Technologie pro kopírování DVD: zakázat, nebo povolit?

Zcela opačné názory zastávají nejen uživatelé, ale i soudy. Co má přednost: svoboda projevu, ochrana obchodního tajemství nebo boj proti pirátství?
Případ zvaný DeCSS je dnes už poněkud vyčpělý, takže si jej připomeneme: před čtyřmi lety norský teenager (student, amatérský programátor) dokázal, jak snadné je prolomit šifrování používané na DVD – šifrování, které bylo výsledkem několik let budované technologie u věhlasných firem, jako je Philips a Sony, a která byla ve své době často prezentována jako mimořádně silná a prakticky neprorazitelná. Šifrovací technologie CSS bránila kopírování komerčních DVD, včetně vytváření povolené zálohy pro vlastní potřebu, a její prolomení umožnilo vznik desítek freewarových i komerčních produktů (kupř. CloneDVD, DVDDecrypter, DVDXCopy atd.), s jejichž pomocí zkopíruje DVD i malé dítě. Odveta filmových vydavatelů byla zuřivá – autor Johansen musel přežít vpád policie a zabavování svých počítačů, kromě jiného. (Jak skončili mistři programátoři, kteří vytvořili onu „neprůstřelnou“ šifru, kterou rozbil na kousky nezletilý Nor, nám známo není).

Případ DeCSS tím ale nekončí. Některé země jej zakázaly, jiné povolily; některé zakazují zveřejňování kódu DeCSS, ale jsou bezmocné proti používání tohoto kódu v softwarových produktech. Jak neujasněný je právní názor na tuto problematiku, ukazuje fakt, že v Kalifornii dospěly dva soudy k přesně opačnému stanovisku: nižší instance zveřejňování DeCSS povolila, zatímco státní nejvyšší soud toto rozhodnutí zrušil a zveřejňování kódu zakázal.

Zákaz zveřejňování kódu ale má určitou logiku. Použité šifrování u DVD je „utajená“ technologie, jeho výrobci nezveřejněná, a dešifrovací nástroj jej odhalil. Protože Johansen vytvořil DeCSS pod hlavičkou open source software, je zdrojový kód volně k dispozici. DeCSS (jako free software) tedy zveřejňuje postupy CSS („ne-free“ technologie) a proto nelze logiku rozhodnutí kalifornskému soudu upřít – není jednoduše možné vzít něčí vytvořenou, vynalezenou technologii, zpětným inženýrstvím ji rozkódovat a zveřejnit pod ochranou „free speech“.

Spory o to, zda kód DeCSS lze nebo nelze zveřejňovat, se táhnou už čtyři roky – filmová vydavatelská asociace (MPAA, „sestra RIAA“) žalovala desítky provozovatelů webů, kteří software (zdrojový kód) na svých stránkách umísťují, a zřejmě se jí v tomto podaří zvítězit. Z praktického pohledu to ale je vítězství pochybné; kód existuje, desetitisíce programátorů jej mají stažený, a i když zmizí z „amerických“ stránek, bude na ni vesele jukat ze stránek ruských nebo třeba venezuelských. Což je mimochodem jedna z hlavních překážek veškerého „antipirátského“ boje: zemím západního světa se po urputném boji může podařit vytěsnit například výměnné sítě, ale nadále budou existovat v zemích třetího světa, i mnoho desítek let – a Internet v tomto hranice nezná. Jak se v těchto případech říká: džin je venku z láhve a zpět jej nikdo nedostane.

Jinou, zásadnější otázkou je používání dešifrovacích technologií v praxi – v produktech, určených v tomto případě ke kopírování DVD. Uživatel autorského díla má právo vytvořit si kopii pro vlastní potřebu, producent mu toto právo verbálně neupírá, avšak vytvoří ochranu, která kopírování znemožňuje – má uživatel právo tuto ochranu obejít nebo ne? To je situace, ve které se evropské právo (tj. schválená direktiva EU) výrazně liší od amerického – evropské výrobcům tyto ochrany povoluje a zakazuje jejich prolamování, americké je s odkazem na První dodatek k ústavě daleko více na straně spotřebitelů, kterým dává plné právo plně produkt užívat (tedy jej i dekódovat, kopírovat atd.); proto je také „hacking a cracking“ v USA téměř nestíhatelný, zatímco v řadě evropských zemí je to přinejmenším riskantní.

Ve věci dešifrování DVD však bude možná přísná i Amerika: proti společnosti 321Studios.com, která vyrábí nejpopulárnější komerční program pro kopírování DVD (DVDXCOPY), prodávaný běžně v krabicích v supermarketech, se rovněž vede žaloba. Ta má být rozhodnuta už během letošního podzimu, a bude to znamenat zásadní precedens – zda se mohou či nesmějí podobné produkty šířit. I prohra této softwarové firmy u soudu ovšem džina zpátky do lahve nenacpe – kopírovací programy, zejména ty freewarové, jsou rozšířeny po světě, u jednotlivých uživatelů v miliónech kopií.

Diskuze (63) | Varování pro operátory jaderných elektráren

Témata článku: Software, Technika, DVD, Open source, Šifrovací technologie, První dodatek, Precedent, Kalifornský soud, Povolená hranice, Evropské právo, Opačný případ, Komerční let, Kopírování, Dešifrovací nástroj, Státní hranice, Teenager

Určitě si přečtěte


Aktuální číslo časopisu Computer

Zachraňte nefunkční Windows

Jak nakupovat a prodávat kryptoměny

Otestovali jsme konvertibilní notebooky

Velký test 14 herních myší