The Machine: HP tvoří s memristory revoluční počítač

Také znám jen ten začátek, poté ihned přeskakuji... Ani nevím, na co ta reklama je

...ja zase nevim na co ta reklama je, jen znam dementni zacatek "nikdo nevi vsechno ale, spolecne to..." click preskocit a televizi kde by me naucili i zbytek nemam.... ps hlavne mi to nerikejte uz ted mam na tu "neznamou firmu" averzi skoro jak na Alzu kvuli tomu zelenymu urvanymu hovadu...

Nikdo neví všechno, ale každý čtenář živě ví který je zde nejoblíbenější doplněk prohlížeče.

ktory ale tu musim mat deaktivovany, lebo inak mi to video proste nechcelo prehrat...

ti co mu davate minuska radsej poslite ako nastavit filter :D

No tak to je dobře že si to tady přečtou a budou vědět, že "Filip Flídr" z českého zive.cz nemá zájem ... .

neni to moc brzo... pockej az to bude ve vyprodeji v Lidlu...

Ono je otázkou, zda pak nějaký Datart ještě bude. Tvrdí se, že Datart mění majitele.

Přehlédl jsem, myšleno samozřejmě nahrazení, opraveno. Další - ano, elektrony jsou pomalé a jsou s nimi spojené další problémy, které už nás limitují. Na světelných čipech se už pracuje, to je spíše otázka času a postupného přechodu architektur a výroby. Jinak nelze čekat, že první generace jakékoli nahrazující technologie bude lepší, než starší roky laděná technologie. Jde ale o budoucí možnosti a omezení. Při revolučních přechodech je tomu tak pokaždé.

It's All Part of the Plan...

Mohl bych poprosit o objasneni nevyhod spojenych s pomalou rychlosti elektronu? Informace se prece siri rychlosti svetla.

Pozor, rychlost elektronů v polovodiči se opravdu nerovná rychlosti fotonů ve vakuu. To (přibližně) platí pro kovové vodiče.

No, nepredpokladam ze by v The Machine nekdo nekde udrzoval vakum. Kazdopadne rychlost elektronu nijak nesouvisi s rychlosti sireni informace. Rychlost elektronu ve vodici je radove v cm za hodinu (v zavislosti od napeti/proudu) Priklady na zmysleni:
a) jakto ze ping na zive.cz trva par milisekund (tzn signal tam a zpet) kdyz elektrony se pohybujou par cm za hodinu?
b) jakto ze kdyz otocis kohoutem v koupelne, tece voda okamzite, i kdyz voda urcite netece z vodarny rychlosti svetla a vodarnu nejspis nemas za zdi?

odpoved na priklady:
a) Pokud je mi znamo, veskera paterni infrastruktura v CR je uz nejaky ten patek realizovana optikou. Tedy od Vas jde metalika maximalne k providerovi (u poskytovatelu jako Netbox pouze do routeru ve Vasem bytovem dome) a nasledne je vetsina provozu realizovana optikou az k providerovi provozovatele serveru. U webovych stranek vetsich firem byvaji weby provozovane v datacentrech (predpokladam, ze to je i pripad Zive.cz resp. webu Mafry), ktera se pokud vim pripojuji primo optikou. Jedina metalika na trase je tedy u zakazniku Netboxu pouze par desitek metru v ramci budovy a jinak par km telefonniho kabelu v pripade UPC a dalsich provideru vyuzivajici xDSL.b) Tohle je ponekud mimo misu. Zatimco v pripade sitove komunikace v momente vyslani informace musi signal prekonat celou trasu mezi zdrojem a cilem, tak jak jiste vite, v pripade vody kdyz otocite kohoutkem, tak molekuly vody, ktere Vam tecou z kohoutku, jsou uz davno primo za uzaverem ve vodovodni baterii a nez se tam dostaly, tak jim to trvalo minimalne radove nekolik hodin. Mozna i dnu. Zkuste si doma vytvorit vodovod se zdrojem vody a odbernym mistem s kohoutkem, zaplnte cely vodovod cistou vodou a nasledne ve zdroji vody pridejte nejake barvivo. Schvalne, jak dlouho to bude trvat, nez Vam z kohoutku potece obarvena voda.

