Streamování jako budoucnost hudebního průmyslu? Asi ne

Většina těch streamovacích služeb ukládá obsah lokálně, takže i při výpadku lze oblíbené skladby normálně přehrávat. Pochopitelně to je většinou vázáno na platbu (typický příklad je zmiňované Spotify - zadarmo lze poslouchat cokoli, ale jedině online; po zaplacení si může člověk uložit lokálně naprosto cokoli a přehrávat i bez internetu, ale zase jen po dobu, kdy platí předplatné). Takže i před tou slečnou se lze i bez internetu vytáhnout obrovskou sbírkou hudby, ale jestli je to zrovna účel takové návštěvy...A jen tak mimochodem - jestli vypadne elektřina, tak by bylo dobré mít po ruce hudební nástroje - pochopitelně elektrická kytara není vhodná, ale ani dudy, soupravu bicích či chrámové varhany bych nedoporučoval.

Pavelka už vám přišla slečna? Nebo čekáte na tu pravou na živě?

Opravdu?! Uz se ti stalo, ze si by offline, mozna hodinu jednou za rok, jinak neni problem byt online kdykoli a kdekoli. Spis je vetsi pravdepodobnost, ze nenajdes svoji milovanou kazetu, nebo ze nebude fungovat.

Zkus vyjet mimo město a zjistíš, že mobilní signál zdaleka není tak dobrý a všudypřítomný jak si myslíš. Takže záleží na tom kde se nacházíš. Buď rád, že nebydlíš v místě, kde je potřeba mít vytipovaná místa, aby vůbec fungovat telefon, natož aby se dalo uvažovat o smysluplném využívání mobilních dat.

Ty bl bec. Internet bude zachvíľu tak rozšírený ako tv, že ho chytíš v každej ri ti a vytlačí práve tv, tak sa neboj. To je skôr vízia do budúcna. Dnes má už každý nakradnuté mp3 a filmy uložené na ext. usb3 hdd, takže neviem, čo tu strašíte...

Kdyz uz to prirovnavate k dedovi jak měl LP desku a vychutnával a vy mate strach co bude kdyz nepujde internet... Jen jestli ten děda přemýšlel co bude poslouchat, kdyz vypadne eletkrika? Hm? Doufám že měl připravený generátor někde blízko gramce aby poslepu trefil

Možná zatočil klikou a poslouchal v klidu dál i bez elektřiny?

To je zase trolling.....

A jaký je rozdíl mezi CD a kartou s FLAC? SD karta je přeci taky fyzický médium.Mně hlavně přijde, že u nás je streamování pořád dost nepoužitelná technologie. Pokud budu chtít poslouchat hudbu někde po cestě v autě nebo na chatě, tak s GPRS nebo EDGE připojením tam moc velkou parádu neudělám. A pokrytí 3G je zatím jenom ve velkých městech. Taky s běžným FUPem okolo 1GB toho při slušnej kvalitě moc nenaposloucham.

Pak nezbude než myslet dopředu, a včas si dostatečné množství hudby stáhnout offline. Většina těch služeb to, myslím, umožňuje. Spotify rozhodně.

Ale pak už to jaksi není streamování, že. Potřebuju to mít offline někde uložený a to je už lepší mít to offline bez DRM napořád.

To je sice pravda, ale pokud to chceš mít bez DRM a napořád, pak to musíš buď upirátit, nebo zaplatíš o hodně víc. Zvlášť pokud bys chtěl mít třeba na každý víkend jinou sbírku hudby. To je přitom u Spotify úplně jednoduché a offline uložení je jeden klik navíc.

CD je médium 1411 kbps, FLAC data komprimuje a na mojí hi-fi soupravě s 300 W zesilovačem je poznat rozdíl ve slévání nástrojů a nižší kvalitě FLAC nahrávky. Když jsem testoval WAV, bylo to lepší, nejvíce se mi osvědčil ATRAC protože jsem ještě docela nedávno používal i MiniDisc a tam je datový tok jenom mírně nižší než u CD a kvalita je skoro srovnatelná. Ohledně fyzického média, dobře NEPŘEPISOVATELNÉ fyzické médium, což CD je, natož LP, kde je je záznam na desku čistě mechanický a zvuková kvalita tak jednoznačně nejlepší, kvalitu klasických MP3 320 kbps bych srovnal s páskou 8-Track v dokonalém stavu nebo reel-to-reel magnetofonem, taky proto z nich kopíruji v tomto formátu, samy o sobě jsou v podstatě takovým pra-ztrátovým formátem, trochu nad nimi je Stereo-Pak (čili 4-Track) s lepším dynamickým rozsahem, pod nimi pak klasické MC (dvoustopé, proto někdy označované jako 2-Track), které je zhruba na úrovni MP3 128 kbps. Problém vidím hlavně v tom, že kvality nekomprimovaných formátů těžko vyniknou při poslechu z telefonu nebo iPodu, a můžete mít klidně sluchátka za tisíce korun (mám je ale opravdu nejsou potřeba), stejně ten rozdíl nepoznáte, hlavně telefony si rády hrají s výstupem zvuku takže FLAC na nich zní stejně jako MP3 a opačně, opravdový rozdíl poznáte až na hi-fi soupravě se slušným zesilovačem a reproduktory. A kdo to dnes má? Navíc, nářky audiofilů, že se dnes hraje spíše na technologie než kvalitu výstupu jsou docela k věci, jak jinak by moje souprava, poskládaná z dílů Sony, Sancui a Pioneer z přelomu 70. a 80. let, měla nejen výkon ale také jiné měřitelné parametry lepší, než high-end produkty dneška? Ovšem pokud půjdete do streamovaných médií tak asi nic podobného řešit nebudete, datový tok bude daný a limitovaný hlavně kvalitou a rychlostí připojení.

