České pojišťovny se sice staví k telemedicíně otevřeně, nicméně v Česku stále chybí větší ukotvení této oblasti v zákoně. Kde jsou největší rezervy?
Rozvoj telemedicíny v Česku má za cíl Národní telemedicínské centrum Fakultní nemocnice Olomouc. (NTMC). Snaží se zvýšit povědomí o něm, i připravit právní základ pro lepší oporu telemedicíny v legislativě. „Telemedicína je pouze v malé zmínce součástí zákonu o elektronickém zdravotnictví, a proto potřebuje další úpravy,“ říká v rozhovoru projektový manažer Národního telemedicínského centra Michal Štýbnar.
Kdo je Michal Štýbnar
Michal Štýbnar je projektovým manažerem NTMC. V rámci projektů se soustřeďuje zejména na aspekty komunikace s lidmi, ať se již jedná o zdravotnický personál, či pacienty. Aktivity NTMC komunikuje na odborných konferencích i ve výuce. Spoluvytváří podobu webového rozhraní i aplikace, která je v NTMC vyvíjena. Připravuje projektové výstupy ve formě metodik a prezentací. Předává zpětnou vazbu mezi jednotlivé aktéry vývojového procesu tak, aby docházelo k maximálnímu naplnění všech očekávání. V jeho aktivitách mu pomáhají znalosti, které získal během studia Managementu ve zdravotnictví a následně během práce ve zdravotnictví, kde se pohyboval v oblasti zobrazovacích metod.
Je Česká republika na nástup telemedicíny dostatečně připravená? Jak vlastně dnes v praxi telemedicína vypadá?
V České republice doposud není telemedicína v číselníku zdravotních pojišťoven, tudíž se často jedná o řešení, která jsou poskytována soukromými subjekty. Obrovský boom byl zaznamenán během pandemie covidu-19, kdy pacienti využívali jakoukoli možnost komunikace se zdravotnickým zařízením. Vzniklo velké množství řešení, která logicky využívala možnosti vzdálené komunikace, jako je WhatsApp, Zoom apod. Zde je problém splnění kritérii kyberbezpečnosti, ověřování uživatelů na obou stranách komunikace.
Proto je důležité nachystat v ČR jednak systém úhradových mechanismů u plátců zdravotní péče a rozšířit stávající kódy, které vznikly během covidu, a také nastavit legislativní rámec tak, aby byla telemedicína plnohodnotnou zdravotní službou v souladu se zákonem o zdravotních službách nebo se zákonem o zdravotních pojišťovnách apod. Důležitým aspektem je také to, jaká jsou pro sběr dat používána zařízení, kdy se musí jednat o certifikované přístroje, ale i certifikované aplikace. Telemedicína je tedy v současné době poskytována soukromými subjekty formou spolupráce se zdravotnickými zařízeními, kde se dělají pilotní projekty. Nemocnice si toto řešení může koupit/vysoutěžit a používat ji jako nástroj pro sběr dat a vzdálenou komunikaci, jsou zde ale omezené možnosti vykazování na pojišťovnu, tudíž si musí najít vlastní mechanismus, jak tento nástroj udržovat a financovat.
Pokračování článku patří k prémiovému obsahu pro předplatitele
Chci Premium a Živě.cz bez reklam
Od 41 Kč měsíčně