Svobodný software 21. – Konec nebo začátek?

Kam zatím komunita svobodného software došla a co ji čeká? Množství lidí používajících GNU/Linux stále stoupá. Odráží to pouze nespokojenost v oboru IT, nebo je to nějaký obecnější trend? Takové otázky se pokusím zodpovědět v posledním dílu tohoto seriálu.
Představil jsem vám úžasnou komunitu lidí, která se začala formovat v polovině osmdesátých letech na MIT. Také jsem naznačil, že ani tak nešlo o polovinu osmdesátých let, o MIT, o GNU. Ti lidé tu byli a byli zvyklí své zkušenosti sdílet, pomáhat si. Samozřejmě, že se k tomu chtěli vrátit, protože jim to tak připadalo normální. Mohli to být jiní lidé, jiné projekty, ale dříve či později by k tomu stejně došlo. Když se podíváme kolem sebe, zjistíme, že podobné tendence můžeme pozorovat i v jiných odvětvích, hlavně ve vědě.

Co nám to napovídá o budoucím vývoji svobodného software, potažmo, pokud to vezmeme globálně, i trendu určité části společnosti odmítat stávající model copyrightů? Především je velmi nepravděpodobné, ať již si to přejeme, či nikoliv, že by stávající komunita zanikla. Možná dříve by se dal předpokládat její zánik spolu s odchodem staré generace programátorů, kteří měli ještě přímé zkušenosti z doby před nástupem omezujících copyrightů do oblasti software. Nyní vidíme, že je tomu možná spíše i naopak. Lidé vidí, jak to chodí ve světě vlastnického software. Vidí rub i líc. Příliv nových mladých lidí do komunity téhle komunity si troufám přisoudit právě tomu. Možná vidí, že vlastnický systém není jediný přirozený, jediný logický, ale že jsou i jiné alternativy. Spousta lidí prostě chce svobodu, volnost.

V jiném článku zde na Živě jsem upozornil, že odpor ke copyrightům není jen lokální záležitostí nějaké skupinky, ale stále častěji se ukazuje být jevem globálním. Podívejme se na pirátské kopírování software, na Napster, na půjčování CD nosičů a nahrávání na MC kazety. Copyrighty jsou prostě čistě umělé omezení a něco takového se proti společnosti velmi těžko prosazuje, ačkoliv to obrovské lobby často téměř dokázalo.

Ať již je to dobré či špatné, nemyslím, že by bylo možné to nějak zastavit. Naopak bude dle mého názoru tato tendence stále růst a prohlubovat se. Dali jste lidem nástroj ke kopírování dat a informací za nulovou či téměř nulovou cenu, nemůžete čekat, že stačí říct „tento vynález je špatný, nesmíte jej používat“ a čekat, že se to nějak samo vyřeší.

Svobodný software (stejně jako svobodné vědecké publikování, svobodné umění a další) jsou jen logickými vyústěními takové situace a možná i správnými pokusy, jak ji v rámci stávajícího (a možná ne optimálního) právního systému řešit. Veřejnost si prostě našla cestičku a tou se vydala. Když ji přehradíte, snad lidi na nějaký čas zdržíte, ale dříve či později si najdou jinou a vydají se po ní.

Všechny argumenty typu „svobodný software je nanic, KDE X.Y mi stále padá“ či „GNU/Linux se nikdy pořádně nerozšíří, protože mu chybí Z“ jsou ve světle výše uvedeného pouze holou připomínkou, co zlepšit, ne nějaké vážné důkazy, že tento model zkrachuje. Svým způsobem již GNU/Linux svoji šachovou partii vyhrál. Jeho cílem bylo vyvinout svobodný operační systém pro všechny, kdo si váží spolupráce, sdílení myšlenek a informací, a kdo chtějí tyto hodnoty získávat i s programovým vybavením svého počítače. To se mu již téměř povedlo.

Lidé jako Richard Stallman jsou svým způsobem velmi důležití, ale nikoliv nenahraditelní. Přinejmenším ne v delším časovém měřítku. Jistě by existence této komunity nebyla možná, kdyby neexistovala GPL a jednotliví přispěvatelé tak neměli zaručeno, že jim nikdo jejich práci nevezme, ale Stallman nebyl jediný, kdo mohl podobnou licenci sepsat. Určitě by bez RMS s jeho chytlavou filosofií, Linuse Torvaldse s jeho pozoruhodným vůdčím talentem, bez Erica Raymonda a jeho „linuxového nadšenectví,“ jak on tomu říká, běžely věci o hodně pomaleji. Nicméně běžely by. Tohle není o pár lidech v čele, ale především o všech těch anonymních dobrovolnících, kteří mají v GNU uvedeno své credits někde v zapadlých tmavých koutech zdrojového kódu nějakého bezvýznamného programu. A oni asi mají nějaký důvod.

