Druhý díl recenze Windows Vista přináší první praktické zkušenosti. Popíšeme minimální požadavky, zaměříme se na novou techniku instalace systému, změříme její výkonnost, porovnáme s Windows XP a konečně si v praxi představíme jednotlivé edice. Windows Vista: první reálné testy!
Po krátkém představení Windows Vista v prvním díle našeho recenzního maratónu se v díle druhém dostaneme k prvním praktickým testům. Podíváme se na hardwarové požadavky nových Windows, představíme si nový instalační model, projdeme společně instalací, změříme její délku a nahlédneme pod pokličku tweakování spouštění systému především v multiboot prostředích.
Hardwarové požadavky Windows Vista
Microsoft nabízí dvě varianty hardwarových požadavků pro pohodlný běh Windows Vista. Lze je nazývat minimální a doporučenou konfigurací, výrobce je však navázal na vlastní certifikační programy a proto jim přidělil marketingová jména.
Minimální požadavky jsou vyjádřeny pod certifikací Windows Vista Capable PC. Takový stroj musí mít alespoň 800MHz procesor, 512 MB RAM a grafickou kartu podporující DirectX 9. Visty jdou ale samozřejmě zprovoznit i na slabších strojích. Mírně lze ubrat na procesoru, výrazně na grafické kartě. Odpustíme-li si totiž grafické lahůdky rozhraní Aero, získáme náročnost stejnou jako u Windows XP, tedy provozovatelnou prakticky na jakékoli (podporované) grafické kartě schopné 2D akcelerace.
Hardwarová náročnost Windows Vista sice není nízká, ale nepotvrzují se staré a stále přetrvávající obavy z přílišné zátěže na systém. Méně než 512 MB RAM sice nelze doporučit (i když systém se nechá nainstalovat i na 373 MB - otestováno máme 376 MB), avšak i toto je v dnešní době hodnota považovaná za standard.
Osmisetmegahertzový procesor je reliktem začátku tohoto desetiletí stejně jako zastaralá grafická karta (například některý z prvních Radeonů či Geforce). Neměli jsme bohužel možnost Visty na minimální konfiguraci otestovat, konfigurace testovacího notebooku IBM (viz níže) se jí však příliš nevzdaluje.
Zátěž procesoru samotným systémem je nízká. Směle lze říci, že Windows Vista dosahují při větší spotřebě operační paměti subjektivně stejné rychlosti reakcí rozhraní jako Windows XP na stejném počítači. Vyšší spotřeba paměti je však částečně způsobena i její novou výkonnější správou, která upřednostňuje paměť před swapováním a zároveň RAM agresivně využívá jako diskovou cache pro funkci prefetch, tedy prediktivní načítání dat z pevného disku. Objektivním testům výkonu bude věnován čtvrtý díl naší recenze.
Doporučené hardwarové požadavky, které by měly zajistit ten nejkvalitnější uživatelský zážitek, dostaly název Vista Premium Ready. Tato certifikace vyžaduje procesor o taktu alespoň 1 GHz, 1 GB operační paměti a grafickou kartu podporující rozhraní DirectX 9 a zároveň WDDM, tedy nový model ovladačů Windows Display Driver Model.
Grafická karta musí být schopna provádět výpočty pixel shaderů 2.0 a to ve dvaatřicetibitové barevné hloubce. Pevný disk musí mít kapacitu alespoň 40 GB, přičemž instalace se zdaří s alespoň 15 GB volného místa. Pro Vista Premium Ready je dále považována DVD mechanika, zvuková karta a připojení k internetu. Takováto konfigurace by měla být schopna provozovat rozhraní Aero, avšak některé starší grafické karty (například Radeony řady 95xx) vykreslované GUI vyiditelně brzdí a to se tak ve větších rozlišeních či náročnějších zobrazeních jednoduše trhá.
Na čem testujeme
Pro testy Windows Vista budeme během seriálu recenzí používat tři různé počítačové sestavy. Ve všech případech jde v zásadě o mainstreamové modely. Můžeme tak našim čtenářům ukázat reálný výkon nových Windows na strojích, které jistě mnozí sami vlastní. Sestava, jíž budeme dále nazývat Desktop je založena na základní desce Gigabyte s čipsetem Nvidia nForce 430 + nForce 6100, nabízí tedy socket AM2 čtyřiašedesátibitovému procesoru AMD Sempron 2800+. Jeho paměťový řadič se stará o duální paměti DDR2 osazené v podobě dvou osmisetmegahertzových jednogigabajtových modulů. O plynulé zobrazování Windows Aero se postará grafická karta s GPU Ati Radeon X1600 Pro a 256 MB DDR2 operační paměti. Testy s Aerem však provedeme i na oblíbené integrované grafice Nvidia Geforce 6100. Podobně otestujeme i dvojici disků. Výkonnější Western Digital Raptor doplní běžnější Western Digital Caviar SE se 16 MB cache.
