Pokud to nemá 3. rozměr, tak to by těch Megapacků mohli poskádat na sebe nekonečně mnoho a byl by z toho třeba Gigapack nebo Terapack s téměř neomezenou kapacitou na ploše pouhých 11,36m2. Jen kdyby by bylo nutné po čase některé z nich vyměnit, tak by se s tím asi hůře manipulovalo? 😉
"Návrh řešení pro společnost PG&E totiž počítá s tím, že každý Megapack bude tvořen bateriovým systémem o rozměrech 7,1 metrů × 1,6 metrů."Já měl zato, že u 3D objektů je dobrým zvykem udávat všechny tři rozměry, má-li si čtenář udělat představu o tom, jak budou velké...
o rozměrech 7,1 metrů × 1,6 metrů × 3 Fabiespokojen?
to te nenapadlo ze ta baterie ma jen dva rozmery tzn je dvourozmerná ?
Ještě větší rekordman v počtu rozměrů je HE3DA — ta neexistuje a tudíž nemá rozměr ani jeden.Rozměr bude mít až tunel vzniklý její "výrobou".
Docela by mě zajímal způsob, jakým si ty baterie vyrobí stejně elektřiny jako tři plynové elektrárny. Kdyby nevyráběly ale sloužily jen k ukládání energie z jiných zdrojů a vykrývání energetických špiček, hodilo by se spíš srovnání s jinými akumulačními technologiemi k témuž účelu, třeba přečerpávacími vodními elektrárnami. Kolik takových baterií by bylo potřeba například pro uložené stejné energie jaké je třeba v Dlouhých stráních? A kolik by to stálo v porovnání s Dlouhými stráněmi?
Lokality, kde se dají postavit přečerpávačky je velmi málo. Stojí spousty peněz a staví se léta. Tohle bude stát zlomek a bude to postavené za pár měsíců.Proto se jako vyrovnávací elektrárny stavějí plynové a proto to srovnávní sedí. Postavit plynovou elektrárnu je taky docela drahá a časově náročná záležitost a náklady na provoz a údržbu jsou diametrálně rozdílné.Pro srovnání, Dlouhé stráně se stavěly 18 let.
To s těmi náklady na provoz se ještě uvidí... 😉
Doba výstavby není problém, když se plánuje dopředu. Baterie jsou řešením jen pro ty, kteří musí hasit problémy bez ohledu na náklady. Jen tak pro srovnání, výstavba Dlouhých strání vyšla v přepočtu asi na 300 milionů dolarů, náklady na údržbu a provoz jsou pak v nižších jednotkách milionů USD ročně. Náklady na tyto baterie budou na základě ceny podobné instalace v Austráli nejspíš přes miliardu USD (tj. víc než trojnásobné) při čtvrtinové kapacitě. Doba výstavby bude lepší, bude to někde kolem dvou let oproti 18 (9x méně). Životnost u baterií se dá odhadnout na nějakých 10 - 15 let než budou naprosto nepoužitelné. Životnost Dlouhých strání se dá odhadnout těžko, při rozumné údržbě by ale neměl být problém dosáhnout stovek let (řekněme tedy víc než 10x vyšší). Co je pak výhodnější - stavět delší dobu mnohem levnější zařízení s větší kapacitou a mnohonásobně vyšší životností, nebo ukrutně drahé zařízení s mizernou životností, jenož výstavba stejně zabere pár let.
Pravdu máš. Je výhodnejšie do Austrálie nanosiť tony hliny, spraviť kopec, vykopať koryto rieky, spraviť jazero a keď už to všetko máme tak za tretinku postavím prečerpávačku. Strojársky génius, klaniam sa.A len taký detail, dokáže prečerpávačka tak rýchlo reagovať na výkyvy v sieti ako powerpack v Austrálií? Myslím že nie ale neviem, nehádam sa.Nechce sa mi porovnávať tie čísla možno je to aj pravda, neviem, ale ten čas dva roky s mi nezdá. V Austrálií to bolo za pár mesiacov.
Tesla asi bude mit vetsi vykon (pokud bude pomer stejny jako v australii). Kapacita je zhruba tretinova, cena po inflaci taky. Takze jsme na to zhruba stejne za kWh.. Rozdil je, ze precerpavaci elektrarnu nepostavite vsude a trva to 16 let. Dalsi podstatny parametr je, ze dokaze dodavat plny vykon v milisekundach.Neni proste nic lepsiho na uchovavani energie jak baterie.
Taky je třeba dodat, že se baterie škálují lépe než přečerpávačky a to oběma směry. Nehovoříc o tom, že v případě nutnosti se dají přesunout do jiné lokality a vůbec se s nimi dají dělat další kejkle typu 'po upgradu použitelné kousky ještě prodám'.
