Jak funguje internetová telefonie? Co je v krátkosti internetové telefonování, jak je můžete aplikovat v praxi, ba dokonce ve svojí firmě.
Jak funguje internetová telefonie?
Telefonování přes Internet se v ČR dostalo do hlubšího povědomí až díky bleskové akci, kterou má na svědomí RadioMobil. Služba Paegas Internet Call totiž v praxi předvedla to, o čem všichni v České republice až doposud ve strachu před SPT Telecom pouze snili – internetová telefonie do zahraničí za rozumnou cenu. Telefonáty ze sítě Paegas do celého světa vyjdou na necelých 20 Kč za minutu, do Evropy jen 12,90 Kč – to je podstatně méně, než kolik za podobný hovor požaduje SPT Telecom.Druhou vlnu propagace internetová telefonie (budeme zkracovat jako VoIP – voice over IP) zažila, když SPT Telecom protestovala proti službě Paegas Internet Call. Podle Telecomu je totiž VoIP porušením jeho monopolu na zahraniční volání – tedy porušením jeho pověření. Službu Paegas Internet Call započal prošetřovat Český telekomunikační úřad, výsledky šetření jsou ale zatím v nedohlednu.
Podívejme se tedy v krátkosti, co je to internetové telefonování, jak je můžete aplikovat v praxi, ba dokonce ve svojí firmě. Až poznání technického pozadí nám umožní posoudit, do jaké míry internetová telefonie narušuje monopol SPT Telecom a do jaké míry může snížit výdaje firem i jednotlivců za telekomunikační služby.
Pokud hovoříme o VoIP, tedy internetové telefonii, zapomeňme ihned na pokusy s programy typu NetMeeting, přihlašování k serverům, chrchlavé sluchátko a trhaný přenos zvuku. Programy tohoto typu jsou míněny spíše pro nezávazné pokusy a studentské hrátky.
Profi řešení
Profesionální VoIP představují zcela jiná řešení a jsou spojena se jmény firem jako Vocal Tec, Motorola, Deutsche Telecom nebo NetPhone a nově i Ericsson. Rozhodně se nejedná o techniku za pár korun a software zdarma, jako v případě NetMeetingu, rozhodně ale také nečekejte chrchlavý a často přerušovaný zvuk. Kvalita profesionálního VoIP řešení je srovnatelná s běžným telefonním hovorem a pouze při přenosu na větší vzdálenost je znatelné zpoždění na internetové lince v řádu stovek milisekund. Dojem z hovoru bych přirovnal k bezdrátové lokální smyčce aplikované SPT Telecomem v Praze s využitím technologie Hughes AirReach.
Profesionální VoIP také není o tom, že byste museli nutně telefonovat z počítače. To je samozřejmě možné v případě, že jej máte k dispozici, ale pokud nechcete, vystačíte si s libovolným telefonem – v případě Paegas Internet Call dokonce s mobilním.
42svět je váš
Jak VoIP v profesionální podobě funguje, je vidět právě na příkladu Paegas Internet Call – vezmete telefon, zavoláte předvolbu 42 nebo 44 podle toho, zda voláte do světa nebo do Evropy a za tuto předvolbu normálně vytáčíte celé mezinárodní číslo volaného. Podle prvního rozlišujícího dvojčíslí ústředna pozná, že má spojovat přes Internet – a učiní tak. Náklady jsou samozřejmě nepoměrně nižší, než kdybyste telefonovali přes síť SPT Telecom. A proto je také internetová telefonie tak zajímavá.
V čem je vtip?
Proč je vlastně IP-telefonie lacinější? Teoreticky totiž běhá VoIP po stejných drátech jako telefonie klasická. I klasická telefonie předpokládá, že někam máte „natažený tlustý kabel“ – ať už opravdu formou klasického kabelu nebo satelitního spoje. Podstatný rozdíl je v tom, že klasická telefonie zapouzdřuje analogový signál do digitální schránky představované protokoly PDH/SDH. Zapouzdřeným analogovým signálem může být hovor, videokonference nebo ševelení vašeho modemu. Naproti tomu VoIP, jak již zkratka napovídá, na vyhrazeném datovém spoji libovolný digitální obsah (ne tedy analogový) zapouzdřuje do digitálního IP-protokolu.
