Na tomto grafu lze vidět rychlost rozšíření jednotlivých technologií v rámci domácností v USA. Je zde vidět jak rozšíření automobilu, tak i samotné elektřiny, která umožnila vznik a rozvoj dalších populárních domácích zařízení jako je rádio, mikrovlnka, lednička, barevná televize nebo počítač. Zajímavostí v grafu je třeba propad použití pevné linky. | Zdroj: Ourworldindata.org, CC BY-SA 4.0

Prudký propad pevné telefonní linky se v USA začal projevovat kolem roku 2000, zatímco například v Číně až kolem roku 2006. V ostatních zemích se pevných telefonních linek zbavují pozvolněji. | Zdroj: Ourworldindata.org, CC BY-SA 4.0

Velkým konkurentem pevných telefonních linek se totiž stalo mobilní připojení, respektive mobilní telefonování. Extrémně rychlý nástup nastal v 90. letech a kolem roku 2000 už byl na velmi strmé křivce. V roce 2015 už mělo statisticky mobilní telefon v průměru přes 98 % všech lidí. V České republice už dokonce téměř 130 %, protože lidé už měli i více telefonů na jednu osobu. | Zdroj: Ourworldindata.org, CC BY-SA 4.0

Internet v roce 1990 používalo pouze 0,74 % lidí v USA. V roce 1995 to ale už bylo skoro 10 % a dle dat z roku 2015 už to je přes 75 % lidí, kteří z jakéhokoli zařízení alespoň jednou za 3 měsíce internet využili. My jsme na tom ještě lépe s 81,3 % (rok 2015), ale i ostatní zaostalejší oblasti mají rychlé tempo růstu. | Zdroj: Ourworldindata.org, CC BY-SA 4.0

Jedna věc je internet a druhá věc je zabezpečený internet, respektive zabezpečené přenosy a šifrované spojení se servery. Právě v této oblasti je na tom celý svět v průměru velmi špatně, ale Spojené státy nebo Německo už mají obrovský náskok a my jdeme velmi rychle na stejně vysoké příčky. | Zdroj: Ourworldindata.org, CC BY-SA 4.0

Detailní porovnání rozšíření pevné telefonní linky a mobilního telefonu u nás. Jak je vidět, nástup mobilního připojení byl opravdu masivní. | Zdroj: Ourworldindata.org, CC BY-SA 4.0

Počet uživatelů internetu dle jednotlivých zemí a oblastí | Zdroj: Ourworldindata.org, CC BY-SA 4.0

Klasický detailní pohled na Mooreův zákon a exponenciální zvyšování počtu tranzistorů v jednom integrovaném obvodu od roku 1971 až do roku 2016. | Zdroj: Ourworldindata.org, CC BY-SA 4.0

Zprůměrovaná křivka vývoje počtu tranzistorů v čipu v průběhu historie. Dnešní nejkomplexnější čip je grafický čip GV100 u grafické karty Nvidia Titan V, který má celkem 21,1 miliardy tranzistorů o velikosti 12 nm. | Zdroj: Ourworldindata.org, CC BY-SA 4.0

Ve stejném duchu jde pochopitelně i samotný výpočetní výkon. Na grafu můžete vidět vývoj výkonu nejvýkonnějších superpočítačů na světě. Aktuálním rekordmanem je čínský Sunway TaihuLight s výkonem 93 PFLOPS při spotřebě 15 MW | Zdroj: Ourworldindata.org, CC BY-SA 4.0

Frekvence už není hlavním tvůrcem výkonu čipů a tak se nelze divit, že vývoj maximální frekvence je výrazně pomalejší, než je to u celkového výkonu čipů nebo počtu tranzistorů | Zdroj: Ourworldindata.org, CC BY-SA 4.0

Efektivita výkonu čipů dle spotřeby elektrické energie představuje rovněž základní ukazatel technologického vývoje. | Zdroj: Ourworldindata.org, CC BY-SA 4.0

