Svobodný software je prý kvalitnější než proprietární

Jestli to nebude tim, ze se jedna o placeny software, ktery si spise koupi nejake firmy vyrabejici closed-source SW. Nejspis maji statistiky od zakazniku.

no keď tam človek príde že potrite tu máte kus kódu k tomu čo vylepšuje to a to, tak sa to väčšinou tam neujme...
ak tam človek chce niečo pridať / opraviť atď, tak musí najprv kontaktovať hlavného tvorcu toho softu, dohodnúť sa prediskutovať zmeny a potom nakódiť a pridať to tam...

open je open v tom, ze si tam ty zmeny muzes pridat sam a pak i sam zverejnit...

Ale ten fakt sam o sebe ti nezaruci kvalitu.

nechceš si zopakovat základy statistiky? ... stačí na úroveň ZŠ

Ano, statistika... Když budeme mít uprostřed Vysočiny vesnici, kde žije pět lidí, a jeden z nich je masový vrah, určitě to neznamená, že v ČR je jeden občan z pěti masovým vrahem. Vzorek musí být reprezentativní, o čemž v tomto případě silně pochybuju.

300 milionu radku kodu ti prijde jako nereprezenatativni vzorek?
Jen pro predstavu Windows XP melo 35 milionu radku a Windows Vista 50 milionu radku. Linux 3.2 ma 15 milionu radku.

>> 1) Testovalo se více řádků uzavřeného kódu, takže jednoduchou přímou úměrou
>> 2) Testovalo se méně řádků open source kódu, takže je logické, že se našlo méně chyb.Propána člověče, víte Vy vůbec, co jsou a jak fungují procenta?

A ještě divnější je, že v těch 300 milionech řádcích našli 0,64 chyby, že?

tych 0,64 chyby je na 1000 riadkov koduteda v 300 mil riadkov je 300 000*0.64= 192 000 chybMimochodom v ytej studii sa paise,ze podla medyinarodnych standardov(ISO) je velmi kvalitny program ten, ktory ma menej ako n1 chybu na 1000 riadkov kodu..

Výskumník a vyučujúci predmetu Unix/Linux... na 101. najlepšej univerzite v oblasti informatika na svete shanghairanking.com/SubjectCS2012.html , . ACM Professional member #5480576

Ne, 0,64 chyb je tam celkově! Rover623 by přece neříkal, že když otestujou víc řádků, tak těch chyb na tisíc řádků bude víc.

Rover623 je "Este vacsi blbec, nez sme dufali". Pokial ten Vas prispevok nie je ironia, tak ste este vacsi

Výskumník a vyučujúci predmetu Unix/Linux... na 101. najlepšej univerzite v oblasti informatika na svete shanghairanking.com/SubjectCS2012.html , . ACM Professional member #5480576

Nesouhlasím se svým názorem a žádám, aby bylo dovoleno mazat vlastní příspěvky.

Názor byl 1× upraven, naposled 07. 03. 2012 05:51

nechceš si zopakovat základy statistiky? ... stačí na úroveň ZŠ

Proč? Auroři analýzy (v tomto případě spíše analízy), tak vysokou úroveň vzdělání nepotřebovali.

Kterou část? Tu o češtině nebo o kupeckých počtech? Říká Vám něco pojem "reprezentativní vzorek"? Pokud porovnávám četnosti jevu na dvou různých vzorcích, pak by oba dva vzorky měly být alespoň podobně velké a podobně kvalitní. Tím jsem doufám řekl vše potřebné, a nebude potřeba nadále toto řešit

Velikost vzorku a jeho reprezentativnost jsou dvě navzájem nesouvisející věci. A ne, reprezentativní vzorky vůbec nemusí být stejně veliké, aby se daly porovnávat. Reprezentativní znamená „mající vlastnosti takové, které platí i pro celou skupinu“.Nicméně v tomto případě se mi výrazně menší počet OS kódu zná minimálně podezřelý, byť matematicky v pořádku.

To je právě ono, "matematicky v pořádku". Já se ale stále domnívám, že člověk je něco víc než kalkulačka. A také se domnívám, že analýzy se dělají od toho, aby jejich výstupem byla fakta, nikoli pro praxi nepoužitelná, byť statisticky korektní data.

