Důležitý precedent vznikl při řešení aukcí nacistických předmětů na Yahoo. Nařízení jednoho soudu v jedné zemi nelze vztáhnout na server umístěný v zemi jiné.
Řekněme si to otevřeně, právníci to nemají s Internetem jednoduché. Internet bourá hranice a je vám jedno, že jste přešli právě z amerického webu na čínský, je vám také jedno, zda právě stahovaný soubor je umístěn tisíce kiliometrů daleko, nebo jen za rohem. Naopak právo a soudy mají působnost jen v konkrétních zemích a rozhodnutí soudu nemusí platit v jiných zemích.
Zhruba před rokem měl problémy jeden z největších světových serverů – Yahoo! – se svými aukcemi. Zatímco v Americe není trestné nabízení předměty s nacistickou a rasistickou tématikou, v řadě evropských zemí to zakázané je. Nejdál v tom zašla Francie, jejíž soud nařídil zablokování nacistických aukcí pro obyvatele Francie. Žádné takové položky nebylo možné zaslat do Francie, ale soudu vadilo už jen to, že se na to mohli francouzi dívat. Yahoo! na základě rozhodnutí francouzského soudu pro jistotu šmahem všechny aukce tohoto typu zakázalo a nacistické předměty zařadila na seznam mnoha zakázaných položek. Současně se ale v Americe odvolalo proti rozhodnutí francouzského soudu a žádalo o zneplatnění francouzského soudu pro sebe jako americkou firmu.
Federální soud dal nyní za pravdu Yahoo! a potvrdil, že francouzský soud nemůže něco podobného po americkém Yahoo! chtít, i když je přes Internet zobrazitelné ve Francii. Patří se také uvést, že Yahoo! má i svůj regionální francouzský server, ten pochopitelně musí podléhat francouzským nařízením. Soudce Jeremy Fogel rozhodl, že první dodatek o svobodě projevu chrání obsah vytvořený americkými firmami ve Spojených státech před omezováním ze strany států, které mají více omezující zákony na svobodu projevu.
Z našeho pohledu není rozhodnutí o povolení či zakázání nacistických předmětů na Yahoo! nějak zvláště významné, pro nás je důležitější spíše opačný právní problém. Není totiž žádnou výjimkou, kdy americké firmy iniciují soudy v Americe proti zahraničním firmám a vyžadují dodržování amerického práva i za hranicemi Spojených států. Nejkřiklavějším případem je například kauza ruského programátora Skljarova souzeného za tvorbu cracku na elektronické knihy od Adobe, kde je kvůli americké DMCA popotahována ruská firma Elcomsoft. Stejně tak jsou známy například kroky RIAA proti výměnným sítím, které mají sídla mimo území USA.
Pokud tedy bude potvrzeno, že rozsudek ohledně internetových záležitostí z jedné země je neplatný v jiné zemi, bude to znamenat pravý rozkvět off-shore aktivit, tedy umísťování problematických serverů do států s volnějším právním řádem, a současně ostrou munici pro řadu neamerických firem, které se provinily jen tím, že obsah jejich serverů je přístupný v USA.