globální zákony existují. Říká se jim Listina základních práv a svobod.
soud v americe POUZE rozhodl, že francie nemá co kecat do amerického serveru (zcela správně).
Ale ten hlavní problém se tam neprobíral. Tedy jestli prodej nacistického materiálu je porušením této listiny, konkrétně článku Podpora a propagace hnutí omezující práva a svobody.
Američané mají problémy toto pochopit, žádnou válku v životě nezažili krom těch, které sami rozpoutali. Proto se vůbec nedivím, že jsou evropské soudy k tomuto přísnější. Zde je tedy prostor pro mezinárodní tribunál. A jestli se to k němu dostane a ten rozhodne, že tento prodej propagací rasismu je (asi jako náš soud nyní to samé rozhodl o výrobě prodeji nekomentovaného vydání Mein Kampf), pak se mu musí podřídit i Amerika.
A stejně tak byste se tomu nevyhnuli, i kdyby jste si dali server do Afgánistánu nebo na Kamčatku. Listina platí všude a její nedodržování vede k postihům (neposkytování podpory, zákaz dovozu a vývozu atd.). Na druhou stranu si myslím, že ani RIAA nedokáže donutit světové společenství k tomu, aby omezili vývoz ropy z Iráku jen proto, že tam máte server poskytující hudbu zdarma nebo nabízející Sklojarův software (což by mohlo porušovat Listiny v článcích o duševním vlastnictví).
A je zcela správné, že existují tyto globální a lokální zákony. Každý národ má jiné životní hodnoty. "V Thajsku můžete jíst psy". Ale tento případ ukazuje jiný problém a řešení - Internet je globální a tudíž by o jeho problémech neměl rozhodovat soud jednoho státu, ale rovnou mezinárodní tribunál.