Správičky o tomto "prieskume" sa objavujú už pár dní, uvádzajú však primálo detailov, pričom je tu silné podozrenie, že ich neuvádzajú preto, lebo nemajú čo uvádzať.Na to, aby ten prieskum bol štatisticky korektný, by som musel mať v prvom rade dokonalý "výberový dizajn", pomocou ktorého by som tú vzorku navyberal. V zásade nemusí byť chybou, pokiaľ sú vzorky nerovnako veľké, pokiaľ by tá nerovnosť vyšla napr. z pravidla, že by sa testovalo určité percento z otvoreného aj zatvoreného softvéru a že teda toho zatvoreného je viac. Je však vysoko nepravdepodobné, že autori prieskumu vôbec tušia, koľko ktorého je - pokiaľ by to tušili, veľmi radi by sa tým pred novinármi pochválili.Okrem toho by museli zabezpečiť náhodnosť výberu softvéru, resp. tých riadkov. Obrovský problém by už bol vôbec povedať, ktorý softvér podlieha môjmu výskumu a ktorý nie (asi necheme skúmať každé "Hello, World", chceme začať na určitej kvalite/význame a tú musíme zadefinovať). Potom treba presne zadefinovať, čo považujem za chybu - obávam sa, že šlo skôr o nejaké hľadanie prehreškov voči "pravidlám" hľadaných nejakými validátormi kódu, než o skutočné chyby. Zjednodušene povedané: spomeňme si doby, keď sa webstránky optimalizovali pre IE6 - mali takéto stránky nekvalitný kód, či nemali? Nie som programátor, ale myslím, že presne to samé je možné aj u programového kódu.Každopádne, obhájenie takýchto výsledkov by muselo byť založené na obhájení metodiky a o to sa nikto ani nepokúša. Štatistická negramotnosť autorov je zjavná aj z nadmerného počtu skúmaných riadkov - skutočná štastika pracuje z ďaleko menšími vzorkami. A verte či neverte, pri prieskume napr. Slovenska získate ďaleko lepší výsledok na správne vybranej vzorke 2000 respodentov než vybraním napr. "troch štvrtín Bratislavy".

Aha takze myslis, ze kdyz chci treba porovnavat procentualni postizeni urcitou nemoci u Evropanu a Asiatu tak nesmim brat jako vzorek vsechny Asiaty protoze jich je 5x vic nez Evropanu?
Tomu rikam logika :).

O Linuxu asi vazne nic nevis. Firewall v kazde instalaci totiz je - iptables.

Pravidla budeme psát do textového souboru, který pak použijeme jako skript. Jako první nastavíme politiky tak aby FW blokoval příchozí pakety. Pakety odcházející z našeho PC povolíme. A povolíme také pakety procházející. Dále budeme nastavovat jednotlivá pravidla. Ta jsou vyhodnocována od shora dolů tak jak bývá u FW zvykem. Ješte dodám, že PC má dvě rozhraní a to eth0 a eth1. Eth0 je LAN rozhraní, eth1 je WAN rozhraní. #politiky FW
/sbin/iptables -P INPUT DROP # vše co jde na vstup PC zahoď
/sbin/iptables -P FORWARD DROP # vše co chce jen projít počítačem zahoď
/sbin/iptables -P OUTPUT ACCEPT # vše co odchází z PC nech odejít#NAT
echo "1" > /proc/sys/net/ipv4/ip_forward # povolení forwardingu v jádře
/sbin/iptables -t nat -A POSTROUTING -o eth1 -j MASQUERADE # změna zdrojové LAN adresy na zdrojovou WAN adresu
/sbin/iptables -A FORWARD -i eth0 -o eth1 -j ACCEPT #povolí vše z eth0 směřující na eth1
/sbin/iptables -A FORWARD -i eth1 -o eth0 -m state --state ESTABLISHED,RELATED -j ACCEPT #povolí přeposílání z rozhraní WAN na rozhraní LAN u existujících a nebo souvisejících spojení#FW pravidla
/sbin/iptables -A INPUT -m state --state RELATED,ESTABLISHED -j ACCEPT # propust spojeni která byla inicializovaná zevnitř
/sbin/iptables -A INPUT -i lo -j ACCEPT #propust na vstup vše pokud je vstupní rozhraní loopback
/sbin/iptables -A INPUT -p tcp --dport 80 -j ACCEPT #HTTP server, propustí vstupní data na port 80
/sbin/iptables -A INPUT -p tcp --dport 22 -j ACCEPT #SSH server, propustí vstupní data na port 22
/sbin/iptables -A INPUT -p tcp --dport 20:21 -j ACCEPT # FTP server, povolen rozsah portů 20-21
/sbin/iptables -A INPUT -p udp --dport 4672 -j # aMule , povolen UDP port 4672
/sbin/iptables -A INPUT -p tcp --dport 4662 -j # aMule , povolen TCP port 4662
/sbin/iptables -A INPUT -p ICMP --icmp-type echo-request -j ACCEPT Firewall do každé rodiny.

Názor byl 1× upraven, naposled 07. 03. 2012 08:33

Je to firewall, nebo ne?

Kladl bych důraz na slůvku "standardní", zkus třeba Comodo na windows, jestli máš s tím slovem problém.
Nejlepší ovládání stejně kdysi mělo Kerio.

Takze standardem je Comodo? Tipnul bych, ze iptables pobezi na vetsine zarizeni s verejnou IP, to neni standardni? Pro tebe ale asi "standardni" znamena "windows". Ja mam uz roky dva pocitace s Linuxem na verejne IP a zadne Comodo vazne nepotrebuju.

Comodo firewall je *standard*, podle ktereho mame predelat iptables?? Ty jsi me pobavil. Diky, po ranu jsem to potreboval

Jasně že je to standard, kontroluje všechna spojení, u každého se mně ptá, jestli ano, nebo ne, a jestli trvale, pravidla mohu později editovat, nemusím provádět žádnou duchařinu s cmd, nic nikam vypisovat, a nakonec "machrům" jako ty umožní dělat to co s ip table, jestli to potřebuješ.
Rozdíl je v tom, že Comodo není pro 4% pseudoelity, ale pro všechny.
Je to jenom legrace, jak nahoře píšu o trolech z linuxových fór, co mají furt pravdu, v reálu takového nenajdeš...
Mimochodem většina firewallů funguje na stejném principu, jako IP tables, rozdíl je jenom v už. rozhraní.

