Uděláte každý den kus práce, vypnete počítač a spokojeně odcházíte věnovat se jiné činnosti? Veškerá Vaše práce přitom zůstává na jediném disku mnoho dní či dokonce měsíců? Máte svůj veledůležitý projekt v domácím archivu na jediném CD? Nebo Vám dokonce stačí jediná disketa jako pracovní i archivní médium zároveň?
Pokud ano, tak vám musím závidět klidný spánek. Protože riziko ztráty dat potichu číhá a dokáže udeřit ve chvíli, kdy to nejméně potřebujete.
Záložní médium
Co může být záložním médiem? Vyjmenujeme nejpoužívanější:
| disketa |
malá kapacita, nespolehlivost a nízká životnost, malá rychlost, stále přežívající pozůstatek nedostatečné standardizace jiných bootovatelných médií |
| CD-R, CD-RW |
dnes asi nejpoužívanější, pro některé aplikace je kapacita a rychlost nepostačující |
| DVD-R, (+RW, -RW...) |
pravděpodobný nástupce CD-R/RW, cena mechanik a médií začíná být pomalu zajímavá pro stále širší okruh uživatelů. |
| výměnný disk (JAZZ, ZIP...) |
málo rozšířené mezi domácími uživateli, po nástupu levných vypalovacích mechanik v tomto segmentu trhu na ústupu |
| další pevný disk (HDD) |
další disk přináší velkou kapacitou a rychlost, nebezpečí ztráty všech dat je neustálou hrozbou |
| disk na jiném počítači v lokální síti |
výhodné využití kapacit disků, vyšší bezpečnost než druhý disk na stejném počítači. |
| disk na vzdáleném počítači |
vhodné při rychlém připojení na internet, geografická vzdálenost zabezpečuje data v případě místních nehod. |
| magnetické pásky |
mezi domácími uživateli málo rozšířené |
| paměti typu FLASH |
pohodlné hlavně pro přenos dat, cena je příliš vysoká pro běžné použití jako záložní médium |
Proč zálohovat?
K nutnosti zálohovat nás vede několik příčin, které nás mohou připravit o výsledky práce:
- omezená životnost médií
- možnost poruch HW
- nestandardní chování SW
- lidské chyby (omylem smazané nebo přepsané soubory, vyhozená média ...)
- zlý úmysl třetí osoby (třeba zloděj, který se rozhodl odnést počítač bohužel i s diskem)
- "výsledky práce" virů a trojských koňů
- živelná pohroma (případný požár pravděpodobně dokonale smaže Vaše data i s počítačem)
U jedné příčiny, životností médií, bych se rád trochu pozastavil.
Životnost médií - ruská ruleta s našimi daty
Na tomto místě bych rád ubral trochu optimismu těm, kteří bezmezně důvěřují médiím. Není to obvinění výrobců, ti jistě dělají, co je v jejich silách. Ale uhlídat tu nejvyšší kvalitu při megasériové výrobě, tlaku na nejnižší náklady a při podmínkách, jakým jsou média vystavena, je věc téměř nemožná.
Co očekáváme od médií v archivu?
Pokud budou patřičně uloženy a nebudeme je často používat, myslíme si, že záznam má vydržet mnoho let. Například vypálíme CD-R, dáme ho do krabičky a třeba za 8 let médium vytáhneme s důvěrou, že ho mechanika bez problémů přečte.
Co očekáváme od často používaných médií?
Chápeme, že opotřebení má vliv na životnost, ale myslíme si, že nastupující problémy dokážeme odhalit včas, nejlépe ještě ve fázi zápisu a budeme mít dost času na záchranu dat a vyřazení vadného média.
Jakou životnost očekáváme?
Obecně očekáváme od médií poměrně mnoho. Příklad takových očekávání ukazuje tabulka.
| médium |
málo používané
/roky/ |
často používané
/roky/ |
| Pevné disky (HDD) |
> 5 |
| Výměnné disky |
> 5 |
> 3 |
| CD-R |
>10 |
2-5 |
| CD-RW |
>5 |
1-3 |
| Diskety |
>5 |
1-2 |
| Magnetické pásky |
>5 |
<5 |
| Flash paměti |
>10 |
>5 |
Problém vadného kusu
Bohužel ani u té nejlepší značky nevíme předem, na jaký kus jsme narazili. Příklad: Výrobce expeduje ročně 10mil kusů médií, přitom kvalitních je obdivuhodných 99,999 %. Jinak řečeno, každý rok koluje po světě 100 vadných kusů. Nemáme záruku, že jsme se nestali "šťastným výhercem" této svérázné loterie.
