Test levných procesorů (Celeron a Duron)

V první kapitole se zaměříme na obecný vývoj na trhu s levnými procesory. Pokus vás tyto informace nezajímají (znáte-li je), a chcete přímo testy Duronu - přejděte na další stránku...

Válka mezi konkurenčními výrobci procesorů, mezi Intelem a AMD, zuří v dnešní době naplno. Takový boom nových procesorů jsme už opravdu dlouho nezažili. Dříve tomu bylo jinak - prim držel neustále Intel a ostatní se jen mlsně dívali, jak ukusuje 80-90% z trhu.

Docela nedávno, v polovině minulého roku (ehm v počítačovém světě je to skoro pravěk), vyrukovala však firma AMD s typem, který měl být důraznou konkurencí procesorům Intel Pentium II a Pentium III, procesorem s kódovým označením Athlon. První dojmy z tohoto procesorů byly úchvatné - konečně přišel někdo s lepším procesorem, než byl Intel. Intel reagoval rychle - však měl také "v šuplíku" nový procesor s kódovým označením Coppermine.

P.S. označení Intelu je již dlouhou dobu vedeno ve stylu "nemusíte vědět, co je uvnitř", a tak se prodejně nazývá stejně, jako starší bráška řady "Katmai" tj. Pentium III. Tam, kde se rychlostí procesorů "překrývají", používá se k rozlišení písmenko. U Celeronů je to A. Například Celeron 533 patří do původní řady Cleleronů, 533A do nové řady - název Celeron II je neoficiální.

Honba za nejvyšší rychlostí začala. Ke konci roku Intel oficiálně ohlásil 1GHz PIII a to o den drive, než AMD 1GHz Athlon.

Boj zuří, jenže ... jenže se trochu pozapomnělo na řádové uživatele, kteří by sice toužili mít svůj vlastní Gigahertzový procesor, ale prostě na něj nemají, nebo do něj nehodlají investovat tolik peněz. Ano i přes drastické snižování cen se stále tyto procesory pohybují kolem 20.000,- Kč i výš.

SOHO = Small office / Home office

Na tomto poli už delší dobu jasně vede Intel, se svým levným trhákem Celeronem. Na jaře přišel navíc s mírně vylepšeným "celerem" - označovaným také jako Celeron II (dále již jen jako CII) - i když Intel znovu ponechal označení Celeron... Před nedávném se AMD rozhodla konkurovat i na tomto poli a pohotově přichází s novým procesorem s kódovým označením Duron.

Na tomto místě musíme zmínit ještě fakt, že současné řady Celeron / Duron používají rozdílné, navzájem nekompatibilní základní desky.

Technické parametry

Vzhledem k faktu, že se tento test zabývá pouze procesory Intel Celeron (označován také jako "C"), Intel Celeron II (označován take jako "CII") a AMD Duron (označován také jako "Duron"), nebudu vás nudit rozdíly mezi PII, PIII a Athlonem. Pro ty z vás, kteří by chtěli přece jenom mrknout na tyto rozdíly vřele doporučuji prográmek TestCPU, který pro nás udělal Robert Šmíd (tímto mu děkuji) a lze jej najít na Internetu.

Intel Celeron

Je vyroben technologii 0,25 mikronu. Pracuje na pomalé frekvenci sběrnice 66MHz (obecně se uvádí tyto normované frekvence 66, 100 a 133). Vyrovnávací paměť (dále jen "cache"), první 32KB a druhé 128KB úrovně (dále jen jako "L1" a "L2") se nachází uvnitř chipu a pracuje na plné rychlosti procesoru, tzn. u C366 - 366MHz, C533 - 533MHz atd. Změna násobitele - nepovolená.

P.S. Možná se někomu frekvence 66MHz bude zdát nízká, ale pro přetaktování (viz. níže) je ideální.

Intel Celeron II

Je vyroben novější technologii 0,18 mikronu (to mu umožňuje dosáhnout vnitřně  vyšších rychlostí) ale stejně jako jeho starší bráška pracuje na "busu" 66MHz. Stejná je i velikost cache a instrukce MMX. Nově zde přibyly instrukce z procesoru Pentium III s označením SSE. Změna násobitele - nepovolená. Pozor na značení, protože v dnešní době můžete koupit C533 (starší verze) a C533A (novější verze - "Celeron II").

AMD Duron

Je vyroben technologii 0,18 mikronu. Pracuje na 200Mhz sběrnici EV6. Je to vlastně 100Mhz sběrnice, takže v BIOSu desky najdete frekvence 100MHz a výše, která má zdvojnásobenou přenosovou kapacitu. Vyrovnávací paměť L1 cache (128KB) a L2 cache (64KB) je stejně jako u Celeronu uvnitř chipu (on die) a tudíž pracuje na plné frekvenci procesoru. Využívá multimediální instrukce MMX a rozšířené 3DNOW. Změna násobitele - obtížná (hw úprava).

Přetaktování - overclocking (o/c)

Tento pojem je pro někoho synonymem jediné správné cesty a pro druhého prokletí. Ať tak či onak, tento pojem je všude znám, píše se o něm v časopisech, na Internetu, prostě všude.