Názor byl 2× upraven, naposled 07. 03. 2012 09:21

Ty budes mluvit o trollech

A když budu chtít mít etc jako podadresář lib a to celé ve složce diktatura na disku D, tak by to mělo jít + by se to mělo zobrazit
jako D:/diktatura/lib/etc, tak by to bylo přehledné, a není důvod proč ne.
Standartní opověď linuxového trola na tohle je : "Když se ti to nelíbí, tak to nepoužívej" a má to vyřešeno, protože dokonalý systém logicky nejde zdokonalit.

Názor byl 1× upraven, naposled 07. 03. 2012 10:54

mkdir -p /D:/diktatura/lib/etc
ln -s /D:/diktatura/lib/etc /etcAle standartna odpoved imho bude "co je D: a jak sa ti na takuto hovadinu podarilo prist?"

Takže... Tady pán používá Windows od Micro$oftu, zkouší ve windows Linux příkazy a chce nám "Linux Guru" psát něco o firewall nebo tak...
Každopádně díky za vtip, s tim D:\ si mě pobavil... ) PS: pro přiště je to /dev/xxxx, třeba /dev/sda1 /dev/sda2 /dev/sdb1

Domácí PC = 2x Xeon L5420, deska Quanta L82TT1, 2x4GB SC RAM, Crucial M4 128GB, 2x WD BLACK 1TB, GTX560, Archlinux | "In a world without fences and walls, who needs gates and windows?"

No pozri, na defaultnom desktop linuxe nebežia žiadne počuvajuce služby a všetky odchodie spojenia su povolené. A ono to takto funguje celkom dobre. Takže nielen že ti netreba definovať žiadne pravidla iptables ale netreba ti ani takéto "interaktívne firewally" ako comodo.Akonáhle si na stroji inštaluješ nejakú službu, napr. ftp a chceš obmedziť rozsah IP adries z ktorých môžu prísť pripojenia, alebo chceš aby ti stroj automaticky zahadzoval (=DROP) požiadavky na otvorenie spojenia namiesto REJECT (akože sa staneš neviditeľný :) ), tak si nastavíš iptables. Ale v tomto prípade sa už predpokladá že o tom dačo musíš vedieť.Samozrejme ked si paranoidný môžeš sa s iptables pohrať a obmedziť odchodzie porty. Dokonca myslím že SELINUX umožnuje nastaviť ktore binárky môžu používať sieťové rozhranie. Takže možnosti na obmedzenie sieťovej komunikácie tu su, aj ked nie sú dostatočné userfriendly pre Jožka Mrkvičku ale jemu to aj tak nie je treba...

comodio neni žadny standart,jinak klikaci nadstavba v něm je pro takove jako jsi ty..Prd tomu rozumii ale maji touhu všechno komentovat,to ovšem zaroven nevylučuje že comodo ma svoji kvalitu.Když jsme u věci viš co je stavový firewall?
duchařina s cmd ,pobavils,seš si jistej že aspon viš na co klikaš v comodu?Bez zakladnich znalosti si to maximalně můžeš myslet že maš vše nastaveno tak jak ma být

Kazda rodina ma tedy doma nejspis router, webovy stranky...

Pude mi pak hrát Counter Strike nebo Call of Duty: Modern Warfare 3 po LANce?
Jé sorry já zapomněl, Linux!!!Ne kecám CS už ve wine běží leta

Ano souhlasím, že to nemusí být pro někoho pohodlné. Ale komu budete více věřit? Firewall, který zakliká i cvičená opice a on "něco" dělá a budeme doufat, že dobře. A nebo ten, který si musíme sice vypiplat, ale zas budě dělat přesně co mu řeknem. Já raději volím druhou variantu

Když jsi lama, tak použij nějaký frontend, je jich spoustu.

Rozhodně není v každé instalaci, třeba Archlinux, Gentoo nebo Debian ho nemají v base.

iptables je soucasti jadra, takze mozna neni v nejake obskurni distribuci, ale pokud jde o Arch a Debian(ty dva pouzivam), tak tam proste je.

Nonsens. Součástí jádra je pouze PODPORA pro iptables v podobě netfilteru. Samotný firewall se musí doinstalovat a povolit (https://wiki.archlinux.org/index.php/Iptables, http://en.wikipedia.org/wiki/Iptables)... Jádro bez konfigurace a userspace podpory filtrovat packety nikdy nebude.

Bud neumis cist, nebo chapat. Jdi na ty linky, co jsi posilal a zkus to jeste jednou a pomaleji.