Vývoj ceny za sekvenování párů lidských genomů. V tomto grafu můžete vidět kolik párů je možné sekvenovat za jeden dolar. Technologie a rychlost značně ovlivnily výslednou cenu a tedy i efektivitu sekvenování. Zatímco v roce 2001 to bylo 180 párů za dolar, v roce 2008 už to bylo 31 tisíc párů a v roce 2015 pak už 33 milionů párů. Lidský genom má asi 3,1 až 3,2 miliardy párů bází. | Zdroj: Ourworldindata.org, CC BY-SA 4.0

Opravdu velmi zajímavý pohled do historie – vývoj ceny za umělé osvětlení od 13. století, která je přizpůsobena i dle inflace. V průběhu se používaly různé zdroje (svíčky, petrolej, plyn, elektřina). Jak je vidět, cena neuvěřitelně klesla z 40 tisíc liber za milion lumenů v roce 1304 až na 3 libry v roce 2006. S novými úspornými LED už bude aktuální cena ještě menší a bude jistě nadále klesat s efektivnější přeměnou elektřiny na fotony. | Zdroj: Ourworldindata.org, CC BY-SA 4.0

Jak se snižovala cena za umělé osvětlení, zvyšovalo se i rozšíření v populaci, protože si ho mohlo dovolit více lidí. Jak to vypadalo za poslední tři století a dle jednotlivých zdrojů světla, si můžete prohlédnout v tomto grafu. | Zdroj: Ourworldindata.org, CC BY-SA 4.0

U nás nebo USA byla dostupnost a rozšíření elektřiny od prezentovaného roku 1990 samozřejmostí. Neplatí to ale například pro Indii nebo Afghánistán. Světový průměr v roce 2014 byl ale kolem slušných 85 %. | Zdroj: Ourworldindata.org, CC BY-SA 4.0

Spotřeba elektřiny na jednoho člověka dle jednotlivých zemí. U nás máme v průměru poloviční spotřebu než běžný člověk v USA. | Zdroj: Ourworldindata.org, CC BY-SA 4.0

Jednotlivé druhy energie napříč celým světem a jejich poměr. Uhlí už začíná klesat, ropa už stagnuje a naopak se rychle zvedá používání obnovitelných zdrojů. | Zdroj: Ourworldindata.org, CC BY-SA 4.0

Využití různých obnovitelných zdrojů energie v průběhu několika posledních desítek let. | Zdroj: Ourworldindata.org, CC BY-SA 4.0

Graf využití obnovitelných zdrojů v České republice | Zdroj: Ourworldindata.org, CC BY-SA 4.0

Růst využití solární energie. Na tomto grafu je vidět hlavně masivní nástup v Číně, který dokonce překonává i USA. | Zdroj: Ourworldindata.org, CC BY-SA 4.0

Zajímavé srovnání maximální délky nekomerčního let v průběhu historie. V roce 1903 to bylo jen pár set metrů, v roce 1962 už byl rekord přes 20 tisíc kilometrů a dle dat z roku 2006 pak už přes 41 tisíc kilometrů. | Zdroj: Ourworldindata.org, CC BY-SA 4.0

Kolik aut připadá na jeden tisíc lidí? Na zajímavém grafu z dat z roku 2014 jasně vítězí USA, kde je to téměř 800 motorových vozidel na tisíc lidí. V USA je totiž běžné, že je v rodině několik aut. Mezi rekordmany ale patří i Austrálie nebo Nizozemsko. V České republice máme skoro 500 vozů na tisíc obyvatel. | Zdroj: Ourworldindata.org, CC BY-SA 4.0

Přehled počtu jaderných hlavic dle jednotlivých zemí. Spojené státy a Rusko mají v tomto směru vyrovnané síly mezi čtyřmi až pěti tisíci hlavic. Čína jich má dle dat jen 250. Otázkou ale pochopitelně je, jakou mají ničivou sílu. | Zdroj: Ourworldindata.org, CC BY-SA 4.0

Počet reálných testů jaderných bomb, které už se dnes takřka nedějí a vše probíhá už více méně jen v rámci simulací na výkonných superpočítačích. To ale neplatí třeba pro Severní Koreu | Zdroj: Ourworldindata.org, CC BY-SA 4.0

