Seznámení s nastupujícím trendem v informačních systémech – jejich integrace s geografickými kolegy.
Jiří Horák: Víte, co jsou to GISy? Myslíte si, že je to něco speciálního pro dokumentační a evidenční oddělení, pro okresní úřady a pro odborníky, kteří vytvářejí složité modely pro analýzu přírodních či sociálních jevů? Ne, opravdu to nemusí být pro uživatele nic speciálního, tajemného ani složitého.
V blízké budoucnosti si GISy najdou cestu do mnoha situací, které znáte ze svého prostředí. Prostě dostanete novou verzi svého programu či objevíte novou užitečnou stránku na Internetu a zcela přirozeně budete mít k dispozici inteligentní digitální mapu a k ní zajímavé funkce – od dotazování až po optimalizační procesy.
Možná nebude nikde napsáno „made by GIS“, i když někde v pozadí budou. Pro GISy to znamená novou éru existence. Rozšíření jejich pole působnosti a nárůst počtu uživatelů nutně vede ke sblížení s klasickým proudem informačních technologií (IT) a informačních systémů (IS). Aby k tomu mohlo dojít, musí GISy učinit některé významné kroky na poli otevřenosti a standardizace.
1. Především jde o schopnost využití různých formátů dat, zatím zpravidla firemních standardů, v co nejširší škále funkcí systému. Následovat bude jejich totální převod do všeobecně akceptovaného databázového prostředí. Dnešní špičkové databázové sys-témy poskytují vhodné prostředí nejenom pro správu klasických „tabelárních“ dat, ale i pro ukládání grafických dat, ať už vektorového, či rastrového charakteru. Přitom nabídnou vedle tradičních vynikajících prostředků pro správu dat také struktury pro ukládání grafických dat, optimalizaci přístupu k datům podle prostorových kritérií a dokonce obohacení standardního dotazovacího jazyka o prostorové operátory.
2. Velmi důležité je také poskytování částí zdrojového kódu nebo poskytování samostatných GIS-komponent, které je možno začlenit do libovolného programu či systému. Aplikace a celé IS budou „prostorově posíleny“ a získají schopnost práce s různými formami prostorových dat, využívání prostorových funkcí a možnost prostorových analýz. Pro běžné uživatele budou mít přitom největší význam distribuované GISy využívající prostředí WWW. Webový prohlížeč bude sloužit jako základní desktop GIS. Mapový server vám zajistí přístup k aktuálním datům, k poslední verzi dotazovacích, mapovacích či analytických funkcí. Dovede také vhodně distribuovat data klientovi – posílá mu jen vybraný úsek dat z objemné digitální mapy či obrazu a dokonce inteligentně předvídá další akci v mapě posíláním příslušných dat do cache klienta. Mapový klient se neomezí jen na základní zobrazování vybraného úseku mapy či výkresu a na dotazování ve spolupráci s databází. K dispozici bude i tvorba vlastních mapových kompozic, hledání optimálních cest či umístění a další funkce. Za standardní prostředí pro tvorbu takových klientů lze považovat javové aplety, příhodně také nazývané maplety.
3. Pro nastávající expanzi „prostorově posílených“ aplikací je zcela nezbytné zajistit standardizaci dat ve smyslu jejich pořizování, jejich zdrojů. Pořizovatelé prostorových dat možná více než u jiných typů dat musí dbát na sjednocení formy poskytovaných dat a důslednou a pokud možno jednoduchou (pro uživatelskou) dokumentaci těchto dat.
4. V souvislosti s naznačenou integrací GIS a IS je nutné přizpůsobit i používané metodiky projektování a řízení, především na straně GISů používáním vhodných vývojových postupů a standardů, jako je např. strukturované programování, modelování informačních procesů apod. Že se nejedná o jednosměrný vývoj lze doložit diskusemi o přechodu od v současnosti nejvýznamnějšího modelu řízení Enterprise Resource Planning (ERP) k Spatial Resource Planning (SRP).
Vedle působení jednotlivých firemních vývojových týmů je nutné poukázat na aktivity konsorcia OpenGIS a na našem národním poli aktivity České asociace pro geoinformace.
Celopodnikový GIS či IS?
Expanze GIS a jejich adaptace na vývojové trendy v IT se v koncentrované podobě projeví u podnikových IS. Informační systém organizace se dnes zpravidla buduje jako komplexní systém, pokrývající všechny významné činnosti podniku (podnikové procesy). Z hlediska programového vybavení se prosazuje trend nákupu celých aplikačních balíků, pokrývající potřebnou část činnosti organizace. Zjednodušuje se komunikace, je zajištěna spolupráce jednotlivých částí a jejich koordinovaný vývoj, rychlost nasazení je mnohem větší než u jiných způsobů tvorby IS.
V těchto komplexních dodávkách IS se zatím málokdy objevují GISy (nebo jinak pojmenované části IS, které by se zabývaly prostorovými daty). Celopodnikové informační systémy nové generace však představují vhodný rámec pro informační podporu jednotlivých činností organizace. GIS se zde jednoznačně uplatní pro podporu jasně definovaných činností, které jsou pro organizaci významné – tedy přinášejí jí nějaký efekt, zisk. GIS se tak zapojuje do celoorganizačních informačních procesů, komunikuje s ostatními částmi IS a stává se součástí informační architektury organizace.
Významní dodavatelé programového vybavení pro GIS již spolupracují s předními tvůrci IS pro podporu řízení. Můžeme jmenovat firmy Bentley, ESRI, Intergraph a SmallWorld, které kooperují s firmou SAP AG, která má nejvýznamnější podíl na trhu IS.
GISy zřejmě nebudou zcela asimilovány do IS. Pořizování a správa prostorových dat je u řady organizací natolik významná, že bude řešena samostatně. Pro plnohodnotnou integraci GIS a IS je však nezbytné zajistit interoperabilitu dat a funkcí systému.
Zdroj: Connect! 10/99
