Test: dvanáct notebooků do 35 000 Kč

Notebook rozhodně není díky své ceně spotřební zboží, a proto by se jeho výběru měla věnovat patřičná pozornost. V aktuálním testu vám přinášíme ucelený průřez trhem notebooků. Oslovení výrobci a distributoři si sami vybrali dle jejich mínění nejvhodnější model, který je reprezentoval v našem testu, jenž byl omezen pouze cenou 35 000 Kč.

Slovníček

Bluetooth – bezdrátová komunikační technologie pracující na frekvenci 2,4 GHz. Může sloužit k propojení periferií, ale i počítačů nebo jiných zařízení
dithering – pojem označující nedostatečné vykreslení barev, které se projevuje hlavně v barevných přechodech. Příznakem může být nepěkný šum nebo rozpad obrazu v jemných přechodech, u kterých neumí použitá technologie správně zobrazit daný odstín
ExpressCard – nejmodernější rozhraní pro rozšiřující karty v dvojím provedení se šířkou 34 nebo 54 mm. Připojené zařízení přenášejí data buďto přes PCIe slot (přenosová rychlost 250 MB/s) nebo USB (až do 60 MB/s)
HyperMemory a TurboCache – technologie karet ATI (HM) a nVidia (TC), která používá operační paměť počítače pro účely grafiky. Velikost je dynamicky alokována v případě potřeby (tj. při hraní) a většinou sahá až k 512 MB celkově využitelné paměti pro grafiku
MS – (Memory Stick) paměťová karta pro fotoaparáty Sony
MS-Pro – (Memory Stick Pro) větší a rychlejší verze paměťové karty pro fotoaparáty Sony
MMC – (MultiMedia Card) zastaralá paměťová karta pro fotoaparáty a některé mobilní telefony
NBD – (Next Business Day) typ servisního pokrytí, které zahrnuje opravu produktu do druhého pracovního dne
PC Card II – rozhraní pro rozšiřující karty (16 nebo 32 bitové) s maximální rychlostí 66 až 132 MB/s v závislosti na režimu přenosu (u 32b připojení)
RJ11 – konektor pro připojení telefonního kabelu k modemu
RJ45 – konektor pro připojení kabelu datového vedení lokální sítě
S/PDIF – (Sony/Philips Digital Interface Format) digitální zvukový vstup/výstup
SD – (Secure Digital) paměťová karta pro fotoaparáty, přehrávače a mobilní telefony
touchpad – ploška citlivá na dotek, která slouží jako polohovací zařízení pro ovládání kurzoru v systému. Reaguje pouze na dotek teplých věcí (prstů, částí těla)
trackpoint – citlivý bod uprostřed klávesnice, který se sice vůbec nepohybuje, ale je velmi citlivý na směr tlaku z prstu. Slouží na ovládání kurzoru
UMTS (Universal Mobile Telecommunications System) – síť třetí generace, která umožňuje mnohem rychlejší datové přenosy než klasické GPRS přenosy na běžných GSM sítích. Teoreticky lze dosáhnout přenosovou rychlost až 3,6 Mb/s, kterou ale výrazně ovlivňují možnosti a služby operátorů
Wi-Fi – (Wireless Fidelity) označení, které zastřešuje datové bezdrátové sítě na frekvencích 2,4 a 5 GHz pod označením 802.11a/b/g a také připravovaný standard 802.11n
xD – (extreme digital) paměťová karta fotoaparátů Olympus a Fujifilm

Některé ceny notebooků se přes tuto hranici mírně přehouply, u některých je cena o málo vyšší díky tomu, že se od zveřejnění testu v časopisu Computer mírně změnila. Pokud ale zapátráte na internetu, neměl by být problém sehnat jej i pod pětatřiceti tisíci.

Zvolený cenový limit lze považovat za vyšší, hlavně s ohledem na dostupnost notebooků s cenou i pod dvacet tisíc korun. Výbava proto může být velmi variabilní a pohled na parametry testovaných modelů to jen potvrzuje. Za velice podobnou cenu tak můžete pořídit notebook s velmi dlouhou výdrží a špičkovým vyhotovením, nebo velmi výkonného dříče, který se ale spíše hodí spíše na stolní použití. Výběr je na vás.

Máte v tom jasno?

Jak se tedy k nelehkému rozhodnutí o investici nemalé částky za notebook postavit? Nejdůležitějším krokem by mělo být ujasnění priorit a budoucího účelu i způsobu použití notebooku. Neexistuje totiž zařízení (tedy alespoň ne za přijatelnou cenu), které by bylo schopno současně pokrýt nároky na herní a aplikační výkon s dlouhou výdrží na baterie a ideálně mělo i nízkou hmotnost. Důkazem je i tento test, kde si můžete všimnout téměř lineární závislosti mezi klesáním výkonu a prodlužováním výdrže.