Na začátku musím ovšem zdůraznit, že jakékoli přetaktování je mimo rámec výrobcem povolených možností a tudíž ztrácíte záruku = jedete na vlastní triko (joro: peněženku ;-)

O co vlastně jde? Každý procesor je dělán s výkonovou rezervou ať menší, či větší. Přetaktováním se dostáváte do této rezervy. To znamená, že pokud máte procesor např. na 100MHz, mohl by jít i na 133. Ano mohl by jít. Z vlastní zkušenosti vím, že záleží vyloženě na KUSU. Tenhle kus pojede na 110, tenhle na 150, je to opravdu záležitosti kusu. Sice se na Internetu objevují tzv. "dobře přetaktovatelné" série, ale je to nesmysl. Můžete mít procesor z této dobře přetaktovatelné série, ale nemusí jít nahoru ani o píď.

Na čem závisí přetaktování? Tak v první řadě na vhodném kusu procesoru. Dále na základní desce (obecně s levnou nepočítejte s velkým úspěchem), na grafické kartě a na pamětech RAM. Jestliže máte všechno na dobré úrovni můžeme se vrhnout na přetaktování.

Jak na to? Uvedu teď jeden příklad. Použiji procesor C366MHz, základní desku nastavováním sběrnice v BIOSu a paměti označené PC100 (toto je označení pro testovaní - to znamená, že tato paměť MUSÍ šlapat na sběrnici 100MHz).

Vzhledem k tomu, že vím, že Celerony mají uzamčený násobitel, musím zjistit kolik to teda je. Je to velice jednoduché. Vydělím pracovní frekvenci procesoru 366MHz rychlostí sběrnice 66MHz (která je u všech Celeronů stejná) a vyjde mi násobitel 5,5 (výsledek zaokrouhlete - násobitel musí být číslo celé, nebo poloviční - 2, 2.5, 3, 3.5, 4 atd.).

Takže teď mohu zvedat frekvenci sběrnice z 66 výše. První je 75(412MHz), 83(456MHz) atd. Mám dvě možnosti. Buďto se někoho zeptám, kolik by to mohlo jít zvednout, nebo zkouším sám. Pokud použiji druhé možnosti, bude to trvat dlouho, pokud použiji první možnosti budu vědět víc - vím kde mám začít.
Takže ze zkušeností ostatních vím, že mnoho C366 funguje velice dobře i na 550MHz, takže v BIOSu rovnou nastavím 100MHz.

Co je třeba dále vědět? Vezmu to popořádku.

1. Každý procesor potřebuje dostatečný přísun energie. Při vyšších frekvencích může tzv. docházet šťáva a proto je třeba zvýšit přísun energie. POZOR !!! zvedat opatrně a pokud tomu nerozumíte, vůbec se do toho nepouštějte !!! Celeron má 2,0V, takže max. 2,2V, Celeron II má 1,5V, takže max. 1,75V a Duron má 1,5V, takže max. 1,6V. Zvedání napětí u jiných věcí nedělejte.

2. Při přetaktování je třeba mít na pamětí, že frekvence sběrnice mimo 66 a 100MHz (nověji i 133MHz, ale tím se zabývat nebudeme) jsou nestandardní a proto mohou nastat problémy s VGA kartou, nebo pamětmi (nad 100MHz).

3. To nejdůležitější - TEPLO !!!! - v každém případě je třeba chladit. Udělejte to jak chcete, ale minimem pro přetaktování je tepelná pasta mezi procesorem a aktivním chladičem (dá se koupit v krámě s elektronikou), která vyrovná nepatrné nerovnosti chladiče a procesoru.

4. Trochu z praxe. Obecně se pro výrobu 0,25 mikronovou technologii bere strop přetaktování 600MHz, pro 0,18 mikronovou technologii je strop cca. 850MHz. Tento strop berte jako orientační, pro první pokusy. Je to dobré vědět kvůli tomu, abyste nezkoušeli např. Celeron 500MHz dávat na 100MHz - je to nesmyslných 750MHz (i když s použitím ledničky ... :)

5. Čím menší kroky pro nastavení sběrnice CPU máte v BIOSu základní desky k dispozici, tím líp. Pokud máte ovšem jen 66 a 100MHz, tak o přetaktování můžete uvažovat pouze omezeně, ale pokud se vám v BIOSu váli frekvence, jako např. 100, 103, 105, 107, 110, 112 atd. pak jste na nejlepší cestě k úspěchu.

Ještě jednou zdůrazňuji - přetaktování není výrobcem povoleno a proto je tato činnost v rozporu se záručními podmínkami!!!

U Celeronu jsem počítal s rychlostí sběrnice 100MHz a opravdu fungoval perfektně. Při zvednutí výše bych již musel zasahovat do zvýšení napětí a proto jsem tyto testy nedělal. Byl jsem velice zvědav na možnost o/c u Duronu, ale bylo to obrovské zklamání, neboť frekvence šla zvednout jen na 111MHz, dále už procesor ani nenaběhl. Je to dost zvláštní na jedné frekvenci jede jak z praku a o malinký stupínek - 1MHz - ani ťuk. Násobitel je sice možno měnit, ale musí ho podporovat deska, která to nepodporovala.

Tak to by mohlo stačit a teď se vrhnem na...