Téma týdne: Uvnitř procesoru – pohled do historie a prehistorie

Dobrý den, článek je velmi čtivý, ale možná by se mohlo ještě něco dodat. Myslím, že k procesorům od Intelu jste mohli ještě napsat, že první 64 bitový procesor Intelu bylo v roce 1998 vydané Itanium. Stejně jako si myslím, že mohly být doplněny nedávne časy např. o něco z historie AMD, Cirix nebo Via. Jinak děkuji, bylo to hezké.

Co je to 8/16bitové okolí? To je velmi zajímavý termín, ale nikdy jsem o něm neslyšel.
8088/80386SX měly ořezanou datovou sběrnici na 8/16bitů. Čili 16/32-bitová data museli "přechroustat" na dvakrát.
Nicméně instrukční sadu měly stejnou jako 8086/80386DX.

ani já nemůžu souhlasit se zařazením MC680x0 mezi zapomenuté procesory...podle jakého kritéria to autor určoval? jestli podle využívání, tak si dovolím tvrdit, že je dnes daleko více používaných MC, než třeba 486tek a níže...

A kdo ty procesory zná??
Ja je znam diky tomu, ze mam jeden jeste ve skrini obalený amigou 600

ENIAC *nebyl* (!!!) použit pro výpočty atomové bomby, ale pro balistické výpočty (dělostřelecké tabulky)! Pokud se týká elektronické kalkulačky, pak první byla v roce 1937 zkonstruována na MIT, čili dříve, než Z1 (která nefungovala přesně) a tím i dříve, než Z3 (která už počítala dobře). Z3 bylo první el. zařízení řízené programem (již dříve existovaly jednoúčelová zařízení, před tím ještě analogová a ještě před tím Pascalova mechanická kalkulačka nebo 1623 počítací hodiny Schickarda a Keplera).

Řeč nebyla o jaderné bombě, ale o termojaderné...

Kdo se tu bavi o kalkulackach ty komiku? A vic vykricniku napsat neumis?

Autor se krute myli, ze procesor i486 vznikl pouhym pridanim cache a koprocesoru do i386.
Tim byste vykonu 486 zdaleka nedosahli. i486 byl o dost jiny procesor, zdola kompatibilni s i386.

no prave, tech veci mi tam prislo zvlastnich vic.

>> Pro využití levného 16bitového okolí se později vytvořila „ořezaná“ verze s názvem 386sx. Od té doby se původní Intel386 označuje jako 386DX. Když se k tomu přidal matematický koprocesor 387 a 8 KB cache, vznikl Intel486.

podle me byl 386SX stejny jako DX, ale chybel mu koprocesor.

A kdyz uz se tady mluvi o tech 32bit procesorech atd, tak ten pocet bitu udava, s jak velkymi cisly ten procesor dokaze pracovat, ne na jak sirokou se pripoji sbernici

No mé údaje hovoří toto (nemusí být nutně správné):
386SX je oproti 386DX ochuzen o 32 bitovou datovou sběrnici, používá tedy 16 bit datovou sběrnici.
486DX -obsáhlejší mikrokód
-přidán koprocesor a cache paměť
486SX -vyřazen numerický koprocesor
-pouze 8kB cache

"podle me byl 386SX stejny jako DX, ale chybel mu koprocesor."

Včechny původní procesory x86, tj. 8086/8088, 80186, 80286 i 80386 byly BEZ koprocesoru ! Toto platí i pro 80386SX a 80386DX.
Mezi possledně zmíněnými je ještě rozdíl v rom, že koprocesor pro 386DX se dal sehnat relativně snadněji, zatímco do 386SX se tady sháněkl dost blbě.

S přechodem na 486 se to dost radikálně změnilo :

Procesory 486 se už včechny vyráběly i s koprocoserem.
486SX byl normální procesor se 32b sběrnicí, ve kterém byl koprocesor odpojený. Ze začátku šlo o vadné kusy, ve kterých byla chyba v koprocesoru a díky jeho odpojení se daly využít. Později se vyráběly "uměle", tj. do "plhodnotného" procesoru se zasáhlo laserem a přepálily se určité spoje, aby koprocesor nefungoval. Důvodem bylo uspokojení trhu (verze 486SX byla holt levnější a zákazníci ji požadovali).

