Technologie rozpoznávání řeči nevyužívají jen hlasoví asistenti jako Alexa nebo Siri. Své uplatnění najde také třeba v kriminalistice, psychoterapeutům pak může pomoci odhalit duševní chorobu.
Umělá inteligence ve spojení s rozpoznáváním a analýzou lidské řeči přinese užitek do mnoha oblastí našeho života. Získáváním dat z řeči se zabývá i výzkumná skupina brněnského Vysokého učení technického (VUT). Jejím členem je i Pavel Matějka, který se zaměřuje zejména na rozpoznávání konkrétního mluvčího a jazyka. „Zapojili jsme se také do projektu DeePsy, jehož hlavním cílem je poskytovat psychoterapeutům přepis řeči a zpětnou vazbu na jejich sezení s klienty,“ popisuje vědec.
Kdo je Pavel Matějka
Pavel Matějka v současnosti působí jako vědecký pracovník ve výzkumné skupině Speech@ FIT na Fakultě informačních technologií VUT v Brně, kde se zabývá zejména rozpoznáváním mluvčího a identifikací jazyků. Tyto oblasti prohluboval také v zahraničí, kde strávil více než dva roky postupně na Oregon Graduate Institute of Science and Technology, USA a BBN Technologies, Cambridge, USA. Publikoval více než padesát článků v odborných publikacích a na mezinárodních konferencích a zúčastnil se několika mezinárodních soutěží na identifikaci jazyka a mluvčího s excelentními výsledky.
Aktuálně pracuje na projektu DeePsy, kde je hlavním cílem poskytnout automatickou a systematickou zpětnou vazbu psychoterapeutům na jejich sezení s klienty. Je rovněž spoluzakladatelem společnosti Phonexia, která vyvíjí komerční řešení pro řečovou analytiku a hlasovou biometrii. Matějka se zapojil také do projektu Eccedu, který se zaměřuje na komplexní vzdělávání v IT oblasti. V rámci letního programu Eccedu představí juniorním developerům téma Zpracování hlasu v IT projektech.
Na brněnském VUT jste součástí výzkumné skupiny BUT Speech@FIT, která se zabývá mimo jiné strojovým dolováním dat z řeči. Můžete přiblížit její historii a zaměření?
Skupina zpracování řeči vznikla v roce 1997 a k Fakultě informačních technologií na VUT se připojila v roce 2002. Hlavní směry výzkumu jsou v oblasti rozpoznávání mluvčího, jazyka a řeči. Dále se dotýkáme oblastí jako rozpoznávání pohlaví, věku, kdy kdo mluví, detekce klíčových slov a modelování přirozeného jazyka. Skupina se často účastní, a to s velice dobrými výsledky, mezinárodních soutěží a je financována převážně z projektů České republiky, Evropské unie a Spojených států amerických.
Pokračování článku patří k prémiovému obsahu pro předplatitele
Chci Premium a Živě.cz bez reklam
Od 41 Kč měsíčně