Problém záruky
Záruka 3 roky na disk. Celoživotní záruka na CD-R. Zní to pěkně. Jistě každého potěší, když po reklamaci dostane nový disk v ceně přes 3000,- Kč, nebo CD za 15 korun. Pokud však nešťastné médium obsahovalo jediný exemplář několikaleté práce, bude naše radost poněkud menší... Žádný výrobce na světě nám nevytvoří znova data, o která jsme přišli. I kdyby chtěl.
Problém zjištění závady
Optimistické scénáře typu:
- na disku se objevují vadné sektory, asi časem odejde, je čas někam překopírovat data,
- CD jde přečíst čím dál tím hůře, trvá to děle a déle, asi bude opotřebené,
- CD už nejde vypálit, objevila se chyba při verifikaci,
- na disketu není možné zapsat...
jsou sice teoreticky i prakticky možné, ale ne jediné, které mohou nastat. Často zjistíme nečitelnost média až při čtení po nějaké době. Nejednou je úspěšné vypnutí disku jeho poslední operací. Na postupný "náběh" závady se nedá spolehnout. Nikde nemáme záruku, v které fázi životnosti média se právě nacházíme. Přidejme si k uvedenému další příčiny ztráty dat a zjistíme, že je lepší řídit se pesimistickou zásadou:
"Udávaná životnost média 20let znamená v překladu 0-20let."
Jak (například) zálohovat
Budu zde hovořit o zálohování důležitých nebo nenahraditelných dat. Často jde o výsledky vlastní práce. Přijít o ovoce několikaměsíční dřiny je situace, kdy i jinak klidný člověk použije množství nepublikovatelných výrazů.
Nečiním si nárok na jedinou správnou univerzální metodu. Každý uživatel může úspěšně použít svou fantazii. Důležité je alespoň nějaké zálohování. Jsem přesvědčen, že převážná většina případů ztráty dat není způsobena "špatnou" metodou, ale zanedbáním nebo úplnou absencí jakéhokoliv zálohování.
Jednoduše?
Někteří lidé nadaní zdravým selským rozumem prohlásí, proč s nějakým zálohováním dělat vědu. Stačí přece mít kromě disku nějaké druhé médium. Druhý disk, výměnný disk, vypalovačku, druhý počítač. No a vše co je třeba, udržujeme zrcadlově na dvou místech.
Námitky: Určitě je to lepší, než nic. Dokonce snad v 90 procentech běžných nehod naše data takto zachráníme. Nicméně stále hrajeme nebezpečnou loterii. Uvedu pár příkladů:
- druhý disk se může spolu s primárním diskem stát kořistí jak viru, tak třeba zloděje, nebo živelné pohromy.
- jediná záloha na CD-RW nebo výměnném disku může ukončit svou životnost v nejnevhodnější dobu. Navíc není imunní ani vůči jiným nehodám, omylům a pohromám.
- chybí možnost jednoduše se vrátit k některému předchozímu stavu, pokud jsme provedli chybné úpravy.
Pokud nám na datech opravdu záleží, budeme se snažit nebýt zapojeni v žádné svérázné hře. Hraje se bohužel o naše data a můžeme jedině prohrát.
"Systém zálohování"
Pojem "systém zálohování" chápejme jednoduše jako souhrn postupů, metod, HW a SW. Naznačím dva z mnoha možných systémů, vše s co nejmenším využitím specializovaných programů a skriptů. Je jistě výhodné mít některé činnosti zautomatizovány, ale není to nezbytně nutné.
A. Kumulativní systém
Je vhodné použít tam, kde zálohovaná data jsou značně menší, než je kapacita médií. Zálohy se postupně hromadí na médiích a jakmile dosáhneme kapacity maximální kapacity, nejstarší zálohy vymažeme nebo médium putuje do archivu. Zálohování bude probíhat v několika stupních.
