Původně jsem měl v úmyslu na článek reagovat. Během čtení jsem si to rozmyslel, ale po přečtení komentářů si zase rozmyslel a udělám to.
Tenhle článek je z velké části obrovská snůžka nesmyslů. Pokud si z ní chcete jako "lama" něco odnést tak opatrně. Nebudu uvádět věci na pravou míru jen zmíním co je nesmyslně. Budu se věnovat hlavně té části s HW změnami a napětím:
-napětí se u menších výrobních technologií zmenšuje protože to jinak nejde. Není to proto, že je to výhodnější.Kdyby se nechalo stejné tak při menší technologii je ztrátového tepla paradoxně víc a namáháné hradlo by jednoduše prostřelilo.
-snižování napětí u menších technologií (nemyslím dynamické napěti jako Intel SpeedStep apod) je právě spíše problém, protože čím menší napětí tím větší náchylnost na šumy na sběrnicích
- příklad s přechodem P1 na 3.3V tudíž těží hlavně z menší technologie. To napětí se snížilo protože na 5 V už to provozovat nešlo.
-spotřeba stoupne 4x když se 2x zvětší frekvence? Ve vší své obecnosti je to nesmysl. Tady autor akorát domotal, že při zvyšování napětí platí že spotřeba stoupá s druhou mocninou toho napětí (2 na druhou = 4)
-rok 2000 a blbost s nahrazením frekvence více jádry: tohle je skutečně cesta ven z hnaním se za frekvencí, ale Intel se k ní prakticky dostává až teď s TeraScale. Pentium D byl opravdu jen zoufalý pokus dostat z Pentia ještě nějaký výkon aniž by se upeklo, ale rozhodně to není příklad toho jak se to má dělat. Ve skutečnosti bylo cestou spíš Pentium M a následující Core architektury. Místo hnaní za frekvencí se začly dělat ještě chytřejší HW jednotky (viz ten příklad s mat. koprocesorem), které věci udělaly stejně dobře za méně taktů a frekvence tak nebyla to hlavní.
- normální, Low Voltage (LV) a Ultra Low woltage (ULV) - víceméně jde o stejné CPU akorát se z waferu vybírají ty nejpovedenější. Ty pak mají nejmíň únikového tepla při stejných parametrech a ještě jsou schopny stabilně běžet na stejné frekvenci při menším napětí. Takže jde o jednoduchou selekci povedených čipů. Ty zmetkovější pak jdou do levných CPU.
-cache: tady jen drobně. Cache hodně rozhoduje o výkonu CPU. U dnešních CPU velkou většinu plochy zabírá právě Cachce a taky pěkně žere. Tudy vede cesta ke snížení spotřeby. Jenže když šáhnete na cache tak u těch nejvytíženších případů to dost pohne i s výkonem (hlavně u aplikací optimalizovaných na běh z cache - tj. těch malých)
-OOO - Out Of Order execution není jen jedna jednotka. Svým způsobem je to filozofie návrhu celé architektury. Hodně vychytaná věc a dobrý příklad toho jak se nehonit za frekvencí ale využít každý zahálející kousek CPU. Bohužel s sebou přináší nutnost hodně obslužných tranzistorů a ty něco žerou.
Další věci buďto vynechávám nebo nejsou až tak mimo mísu a dá se z nich něco si odnést. Nebyl jsem vyčerpávající v opravách, ale ty nesmysly mi nedaly. Nerad bych potkával lidi co mi budou přísahat, že s 2násobkem frekvence roste spotřeba 4x. ( to by se musely CPU v z196 pěkně zapotit)
Díky pokud jste dočetli až sem.
HOWGH