Obě úvahy jsou krásně chybné.Zapomeňte na optiku, zůstaňte u metalického spojení. Zapomeňte na nějaké barvení vody. Princip je velmi podobný v obou případech - jednou máte drát "plný" volných elektronů, ve druhém máte trubku plnou vody. Samotné elektrony se pohybují ve vedení velmi pomalu (už zmíněné centimetry za hodinu), informace se k vám ale dostává prakticky rychlostí světla (v daném materiálu). U vody se zase informace o tom, že někdo otevřel kohoutek (a tedy začal klesat tlak) šíří rychlostí zvuku v daném médiu, přestože samotná rychlost pohybu média v trubce je mnohonásobně nižší. A pokud byste se třeba rozhodl změnami tlaku v potrubí vysílat nějaké informace, šířily by se rychlostí zvuku (ono to je nakonec naprosto logické a zřejmé).Tedy rychlost informace není vůbec není závislá na rychlosti pohybu média, ale řídí se jinými pravidly. A stejně jako je v případě elektřiny (resp. signálu v metalickém spoji) pro vás důležitá informace a nikoli konkrétní elektron, je i u vody důležitý okamžitý odběr a nikoli nějaká konkrétní molekula.

Je dobre, ze tu ma nekdo prehled, ale zapomina se na jeden fakt. Tu informaci, ktera putuje rychlosti svetla je potreba ulozit pro dalsi zpracovani. U pocitace se informace (at uz v registrech, cache nebo RAM) se uklada co by elektricky naboj. Elekricky naboj je dan poctem elektronu v mediu (bitu) a to "precerpavani" elektronu na dosazeni pozadovany urovne naboje je to co zdrzuje.
Ovsem nejsem si jistej jestli tohle dokaze vyresit optika ci memristory...

Hmmm fajn. Koukam, ze prace ma celkem negativni vliv na zpusob mysleni. Uz vidim tu spojitost mezi prenosem informace elektrickym vodicem a tim prikladem s vodou. V pripade vody dizzi hadam narazel na rychlost zmeny tlaku, na zaklade ktere zacne tect voda z otevreneho potrubi. Zmatlo me to, ze pise o tom, ze voda urcite netece tak rychle az z vodarny. To totiz zavani ne uvahou na tema rychlosti sireni informace ale rychlosti sireni media. Proto jsem pouzil priklad s obarvenim vody. Voda tak rychle opravdu netece ale rozhodne neprekovana celou tu vzdalenost v okamzik otevreni kohoutku. Na druhou stranu kdyz se na chvili zamyslim, musim uznat, ze pri sitove komunikaci de facto nejde o prenos informace primo konkretnimi elektrony, ale sleduje se zmena napeti, tedy "tlaku" v "potrubi". To ale nemeni nic na tom, ze z logiky veci je nutne brat ohled na pouziti ruznych medii a ruznych zpusobu sireni informace, protoze v optice se rozhodne siri informace pomoci svetelneho paprsku, tedy primo samotnym mediem.

V kovech se elektrony rozhodně nešíří rychlostí světla - ani přibližně ne. Jsou to řádově mm/s, rychlostí světla se šíří pole které elektrony pohybuje.

Ty poplatky se upraví, pokud je do té doby nezruší. Než začaly platit aktuální sazby, tak poplatky tvořily klidně i třetinu ceny flashdisku. Dneska by možná byly poplatky dražší než vlastní zařízení.

Tak to můj Seagate 40GB jede už 13-tým rokem, i když nové sedmičky od května už mám na novém HDD, takže původní disk už tolik nevytěžuji.

programy se mi nacitaji tak 1-3s, hry o neco dele; windows asi 20s ale mam u nej vypla skoro vsechna urychleni kvuli pristupu na hdd z 2. os
procak na stovce mam max pri zpracovani videa, jinak nikdy
a mam 3 roky stary pc

Nojo, ale to nesmíš mít, v tvým případě se dokonce zdráhám
použít termín železo, prostě takovou podivnost signovanou
Alanem Touringem. Žes než do sedmiček raděj neinvestoval
do externí čtečky děrnejch štítků. Kup něco pro boháče,
core i3 třeba a uvidíš ten cvrkot.

Programy z děrných štítků nabíhají v řádech stovek milisekund, takovou rychlost běžné počítače nedosahují

Tak to nejspíš žijeme každý v jiné době a Živě trpí trhlinou v časoprostoru. Tady v roce 2014 mi startuje PC za 15 vteřin, programy se spouští do půl vteřiny a procesor se při běžný činnosti jako je takový prohlížení internetu nevytíží na víc než 10-15%. Jak je to možné? SSD + i7

