Během dní tohoto týdne si můžete díky řádkům pravidelného kalendária připomenout rakouského fyzika Ludwiga Eduarda Boltzmanna, stejně tak ale jeho vědeckého kolegu Němce Heinricha Rudolfa Hertze. Z událostí pak pozornost zaslouží například patent fonografu pro T. A. Edisona.
Boltzmannova rovnice i konstanta
V tomto týdnu si ze světa fyziky pozornost zaslouží rakouský rodák Ludwig Eduard Boltzmann, jenž se narodil dne 20. února roku 1844 ve Vídni. Jeho mládí sice nebylo provázeno přímým nadšením pro fyziku a objevování jejích kouzel, nicméně vše si začal vynahrazovat během následujících vysokoškolských studií.
Ludwig Eduard Boltzmann (zdroj: Mlahanas.de)
Cestu k profesnímu akademickému působení si otevřel úspěšně získaným doktorátem a poté již mohlo začít období přesunů mezi Vídní a Štýrským Hradcem. Také z této doby pocházejí některé z jeho známých úspěchů v podobě sledování chování plynů, připomínkou může být například Boltzmannova rovnice nebo konstanta.
Nakonec si však po úspěších Boltzmann musel vytrpět i temnější údobí, které se mu vlastně stalo osudným. Stále častěji upadal do depresí, a to jak kvůli problémům v osobním životě, tak z důvodu sporů o některé výsledky. Pomalu se z něj také stával cholerik, který podrážděně reagoval na sebemenší podnět, za východisko si pak dne 5. září zvolil sebevraždu.
Další informace:
Boltzmannova biografie na stránkách anglické Wikipedie.
Životopis v českém podání na serveru Edunet.cz.
Hertz: Vlnění a jednotka na počest
Také druhá osobnost aktuálního kalendária se v historii nesmazatelně zapsala do oblasti fyziky. Je jí Němec Heinrich Rudolf Hertz. Narodil se dne 22. února v roce 1857 v Hamburku a na rozdíl od výše představeného L. W. Boltzmanna začal své vědecké sklony projevovat poměrně brzy.
Heinrich Rudolf Hertz (zdroj: A-I-F.it)
Počátkem osmdesátých let osmnáctého století pak Hertz prokázal existenci rádiových vln a dále ukázal, že tyto vlny jsou elektromagnetickým vlněním o různé frekvenci. Inspirován prací vědeckého kolegy Jamese Clarka Maxwella tak položil i základ moderní radiové komunikace, která ovlivnila a nasměrovala budoucí vývoj bezdrátového přenosu.
Hertz dokázal to, že elektromagnetické vyzařování má vlastnosti vlnění, přesněji tak že se kupříkladu láme, ohýbá nebo odráží. Hertzovo zdraví se bohužel postupně stále více zhoršovalo, a nakonec zemřel v poměrně nízkém věku 1. ledna v roce 1894. Na počest jeho výsledků po něm pak byla pojmenována jednotka frekvence se značkou Hz.
Další informace:
Průlet Hertzovým životem na české Wikipedii.
Hertzův objev na stránkách anglicky psaného webu Sparkmuseum.com.
Telefonní seznam a patent fonografu
Z významných událostí nelze nezmínit prvopočátky systematizace narůstajícího počtu telefonních čísel, když v roce 1878 spatřil světlo světa první telefonní seznam. Dne 21. února uvedeného roku ho vydala společnost New Haven Telephone Company a čítal pět desítek registrovaných účastníků. V dnešní době moderního hledání online informací je tento počin možná i trochu k pobavení, nicméně ve své době slavil zasloužený úspěch.
Na řádcích jednotlivých pokračování kalendária přinášíme informace o různých patentech, nejinak tomu bude i v tomto dílu. Dne 19. února v roce 1878 totiž známý vynálezce Thomas Alva Edison obdržel patent na fonograf (prototyp přitom sestrojil zhruba o čtvrt roku dříve). První nahrávku obstarala jeho manželka, když zaznamenala krátkou dětskou básničku. Fonograf se tak stal jedním z historických zařízení pro ukládání a opětovné přehrání zvuku, využíval k tomu malé válečky a dvě jehly, z nichž jedna sloužila pro záznam, druhá pro přehrávání. Právě fonograf se stal jedním z Edisonových největších vynálezů vůbec, založil si společnost speciálně pro jeho výrobu a prodej, přičemž navrhl i realizoval několik dalších rozšíření pro univerzální použití.
Další informace:
Historie telefonu v anglickém podání na serveru Privateline.com.
Stránky o fonografu jako předchůdci moderního gramofonu na anglické Wikipedii.
