Není snad žádným překvapením, že hlavně pro jeho nízkou cenu se svobodným software velmi intenzivně experimentují chudší země. Budu se tedy v zabývat nejen odpovědí peruánského kongresmana na dopis Microsoftu, ale i dalšími souvislostmi.
Možná jste již zaregistrovali, že v Peru se v současnosti diskutuje o návrhu zákona 1609 s názvem „Free Software in Public Administration“ (svobodný software ve státní správě). Zdejší vláda vidí ve svobodném software východisko nejen ekonomické, ale také etické a praktické. Zvýrazňovaným faktorem jsou také obavy z uzamknutí se v určitém proprietárním řešení. Na druhou stranu si je zřejmě vláda vědoma možných rizik a nedávného neúspěchu v Mexiku.
Zákon o svobodném software ve státní administrativě poměrně přesně specifikuje požadavky, které musí software splnit po stránce právní i svou kvalitou. Zdá se, že tyto požadavky výrazně korelují s definicí svobodného software publikované v rámci projektu GNU, a tak zákon začne s odklonem tohoto sektoru od proprietárního software.
To se samozřejmě nelíbí společnosti Microsoft, která zaslala kongresmanovi Dr. Edgardu Nuňezovi dopis snažící se změnit jeho pohled na věc. Nedávno však pan Nuňez zaslal Microsoftu svou odpověď a zároveň ji veřejně publikoval.
S nadhledem zde lehce vyvrací všechny argumenty Juana Alberta Gonzaleze z Microsoftu. Odpověď rozhodně není krátká a detailně vysvětluje nejen konkrétní body z dopisu, ale i všeobecnější koncepty svobodného software. Z textu je vidět nejen jeho sympatie k tomuto proudu, především však hluboké pochopení problematiky a znalost širokých souvislostí – takový text na toto téma je v politických kruzích naprosto ojedinělý.
Mezi, nemohu si pomoci, ne příliš dobře promyšlenými a dokonce v jednom místě si protiřečícími námitkami Microsoftu se však objevila i jedna poměrně závažná. V Mexiku totiž již dříve existovala podobná snaha zavést svobodný software globálně do škol a ztroskotala. Zastánci open source se tak obávají, že se na toto pole znovu vrátí Microsoft. O co šlo? Niňez vysvětluje, že představa Mexika byla až přehnaně zidealizovaná a počítala s tím, že svobodný software bude úplně zadarmo. Školy tak údajně dostaly pouze CD-ROMy s GNU/Linuxem, nikoli však odborníky k provedení instalace, školení a podpoře, ani peníze na to, aby si je obstaraly sami. Takový model se zákonitě musel zhroutit. Stejně tak by se zhroutil, pokud by byl postaven na software proprietárním.
V peruánské verzi se proto již nespoléhá na nulovou cenu, ale spíše na snížené náklady. Dominuje zdůrazňování svobody uživatelů, volnosti trhu, otevřených formátů, nezávislosti na konkrétní společnosti a bezpečnosti. Nejen Peru vidí ve svobodném software cestu, jak se alespoň v tomto odvětví lehce srovnat na úroveň vyspělejších států, což je něco, co proprietární software nabídnout nemůže. Rozhodně není pravda, že v chudší zemi se rodí chudší mozky, a tak využití stávajícího otevřeného kódu napsaného „na severu“ může být dobrým odrazovým můstkem „jihu“.
Pan Niňez tak hravě odehrává argument, že svobodný software by svou neprodejností podstatně omezil schopnost softwarových firem prosperovat. Jak je známo a jak Microsoft v jednom ze svých argumentů v dopise sám potvrdil, drtivá většina peněz v softwarovém průmyslu se točí kolem služeb a software psaného na zakázku. To je pravda tím více, čím více nelegálních kopií software založeného na prodávání ne-exkluzivních práv k užívání je v oběhu. A proč by svobodný software nemohl být ideální platformou pro využití v terciárním sektoru, když je volně redistribuovatelný, snadno upravovatelný a jeho distribuční cena bývá téměř nulová?
„Svobodný software podporuje prostředí technického vývoje, stejně tak jako schopnost učit se, vynalézat a inovovat, zatímco stimuluje lokální softwarový průmysl. Co je však důležitější, umožňuje nezávislost na zahraničních softwarových společnostech a redukuje odliv finančních prostředků ze země,“ dodává doktor Nah z Malaysian National Computer Confederation pro malajský deník The Star.
Na druhé straně bych ony lehce ironické, místy až výsměšné (což zřejmě nebyl úmysl, ale...), odpovědi v otevřeném dopise Microsoftu vnímal tak trošku opatrněji. Zdaleka se mi totiž nezdá jisté, že na nově vytvořené pracovní pozice v oboru služeb spojených se svobodným software bude mít kdo nastoupit. Nedojde opět k fiasku z Mexika?
Tedy nechtěl bych, aby mé přirovnání vyznělo pro Mexiko hanlivě. I zde byl svobodný software úspěšně nasazován a mnoha konkrétním univerzitám takový software velmi pomohl v rychlém růstu vybavenosti i prestiže jejich počítačových oddělení. Nicméně nasazení konkrétního software v konkrétní situaci s konkrétními podmínkami je jistě daleko jednodušší než centrálně řízená migrace daná zákonem nebo nějakým vládním nařízením. Právě takové přehnané nadšení čišící z publikovaného dopisu by se mohlo nakonec otočit proti Peru.
„Velmi by však naší analýze pomohlo, kdybyste nás mohl informovat o projektech [svobodného software], které byly již někde ve veřejné sféře zavedeny a poté od nich bylo upuštěno ve prospěch proprietárního software. Víme o značném počtu případů, kde tomu bylo opačně, ale nemáme informace o žádném, kde by se stalo to, co popisujete vy,“ oponuje Nuňez.
„V Goe, původně portugalské kolonii na západním pobřeží Indie, běžel Goa School Computer Project (počítače do škol, GSCP). Několik let usiloval o získání slev pro školy na software od Microsoftu, ale nakonec přišla nečekaná výhra. Red Hat nabídl nejen možnost libovolně jejich software kopírovat, ale také školení učitelů v základech používání GNU/Linuxu. Sekce Goa v Indickém sdružení uživatelů Linuxu poté nabídla dobrovolnou podporu projektu. Můžete se dočíst, jak překonali původní drobné problémy, je i detailnější popis pozadí projektu,“ uvádí Linux Journal.
V článku na Wired se zase uvádí, že podobný zákon se připravuje i v další latinskoamerické zemi – Argentině.
Ačkoliv jsem k určitým aspektům celé této mašinerie zavádění svobodného software v chudších oblastech našeho kontrastního světa poměrně skeptický a ačkoliv si uvědomuji, že software nikoho nespasí a hardware nikdy lacino být nemůže, domnívám se, že v dlouhodobém měřítku by to jistě mohla být zajímavá možnost a snad i šance trošku obor IT povznést nad lokální problémy.