebo když používá bezplatný program konkurence?
To je otázka na výrobce softwaru. Já si budu vždy stát za užíváním programů konkurence. Pokud je cena dobře nastavená, tak proč zbytečně doufat, že snad jednou někdo zlegalizuje? Takové uvažování mi přijde velmi nezdravé.
Co mi hrozí, když mě chytnou?
K notebooku mám licenci na Windows XP, ale dal jsem přednost jeho pirátské verzi, která mi funguje lépe. Je to trestné?
Ano, to je nelegální jednání. Stejně tak software nezlegalizujete tím, že si ponecháte nainstalovanou nelegální kopii a zakoupíte si licenci. Nelegální software musíte odinstalovat a nahradit legální instalací.
Mám nainstalovaný pirátský software, ale používám jej pouze ke studijním účelům (např. CAD programy). Vyhledáváte a postihujete i takové případy?
Pokud by Vás začala vyšetřovat policie, platí pro studenty stejné tresty jako u užívání softwaru pro komerční účely. Nicméně soud může přihlédnout k menší společenské nebezpečnosti. BSA se primárně zaměřuje na firmy, ale neznamená to, že domácí uživatele ignorujeme.
Nejvíce se u nás podle BSA krade v Praze
Jak postihujete piráty?
Postihy jsou dané zákonem: Za užívání nelegálního softwaru ve firmě je totiž zodpovědný každý, kdo se na jeho šíření podílel, ať už aktivně, například jeho instalací, či pasivně - třeba tím, že jeho šíření toleroval nebo například i schválil. O míře odpovědnosti a výši trestu rozhoduje soud. Ten může uložit vysoké peněžité tresty, nařídit propadnutí věci, či dokonce uložit trest odnětí svobody až do výše pěti let.
Kromě trestů uložených soudem pachatelům hrozí i stotisícové platby poškozeným výrobcům softwaru. Ti mohou žádat až dvojnásobek hodnoty nelegálně užívaného softwaru. Namísto 200 tisíc korun tak pachatelé mohou za software zaplatit až 600 tisíc korun: 400 tisíc jako kompenzaci a 200 tisíc za legální nákup licencí. Uváděné částky navíc neobsahují náklady na právní zastoupení obviněných a další náklady vyplývající z trestního či občanského soudního řízení.
Více otázek a odpovědí se do našeho výběru už nevlezlo, kompletní diskuzi ale najdete na této webové adrese.
Dostali jste odpověď na svůj dotaz, nebo máte naopak pocit, že BSA v Česku stále cosi skrývá? Je pirátství jednoznačně špatné a BSA je nepopulární jen proto, že volí stejný kalibr jako ti, kteří za jejími zády zvesela šíří kradený software, nebo svět není tak černobílý, jak by se mohlo na první pohled zdát?
Podělte se s ostatními v diskuzi pod článkem a možná dnes společně otevřeme další zajímavá témata ke kauze Business Software Alliance a pirátství jako fenoménu internetového věku.