Do desek určených pro "procesor" 486SX se dal osadit "koprocesor" 487SX. Ve skutečnosti to ale byl plně funkční 486DX (tedy procesor + koprocesor), který po osazení zablokoval "původní" 486SX a pak už vládnul sám.

smutne, ze eniaca hned vyuzili pre vypocty na vodikovu bombu...

Raději bych nepoužíval pojem "s desetinnými čísly" v situaci, kdy je řeč o plovoucí řádové čárce. Není to totéž. Mantisa Z1 byla, pokud vím, 14bitová, 24 bitů byla jen interní přesnost výpočetní jednotky. UNIVAC byl první komerční počítač v USA, ale předběhl ho britský LEO. A BCPL se nepřejmenoval na B, byly to dva různé jazyky. Taky Zuseho jazyk Plankalkül a podpora výjimek v počítači Z3 by stály za zmínku. Ale jinak pěkný, kvituju.

Moc pěkná záležitost. Autor to sice vzal docela hopem, hlavně k závěru, ale jelikož spousta z nás tu éru již známe tak to vůbec nevadí. Každopádně chválím a navrhuji odměnu.

Zapomenutý procesor Motorola MC680x0 - s vámi je sranda...

A Z80A jsem taky nenašel, přesto že jich v Česku jednu dobu běhalo nejvíc

... a vzpomínka na krásnou dřevní dobu, kdy se u nás jednou před Vánoci dalo jakýmsi omylem koupit ZX-Spectrum přelepené nálepkou DELTA, protože to bylo ze západu a původní název se nesměl propagovat. A jeho procesor Z80, jehož instrukční sadu jsem znal do posledníhi bitíku díky časopisu Amatérské Rádio modré řady. Ještě ho mám schovaný. No prostě jak píšu nahoře - nostalgie. A pěkná série článků - děkuji.

Co tady placate o tom, ze tam byl napis Delta kvuli tomu, ze to bylo ze zapadu ? To je neuveritelne, kolik fam koluje mezi lidmi. Skutecnost byla takova, ze firma Sinclair Resarch Ltd. v roce 1986 zkrachovala a odprodala znacku vcetne loga konkurencnimu Amstradu (ten pak jeste zhruba do roku 1990 (mozna az do 1991) vyrabel pocitace ZX spectrum +2 a +3). Jenze pochopitelne ve skladech bylo vyrobenych fura ZX Specter+ a ty se po odprodani jiz nemohly prodavat pod znackou Sinclair. A tak doslo k tomu, ze do tehdejsiho Ceskoslovenska se dostala Spectra+ pres tehdejsiho jakehosi Jugoslavskeho prekupnika - a samozrejme s prelepenym logem Sinclair. Mimo jine se v te dobe u nas objevily i jine vyborne 8bity - SHARP MZ800.
Pamatuju tu dobu dobre a mam z ni jeste spoustu veci - napr. original ZX Spectrum s klasickou "gumovou" klavesnici, ZX-81, SinclairQL, ZX Spectrum 128+ atd... :)

Jeste bych doplnil. Firma Sinclair Research Ltd. dnes opet existuje. Ale uz se zdaleka nezabyva pocitaci a je jiz vicemene bezvyznamna http://www.sinclair-research.co.uk/

Firma Sinclair se rozhodně nezabývala pouze počítači. Díky nim se však stala slavná. Pan Sinclair začínal s komponenty pro Hi-Fi audio a vymýšlel spustu dalších věcí. Viz http://www.nvg.ntnu.no/sinclair/contents.htm

Ještě k importu ZX Spectra do socialistického Československa. ZX Spectrum+ se sem dostalo minimálně jednou ještě před prodejem značky Sinclair. Pokud si dobře pamatuju, bylo to v roce 1995 a jasně že nemělo přelepený nápis Sinclair. Šanci ho koupit měl pouze ten, kdo to předem věděl a šel si brzy stoupnout do fronty.

Pardon. Jasně, že rok má být 1985.

Souhlasim, zjistil jsem si kdy a kde se bude prodavat a muj originalni ZX Spectrum+ jsem koupil presne pred 20 lety zacatkem leta 1986 v obchodu ve Spalene ul. Jo, to panecku ten cas leti.