1. Stupeň - krátkodobá (rychlá) záloha
Obvykle několikrát denně nastane v naší práci přestávka. Je jedno, jestli z vlastní vůle, nebo ne. Položme si ruku na srdce - chtělo by se nám v případě výpadku disku nebo jiné nehody znova strávit několik hodin tím, co jsme už jednou dělali? Asi ne. Proto obětujeme pár desítek sekund, maximálně pár minut a uděláme zálohu.
Docela jednoduše. Dnes je například 29.4.2003. Na záložním médiu uděláme adresář 2003_04_29 a do něj zkopírujeme adresáře a soubory, na kterých jsme pracovali. Pro úsporu místa můžeme zálohované adresáře a soubory zkomprimovat (Total Commander, WinZip, WinRAR ...).
Pokud chceme mít lepší možnosti návratu zpět po nežádoucích úpravách, nazveme záložní adresář třeba 2003_04_29-1000 (podle času - 10:00).
Na konci pracovního dne (podle potřeby i častěji) navíc zkopírujeme výše uvedené zálohy (včetně posledního stavu) na druhé médium. Pravděpodobnost, že o data nepřijdeme, je tak poměrně velká a náš spánek může být o poznání klidnější. Pokud se druhé záložní médium nachází dost daleko od prvního, je to ještě lepší. (Jedno CD-RW si například odneseme domů.)
Použijeme raději přepisovatelná média, abychom za pár týdnů nemuseli řešit problém, kam s hromadícími se CD-R.
2. Stupeň - periodická záloha
Podle kapacity médií pro krátkodobé zálohy a svého svědomí jednou za čas obětujeme trochu času pro další zálohy. Nepřeháním to? Myslím, že ne. Mějme na paměti, že jde o důležitá data, o která nechceme přijít. Může se stát, že potřebujeme něco, co jsme udělali před měsícem a potom vymazali. Z krátkodobých záloh jsme to už museli vymazat. Nebo jsme shodou okolností přišli i o krátkodobé zálohy. V takovém případě bude další existující záloha, ač staršího data, k nezaplacení.
Zálohy opět vytvoříme jednoduše. Například jednou týdně (měsíčně, čtvrtročně) vytvoříme adresář 2003_week15 (15. týden) a do něj zkopírujeme (a zkomprimujeme) všechny potřebné pracovní adresáře. Zálohy uděláme raději dvě, alespoň jednu z nich - pokud takovou možnost máme - na zvláštní médium. Opět raději použijeme přepisovatelná média.
3. Stupeň – archiv
Přes všechna zpoždění a útrapy se jednou za čas dostaneme do stavu, kdy máme něco hotovo. Ať jde o dokončenou zakázku, text knihy, novou verzi aplikace, upravené fotografie, diplomovou práci, atd. Z mnoha důvodů (v nejhorším případě abychom se mohli jednou chlubit svým vnukům), daný adresář s projektem, řádně pojmenovaný, uložíme do archivu - v běžném případě vypálíme na zvláštní CD-R. Pokud už máme jednu kopii archivu na pevném disku (HDD), nezapomeneme si udělat druhou kopii na nějaké samostatné médium (CD-R).
Snažíme se předejít stavu, kdy bude existovat jen jeden exemplář důležitých dat, byť na sebekvalitnějším značkovém CD-R.
B. Systém rotace médií
Pokud běžný objem zálohovaných dat přesahuje určitou hranici (třeba polovinu CD-RW), nebo pokud se nám předchozí systém nelíbí, je vhodné zálohy nekumulovat, ale měnit média. Princip je jednoduchý. Pro každou periodu použijeme jiné médium, až se jejich předem daný počet vyčerpá, začínáme znova zapisovat od prvního. Opět použijeme více stupňů záloh.
1. Stupeň - rychlá záloha
Výhod rychlé zálohy se pokud možno nevzdáme. Médium musí být dostatečně rychlé, abychom většinu dne nestrávili zálohováním (nejlépe druhý disk, výměnný disk nebo počítač v lokální síti). Pokud to kapacita média dovolí, používáme označené adresáře (2003_04_29) stejně, jako u kumulativních záloh. Jestliže možnost rychlé zálohy není, nezbývá než věřit, že nepřijdeme více, než o jeden den práce.