Dnešní běžnej uživatel dělá všechno pod rootem/adminem tak že zadávání hesla neřeší.Zrovna Suse nabízí polopatickej klikací firewall.Co znamená spravovat přímo adresářovou strukturu? Já spravuju adresářovou strukturu v MC, Krusaderu nebo někdy v Total commanderu. Nic ti nebrání spravovat soubory ve voknech (KDE má taky okna).Právě v Linuxu si můžeš zvolit desktop (KDE, Gnome.....) podle libosti. Naopak MS ti ve Win8 řekne, že tlačítko start používat nebudeš a horem dolem ti bude cpát Metro.

Tak určitě je to tím, že linux užívám tak 5% času stráveného na pc, a jsem v podstatě začátečník, ale na linuxu strávím 50/50 času zápas se systémem/užívání systému k čemu chci , ve win7 se mi to podařilo dostat tak na
3/97(a to ty 3 % jsou vypínání google a adobe update, eventuelně čelení jejich vyhrůžkám, že to mám zapnout, nebo...). win8 jsou pro mně zatím krok zpátky proti sedmičkám, ale o tom je tady toho dost .

Já používám Linux a Windows 50/50. Zatimco řada "nastavovacích" postupů je v Linuxu už víc jak 10 let stejná, tak ve Windows se to každou pětiletku mění. Vědomosti získaný o Win98 jsou ve Win XP k ničemu. Stejně tak vědomosti o Win XP budou ve Win 8 rovněž k ničemu. Člověk pak jenom řeší kam se podělo nějaký tlačítko nebo jak se přejmenovala nějaká funkce. Nastavení sítě je ve Windows asi na pěti různých místech.

Ano, ve windows je skoro kazdy admin a to je jeden z hlavnich duvodu, proc je ten system tak spatny. Jeste jsem nevidel uzivatele linuxu, co by pouzival k praci ucet roota.

Re : Pavel BlazkovitzCo je ta každodenní činnost ke které potřebujete práva root ?U distribuce kterou používám co se týká nastavení firewallu možnosti dost velký, je to česky normálně popsaný, nemusím používat konzoli. Pravda ještě jsem tam nikdy nic nenastavoval. Proč taky, že? Těch větších distribucí bez firewallu v základu asi moc nebude. Konec konců je to na tvůrcích konkrétní distribuce co si tam dají. Něco ti chybí tak si to doinstaluj, ve Windows to děláš taky. Nebo jdi jinam, tak to prostě je. Jak spravovat adresářovou strukturu, tomu nerozumím, jako udělat v ní bordel jako je ve Windows?Jak rozhodovat o vzhledu a funkčnosti ploch. To jako je tam malá možnost si to přizpůsobit? Opravdu myslíš tohle vážně? A co potom můžeš změnit ve Windows?Pokud myslíš změnu aby se z něj stalo druhý Windows zadarmo, tak tuto změnu opravdu nepotřebuje.

Re : Pavel BlazkovitzCo je ta každodenní činnost ke které potřebujete práva root ?U distribuce kterou používám co se týká nastavení firewallu možnosti dost velký, je to česky normálně popsaný, nemusím používat konzoli. Pravda ještě jsem tam nikdy nic nenastavoval. Proč taky, že? Těch větších distribucí bez firewallu v základu asi moc nebude. Konec konců je to na tvůrcích konkrétní distribuce co si tam dají. Něco ti chybí tak si to doinstaluj, ve Windows to děláš taky. Nebo jdi jinam, tak to prostě je. Jak spravovat adresářovou strukturu, tomu nerozumím, jako udělat v ní bordel jako je ve Windows?Jak rozhodovat o vzhledu a funkčnosti ploch. To jako je tam malá možnost si to přizpůsobit? Opravdu myslíš tohle vážně? A co potom můžeš změnit ve Windows?Pokud myslíš změnu aby se z něj stalo druhý Windows zadarmo, tak tuto změnu opravdu nepotřebuje.

Kurňa tuplink.

Ha ha, to jsme se pobavili, já už to jenom celé shrnu.
Takže:
1.nemám pravdu
2.neumím to
3.už dávno se to vyřešilo
4.1% je přesně podíl na trhu jako trolů v populaci, a nám to stačí
5.je to pro moje dobro
6.ve srovnání s windows je systém linux vepředu o tisíc let
7.s linuxem není třeba nic dělatJediný, kdo vám nesedí do koncepce je Linus Torvalds, kterej vás má za brzdu a retardy, ale pravděbodobně1.nemá pravdu
2.neumí to
3.už dávno se to vyřešilo
4.1% je přesně podíl na trhu jako trolů v populaci, a nám to stačí
5.je to pro jeho dobro
6.ve srovnání s windows je systém linux vepředu o tisíc let
7.s linuxem není třeba nic dělat

Názor byl 1× upraven, naposled 08. 03. 2012 05:02

No to je hezký, že si zase stěžuješ na Linux, ale, že by si třeba konkrétně odpověděl na moje otázky, to ne.Pokud se ti tedy nelíbí jaký je a víš jaký by měl být aby s ním byli všichni spokojeni, udělej si vlastní distribuci a hned poznáš jak se nelze všem zavděčit.Mě jeho vlastnosti nevadí, spokojeně ho používám už několik let a stezky uživatelů Windows, že se Linux nechová jako Windows mě vždy pobaví. Už tisíckrát bylo řečeno, že pokud si chceš hrát na Linuxu jako root a nevíš co přesně děláš, následky se dostaví. Pokud ti tedy Pán Bůh zapomněl přidat trochu pokory a nahradil ji arogancí, za to ostatní uživatelé Linuxu nemůžou. A jestli tě na fóru některé Linuxové distribuce za výkřiky: (Já chci aby to bylo takhle), poslali do háje, ani se jim nedivím. A kde si četl, že nás má Linus za brzdy a retardy.
Pokud vím Linus většinou mluví docela konkrétně.A kdo tvrdil, že na Linuxu není co zlepšovat nebo, že je tisíc let před Windows, já snad? Kdepak jsem to psal.