Prokristovyránydrahý Pavelka, to, že ausgerechnet ty seš nízkopříjmová socka, která má doma plečku z dob počítačových raných prvohor, ještě neznamená, že to tak mají všichni Až si naspoříš nějakou solidnější sumu, pak si za ní kup aktuální výkonnou sestavu a garantuju ti, že programy se ti budou načítat rychlostí takřka nepozorovatelnou, přesýpací hodiny nebudeš vůbec znát a procesor se bude flákat na pár procentech svého nominálního výkonu při všech běžných činnostech, na které dnes počítač využíváš

Tak ak musis napisat novy OS, dost pochybujem ze nebude treba prepisa aj aplikacie

Proč? Operační systémy celkem efektivně oddělují hardware od aplikací. Takže pokud bude operační systém přepsán s ohledem na zpětnou kompatibilitu, tak nemusí být žádný problém provozovat aplikace bez přepsání. Opomíjím zde téma efektivity zachování této zpětné kompatibility - občas je prostě lepší udělat za minulostí velkou tlustou čáru a začít znovu a lépe.

Možná autor projevil neznalost programování, ale vy jste zase projevil velmi omezené uvažování (a nemyslím tím, že jste omezenec, ale pouze, že uvažujete v příliš omezeném prostoru).Určitě by se dal upravit OS tak, aby aplikace nemusely projít složitou úpravou a zachovala by se zpětná kompatibilita (zřejmě by se formálně, pro potřeby aplikací, zachoval princip operační paměti a úložiště - a je dost pravděpodobné, že zpočátku to tak i bude). Ale taková úprava by téměř nevyužila potenciál memristorů jako takových. Ano, zrychlil by se radikálně přístup, ale ono to není zdaleka vše, co lze udělat. Už ten samotný fakt, že by v tu chvíli nebylo nutné jakkoli oddělovat RAM a trvalé úložiště dává úžasné možnosti, a to nejenom z hlediska rychlosti přístupu k trvale uloženým datům. Velká (a myslím opravdu velká v řádech terabytů u osobních zařízení) paměť složená z memristorů by zrušila mnoho omezení - i náročná aplikace se už nemusí omezovat v tom, co si udrží v RAM. Změny na datech lze dělat teď hned v celém rozsahu a není potřeba řešit, jakým způsobem velká data načítat. Lze úplně jinak přistupovat k indexaci. Změnila by se potřeba žurnálů u filesystémů. Atd.Použití memristorů bude opravdu vyžadovat naprosto zásadí přepsání jak OS, tak i aplikací. Nebo přesněji - bude lepší začít úplně znovu a uzavřít stávající koncept do sandboxu pro zpětnou kompatibilitu a postupně ho opustit.

Víte, ono dnes takových systémů, které mají paměť v řádu terabyte a klasická disková pole berou jen jako zálohovací mechanismus, už existuje mnoho. A mají i přepracovaný SW. Za všechny můžu jmenovat např. HANA (ne firmu, abych nedělal reklamu, ale když si trochu zagooglíte, tak to vypadne). Ale samozřejmě to nejsou záležitosti mobilu nebo PC.
Takže pokud by memristory nepřinesly nic jiného než diskovou kapacitu na úrovni RAM, tak by nebyly potřeba, resp. by to nebyla žádná revoluce. Skutečně se v případě memristorů jedná o trochu jiné principy zpracování dat.

Tak on nejen SAP (pokud je to ta správná Hana), ale i Oracle a další dělají velké in-memory databázové systémy (koneckonců na titulce Živě je zrovna nějaký komerční článek na tohle téma). Ale to jsou dost specializované systémy s relativně úzkým využitím, takže se to těžko srovnává s konzumními zařízeními, ať už je to běžné PC nebo tablet.Nicméně to je dobrý příklad v tom, že takové využití vyžaduje naprosto odlišný přístup ve zpracování dat, jiný přístup k samotnému hw atd. A je také fakt, že jak se v minulosti díky rozvoji technologií a zvyšování výkonu přesouvaly vlastnosti dříve známé jen ze superpočítačů do nejběžnějších zařízení, tak určitě by se našla inspirace pro budoucí zařízení i v tomto ohledu. Nakonec proč by se nedal budoucí systém pojmout jako databázový - už tady byly nějaké experimenty ohledně filesystémů (WinFS?), tak proč to nepojmout šířeji a nepostavit takhle úplně celé fungování. Mohlo by to pak být velmi zajímavé třeba ohledně synchroznizace jednotlivých zařízení a to nejen synchronizace obsahu, ale rovnou i synchronizace jednotlivých součástí systému, aplikací atd.