Požadavky mohou být samozřejmě různé, ale v zásadě je dobré si ujasnit, zda potřebujete herní výkon. Ten totiž nejen významně (negativně) ovlivňuje spotřebu a tedy i výdrž na baterie, ale hlavně také cenu. V této oblasti jsou dva protipóly – integrovaná grafika (většinou Intel GMA950) a výkonný dedikovaný model (Geforce Go 7600 nebo lepší modely Radeon X1600). Mezistupně v podobě GeForce Go 7300/7400 nebo Radeon X1300/1400 mohou být zajímavým kompromisem, protože nabízejí až dvojnásobek výkonu integrovaných jader i při zachování ještě použitelné výdrže na baterie.

Integrovaná na práci

Na integrované grafice si toho skutečně moc nezahrajete, použitelnou rychlost dosáhnete pouze ve velmi starých hrách (čtyři až pět let). Naopak ty nejlepší dedikované grafiky sice patří pouze do střední třídy, ale postačí vám i na moderní hry při omezení některých detailů. U grafických karet v noteboocích je nutno dbát zvýšené opatrnosti hlavně u modelů s ATI Radeon X1600, které můžou být v závislosti na specifických parametrech i celkem pomalé. Některé modely jsou totiž pouze 64bitové a se sníženými takty, což způsobuje výrazný propad výkonu. Výrobci se tímto samozřejmě moc nechlubí a neprávem tak při sobě stojí zdánlivě stejně výkonné stroje s příliš ořezanou grafikou.

Aplikační výkon nejvýznamněji ovlivňuje použitý procesor a pevný disk, který v notebookovém provedení nedosahuje rychlosti stolních modelů. Aktuální test téměř kompletně ovládlo Core 2 Duo, které výrobci zvolili kvůli bezkonkurenčnímu výkonu i nízké spotřebě. Starší Core Duo také není špatná volba, protože má pouze o 10 % nižší výkon a porovnatelnou spotřebu. U pevných disků není situace tak jednoznačná a napříč všemi notebooky se odlišuje nejen osazená kapacita ale i konkrétní modely a s nimi spojený výsledný výkon. Ten mají obecně nejhorší všechny použité modely disků Toshiba.

Velikost operační paměti se naštěstí většinou dostala na 1 GB, což lze u notebooku považovat za základní kapacitu. S poloviční hodnotou totiž bude váš systém až příliš často přistupovat k virtuální paměti na pomalém disku, což způsobuje nepříjemné čekání na vykonávání běžných požadavků.

I v plastech jsou poznat rozdíly

Vzhled notebooků neprochází žádnými výraznějšími změnami, které by stály za zmínku. Používají se tedy pořád hlavně plasty, které se ale liší v kvalitě povrchové úpravy i pevností. Zde nutno zmínit, že všechny stříbrné notebooky se dříve nebo později odřou do své základní barvy (většinou tmavě šedé) a lepší volbou pro trvale udržitelný vzhled jsou proto přirozené barvy použitých krytů. Často zmiňovaným problémem konstrukce notebooků bývají panty displejů, kvůli nimž si některé značky vykoledovaly nepěknou pověst. V rámci testování bohužel není možné skutečně důkladně vyzkoušet kvalitu zpracování těla notebooku (a tedy i pantů), a tak se lze pouze spolehnout, že ty kovové jsou lepší zárukou kvality než plastové. Nezapomeňte se i z tohoto důvodu podívat na obsáhlou fotogalerii všech testovaných modelů.

Zklamání bohužel stále přináší osazované displeje. Ani u jednoho tetovaného notebooku nedosahoval použitý panel kvalit stolních monitorů. Nečekejte tedy velký barevný gamut, ani věrné barvy, které jsou většinou spíše studenější a navíc bez možnosti nastavení přes jakoukoli OSD nabídku. Lesklé filtry pro zvýšení kontrastu tuto situaci moc nezachraňují, protože pouhé zvýšení kontrastu není univerzálním řešením. Displej plný odlesků je navíc dosti nepraktický v méně ideálních světelných podmínkách.

Praktické drobnosti

Rozporuplné výsledky přinesl i bližší pohled na možnosti obnovy systému a dostupný software. V této oblasti chybují hlavně méně „značkové“ kousky, u nichž většinou nenajdete žádné praktické aplikace pro práci se síťovými a prezentačními profily nebo pokročilou správu napájení. Většinou chybí také možnost zálohování (vytvoření obrazu disku) nebo rychlé obnovy systému. Tyto činnosti sice lze řešit i aplikacemi třetích stran, ale originální řešení je většinou přesto lepší.

K notebooku často dostanete i různé drobnosti v podobě levných brašen, myší nebo i televizních tunerů. Ty mohou být jazýčkem na vahách při rozhodování, nedejte se ale ošálit levnou hračkou při koupi drahého produktu. Příslušenství si můžete dokoupit i později, stručný přehled toho nejzajímavějšího najdete na straně 50. Nejlepší brašnu si pak můžete vybrat v připravovaném testu, který vyjde v Computeru 9/06.

 

Témata článku: , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,