Netvrdil jsem prece, ze se zabyvala pouze pocitaci.
Mimo jine prispel k jejimu padu elektromobil Sinclair C5, coz byla sice zajimava vec - a dodnes je predmetem zajmu sberatelu - ale trh na nic takoveho zvedavy nebyl (myslim, ze neni ani dnes).

osobne se mi ten clanek moc libi a po delsi dobe jsem se vratil do "mladi" a zavzpominal na svoje prvni setkani s TNS ze Slusovic, PMD, ci o neco se Z80 nebo jejim klonem od bratru ze slovenska Didaktikem Gamou (s 80KB pameti).
Krasny casy, programovani v basicu a hlavne uzasny a hratelny hry na kazetach, pripadne 8" nebo 5.25" disketach :)

Presne tak, jak jsem prvni svuj program napsal na PMD a dale pak Didaktik M, uz barevny, kde nebylo treba nic psat, ale jen zmacknout klavesu a ta napsala prikaz sama. To byly ccasy. Clovek se bal, ze po 1/2h loadovani mu vypnou proud (vlastni zkusenost 5x) anebo konec pasky bude ponicen.

pěkný článek, btw MC680x0 je zapomenutý procesor? :) podle mne má lepší sadu instrukcí než x86, sám si pamatuju na assembler svojí Amigy 600 :))

Rvalo mi to srdce, ale přesto musím konstatovat, že se na tento procesor zapomnělo. Že existuje mnoho pamětníků a bývalých / současných majitelů počítačů s tímto procesorem - to je jiná otázka. Neřeší se kvalita instrukční sady, ale něco jiného. A nechci to jablko nakusovat
Osobně kromě několika počítačů mám jeden exemplář v PDAčku - Freescale DragonBall VZ, což je procesor se statickým jádrem MC68EC000.

A v čem je ta instrukční sada jako lepší? Procesory jsou v podstatě dodnes postaveny na přesunech dat z jednoho místa paměti na druhé, dále na jednoduchých operacích v registrech a skocích na jiné paměťové místo v závislosti na výsledku operace. Jak na tomhle se dá něco zlepšit?

Treba poctem registru, zpusobem neprime adresace, stavovymi bity a nasledujicim vetvenim atd atd. Proste pro motoroly se programovalo hladoucce, vsechno, co programator potrebuje uz ten procesor umi a neni to treba v kreci programovat ale jen vyuzit. Ono to bylo mile uz v 6502ce, ale 68k je delo :)
MP

Přímou a nepřímou adresaci, stavový registr a větvení mají snad všechny procesory už z dob osmibitů, ne?

Pentium neumí PC-relativní adresaci a má 8 registrů, z toho obvykle jen 5 použitelných (3 jsou zabrané pro stack, frame pointer, a got pointer). A 5 je hodně málo.

Jenze ten kdysi "lepší" istrukcni soubor se bohuzel pozdeji ukazal jako velmi nevhodny pro superskalarni architekturu. Prilis mnoho mezinistrukcnich zavislosti a kritickych cest, viz 68060.

Go RISC, budeš v pohodě. Dyť x86 je už dneska jen virtuální stroj...

680x0 ma spoustu reinkarnaci, jednou z nich je treba Coldfire, kterej tika v nekterejch HDD MP3 prehravacich Archos a iRiver (a asi i jinejch).

Možná se dal o novodobé historii uděat samostatný díl a v něm porovnat, kdo kdy sčím v CPU přišel první.

To je zajímavá myšlenka, ale podle mě obtížně realizovatelná. Velmi často může přijít někdo s názorem, že procesor XY firmy AB byl o den / měsíc / rok dřív, že se to tam ale jmenovalo tak-a-tak, zatímco svět zná jiný název atd. Je to o to těžší, že výrobci ve velké většině neexistují (krach / prodej celku / rozprodáno na díly) a že dokumentace není k dispozici (třeba proto, že tehdy nebyla na internetu, ale třeba na BBS).
Uvedu příklad - mezi lidem často panuje názor, že první byla sada MMX z ledna 1997. Ano, pro rodinu x86 snad. Ale v rámci SIMD ani omylem - to bychom vynechali MAX1 a MAX2 od HP atd.
Mezi další problémy patří fakt, že někdy výrobce novinku použije, ale nepřizná to (problémy s patentováním, konkurenční boj atd.). Pak se opravdu těžko dohledává, kdože to byl první...

haf líbí. pěkně napsané (obvzlášt ta první část, která je zajímavější, Pentia/486 už jsem zažil....) a hlavně mě pobavila ta vsuvka o tom renderování (super)

Motoroly jsou reinkarnovany v "jednocipech", treba ji mate v pracce nebo videu ani nevite