18
Fotogalerie

Test čtečky elektronických knih InkPad Color PB741. Když inkoust mění barvy

  • Nová technologie eliminovala některá negativa barevného panelu
  • Pro čtečku je složité najít cílovou skupinu i vhodný obsah
  • Porovnali jsme dvě technologie barevného inkoustu pod mikroskopem
Plusy
Zlepšení barevného inkoustu
Dobré zpracování
Dobrá rovnoměrnost podsvícení
Široká podpora formátů
Minusy
Nižší kontrast oproti běžným čtečkám
Cena
Hledání vhodného barevního obsahu
6  /10

Čtečky s barevným displejem tady máme už několik let a podle jejich výrobců má jít o ideální zařízení pro konzumaci časopisů, komiksů nebo obrázkových knih. Doposud jsme však naráželi na nepříliš ostrou grafiku v případě barevného zobrazení, horší kontrast oproti krásným černobílým displejům nebo pomalejší reakce snad i vinou náročnějšího zobrazení. Poslední model barevné čtečky od švýcarského Pocketbooku slibuje zlepšenou kvality barevného displeje především díky použití technologie Kaleido Plus, kterou vyvíjí společnost Eink.

Stejný princip, nový rastr

V této recenzi půjde v první řadě o displej – přeci jen jde o největší lákadlo nového modelu InkPad Color PB741. Zbytek čtečky se příliš neliší například od menšího modelu PB633, který jsme rozebrali v samostatné recenzi před rokem. Ani dalšímu hodnocení se samozřejmě ale v druhé části článku nevyhnu.

A teď už k technologii displeje, kde musím začít obecnou teorií. Tu běžnou, černobílou asi není třeba podrobněji rozebírat. O zobrazení se tady starají kapsle naplněné černým a bílým pigmentem s rozdílným nábojem. Díky tomu lze určit, které částice se přesunou do popředí a vytvoří tím černou grafiku či text nebo naopak bílé pozadí.

O zobrazení barvy se ale musí postarat jiný princip – namíchat do mikrokapslí pigmentové částice i dalších barev by sice bylo možné, už by ale nebylo reálné jejich přemísťování na základě pozitivního nebo negativního náboje. Proto přišli vývojáři s další vrstvou barevného filtru, která je umístěna nad tou základní černobílou. Barevná vrstva se skládá z běžných pixelů barevného modelu RGB, každý tedy obsahuje červený, zelený a modrý subpixel. A podle toho, jak jsou pod touto vrstvou poskládány černobílé kapsle, jsou jednotlivé barevné subpixely (ne)aktivní a může tak docházet k tradičnímu skládání barev.

eink.jpeg
Základní princip barevného elektronického inkoustu, který staví na vytištěné barevné vrstvě barevných subixelů nad základním černobílým papírem

U původní čtečky PB633 se nám při testování nelíbil především viditelný rastr zmíněné barevné vrstvy a stejně tak nepříliš vysoký kontrast. I ten ostatně vychází z toho, že bílá nemůže být kvůli této vrstvě zcela bílou. Tyhle neduhy má eliminovat technologie Kaleido Plus, která přináší několik změn, které jsme si ověřili i pod mikroskopem.

Tou největší je rozdílná matice subpixelů v barevné vrstvě, která u původní technologie Kaleido využívala stejnou geometrii jako běžné LCD panely. Každý subpixel tady má stejnou velikost a takto jsou po řádcích rozesety po celém panelu.

Naproti tomu Kaleido Plus je složeno ze tří řad subpixelů, které se z poloviny prolínají. Díky tomu došlo především k ostřejšímu zobrazení barevných přímek a hran. Zatímco u předchozí matice byla úhlopříčně zobrazená hrana výrazně kostrbatá, nově přeskládané subpixely tenhle zádrhel eliminují.

mikroskop-1a.jpgmikroskop-1b.jpg
mikroskop-2a.jpg
mikroskop-2b.jpg
mikroskop-3a.jpgmikroskop-3b.jpg
mikroskop-4a.jpgmikroskop-4b.jpg
mikroskop-5a.jpgmikroskop-5b.jpg
Největší změnou v technologii Kaleido Plus je zcela rozdílná matice barevných subpixelů. Ty se postarají především o jemnější zobrazení hran a přímek. Vlevo vždy nové Kaleido Plus, vpravo původní Kaleido

Pokračování článku patří k prémiovému obsahu pro předplatitele

Chci Premium a Živě.cz bez reklam Od 41 Kč měsíčně

Určitě si přečtěte

Články odjinud