1) Standardní firewall v každé „instalaci“ měl Linux dřív než Windows. Tedy tvrzení, že se to „bude muset řešit“ je pořádná ptákovina. (Upřímně řečeno, nevím přesně, co to znamená „instalace“, nicméně pokud si nezkompiluju záměrně kernel bez iptables, firewall v Linuxu bude vždy samozřejmostí.)2) Shell a terminál není žádná opičárna, ale standardní způsob ovládání počítače. Někteří uživatelé nutně potřebují různé omalovánky, například dvouleté děti, které ještě neumí číst, rády klikají po oknech. A je to pochopitelné. Nicméně pro efektivní práci se souborovým systémem terminál a shell nemá a nikdy neměl konkurenci. Klikání myší v ubohém proprietárním commanderu (každodenní realita na mnoha počítačích s Windows) je pořádně hnusná opičárna.3) Co vás vede k názoru, že uživatel nemůže spravovat své soubory v grafickém rozhraní, chce-li? Samozřejmě může. Stačí se podívat na Krusader nebo Dolphin pro KDE 4 či na widgety pro správu souborů z téhož prostředí. Ani jedna z těchto technologií nemá zatím nikde srovnatelnou konkurenci. Z toho vašeho vizionářství mám dojem, že jste linuxový desktop ještě neviděl.4) O vzhledu a funkčnosti ploch rozhoduje výhradně uživatel. Stačí používat rozumné grafické prostředí (například KDE) a vyhnout se parodii na desktop zvané Gnome. Každá linuxová distribuce umožňuje mít libovolný počet různých desktopových prostředí, všechna je vyzkoušet a vybrat si takové, které danému uživateli vyhovuje. Kdo si myslí, že by mu měl někdo diktovat způsob používání počítače, zvolí Gnome. Kdo chce opravdu samostatně používat počítač, zvolí KDE nebo některé z lightweight prostředí. Taková možnost volby u Windows není a nikdy nebyla.5) V kernelu se průměrně změní kolem deseti tisíc řádků kódu denně. V běžné linuxové distribuci to můžou být (sečteno přes tisíce balíčků) klidně miliony řádků kódu napsaných nebo změněných každý den. Linux změny nejen potřebuje, ale narozdíl od jiných systémů se opravdu extrémně rychle mění a vyvíjí. Dokonalý systém, který nepotřebuje změny, nelze vytvořit, a kdyby to bylo možné, znamenalo by to konec veškerého pokroku. To by byla trochu škoda.6) Kdy, kde a proč je zadávání rootovského hesla potřebné, to se liší případ od případu, počítač od počítače. U desktopu v bance bude jistě nepřijatelné, aby si uživatel změnil nastavení sítě. U notebooku, který používá student ve škole, by naopak měl mít běžný uživatel přístup k nastavení WiFi i ethernetu. Proto se mi nelíbí fanatické názory tvrdící, že ten či onen přístup je „prostě špatně“. Záleží na tom, kdo, jak a k čemu počítač používá a jaké zabezpečení se očekává. Desktop v kanceláři certifikační autority by asi neměl být použitelný bez uživatelova SmartCardu a bez dodatečného ověření otisku prstu. Domácí tablet určený ke čtení receptů v kuchyni a k videokonferencím s rodinou ani zlomek takových bezpečnostních opatření nepotřebuje.

Nemáš dojem, že něco ale stejně není v pořádku, když má na domácích pc 1-2%, přestože je zdarma ?
Já to beru z hlediska, že vždycky nainstaluji Linux, a za pár dní ho prostě přestanu používat, protože mne znechutí věci jako heslo, příkazový řádek, nutnost instalace další napůl funkčních věcí, když si chci něco přízpůsobit, desítky minut strávených na fórech, abych vyřešil jednoduché věci (stejně většinou to skončí tak, že kopíruji nesmyslné příkazy do terminálu).
Jasně, je víc verzí Linuxu, ale většinou bohužel když vyzkouším novou verzi sice jeden problém zmizne, dalších pět se ale objeví. Testuji to na staré notebooku, co používám jen na internet, už jsem taměl 2x ubuntu, kubuntu, mint, a další.

Asi to měla bejt ironie, ale já používám Libre Office pro úpravu ebooků, protože na rozdíl od MS offisu 2003 je intuitivnější a má možnost exportu do PDF a šikovnej doplněk pro tvorbu ePubu.

