Středoevropský čas je internetovou velmocí

Na webu snadno zjistíte, kolik má každý stát internetových surfařů. Zdrojů je hned několik počínaje (v případě ČR) třeba Netmonitorem a Eurostatem/OECD (EU, Evropa a nejvyspělejší země) a konče třeba analýzou State of the Internet od Akamai a webem Internet World Stats, který v podstatě tyto statistiky syntetizuje ze všech veřejných zdrojů a je relativně přesný.

Na blogu Royal Pingdom si ovšem dali tu práci, aby sestavili graf – nebo možná mapu – distribuce uživatelů internetu podle časových zón. Možná se ptáte, k čemu je to dobré, ale v případě odpoutaného a globálního internetu, který nestojí na národních hranicích, může být údaj o maximálním počtu uživatelů v daném čase poměrně zajímavý. Na vybrané webové stránky pochopitelně mohou přistupovat lidé z různých časových zón, ale pokud u nás bude mezi osmou a devátou večerní (špička), je docela pravděpodobné, že třeba na britský web budou v tu chvíli přistupovat nejvíce lidé právě z časových zón GMT a GMT+1 – tedy obyvatelé zóny Greenwichského času a času středoevropského. Neplatí to ale pochopitelně o Facebooku a dalších „superglobálních“ webech, které nikdy nespí.

pingdom pocet uzivatelu.png
Internetoví surfaři rozdělení do časových zón (zdroj: Pingdom)

Rozdělení internetového obyvatelstva najednou vypadá úplně jinak, než jsme zvyklí. Severní Amerika už není velmocí, pouze pobřežní Čína se drží a sekunduje ji druhý nejsilnější čas planety – čas středoevropský. Pacifický čas, ve kterém žije nejvíce geeků a startupů na světe, patří paradoxně k těm nejslabším. Není se čemu divit, patří do něj totiž pouze státy relativně neobydlené Kanady, Kalifornie, Nevada, Oregon a několik dalších méně obydlených států federace. Sanfranciská zátoka, její Silicon Valley, severní Seattle a Redmond s Microsoftem a Los Angeles to jednoduše nezachrání.

Diskuze (7) Další článek: Tvůrce čínského firewallu čelil útoku. Student po něm hodil botu

Témata článku: , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,