A nakonec graf, který jistě potěší každého – průměrné množství pracovních hodin za jeden týden. Zatímco v roce 1870 to bylo mezi 60 až 70 hodin, dnes už je průměr kolem standardních 40 hodin. | Zdroj: Ourworldindata.org, CC BY-SA 4.0

Fotogalerie

Technologický vývoj a jeho vliv na život v 26 přehledných grafech

Karel Javůrek

3. dubna 2018

Diskuze (24)

Vývoj technologií výrazně ovlivňuje lidský život už řadu staletí
Změny lze pozorovat díky historickému srovnání různých parametrů
Vybrali jsme ty nejlepší ukázky a grafy

Technologie a jejich vývoj značně mění způsob našeho života v mnoha oblastech. I když si v rámci technologií většina představí pouze třeba stroje, počítače nebo elektroniku, technologický vývoj se týká i energií, dostupnosti, cen a dalších oblastí, mezi kterými je třeba i průměrná délka práce a podobně.

Od struny až po vesmír: jak si představit nepředstavitelné

Díky skvělým grafům na stránkách Ourworldindata.org se můžeme podívat na velmi zajímavá srovnání v průběhu historie a vidět tak trendy, kterými se jednotlivé oblasti postupně měnily. V některých segmentech jde o velké změny, obzvláště pak v poslední době. Ale to už je princip exponenciální změny, kterou je pro náš mozek složité vnímat.

Technologie

Na tomto grafu lze vidět rychlost rozšíření jednotlivých technologií v rámci domácností v USA. Je zde vidět jak rozšíření automobilu, tak i samotné elektřiny, která umožnila vznik a rozvoj dalších populárních domácích zařízení jako je rádio, mikrovlnka, lednička, barevná televize nebo počítač. Zajímavostí v grafu je třeba propad použití pevné linky.

Pokračování 2 / 7

Komunikace

Prudký propad pevné telefonní linky se v USA začal projevovat kolem roku 2000, zatímco například v Číně až kolem roku 2006. V ostatních zemích se pevných telefonních linek zbavují pozvolněji.

Velkým konkurentem pevných telefonních linek se totiž stalo mobilní připojení, respektive mobilní telefonování. Extrémně rychlý nástup nastal v 90. letech a kolem roku 2000 už byl na velmi strmé křivce. V roce 2015 už mělo statisticky mobilní telefon v průměru přes 98 % všech lidí. V České republice už dokonce téměř 130 %, protože lidé už měli i více telefonů na jednu osobu.

Internet v roce 1990 používalo pouze 0,74 % lidí v USA. V roce 1995 to ale už bylo skoro 10 % a dle dat z roku 2015 už to je přes 75 % lidí, kteří z jakéhokoli zařízení alespoň jednou za 3 měsíce internet využili. My jsme na tom ještě lépe s 81,3 % (rok 2015), ale i ostatní zaostalejší oblasti mají rychlé tempo růstu.

Jedna věc je internet a druhá věc je zabezpečený internet, respektive zabezpečené přenosy a šifrované spojení se servery. Právě v této oblasti je na tom celý svět v průměru velmi špatně, ale Spojené státy nebo Německo už mají obrovský náskok a my jdeme velmi rychle na stejně vysoké příčky.

Detailní porovnání rozšíření pevné telefonní linky a mobilního telefonu u nás. Jak je vidět, nástup mobilního připojení byl opravdu masivní.

Počet uživatelů internetu dle jednotlivých zemí a oblastí

Pokračování 3 / 7

Čipy a výkon

Klasický detailní pohled na Mooreův zákon a exponenciální zvyšování počtu tranzistorů v jednom integrovaném obvodu od roku 1971 až do roku 2016.

Zprůměrovaná křivka vývoje počtu tranzistorů v čipu v průběhu historie. Dnešní nejkomplexnější čip je grafický čip GV100 u grafické karty Nvidia Titan V, který má celkem 21,1 miliardy tranzistorů o velikosti 12 nm.