1. Aj MSO 2003 má už 9 rokov, čiže tvoje porovnávanie sa takmer blíži k tomu ironickému.
2. Intuitívnosť Libre Office sa zvyšuje vždy tým, že sa skopíruje ďalší dialóg alebo lišta z MSO 2003.
3. Export do PDF nie je pod Windows ani najmenším problémom a trochu podpichnem, nebol ním ani v časoch, keď dostať rozumné PDF z Linuxu bol beh na dlhé trate. Napriek tomu, že windowsácke riešenia využívali GhostScript, čiže vlastne linuxový produkt. Lenže pod Windows som už niekedy v r. 1998 bol schopný vyrobiť PDF súbor rozumnej veľkosti, s aspoň trochu rozumne riešenou diakritikou, zatiaľčo OOo aj CUPS mi poskytoval nekomprimované PDF, v ktorom každé slovo s diakritikou bolo nahradené obrázkom. Časom síce aj Linux získal klikacie rozhranie pre tvorbu PDF, stále však tvrdím, že mať ho osobitne v OOo/LO je trochu navyše a že mať "PDF tlačiareň" pre všetky programy je univerzálnejším riešením.
4. U kancelárskeho textového editora sú dôležité trochu iné vlastnosti, než tie, ktoré spomínaš.

V roce 2012 je mě tak nějak jedno co bylo v roce 1998. Je jasný, že člověk co zapustí kořeny v MSO bude vždycky tvrdit, že je nejlepší. Já offisy moc nepoužívám, tak že můžu objektivně hodnotit MSO i LO. V LO jsem obsah ebooku sestavil bez nápovědy, kdežto v MSO jsem musel dlouze googlit a podobných případů jsem zažil víc. U kancelářskýho editoru je pro mě nejdůležitější najít požadovanou funkci bez dlouhýho hledání na internetu.

Takže pre teba jedine MSO. Tam máš napr. celkom slušne fungujúcu nápovedu. Akosi nechceš chápať, že kancelársky balík prioritne neslúži na zostavovanie ebooks. To je ako keby si tvrdil, že niektoré auto je lepšie, lebo má vo výbave lopatu.Garantujem ti, že pokiaľ bude tvojim cieľom najprv obsah tej knihy, MSO ti núka cennejšie nástroje (napr. pre korektúru tvojho diela). Pre ten výsledný export si už bez problému niečo nájdeš, resp. ak bude kniha za niečo stáť, urobí to za teba niekto iný.

Tak teď jsi mě fakt pobavil. Moc office nepoužíváš tak je můžeš objektivně porovnat? No jo, jednou jsem se svezl v Posrsche a jednou ve Ferrari, takže jsem jedinej co je může objektivně porovnat? No to asi ne, že? Právě protože je moc nepoužíváš, tak nemáš ani ponětí o diametrálních rozdílech mezi MSO a OOo/LO. OOo/LO je dobrá volba na doma nebo pro tupou sekretářku co tak max zvládne změnit font, ale jinak v MSO uděláš věci líp a rychleji, a když něco nemůžeš najít nebo nevíš jak se děláš, tak koukneš do nápovědy která je kvalitní a v jazyce kterej chceš. Ne jak OOo, kde byla nápověda nejdřív jen v EN a když se mi konečně povedlo najít českou verzi, tak tam byly jen uplný základy a ještě stylem: "V menu horním poklikat nad položka dva pod první v editovat" což ve výsledku znamenalo: "kliknout na druhou položku v prvním submenu v položce Upravit v hlavním menu"

MSO není špatnej, ale zázrak to taky není. U některých profi fontů mi nezobrazí korektně diakritiku, a ta je přitom kódována přesně na svém místě uvnitř fontu. Musím to řešit WordPerfectem X5, jenž problém nemá. MSO je navíc podle vlastních šablon na štítky schopen tisknout i tam kam nemá, a to i když by mělo být vše podporováno (tiskárna), řeším to vlastní šablonou atd. Nevím jak vy, ale já ještě nenarazil na placenej soft, kterej by byl dokonalej.
Příklad: ACDSee Pro 5.1, nádhera, umí kupu věcí, které v něm vůbec nemají být, hlavní bohužel je, že pokud v něm člověk začně ukládat velké množství náhledů fotek (+ 20k) začne se hroutit databáze a občas padat. Nepomůže ani optimalizace, pokud přesáhne počet + 500k snímků, ende, delete (hlavní fukce programu, že?).
Příklad2: WhereIsIt, databáze souborů, bezva program, přečte všechno včetně náhledů z HDD, BD apod. Jakmile však člověk ve větší databázi (+ 1M souborů, rozdělena samo do více souborů báze) rychle procházet, ihned spadne.
Příklad3: Pegasys TMPGEnc Video Mastering Works 5, kóduje hezky, rychle s podporou grafiky bleskově, jen občas při různých nastaveních se sekají videa H.264 v souborech *.mp4 a *.mkv, super, placenej soft i Avidemux (jádro H.264 jistě) to zákóduje správně.
Příklad3: Photoshop CS 5, úžo je dokonalej (?) na hodně věcí, ale víte jak kóduje plug-inem *.jpc, *.jp2 katastrofa, při otevírání jen jedno jádro (opačně rovněž), ukládání hotovo, nelze uložit obraz bez dlaždic, při nezašktrnutí políčka fast mode neukládá podle ISO a ostatní programy s tím mají problém.
atd. atd. atd. ...

