Super-superpočítače: nové kolo závodů?

Do několik let poklidně dřímajících vod vstoupila štika z Japonska.
Superpočítače, kdysi obdivované skoro jako vrcholné výtvory techniky a počítačového inženýrství, si v posledních letech zažívaly období klidu. Se skončením studené války už přestaly být strategickou zbraní stavěnou občas na úroveň jaderné bombě, do kosmu se taky tak moc nelítá a činnost, na kterou se nyní používají nejvíce, tedy k předpovídání počasí, se těm předchozím v atraktivitě rovnat nemůže. Jejich vývoj pokračoval, ale evoluční, „nudnou“ cestou, obvykle spojováním více a více obyčejných počítačů do funkčního celku, protože štědré americké vládní dotace z osmdesátých let vyschly. Pan Cray by si v dnešní době asi zoufal.

Celé minulé desetiletí superpočítačům jednoznačně dominovala Amerika; do první pětistovky se vešlo několik japonských strojů a ještě podstatně řidčeji někdo z evropských producentů; jediné Japonsko si ve skutečnosti uchovávalo určitou nezávislost na Americe, i když s určitým odstupem. Ale bylo to jen zdání – jak je známo, Japonci před měsícem oznámili, že postavili a zprovoznili počítač s názvem Earth Simulator, který je pětinásobně (!) výkonnější než ten dosud nejvýkonnější stroj na planetě. Počítač stál 350 mil. dolarů, což je mimochodem také rekordní částka, postavil jej NEC a zabírá plochu leteckého hangáru; docela kuriózní je, že NEC k jeho postavení použil technologii tzv. vektorového processingu, která je dnes považovaná za zastaralou a prakticky nikdo jiný ji nepoužívá.

Japonci se zase jednou zachovali jako Japonci: nesnažili se s USA závodit o prsa, nic neohlašovali, a pak z čistého nebe přišli se strojem o třídu výkonnějším než cokoli na planetě. Až se americká média vzpamatovala z údivu, vyhlásila svým budovatelům superpočítačů „budíček“: to by bylo, aby se někomu podařilo nás takto předběhnout. A superpočítače jsou z čistajasna opět strategickou záležitostí – pár dnů po odhalení Earth Simulatoru oznamuje IBM, že v roce 2004 vytvoří superpočítač s výkonností 100 teraflops (pro srovnání: Earth Simulator má 35 TFlops, a druhý za ním, HP AlphaServer SC v Los Alamos má 7.2 TFlops). A ctihodná superpočítačová firma Cray chce na oplátku vytvořit stroj s 1000 TFlops, tedy přesněji jedním petaflops,ovšem až v roce 2010. Petaflops znamená, že stroj za sekundu provede 1 000 000 000 000 000 operací za sekundu. Až to zase nebude stačit, máme tu ještě exa-, zeta- a yota-.

Sice se už studená válka nekoná, ale z událostí posledních let jsme poněkud znejistění – může se taky brzy konat válka horká. Nové americké superpočítače, které vláda odměnila po dlouhé době štědrými granty (IBM dostává 290 mil. dolarů, Cray 90 mil., a to není samozřejmě vše), zase půjdou mimo jiné i do vojenství – budou simulovat jaderné výbuchy, tj. chování amerických či jiných jaderných bomb a dalších vysoce explozivních třaskavin i jiných zbraní. Dost bylo počítání obláčků; akutnější jsou jiné starosti – za zmínku ovšem stojí, že japonský super-superpočítač má být ve shodě se svým jménem použit pouze k simulování činnosti země, zejména zemětřesení, které Japonsko ležící na velkém tektonickém zlomu sužují už tisíciletí.

Možná by se i bez tohoto japonského pošťouchnutí vývoj superpočítačů v novém tisíciletí výrazně zrychlil. Americká vláda totiž už před dvanácti lety vyhlásila program (opět podpořený finančními dotacemi) na vývoj nových generací superpočítačů, i když tehdy hlavně s proklamovaným využitím v průmyslu. Řadu let se ale mnoho nedělo, vývoj šel svým poměrně líným směrem a až v poslední době nabral obrátky – možná také poté, co průmyslová špionáž přinesla zprávy o tom, co chystají Japonci.

I když Japonsko momentálně třímá v rukou zlatou medaili a nějakou dobu ji z rukou nepustí, neohroženou superpočítačovou jedničkou zůstávají Spojené Státy. Důležitější než první místo je totiž fakt, že americké firmy nesmírně pokročily v budování levných superpočítačů(postavených z běžných PC procesorů a běžících například na Linuxu),i když pod tímto spojením si nesmíte představit, že se stroje budou zítra prodávat někde na pultu v Radio Shacku. Levný superpočítač je takový, který si může dovolit komerční firma, jako je například výrobce spotřební elektroniky nebo strojírenský podnik; zatím na superpočítač měly v podstatě jen vládní agentury, což z českého pohledu vypadá docela paradoxně. Ale americký stát je vlastně nejbohatší firmou na světě…

Diskuze (18) Další článek: Finální KDE 3.1 a OpenOffice 1.0.2 CZ RC1

Témata článku: Levná elektronika, Jaderná technologie, Poslední doba, Zlatá medaile, Studená válka, Zeta, Minulé desetiletí, Levný stroj, První planeta, Earth, Kolo, Rekordní částka, Jaderná bomba, Letecký průmysl, Určitý odstup, Superpočítače, Stroj, Závod, Strojírenský podnik, Průmyslová špionáž, Určitá doba, Simulator, Bomb

Určitě si přečtěte


Aktuální číslo časopisu Computer

Test 6 odolných telefonů a 22 powerbank

Srovnání technologií QLED a OLED

Měřte své sportovní výkony

Sady pro chytrou domácnost