Dokud tu budou takoví lidé, bude tu i svobodný software a lidé, kteří jej budou používat. To nijak nesouvisí s počtem bugů v programu X. (nebudu již zde rozvádět, že ona popsaná spolupráce právě výrazně počet chyb omezuje, takže má svobodný systém i po technické stránce kolikrát navrch)

Jak bylo před třemi lety řečeno a podepsáno významnými lidmi z Microsoftu ve známých Halloween Documents: „Musíme se zaměřit na vlastní proces, ne na nějakou konkrétní firmu.“

Měli bychom si všimnout ale i něčeho jiného. Proprietární software to bere jako válku. Rozhodl se to brát jako válku a mluvil o tom tak již dlouho předtím, než jeho slova opětovali i hlavní představitelé komunity svobodného software. Obě společenství, jak copyrighty uznávající, tak copyrighty nenávidící, se poměrně dlouho míjela a žila poklidně vedle sebe. Sem tam sice přilétl nějaký ten klacek pod nohy, ale to je holt důsledek věci nazývané konkurenční prostředí a je třeba to brát sportovně. Nyní, když tlak na copyrighty vzrůstá, se však začíná situace vyhrocovat. Oba tábory si již vyhlásily jakousi filosofickou válku a oba ji veřejně připouštějí. Že jsme to nebyli my, kdo to odstartoval, je jen slabou útěchou. Zajímavé je, že tato filosofická válka probíhá velmi zvláštně a to jak mezi sebou, tak hlavně prostřednictvím uživatelů. Hodně velkých počítačových firem se proto snaží nějak s GNU GPL a GNU/Linuxem vyrovnat. Microsoft je jedním z mála gigantů, který se rozhodl nepřistoupit na takovou hru.

Komunita svobodného software si ale porážku nepřipouští. Velkým nebezpečím poslední doby je pro ní MS .NET, kterým by ji mohl Microsoft odříznout od možnosti podporovat systém, na který bude napojena většina uživatelů, a tak třeba vyvíjí svobodnou technologii .GNU. Bohužel musí takovýto stylem často dělat to, co zrovna dělá Microsoft, a ne to, co považuje v tu chvíli za nejvhodnější. Doufejme tedy, že se situace co nejdříve zklidní a proprietární model nebude na ten svobodný útočit svými penězi a agresivním marketingem, protože tam není moc šancí, jak se bránit. Přinejmenším ne teď. Zatím je to ale vyrovnané a GNU/Linux si s vypětím sil hájí své právo existovat a implementovat nové technologie. Poskytuje tak uživatelům možnost pracovat pod svobodným systémem, takže ze svého pohledu bitvu GNU/Linux vyhrává.

Na ostatních polích, jako je například svobodné sdílení vědeckých informací, svobodná distribuce vzdělávacích materiálů, svobodné umění atd. se zatím k bouři pouze schyluje. Na obzoru se již objevují obláčky jako svobodná encyklopedie Nupedia či OpenLibraryOfScience. Co se týče vzdělávání, tak na vysokých školách je svobodný software poměrně pevně zakotven, není divu, když to je v podstatě prostředí, ze kterého vzešel. Do nižšího školství se zatím pouští pouze nesměle, ale to je jen otázkou času. Dokonce máme i svobodné knihy a svobodné magazíny (tento můj seriál se také po uplynutí jednoho měsíce ode dneška stane svobodným).

Mnoho lidí si asi uvědomuje, že spolupracovat je jaksi normální, přirozené, ne neekonomické, idealistické či komunistické, jak veřejnosti předhazují PR oddělení proprietárních společností. A ať již je to se svobodným software jakkoliv, aspoň toto uvědomění je pro veřejnost velmi důležité. Vstoupili jsme do jednadvacátého století, měli bychom si uvědomit, kam jsme se dostali a využívat toho, ne mezi sebou budovat zdi.

Používejte si tedy co chcete, snažil jsem se vám nastínit tuhle úžasnou komunitu, myšlení opravdových hackerů, jejich dílo. Ukazoval jsem její výhody a problémy, odlišné technologické i filosofické přístupy, důvody a cíl jejího snažení. Snad se mi to alespoň částečně povedlo.

Další stanicí již je web projektu GNU (česky)

Diskuze (47) Další článek: Upgrade chipsetu od VIA pro Pentium 4

Témata článku: Software, Linux, Začátek, Erica, Stávající model, Nupedia, Lobby, Podobná bitva, Špatná věc, Stávající systém, Konec, Vzdělávací materiál, Určitý důkaz, Copyright, Jediný cíl, Půjčování, Svobodný software, Opravdový hacker, Jediný důvod, Právní bitva


Určitě si přečtěte

Windows 10 May 2020 Update je venku. Odstraňuje hesla a přináší Linux

Windows 10 May 2020 Update je venku. Odstraňuje hesla a přináší Linux

** Jarní aktualizace Desítek přináší dost novinek, jsou ale spíš menší ** Zlepšují se stabilita, rychlost i komfort ovládání ** Revoluce ve Windows 10 teprve přijde

Vladislav Kluska | 93

AR není ani po letech žádný trhák. Teď to zkusí Hybri, který svleče vaše kamarádky

AR není ani po letech žádný trhák. Teď to zkusí Hybri, který svleče vaše kamarádky

** Rozšířené realitě i po letech chybí praktické využití ** Selhaly mobilní aplikace i AR brýle ** Floridské studio to proto zkusí přes bizarní erotiku Hybri

Jakub Čížek | 20


Aktuální číslo časopisu Computer

Megatest: nejlepší notebooky do 20 000 Kč

Test 8 levných IP kamer

Jak vybrat bezdrátová sluchátka

Testujeme Android 11