Tak příspěvek jsi sice zplodil krásnej, ale nevím proč do diskuze o office taháš ACDSee nebo Photoshop. Taky jsem nikde nepsal že by MSO byl bez chyby, pochopitelně že není. Stejně tak jsem nikdy netvrdil, že by MSO byl ten nej balík na světě, ale to pořád nic nemění na tom, že OOo/LO na MSO prostě nemá. V něčem se mu vyrovná, v něčem je možná i malinko lepší (i když mě napadá jen to že daleko líp nezvládá otvírat i vlastní soubory tak jak byly uloženy), ale jako celek je to docela děs. Na domácí využití může být (taky to mám doma na některých PC), ale v práci to nechci ani vidět. Byly u nás snahy že se přejde z MSO na OOo v rámci úspor ale naštěstí z toho sešlo.

BTW: co se týče těch štítků, tak nad tím jsem taky jednou meditoval, a řešení bylo jednoduchý. Tiskárny netisknou na A4 ale Letter kterej je trošičku jinej. Takže pokud to pošleš na tiskárnu jako A4, tak se to rozjede z pozic

Určitě ty štítky prubnu, ono to nakonec půjde. Zmínkou o jiných softech jsem jen chtěl přiblížit, že ani uzavřený produkty nejsou zázrak. Je u nich podpora, stále se něco záplatuje, ale pravdou je, že to co by si uživatelé opravdu přáli změnit, neopraví nikdy a často ani v nové verzi.
Dodatek: Tím však nechci napsat, že MSO je špatnej produkt, jen to, že prostě nevybočuje z průměru a při některých jeho funkcích není bohužel moc na výběr jiná možnost.

RE: Právě protože je moc nepoužíváš, tak nemáš ani ponětí o diametrálních rozdílech mezi MSO a OOo/LO. OOo/LO je dobrá volba na doma nebo pro tupou sekretářku co tak max zvládne změnit font, ale jinak v MSO uděláš věci líp a rychleji, a když něco nemůžeš najít nebo nevíš jak se děláš, tak koukneš do nápovědy která je kvalitní a v jazyce kterej chceš. Ne jak OOo, kde byla nápověda nejdřív jen v EN a když se mi konečně povedlo najít českou verzi, tak tam byly jen uplný základy a ještě stylem: "V menu horním poklikat nad položka dva pod první v editovat" což ve výsledku znamenalo: "kliknout na druhou položku v prvním submenu v položce Upravit v hlavním menu" Zvláštní OO a LO používám 6 let a vždy tam byla česká nápověda a je docela podrobná. Nejlepší je, ale to, že v MSO uděláš věci líp a rychleji a ty diametrální rozdíly. Bylo by něco konkrétního co se týká 90 % uživatelů kancelářského balíku?

90 % uživatelů kancelářských balíků by bylo schopno tvrdit že WordPad klidně vynahradí Word. Takže otázka je těch zbylých 10 %. Jak jistě víš, tak office nejsou jen Textový editor a tabulkový procesor, ale třeba taky základní databáze. Access je sice parodie na dabázi, ale proti OOo Base je to naprostej zázrak. Co se týče nápovědy, tak v MSO nemám problém podle nápovědy napsat makro skoro na cokoli. V OOo jsem byl rád že jsem našel alepoň jak si aktivuju buňku a přepnu list, a to jsem to musel louskat z EN protože v české verzi se to opravdu pochopit nedalo. Další věc co mi dělal potíže bylo podmíněný formátování v Calcu. V excelu se to chová vždycky stejně, a pokud podmínce vyhovuje více pravidel, tak se navzájem postupně přepisují podobně jako CSS. V Calcu se mi to z neznámýho důvodu někdy po otevření sformátovalo jinak (nepochybuju že už je to dávno opravený, ale na důvěře to opravdu nepřidalo)

Já netvrdím, že OO a LO jsou lepší než MSO každý má svoje výhody a nevýhody. Otázka zní kolika lidem se vyplatí pořídit si MSO, kromě firemního prostředí kde je provázanost s dalšími produkty Microsoftu se to týká tak 0,5% uživatelů a to kdoví jestli. S tím WordPadem máš samozřejmě pravdu sám často píšu jen v KWrite normální texťáky.Jde hodně o to na co si zvyklý, mě dělá problémy zase MSO. A mezi LO 3.5 a OO 2.0 (s kterým jsem začínal) je obrovský rozdíl a teď už je to opravdu slušný program. Tady je taky jedno porovnání: http://www.linuxexpres.cz/kancelar/srovnani-libreof... ... Podle mě, si každý musí vybrat sám, co mu vyhovuje víc, ale bez chyb není ani jeden z nich. Při množství funkcí jaké takto velké kancelářské balíky nabízí to ani není možný.

