Ok, tak tedy k umělé inteligenci. Není to tak nazváno kvůli marketingu, ale je to standardní obor informatiky, který se zabývá vytvářením systémů vykazujících inteligentní chování (s tím, že pojem inteligence je poněkud vágní, řekněme, že je to systém, který je schopen se učit a abstrahovat). Způsobů jak to řešit je hromada, v posledních letech se ukázaly jako hodně perspektivní neuronový sítě, takže dál budu mluvit jen o nich.
Neuronovou síť si lze zjednodušeně představit prostě jako síť, kde tečou nějaké vzruchy mezi neurony. Část z nich je vstupní, velká část takzvaně skrytá a část výstupní. Je to univerzální black box, kterému dáš vzorové vstupy a upravuješ toky podle toho, jak dobře či špatně se to trefilo do očekávaného výstupu. Zde vyvrátím pár mýtů - rozhodně neplatí, že se tomu musej ukázat všechny možnosti na vstupu (je jich tolik, že by to ani nešlo), funguje tam totiž právě ta abstrakce, kdy to dokáže na základě podobnosti odhadovat správnou reakci z toho co se naučila dřív. V tom to učení u člověka dost připomíná, my taky nemusíme vidět všechny ledničky světa, abysme poznali nějakou novou. Tím tedy taky neplatí že "Software nedokáže správně zanalyzovat něco co předtim nikdy neviděl". Stejně tak neplatí, že to nezvládne chaos běžného provozu, právě proto, že se na ten chaos může naučit v té trénovací fázi.V posledních letech byly neuronky použity na úlohy o kterých se myslelo, že je počítač nikdy nezvládne. Naopak třeba AlphaGo (hra go) předvedla takovou hru, že i experti některé tahy považovali za chybné, až se ke konci partie ukázaly jako geniální s tím, že člověk by na to nepřišel.
AlphaStar byla vytrénována na hraní hry Starcraft a to tak, že z prostého obrazu bez jakékoli přidané informace a předchozí analýzy dokázala pochopit pravidla a naučit se to hrát na vrcholové úrovni.
Třeba Waymo k autonomnímu řízení přistupuje přesně tak jak píšeš. Mraky aut jezdí v simulátoru a další stovky aut v provozu, ze kterého se učí všemožné situace. Výsledkem je, že to má víc zkušeností než co člověk kdy pobere. Za poslední rok to najezdilo přes 2 miliony mil v běžném provozu, zásah člověka byl nutný každých 7000 mil. Obecně už teď je jasné, že ty auta jsou mnohem bezpečnější než ty s řidičem.