Ovládací panel Systém a Windows Experience Index počítače Desktop
Nejen novou správu napájení testujeme na dvou noteboocích. ASUS řady V1J jsme zvolili proto, že jeho hardware je pro Windows Vista jako dělaný. Vedle procesoru Intel Core Duo T2400 zde totiž najdeme rovný gigabajt operační paměti a také grafickou kartu Ati Mobility Radeon X1600 doplněnou o 256 MB RAM. Druhý notebook, IBM Thinkpad T42, jsme zvolili jako ukázku minimálních požadavků Windows Vista. Na procesoru Intel Pentium M 725, 512 MB RAM a stařičké grafické kartě Ati Mobility Radeon 7500 otestujeme, nakolik jsou nová Windows použitelná na strojích takto morálně zastaralých.
ASUS V1J Series
IBM ThinkPad T42
Detailní konfigurace testovacích počítačů |
Desktop, Windows Experience Index 3,4 |
procesor |
AMD Sempron 64 2800+ (1,6 GHz, jádro Manila) |
základní deska |
Gigabyte M55PLUS-S3G (nForce 430, socket AM2) |
operační paměti |
Geil Value DDR2 PC6400 (800 MHz, 2× 1 GB dual, 128-bit, 5-5-5-15) |
grafická karta |
Gigabyte GV-RX16P256DE-RH Ati Radeon X1600 Pro, 256 MB DDR2 RAM (PCI Express)
Integrovaná Nvidia Geforce 6100 se 128 MB sdílené RAM |
zvuková karta |
Creative Labs SoundBlaster X-Fi Xtreme Music |
pevné disky |
Western Digital Raptor WD1500ADFD (150 GB, 1,5 Gb/s SATA, 16 MB cache, 10 000 rpm)
Western Digital Caviar SE16 WD2500KS (250 GB, SATA 3 Gb/s SATA, 16 MB cache, 7200 rpm) |
optická mechanika |
Toshiba Samsung Storage Tech. Samsung WriteMaster SH-S182M (ATA) |
Notebook ASUS V1J Series, Windows Experience Index 4,2 |
procesor |
Intel Core Duo T2400 (1,83 GHz) |
čipset |
Mobile Intel® 945PM Express |
operační paměti |
DDR2 PC4300 (533 MHz, 1 GB) |
grafická karta |
Ati Mobility Radeon X1600, 256 MB RAM |
zvuková karta |
integrovaný kodek, Azalia |
pevné disky |
Seagate Momentus 5400.2 (120 GB, 1,5 Gb/s SATA, 8 MB cache, 5400 rpm) |
optická mechanika |
LG DVD SuperMulti HL-DT-ST DVDRAM GMA-4082N (ATA) |
Notebook IBM ThinkPad T42, Windows Experience Index 1,0 |
procesor |
Intel Pentium M 725 (1,6 GHz) |
operační paměti |
DDR 512 MB |
grafická karta |
Ati Mobility Radeon 7500, 32 MB RAM |
zvuková karta |
integrovaný kodek |
pevné disky |
40 GB, 5400 rpm, (ATA) |
optická mechanika |
CDRW/DVD Matsushita 24x24x24x/8x (ATA) |
Co je nového na instalaci
První, čeho si uživatel všimne, je fakt, že instalace je konečně plně grafická. Nečeká nás žádná modrá obrazovka, od začátku do konce nás provází Aurora. Vedle uživatelské stránky instalace je však změněno i její jádro. Nainstalování Windows již nyní není nakopírováním správných souborů do správných složek. Nově jde o rozbalení obrazu disku, který se následně přizpůsobí hardwaru. Visty se instalují extrakcí image diskového oddílu. V pozadí grafického instalátoru se totiž neděje nic jiného než obyčejné rozbalování souboru install.wim.
Tento soubor se při instalaci zkopíruje na disk a na něm dekomprimuje. Jde o souborový (nikoli sektorový) image, z nějž může být provedena instalace bez poškození stávajících dat na disku. WIM (Windows Imaging) soubor je hardwarově nezávislý a může obsahovat několik instalací OS současně, přičemž každý soubor se v něm vyskytuje pouze jednou. Shoda souborů je zajištěna porovnáním pomocí hashe SHA-1. WIM soubor může být rozdělen na více instalačních médií. Je modulární, takže se jednotlivé komponenty OS instalují nezávisle. Použity mohou být dva stupně komprese: rychlý XPress a účinnější LZX. Více detailů o novém instalačním systému i o možnostech jeho úprav najdete v našem starším článku Windows Vista: Rozbalení image místo instalace.