Praktický výsledek je tentýž – na jednom konci linky vstupuje například hlas a na druhém hlas vystupuje. Jenže pro digitální přenos hlasu potřebujete nepoměrně užší pásmo než na jeho analogový přenos. Zatímco pro hlasový přenos se v klasické telefonii vyhrazuje pásmo 64 kb, v IP-telefonii záleží na zvoleném způsobu komprese hlasu. Například technologie GSM si pro přenos hlasu vystačí s 9,6kb pásmem – obecně si IP-telefonie vystačí se šířkou pásma do 20kb.
Ušetřit se dá na šířce
Tím se dostáváme k tomu, kde se dá na VoIP tak ušetřit – na šířce přenosového pásma. Přenos po Internetu vychází několikanásobně laciněji už díky tomu, že obrovská konkurence stlačila ceny na minimum oproti doposud poměrně tuhému trhu telekomunikačních operátorů v Evropě. VoIP navíc slibuje sehrát významnou roli u velkých mezinárodních firem, které mají své pobočky spojeny do rychlého extranetu. Z jednotlivých intranetů tak lze volat přes celé kontinenty zdarma – stačí jen dokoupit technologii VoIP.
Kudy leze hlas
O veškerou „černou práci“ se za telefonující starají
gatewaye – telefonujícímu se jen řekne, kterou předvolbou či stiskem kláves volá přes VoIP a kterou normálně – případně se to natvrdo nahraje do každé chytřejší ústředny a volající se o tom ani nedozví. Gateway se postará o to, aby hovor z telefonního přístroje byl převeden na internet (digitalizuje se, kompresuje, zabalí pod IP-protokol a routuje se na patřičnou výchozí gateway) a gateway na druhém konci světa nebo o dva bloky dále se postará o to, aby z Internetu vylezl normální hlas a dostal se na požadované telefonní číslo.
Jak vidno, je tu malý zádrhel – vstupní a výstupní gatewaye. Pokud totiž voláte do nějakého státu, kde výstupní gateway není, máte smůlu, nebo hovoříte za dražší peníze ze sousedního státu. Vybudování sítí bran po světě je úkol nelehký, ale zato v budoucnu nepochybně lukrativní – takové sítě VoIP budou lidé toužící po laciných telefonátech využívat a přinášet do nich peníze.
Podobnou síť využívá i RadioMobil – shodou okolností patří jeho mateřské firmě Deutsche Telecom, která ji vybudovala pro službu T-NetCall. Další sítě dostupné i jen z Internetu jsou třeba Net2Call – http://www.net2call.com nebo Telenor a postupně se přidávají i další firmy.
Další zádrhely
A aby zádrhelů nebylo málo, je také třeba si uvědomit, že jednotlivá zařízení pro VoIP spolu musí komunikovat jednotným jazykem, aby se nestalo, že si krabičky od jednoho výrobce nebudou rozumět s krabičkami od jiného výrobce. O to se stará protokol standardizovaný ITU – H.323. Většina zařízení pro VoIP a software se přesidluje rychle pod tento standard – konečně i NetMeeting podporuje H.323.
Co vlastně H.323 protokol umí a umožňuje a proč je nasazován?
- u služeb aplikace–aplikace či zařízení–zařízení nabízí standard H.323 možnost komunikovat s jiným zařízením a produktem podporujícím tento standard;
- H.323 umožňuje interoperabilitu mezi sítěmi LAN a ostatními druhy sítí (ISDN, PSTN);
- H.323 umožňuje regulovat zatížení sítě regulací šířky pásma určeného pro průtok dat. Podporován je i multicasting, tedy doručování sdílených dat z jednoho zdroje jednou na více adresátů.
- H.323 v neposlední řadě podporují i kapitánové průmyslu – Intel, Microsoft i Nescape. Proč se k němu tedy nepřiklonit.
Co musíte udělat, abyste internetově telefonovali?
Především musíte najít někoho, kdo vám takovou službu nabídne – nepředpokládám, že byste chtěli sami takovou síť vybudovat. Zmíněn byl již Paegas Internet Call, další možností je americký Net2Phone (http://www.net2phone.com), ale zkusit můžete i domácí http://phone.globe.cz nebo http://www.ventura.cz. A pokud by vám poskytovatel těchto služeb nedoporučil žádný hardware, podívejte se třeba na http://www.aplio.cz – zde najdete šikovnou krabičku Aplio, která z vašeho běžného telefonu udělá telefon pro VoIP.
Zdroj: Computer