Test deseti inkoustových tiskáren v ceně do 5500 Kč

Inkoustové tiskárny již delší dobu nejsou jen drahým doplňkem počítače, ale především vítaným pomocníkem, a to jak v kancelářích, tak v domácnostech. Přemýšlíte-li nad koupí nové tiskárny a nevíte, který model zvolit, tak právě pro vás jsme připravili test, který by vám měl s rozhodováním pomoci.
Princip inkoustového tisku je založen na dvou základních technologiích, které využívají všichni přední výrobci tiskáren. S termální technologií, jež byla vyvinuta jako první, se dnes můžete mezi tiskárnami setkat nejčastěji. Mezi výrobce, kteří ji používají, se totiž řadí firmy Canon, Hewlett-Packard a Lexmark.

Trochu tepla neuškodí

Pro přenos inkoustu z hrdla trysky na papír, tedy na vzdálenost až jednoho milimetru, je důležité, aby byl inkoust rychle a přesně dávkován. Proto je tryska vybavena topným tělískem, které zahřeje inkoust na teplotu až 200 °C. Kvůli vypařování inkoustu se v zásobníku vytvoří mírný přetlak a kapička inkoustu vytryskne ven. Po vystříknutí se v trysce vytvoří podtlak, čímž se do ní nasaje další inkoust ze zásobníku barevné náplně. Protože inkoust zároveň slouží jako chladicí médium pro topné tělísko, je důležitá jeho kvalita, jinak by se z něj mohla vypařit kapalná část (nejčastěji se používá izopropylalkohol) a zbylá pevná část barviva by ucpala trysku. Trysek sice bývá několik desítek až stovek u každého barevného zásobníku (např. tiskárna HP 5652 má 300 trysek u barevného a 416 trysek u černého zásobníku), ale i přesto by byly na výtisku vynechané pruhy nebo rozmazané šmouhy.

Piezoelektrickou technologii tisku prosazuje ve svých tiskárnách zejména firma Epson. Uvnitř tiskových trysek jsou umístěny piezoelektrické krystaly, které působením elektrického náboje mění svůj tvar a rezonují. Díky tomu pracují jako čerpadlo a z trysky vytlačují inkoust ven na papír. Výhoda této technologie spočívá v tom, že není zahřívána tisková hlava, čímž se značně prodlužuje její životnost. Také není nutné tolik dbát na kvalitu inkoustu jako u termální technologie, protože nemusíme brát ohled na jejich vlastnosti při vysokých teplotách.

Jak vznikají barvy

K barevnému tisku se používá tzv. subtraktivního (odečítacího) modelu, kdy je výsledná barva složena z teček jednotlivých barev. V barevném tisku se používají především tyto tři barvy inkoustu: azurová (Cyan), purpurová (Magenta) a žlutá (Yellow). Výsledný odstín, tzv. základní barva, která vznikne v jednom tiskovém bodě, může mít barvu některé ze tří barev inkoustu (kdy je na papír použita pouze jedna z nich) nebo barvu červenou, zelenou a modrou (v případě nanesení dvou barev). Jsou-li na papír naneseny všechny tři odstíny inkoustu, dostáváme černou barvu, chceme-li, aby papír zůstal bílý, nenanášíme na něj samozřejmě žádnou barvu.

Pokud byste chtěli pomocí této metody tisknout černou barvu (např. text), asi byste se nedoplatili za inkoustové náplně. Proto se v tiskárnách ve většině případů používá ještě černý inkoust. S ním máte kompletní barevný model CMYK (Cyan, Magenta, Yellow a BlacK), který se v dnešních tiskárnách používá nejčastěji. Tohoto barevného modelu se samozřejmě využívá i v plně profesionálním tisku. U fotorealistického tisku se také často využívá přídavných fotografických inkoustů, jež doplňují základní barvy, a vytvářejí tak větší počet odstínů, kterých je možné dosáhnout.

K tisku barev z celého barevného spektra se využívá nedokonalosti lidského oka. Barevné odstíny libovolné barvy jsou vytvořeny barevnými body, z nichž některé jsou složeny z osmi základních barev, které jsou umístěny v husté mřížce. Tento shluk barevných bodů vnímá naše oko jako bod s libovolným barevným odstínem. Prakticky každý výrobce má svůj algoritmus, jímž z těchto bodů vytváří barevné odstíny. Souhrnně se tento způsob nazývá polotónování (half-tone).

Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek

Při vyhlazování používá HP i barevné inkousty *** S velmi tenkými čarami si Lexmark příliš dobře neporadil *** Pro vytvoření plynulých přechodů šedé barvy se používají barevné inkousty
Vše 200x zvětšeno

Stanu se menším a ještě menším

Protože se výrobci neustále snaží zlepšovat způsob tisku svých tiskáren, dochází často ke zmenšování kapiček inkoustu a tím ke zvyšování rozlišení tisku. Takřka standardní rozlišení dnešních tiskáren je 4800×1200 dpi, což představuje 4800×1200 tiskových bodů na jeden čtvereční palec papíru. Pro fotografický tisk se toto vysoké rozlišení ještě kombinuje s používáním bodů proměnné velikosti. Na podobném principu například pracuje technologie PhotoREt IV od firmy Hewlett-Packard – při tisku jsou hrany nejdříve vytvořeny velkými body a poté vyhlazovány body menších velikostí.

Při požadavku kvalitního tisku samozřejmě nesmíte zapomenout ani na papír, na který tisknete. Na obyčejném kancelářském papíře se totiž i sebelepší inkoust trochu rozpije a nic na tom nezmění ani nejlepší tiskárna. Proto se pro tisk fotografií používají speciální matné či lesklé papíry, na nichž se inkoust nerozpíjí a navíc na nich vytištěné barvy více odpovídají skutečnosti.

Každá koruna dobrá

Jestliže po tiskárně nepožadujete tisk nejlepší kvality, ale spíše nejnižší náklady na vytištěnou stránku, můžete místo originálních náplní od výrobce sáhnout po renovovaných tiskových kazetách nebo tzv. refill kitech, se kterými můžete doplnit barvu do stávající tiskové kazety. Sice u nich není zaručena taková životnost a výdrž jako u originálních náplní a výrobci tiskáren je nedoporučují používat kvůli nižší kvalitě a možnosti poškození tiskárny, ale oproti originálním tiskovým kazetám je koupíte i za méně než poloviční cenu. Je ovšem zřejmé, že výrobci proti používání neoriginálních náplní brojí hlavně proto, aby jim neklesly zisky z prodeje spotřebního materiálu.

Rozhodně se vám vyplatí, když bude tiskárna podporovat možnost používání oddělených barevných zásobníků, tj. bude mít samostatný zásobník pro každou barvu. Budete tak mít lepší možnost kontroly množství barvy, a v případě, že vám některá z barev dojde, můžete vyměnit pouze zásobník, který je potřeba. Výborně je to vyřešeno například u tiskárny Canon i550, která má oddělené zásobníky z průhledného plastu, takže vidíte, kolik barvy ještě zbývá.

U dnešních tiskáren již není tolik rozhodující rychlost tisku, pokud zrovna netisknete stovky stran – rychlost se pohybuje v řádu několika stran za minutu. Výrobci sice uvádějí rychlost černobílého tisku kolem patnácti až dvaceti stran za minutu a rychlost barevného kolem deseti až patnácti stran, ale těchto hodnot v běžném provozu těžko dosáhnete. Výrobci jich dosahují pouze při laboratorních měřeních, a to při minimálním pokrytí stránky barvou; typicky 4 %.

Témata článku: Software, Internet, Tiskárny, Inkoust, Kvalitní digitální kompaktní fotoaparáty, Základní barva, Model, Černá barva, Nejnižší náklad, CMYK, Základní princip, Easy, , Fotopapíry epson, Barevné tiskárny, Testovaný model, Fotopapíry, Dobrá tiskárna, Tisk, Kapička, Ovladač, Tichý provoz, Lexmark, Barva, Topné tělísko

Určitě si přečtěte


Aktuální číslo časopisu Computer

Test 6 odolných telefonů a 22 powerbank

Srovnání technologií QLED a OLED

Měřte své sportovní výkony

Sady pro chytrou domácnost