Ve stejném duchu jde pochopitelně i samotný výpočetní výkon. Na grafu můžete vidět vývoj výkonu nejvýkonnějších superpočítačů na světě. Aktuálním rekordmanem je čínský Sunway TaihuLight s výkonem 93 PFLOPS při spotřebě 15 MW

Frekvence už není hlavním tvůrcem výkonu čipů a tak se nelze divit, že vývoj maximální frekvence je výrazně pomalejší, než je to u celkového výkonu čipů nebo počtu tranzistorů

Efektivita výkonu čipů dle spotřeby elektrické energie představuje rovněž základní ukazatel technologického vývoje.

Vývoj ceny za sekvenování párů lidských genomů. V tomto grafu můžete vidět kolik párů je možné sekvenovat za jeden dolar. Technologie a rychlost značně ovlivnily výslednou cenu a tedy i efektivitu sekvenování. Zatímco v roce 2001 to bylo 180 párů za dolar, v roce 2008 už to bylo 31 tisíc párů a v roce 2015 pak už 33 milionů párů. Lidský genom má asi 3,1 až 3,2 miliardy párů bází.

Pokračování 4 / 7

Energie

Opravdu velmi zajímavý pohled do historie – vývoj ceny za umělé osvětlení od 13. století, která je přizpůsobena i dle inflace. V průběhu se používaly různé zdroje (svíčky, petrolej, plyn, elektřina). Jak je vidět, cena neuvěřitelně klesla z 40 tisíc liber za milion lumenů v roce 1304 až na 3 libry v roce 2006. S novými úspornými LED už bude aktuální cena ještě menší a bude jistě nadále klesat s efektivnější přeměnou elektřiny na fotony.

Jak se snižovala cena za umělé osvětlení, zvyšovalo se i rozšíření v populaci, protože si ho mohlo dovolit více lidí. Jak to vypadalo za poslední tři století a dle jednotlivých zdrojů světla, si můžete prohlédnout v tomto grafu.

U nás nebo USA byla dostupnost a rozšíření elektřiny od prezentovaného roku 1990 samozřejmostí. Neplatí to ale například pro Indii nebo Afghánistán. Světový průměr v roce 2014 byl ale kolem slušných 85 %.

Spotřeba elektřiny na jednoho člověka dle jednotlivých zemí. U nás máme v průměru poloviční spotřebu než běžný člověk v USA.

Jednotlivé druhy energie napříč celým světem a jejich poměr. Uhlí už začíná klesat, ropa už stagnuje a naopak se rychle zvedá používání obnovitelných zdrojů.

Využití různých obnovitelných zdrojů energie v průběhu několika posledních desítek let.

Graf využití obnovitelných zdrojů v České republice

Růst využití solární energie. Na tomto grafu je vidět hlavně masivní nástup v Číně, který dokonce překonává i USA.

Pokračování 5 / 7

Letadla a auta

Zajímavé srovnání maximální délky nekomerčního let v průběhu historie. V roce 1903 to bylo jen pár set metrů, v roce 1962 už byl rekord přes 20 tisíc kilometrů a dle dat z roku 2006 pak už přes 41 tisíc kilometrů.

Kolik aut připadá na jeden tisíc lidí? Na zajímavém grafu z dat z roku 2014 jasně vítězí USA, kde je to téměř 800 motorových vozidel na tisíc lidí. V USA je totiž běžné, že je v rodině několik aut. Mezi rekordmany ale patří i Austrálie nebo Nizozemsko. V České republice máme skoro 500 vozů na tisíc obyvatel.

Pokračování 6 / 7

Jaderné hlavice a testy

Přehled počtu jaderných hlavic dle jednotlivých zemí. Spojené státy a Rusko mají v tomto směru vyrovnané síly mezi čtyřmi až pěti tisíci hlavic. Čína jich má dle dat jen 250. Otázkou ale pochopitelně je, jakou mají ničivou sílu.

Počet reálných testů jaderných bomb, které už se dnes takřka nedějí a vše probíhá už více méně jen v rámci simulací na výkonných superpočítačích. To ale neplatí třeba pro Severní Koreu

Pokračování 7 / 7

Práce

A nakonec graf, který jistě potěší každého – průměrné množství pracovních hodin za jeden týden. Zatímco v roce 1870 to bylo mezi 60 až 70 hodin, dnes už je průměr kolem standardních 40 hodin.

Vstoupit do diskuze (24)