2. Stupeň - periodická záloha
Periodická záloha je charakteristickým prvkem systému rotace médií. Podle zvolené periody označíme média, kam ukládáme data na konci daného období. (média jsou označena např.: Pondělí, Úterý, Středa..., týden 1, týden 2, ..., Leden, Únor, ...).
Můžeme použít i více period současně. Např. na konci dne vytváříme denní zálohy (Pondělí, Úterý), na konci týdne potom týdenní zálohy (týden např. 1-5 - asi těžko budeme mít přes 50 CD-RW na každý týden v roce), na konci měsíce měsíční zálohy (Leden, Únor ...).
3. Stupeň – archiv
Archiv funguje stejným způsobem, jako u předchozího systému. Navíc do něj můžeme ukládat některé periodické zálohy s dlouho periodou. Například měsíční nebo čtvrtroční zálohy, vypálené tentokrát na CD-R.
Několik dalších důležitých zásad
Jedna záloha - žádná záloha
Jak již bylo řečeno dříve, nikdy předem nevíme, ve které fázi životnosti se médium ráčí nacházet. Ani netušíme, zda se nám nepodaří médium poškodit, přepsat nebo ztratit. Přidejme si k tomu další nehody a vyjde nám jediné. Důležité zálohy je proto vhodné mít na dvou médiích.
Geografické oddělení záloh
Živelné pohromy a případní zloději mají špatný zvyk. Nedělají rozdíl mezi pracovním diskem a záložními médii, netuší, že zálohy nemají brát nebo ničit. Cedulka s prosbou "vezměte si můj počítač, ale záložní CD nechte prosím na pokoji, jiné nemám" může sice výjimečně obměkčit srdce nenechavce, ale požár ani povodeň bohužel číst neumějí.
Pro větší bezpečnost důležitých dat je dobré jednu ze dvou (z několika) kopií umístit co nejdále od ostatních - například do jiného města (pobočka firmy, kamarádi, bankovní trezor...). Fyzické "přemístění" média může nahradit přenos pomocí FTP nebo e-mailem na vzdálený počítač.
Pracovat se zálohami
Média nás mohou překvapit tím, že po několika letech v krabičce najednou nejdou přečíst. Může se také stát, že uložená data vyžadují software, který už není k dispozici případně na nových systémech už neběží. Abychom se vyhnuli nebezpečí, že náš archiv bude náhle vlastně prázdný, nemůžeme nechat ležet média bez povšimnutí mnoho let.
Jednou za čas je dobré média vyzkoušet a ta nejpodezřelejší a nejstarší překopírovat na nová média, případně včas převést data do nových formátů. Jestliže mají nová média vyšší kapacitu (CD-R ... DVD-R), zároveň ušetříme dost místa. Mají-li důležitá data podstatně vyšší cenu, než média, pak zde není prostor na šetření.
Závěr
Pro klidnější spánek se pokusíme - v rámci finančních možností - vytvořit svůj systém zálohování. Potřebujeme hardware jak pro rychlé zálohování tak pro další zálohy (periodické, archiv). Vypalovačka CD nebo DVD může pokrýt všechny potřeby. Pro větší množství dat pak doporučuji kromě vypalovačky mít ještě druhý disk, výměnný disk, nebo snad ještě lépe druhý počítač v lokální síti. (Jinak by se rychlá záloha mohla stát pomalou.)
Komu opravdu kapacitně stačí diskety a nechce investovat do vlastní vypalovačky (kdo má sotva na přežití, pro toho je 2000,- opravdu stále ještě dost peněz), pak by měl alespoň jednou za čas vzít diskety do tašky a zajít k někomu, kdo mu jeho důležitá data jistě rád vypálí na CD. Třeba za malý poplatek.
Opravdu nouzovým řešením pro větší množství dat je mít svůj jediný disk v zásuvce, který podle potřeby odneseme na místo vypálení CD. Pak se už můžeme jen modlit, aby data přežila do příštího vypálení.
Není podstatné, zda použijeme systém kumulativní, rotační, jejich kombinaci, nebo úplně jiný. Podstatné je uvědomit si cenu svých dat a nebrat věci na lehkou váhu.