No to bude jistě nesmírně ekologické...
Je to ekologičtější než postavit vyrovnávací plynovou elektrárnu.
To pochybuji, o ceně a životnosti těch akumulátorů raději ani nemluvě.
Názor byl 1× upraven, naposled 18. 12. 2018 07:14
Tak určitě, za dotace dokážu postavit cokoli.
Jaké dotace? To je normální zakázka.
A proti těm plynovým elektrárnám (já bych volil jaderné) bude jaká plánovaná životnost, nějak ji nikde nevidím? Ještě bych rád viděl celkové náklady na stavbu (vč. větrných a solárních zdrojů, které musely být vybudovány, aby články napájely, plus jejich životnost a též likvidace) a také pozdější likvidaci článků, možná by také bylo dobré zveřejnit přesný postup, kde a jak se dnes likvidují, případně jak účinné je opětovné získání prvků z baterií. Jestli to dělají lidé v rozvojových zemích za otrocké mzdy nebo je již nějaká použitelná automatizovaná technologie.
Také by mě zajímalo. Tyto dotazy bohužel nejsou populární a nesmí se pokládat. Dovolil bych si spekulovat, že "odvezeme do Číny a dodáme nové" pokud bude jeste imperium kolem Muska v té době fungovat nebo "zaplatí daňový poplatník" pokud fungovat nebude.Cílová destinace ale bude nejspíš stejná v obou případech.
Planovana zivotnost nevim, ale zaruku Tesla dava na 15 let. Reyklaci panelu, clanku si provadi Tesla sama v Gigafactory 1 a 2.Zajimavy, ze se takhle nezajimas o uhli, plyn nebo naftu.
cely tento projekt pujde komplet zrecyklovat, jde takto zrecyklovat i to uhli a plyn, nebo uran? A to se nebavime o tezbe toho uhli a plynu a o tom, ze to jednou dojde
Tak zrovna corium z použitého jaderného paliva recyklovat jde, většina využitelné energie tam pořát ještě je. Jen je to dražší, než obohatit nový uran a aktuální komerčně rozšířené reaktory ani nejsou na recyklát uzpůsobené, očekává se to až od nové generace
Myslíte "to" corium co je dle wiki "http://enpedie.cz/wiki/Corium", láva, která vzniká roztavením aktivní zóny při havárii jaderného reaktoru (nebo tady: "https://dspace.vsb.cz/bitstream/handle/10084/94159/ZEL0011_FS_B2341_3907R009_2012.pdf?sequence=1&isAllowed=n".Nechápu jak vám pomůže reciklace "odpadu" z havárie? To jako schválně budeteě dělat hávarie aby jste mohl něco recyklovat? Si dělate srandu?Jinak dnes odpad z JE recyklovate NUMÍME a ještě dlouho umět nebudeme. Jsou sice pokusy s reaktory 4. generace, ale ty jsou zatím ve fázy pokusů, nikde na světě zatím enstojí ani jeden uvedený do komerčního provozu.Zatím všude na světě se jaderné palivo vyhazuje, resp. skladuje, nebo se pokoušejí postavit hlubinná úložiště, které jim ale moc nejdou. Nemyslete si, ale, že hlubinné úložiětš po 100 letechy otevřou aby mohli jaderné palivo znovu použít. Ne takto opravdu není. Hlubinná úložiště, která se dnes navrhují, jsou jednorázová zařízení, u kterých se nepčítá s jejich otvíráním. Jednou se to úložiště naplní, pak se uzavře a konec. Plánované by mělo být aby to "vydrželo" 100 tisíc let. Což je samozřejmě nesmysl, protože nikdo neví jak to bude po 100 letech vypadat.Ne jaderná energie opravdu není dnes dobrý příklad recyklace, jak si možná myslíte. Zkuste si o tom něco najít a přečíst. Začal bych například zde:https://m.tzb-info.cz/115998-naklady-na-hlubinn... ... https://m.tzb-info.cz/120414-ostraneni-nasledku... ... https://m.tzb-info.cz/energeticka-politika/1410... ... https://energetika.tzb-info.cz/energeticka-politika/1413... ...
Recyklovat ... jistě. Ale i recyklace má své energetické nároky.V jaderných elektrárnách se nepoužívá přírodní uran. Naše elektrárny s reaktorem typu VVER využívají izotop uranu 235, kterého je v čerstvém palivu okolo 4 %. Vyhořelé palivo lze dále přepracovat.
Srovnání s plynovou elektrárnou je přiléhavější, protože je stejně jako tahle baterie a na rozdíl od jaderné pružná.
Potvrďte prosím přezdívku, kterou jsme náhodně vygenerovali, nebo si zvolte jinou. Zajistí, že váš profil bude unikátní.
Tato přezdívka je už obsazená, zvolte prosím jinou.