Budoucnost je ve Webových aplikacích, případně aplikacích pro SmartPhony. K tomu vám kód nikdo dávat nebude.

no jako pokus dobrý, ale to je dneska už v praxi vyvráceno :). Kupříkladu čím dál více webových frameworků je svobodný software, postavené na svobodném softwaru (třeba Django - Python). To celé krásně sviští na linuxu a open databázemi...Unixový systém? K tomu vám nikdo kód dávat nebude. Databáze, k tomu vám nikdo kód nedá, to by byl blázen. Webová aplikace, k tomu taky kód nikdy nebude, by se museli všichni zbláznit. A hle, píše se 2012 a je to dávno realita. Proč? Protože to je pokrok :) Když jsme u těch smartfounů, Android jste už někdy viděl? Je k němu zdroják? A proč asi? :)

Budoucnost je odjakživa v aluminiu.

Tahle budoucnost už byla.
Teď je budoucnost v uhlíkových nanotrubičkách a grafenu.

No nevím jestli je budoucnost ve věcech který jsou tak otevřený že se za 16 let nebyl nikdo schopnej domluvit jak by to mělo vypadat, a kdykoli někdo něco vymyslí, najde se 150 lidí kterým to příjde špatně tak udělají vlastní fork o kterým si zase 150lidí myslí že je to špatně tak udělají vlastní...

Re: No nevím jestli je budoucnost ve věcech který jsou tak otevřený že se za 16 let nebyl nikdo schopnej domluvit jak by to mělo vypadat, a kdykoli někdo něco vymyslí, najde se 150 lidí kterým to příjde špatně tak udělají vlastní fork o kterým si zase 150lidí myslí že je to špatně tak udělají vlastní...Alespoň si můžeš vybrat, někdy dokonce i částečně ovlivnit. Nevím jestli je lepší zaplatit za něco co se ti taky nepasuje a ovlivnit funkce a vybavení programu nemůžeš.

To je sice fakt, ale kdyby se mezi sebou dohodli na nějakých standardech, tak by to bylo skvělý. Ale bohužel stále řeším problémy s knihovnama. Opravdu nechci mít v jednom systému jak GTK tak QT, ale jak to mám udělat? Hodně používám Gimp, takže by byla jasná volba gnome nebo něco jinýho na GTK, ale taky mi vyhovuje Dolphin takže bych měl mít KDE. Ať už ale udělám kterejkoli kompromis, nakonec to skončí tak, že mám na jednom PC nadrbaný jak Gnome tak KDE, ale ani v jednom nevypadají aplikace ani trochu jednotně a co hůř, ani se neovládají jednotně a navíc chod těch aplikací už je tuto chvíli tak žalostně pomalej, že ztrácím chuť na tom cokoli dělat. Osobně do Linuxu vkládám velký naděje, ale myslím že bude muset projít zásadní proměnou, protože živelnej vývoj tak jako doposud bude znamenat spíš záhubu než revoluci (myslím v domácím prostředí, ve firmách a jinde si svoje místo najde asi vždycky)

Já bych zase řek, že ty standarty jsou docela v pohodě, každý grafický prostředí má docela dost aplikací který jsou mu přizpůsobený, samozřejmě pokud používáš i aplikace z jiného prostředí tak se to částečně projeví na vzhledu. Nevím co máš za stroj, ale je mi divný, že se to projevuje pomalým chodem, to spíš vypadá na málo operační paměti (2 GB stačí, 1 GB je docela málo) nebo opravdu slabší stroj. Jinak větší množství nainstalovaných aplikací a knihoven se na rychlosti systému nijak neprojeví takže to neřeš. Problém by spíš byl plný systémový disk, to by ti zpomalilo systém razantně. Osobně kromě KDE používám i E17 a tam třeba Dolphin u tématu co používám taky nevypadá nic moc a první start mu pár vteřin trvá, ale používat jde bez problémů. S Gimpem na KDE nemám vůbec žádný problémy ani co se týká vzhledu, mrkni se do nastavení KDE měl bys tam mít možnost nastavení vhledu GTK aplikací (může se stát, že to nebudeš mít jako součást KDE nainstalovaný, ale spíš jo. Nebo to budeš mít v repositáři.) Pokud něco zlobí, je lepší se zeptat na fóru konkrétní distribuce, spíš se dohledáš příčiny.

"Budoucnost" je v budoucnosti. Což ze své podstaty implikuje, že ji ani jeden z nás nemůže znát. Budoucnost se prostě ukáže až v budoucnosti. Můžeme odhadovat trendy, můžeme odhadovat rychlosti vývoje a zániku již známých věcí, ale nemůžeme předpovídat pokrok, protože závisí na nových objevech. Asi jako bychom chtěli předpovědět, že Edison vynalezne žárovku. To by implikovalo, že víme, co je to žárovka, což jsme ale nemohli předtím, než ji Edison vynalezl (= důkaz sporem).

PSPad neni svobodny. Je pouze Freeware.

Vždyť to taky píšu ... nemusí být zcela svobodný, ale free programy často ..., hned v úvodu.

Tak Freeware programy bych radil na stejnou uroven jako uzavrene, protoze az na cenu takove jsou. Free software je ale neco podstatne jineho.

a IrfanView tez.