Rozdíl je hlavně v tom, jak s daty v paměti zachází. Paměťové disky a mapování souborového systému do paměti je staré 20 let. Když už zmiňujete firmy - Oracle ponechává svou DB a jen ji mapuje do paměti, takže nejde o žádný pokrok a je to jen relační DB v paměti. HANA (a nejen SAP je jiný princip - zpracování dat tzv. ve sloupcích a ne v řádcích, ale hlavně nadstavby, které tento princip dokáží využít. Když jsme u toho HP, tak třeba Vertica mapovaná do paměti je něco obdobného a dá se předpokládat, že prvním upraveným produktem na memristorech bude právě Vertica.
Přesun do PC, tabletů apod. - no proč ne, ale až za dost let - v segmentu konzumu jde hlavně o cenu a ani jejich masivní průmyslová výroba je nezlevní tak, aby se do mobilu dávaly terabyty.

Máte pravdu, jen ozrcadlit disk do paměti je opravdu smutné nevyužití potenciálu. O velkých DB systémech mám jen velmi povrchní přehled, jsem rád, že si aspoň udržuju přehled, protože to je daleko mimo můj obor i mimo mé běžné zájmy, netušil jsem tedy, jak to jednotlivé firmy dělají. Takže díky za rozšíření obzorů.Tím přesunem do PC a tabletů mám na mysli způsob zpracování. DB mají velmi zajímavé nástroje pro práci s vlastním obsahem, hledáním, synchronizací atd., ale je to velmi omezené velikostí a rychlostí paměti. Mít tam stávající běžný obsah disků (fotky, dokumenty, aplikace, videa...) by na současnéím hw bylo nepraktické, pomalé a těžko použitelné. Jakmile by se ale de facto setřel rozdíl mezi RAM a HDD (SSD), tak by využitelnost takového řešení mohla být už zajímavá.Že je (jako vždy) vše otázkou ceny, je úplně jasné. Já bych to také netipoval nijak brzo, reálné by to mohlo být kolem deseti let, dřív velmi těžko. Mimo jiné je také nutné počítat nějaký čas na vývoj systémů a jejich adaptaci u výrobců - a to jde hodně pomalu. No, a za tu dobu by mohla cena výrobní technologie natolik klesnout, že by se to opravdu mohlo objevit i v tom konzumním segmentu.

Oh, takže ty říkáš, že je elektron rychlejší než foton ? Zajímavá teorie.

Ne, to neříkám. Elektron se pohybuje řádově rychlostí milimetry až centimetry za sekundu. Ovšem elektrický signál se pohybuje v metalickém vodiči skoro rychlostí světla ve vakuu, tedy skoro 300 tisíc km za sekundu.
Zatímco foton se sice pohybuje rychlostí světla ve vakuu 300 tisíc km za sekundu, ale ve skle se pohybuje rychlostí nižší, jen něco přes 200 tisíc km za sekundu.
Tohle není žádná teorie, to je holá skutečnost. Stačí místo mínusování otevřít matematicko-fyzikální tabulky pro střední školu nebo zadat do googlu rychlost světla ve skle.

1) Jak bych ti asi mohl dát 7x mínusko ?
2) Rychlost elektronů v kovu/vodiči je 13 Mm/s při 500V ** Mm/s je MEGAMETR za sekundu - 1'000 km/s nebo 1'000'000 m/s

Docela by mě zajímalo, jak jste k těm 13 Mm/s přišel, protože ty mm či cm za sekundu jsem měl ještě z dob svého studia fyzika, nyní jsem to schválně hledal a opět jsem na netu našel jen údaje v mm/s. Například na anglické wikipedii je výpočet u pojmu "drift velocity" a jejich příklad vychází na ani ne milimetr za sekundu. Navíc ty vzorečky jsou trošku složitější na to, aby stačilo uvézt napětí a z něho spočítat rychlost.

Pravdu máte tak trochu oba. Rychlost elektronů vlivem vedení proudu je přibližně v mm/s ale krom toho se v kovu elektrony pohybují tepelnou rychlostí která nesouvisí s průchodem proudu ale s teplotou a ta je řádově klidně v desítkách až stovkách km/s.

No, nevím jestli si dementní, nebo máš šedý zákal. Proč jsem tam asi vo*e psal že MM je MEGAMETR !?

+ kdo psal o driftu ? já ne.

Memristor je mnohem vetsi nez tranzistor. Rozdil je ale v tom, ze tranzistory umime delat jen v jedne vrstve na plose cipu, zatimco memristory se daji vrstvit na sebe.

Jen se nebojte ty roky přidat - jednoúrovňovou paměť měl už System/38 z roku 1978 Škoda, že se to neprosadilo ve větším rozsahu.