Loni na jaře oznámil Google společně s Facebookem a španělským poskytovatelem Telxius položení podmořského kabelu Marea s rekordní kapacitou. Kromě toho, že dokáže přenést 160 Tb/s se na dno oceánu dostal v mnohem kratším čase, než je obvyklé. Místo standardních dvou let bylo optické spojení realizováno za necelý rok. Už na začátku příštího roku tak protečou kabelem první ostrá data.
Z Virginie do Španělska
Nový kabel spojí španělské Bilbao a Virginia Beach na východním pobřeží spojených států. Délka spojení přesáhla 6 600 kilometrů a místy leží v hloubce přes pět kilometrů. Kabel sám o sobě potom váží 4 650 tun.
Co znamená kapacita 160 Tb/s si dokážeme představit jen stěží – za sekundu kabelem proteče 20 000 GB dat. Pro srovnání můžeme použit například kapacitu českého peeringového uzlu NIX.CZ, která je 2,97 Tb/s. V pondělní poledne jím potom teče asi 0,29 Tb/s.
Kabel nekopíruje většinu atlantických spojení, která na evropské straně využívají severnější lokality. Marea je vybudována jako spojení, které obhospodaří také linky ze severní Afriky, Blízkého východu a asijských zemí. Právě zde se zvyšuje poptávka po kapacitě podmořských kabelů nejrychleji. Atlantikem proteče o 55 procent víc dat než kabely v Pacifiku.
Firemní cloudy i selfíčka
Kapacitu nového kabelu samozřejmě nebudou využívat pouze hlavní investoři Microsoft, Facebook a Telxius, nicméně právě u nich bude pokrývat převážnou část transatlantické komunikace. Na straně Microsoftu se tak bude jednat především o cloudové služby jako je Azure, OneDrive, Xbox Live, ale i Skype.
Kabelem s délkou 6 600 kilometrů může téct až 160 Tb/s
U Facebooku je potom o největším žroutovi síťové kapacity jasno – video. Jeho obliba rapidně stoupá nejen na Youtube, ale i na největší sociální síti, kde se jeho přenos postará o zdaleka nejvyšší traffic. Skrz nové spojení Marea ale poputují také fotky, videohovory i textové chaty skrz WhatsApp nebo Messenger.
Tlustší zahradní hadice
Podmořský kabel, jehož tloušťka je 2,4, cm musí v mnoha případech odolávat podmořským sopkám, zemětřesením a překonávat korálové útesy. Hlavních osm optických párů je tedy obaleno do měděného stínění, ochranné vrstvy z tuhého plastu a vnější vrstvy odolné proti agresivní slané vodě.
Na většině trasy napříč Atlantikem leží kabel na mořském dně, u poběží je však zakopán do dna. Tam je lépe chráněn například před vlečnými sítěmi, dravci a před poškozením loděmi. Samotné položení kabelu trvalo pět měsíců a kompletního zprovoznění trasy je naplánováno na první měsíce roku 2018.