Na velkou část zkoumaných objektů si astronomové nemohou sáhnout. Studovat s větší přesností věk, hmotnost či velikost hvězd není vůbec jednoduché. Složité je to především u základních fyzikálních parametrů, jako jsou hmotnost a poloměr.
Jednu z cest představují vícenásobné hvězdné systémy. Pokud dvě hvězdy obíhají okolo sebe, vstupuje do hry gravitace, ze které můžeme zjistit hmotnost obou hvězd. Pokud se hvězdy z našeho pohledu navíc zakrývají, získáme i údaj o jejich velikosti.
Nepovedené hvězdy
Podobný postup zatím nebyl příliš úspěšný u hnědých trpaslíků, což jsou objekty na pomezí hvězd a planet. Jsou hmotnější než nejhmotnější planety, ale ne tolik, aby se v nich mohly zažehnut klasické termonukleární reakce. Vzhledem k tomu, že nevyzařují příliš mnoho záření, hledají se hůře. První hnědí trpaslíci byli objeveni teprve v polovině 90. let.
„Hnědotrpasličích“ binárních systémů je velmi málo, takže není divu, že nový objev je pro astronomy doslova darem z nebes.
Systém 2M1510 byl objeven infračervenou přehlídkou oblohy 2MASS. Na základě dat z družice GAIA se podařilo zjistit, že se nachází 120 světelných let od nás. 2M1510 tvoří dokonce hned tři hnědí trpaslíci. 2M1510A a 2M1510B dělí vzdálenost 250 AU (1 AU je vzdálenost Země od Slunce). 2M1510A se pak sama skládá ze dvou hnědých trpaslíků, kteří obíhají okolo sebe s periodou 21 dní.
Astronomové pozorovali systém pomoci čtyř menších dalekohledů SPECULOOS v Chile (název je odvozen od slavných sušenek, ale je to i zkratka slov EClipsing ULtra-cOOl Stars) a zapojili také desetimetrový dalekohled Keck na Havaji.
Vědci také zjistili, že hnědí trpaslíci nejsou úplnými sirotky, ale jsou součástí pohybující se skupiny Argus. To je dobrá zpráva, protože všichni členové asociace vznikli zhruba ve stejnou dobu, takže můžeme odhadnout věk hnědých trpaslíků na 45 ± 5 milionů let. Na základě spektrálních pozorování vědci zjistili, že jeden hnědý trpaslík má hmotnost 0,038 Slunce nebo také 40 Jupiterů a druhý 39,3 Jupiterů.
Kromě toho, že oba hnědí trpaslíci 2M1510Aab obíhají okolo sebe, tak u nich dochází také k zákrytům. Mírně masivnější trpaslík 2M1510Aa se z našeho pohledu dostává před svého méně hmotného kolegu 2M1510Ab. Teoreticky by mělo dojít také k opačné situaci, kdy méně hmotný trpaslík zakryje toho většího, ale orientace systému neumožňuje druhý zákryt pozorovat.
Vědcům se přesto podařilo určit celkovou velikost trpaslíků na 3,15 Jupiterů. Protože mají téměř přesně stejnou hmotnost, můžeme předpokládat, že mají stejný poloměr, což znamená, že každý bude mít něco přes 1,5 Jupiteru.
Zdroj: arxiv
