Střípky z výzkumu počítačové gramotnosti

Už známe ne vždy lichotivé výsledky výzkumu počítačové gramotnosti. Ale víme, jak to napravit? Zlepšení situace tam, kde jsou výsledky mizerné, by mělo být jedním z významných úkolů ministerstva informatiky. Případně jeho nástupnického úřadu.

Před několika dny zveřejnilo Ministerstvo informatiky ČR závěry výzkumu počítačové gramotnosti v naší republice. Rozsáhlý výzkum je k dispozici na této adrese v plném znění. Každému, kdo se zabývá informačními technologiemi a internetem profesionálně, jej doporučuji ke studiu.

Protože předpokládám, že tento článek budou číst ti, kteří se k prostudování hutného materiálu neodhodlali, dovolím si uvést několik střípků, které mě zaujaly či které považuji za zásadní.

Gramotnost naší populace – 27 %

Toto číslo vypadá jako poměrně malé. Nezapomeňme však, že se jedná o celou populaci a že nároky na pojem „gramotnost“ byly v průzkumu poměrně vysoké. Např. počítačově gramotný člověk musí disponovat dovednostmi v řadě oborů současně (pojmy z IT, ovládání PC, texty a tabulky, internet, a dokonce i grafika).

Pokud se zaměříme na aktivní část populace, je číslo už vyšší. Například velmi mladí lidé (15-23 let) jsou počítačově gramotní z 63 % a čísla „kazí“ hlavně starší generace.

Alarmující výsledek – už nad 44 let je to špatné

Těmto lidem bylo třicet v době sametové revoluce a školu měli už pár let za sebou ( tedy mládí pryč a do důchodu daleko). Počítačová gramotnost v segmentu 44-48 let činí 19 %, ve skupině 49-53 let 14 % a nad 54 let jen 9 %. Toto je alarmující: naprosto převažující část zdaleka ne staré populace se už nenaučila pracovat s počítačem. Tím je samozřejmě diskvalifikována v řadě pracovních uplatnění – především v těch lukrativnějších.

Nejde přitom o osoby, které už mají aktivní život více či méně za sebou. Nemalá část těchto počítačově negramotných je nucena jaksi s počítačem pracovat, ale neumí jej ovládat plnohodnotně (tj. technicky mají tuto možnost k dispozici, ale nevyužívají ji).

Rozdíly v regionech: nikoli zásadní, avšak podivné

Kromě Prahy, která vede s 38% počítačovou gramotností, nejsou rozdíly v ostatních regionech tak propastné. Druhý nejlepší je Ústecký kraj s 28 % (dosti překvapivě, neboť bychom asi očekávali nějakou korelaci mezi počítačovou gramotností a životní úrovní, průměrnou mzdou a zaměstnaností).

Nejhorší je Vysočina, a to s 22 % (opět poměrně překvapivě; tento kraj sice nepatří mezi nejbohatší, ale naopak v otázce vzdělanosti bývá mezi prvními).

Malé obce vs. velká města – je co napravovat

To, že v malých obcích bude počítačová gramotnost nejhorší, asi nikoho nepřekvapí. Rozdíl mezi malými obcemi (pod 2000 obyvatel) a velkoměsty (nad 100 000) ale je obrovský – 18 % a 37 %. A zejména zde je vidět, kde je ještě co napravovat. Třeba ve sponzorování levného přístupu k internetu coby největšímu „hybateli“ počítačové gramotnosti.

Šéfové jasně prohrávají se studenty

Závěr, že studenti jsou jednoznačně počítačově nejgramotnější (74 %, přitom se počítají i žáci a učni!), překvapivý není. Ale ředitelé se mohli trochu vytáhnout: šéfové malých firem jsou gramotní z 45 % a šéfové větších firem z 46 % (!).

Zajímavé je, že výzkum uvádí, že „vrcholoví manažeři“ jsou gramotní z 71 %. Zřejmě jde o rétoriku ( mladí si neříkají „ředitelé“, ale „vrcholoví manažeři“, ti staří naopak).

Počítač prohrává s mobilem

Pokud spočteme, řekněme, dvouleté náklady na nákup a užívání mobilu a počítače, budou zřejmě rovnocenné. Přesto první jmenovaný výrobek má skoro každý, zatímco počítač si do domácností cestu teprve hledá.

Mezi penzisty má mobil každý druhý, ale počítač jen každý desátý. Dokonce i do budoucna si hodlá více lidí koupit mobil (19 %) než počítač (18 %). Rozdíl ale není tak velký.

Počítač vyhrává nad digitálem – jen těsně

Je zajímavé, jak těsně prohrává digitální „foťák“ s počítačem: v aktivní populaci má digitál 40 %, počítač 43 %. V domácnosti je dokonce digitální fotoaparát častějším jevem než počítač (!!).

A pár slov na závěr…

Z uvedené prezentace lze zjistit mnoho dalších zajímavých a více nebo méně překvapivých skutečností, přesto ale k ucelenému obrázku něco chybí. Výzkum nedává odpověď na to, jak se situace vyvíjí – jaká byla před půlrokem, rokem, dvěma lety…

Dynamika vývoje je zejména pro posouzení, co se pro situaci dá dělat, co se dělá a co to přináší, podstatnější než „statická“ čísla. Jak se například vyvíjí počítačová gramotnost ve starší populaci (ale nikoli u penzistů)? Jak se vyvíjí úroveň gramotnosti, tedy jak se posouváme od „čtverkařů“ k „jedničkářům“? Doufejme, že tento výzkum bude s nezměněnými otázkami i metodikou opakován alespoň jednou ročně či za dva roky.

K cennému srovnání pak rovněž chybí možnost postavit vedle sebe hodnoty naměřené u nás a například v Německu a Maďarsku. Jak si asi stojíme v porovnání s jedním z nejbohatších států a se státem, který je na tom ekonomicky podobně jako my?

Česká republika se často sebeprezentuje jako počítačově velmi vyspělá. Škoda, že nebylo možné toto tvrzení porovnáním míry počítačové gramotnosti potvrdit, nebo vyvrátit.

Témata článku: Nejlepší levné digitální fotoaparáty, Nejbohatší skupina, Zajímavý pár, Zajímavé číslo, Malá část, Gram, Levné fotoaparáty digitální

Určitě si přečtěte

Budoucností Windows 10 je Fluent Design. Takto bude jednou vypadat celý systém

Budoucností Windows 10 je Fluent Design. Takto bude jednou vypadat celý systém

** Fluent Design je vzhled, do kterého postupně Microsoft převleče celý systém ** Staví na průhlednosti a velkých plochách ** Do Windows 10 se z části dostane už zítra při vydání podzimní aktualizace

Včera | Stanislav Janů | 143


Aktuální číslo časopisu Computer

Nový seriál o programování elektroniky

Otestovali jsme 17 bezdrátových sluchátek

Jak na nákup vánočních dárků ze zahraničí

4 tankové tiskárny v přímém souboji