Pokud je to s tím jinak znějícím FLACem a WAV myšleno vážně, tak bude problém nejspíš v přehrávači. Zase mi tam ale nesedí ten ATRAC. Tedy jestli všechny tyto formáty (včetně Audio CD) byly přehrávány na jednom a tom samém zařízení s tím, že byly vyrobeny na místě z originálního CD, pak je to přinejmenším podezřelé.

Je pravda, že protože se moje hi-fi souprava narodila v dobách, kdy digitální média ještě neexistovala, potřebovala menší výpomoc, dodatečné zařízení, které se dokáže napojit na prastaré proprietální výstupy a nahrávat. Mám zařízení, které toto dokáže, je to právě přístroj, nahrávající na MiniDiscy ale má zároveň i výstup USB, tudíž lze nahrávky nahrát přes USB a pak s nimi pracovat, zvládá ATRAC, FLAC, WAV, MP3 plus další formáty, které se ale moc nepoužívají. Jedno zařízení nahrálo všechny formáty a pak jsem je přes další krabičku napojil na zesilovač a přehrál. Nic se nekomprimovalo, vše v nejvyšší kvalitě, jinak to ani ten nahrávač MiniDisc neumí, je už asi deset let starý. FLAC se choval podle mě přiměřeně, na horší sestavě a nemít hudební sluch (mám ho, hraji na housle a docházel jsem na konzervatoř) by možná ani nebyl znát rozdíl, WAV byl lepší ale pořád nedosahoval kvalit originálu, ATRAC měl zase trochu jinak výšky a MP3 ořízla dynamický rozsah, každý měl nějakou chybu a LP deska převálcovala všechny, mám několik testovacích skladeb (vážnou hudbu, Johna Lennona, Led Zeppelin, Pink Floyd), které jsem testoval a deska vždy zvítězila, už třeba jenom protože na originálních nahrávkách je slyšet i každé nadechnutí zpěváka nebo zavibrování strun, zvuk je plnější, barevnější, živější. Ale uznávám, deska ze 70. let neprošla remastrem, který mohl něco podobného zahladit ale stejně, pokud někdo měl nejprve walkmana, pak discmana a pak MP3 přehrávač, nárůst kvality mezi MC a MP3 je citelný, u CD vs MP3 už záleží spíše na sluchátkách, reproduktorech (ty moje mají homologaci pro nejmenší frekvenční odchylku, garantovanou výrobcem doživotně, což zní trochu úsměvně, Sancui už neexistuje a pokud vím, Panasonic jeho závazky nepřevzal) a sluchu posluchače. Ale dobře, podle definice je FLAC bezztrátový a já to respektuji.

FLAC je bezztrátový kodek. Musí tedy znít stejně, jako originál. U WAV a ATRAC je to složitější, protože ty mohou být ztrátové i bezztrátové.

Mno, ty náklady na produkci IMO nižší nebudou. Co si budeme povídat, pokud někdo chce, aby jeho nahrávka (ať již z živého koncertu či ze studia) za něco stála, potřebuje k tomu profi vybavení, profi zvukaře, profi postprocessing, atd. Souhlasím, že náklady na distribucy, bavíme-li se o online apod., jsou někde jinde. Ale profi produkce bude od té amatérské IMO i v budoucnosti pořád oddělená cenovou bariérou.

Máte pravdu, ovšem dneska se dá vybavit "studio" za pár šupů , koupí se za pár tisíc zvukovka, náký ty mikrofóny a dalších pár píčovin ,vyhrabe se s kumbálu náký PCčko z warezí se nákej starší cubase a je hotovo. Samozřejmě výsledek nestojí za moc ,ale tahle možnost dřív nebyla jelikož dneska se podstatná část vybavení dá nasimulovat v pc, (což samozřejmě nenahradí plný racky v hodnotách miliónů) . (pro ilustraci: kamarád dělal timhle způsobem studio pro jeden nízkoprahovej klub a poprosil aby jsme mu nahráli nákej song ,protože potřeboval nákej referenční materiál https://www.youtube.com/watch... )

Kolik přesně jsou "minimální náklady na oslovení milionů lidí na sociálních sítích, YouTube atp."? Ani přes letitou praxi jsem nepřišel na stabilní, spolehlivý, levný a časově nenáročný způsob propagace čehokoliv milionům lidí. A asi nebudu jediný, kdo by ocenil radu co dělám špatně, že se mi stále nedaří levně a jednoduše získat miliony zákazníků.

Vy kladete rovnítko (zaměňujete) mezi "možnost oslovit miliony lidí" a "získat miliony zákazníků", což jsou dvě naprosto jiné věci. Oslovit miliony lidí opravdu není dnes až tak složité ani nákladné, příkladem budiž třeba PianoGuys na Youtube. Aby se z těch oslovených lidí stali zákazníci, to už je jiný proces. Že se Vám nedaří získat miliony zákazníků znamená, že těm osloveným nepřinášíte nic, o co by měli zájem a za co by byli ochotni zaplatit.

Dávám mezi to rovnítko, protože je dost výrazný rozdíl mezi "možností oslovit miliony lidí" a "oslovením milionů lidí". Teoreticky je totiž možné třeba i to, že zítra přiletí mimozemšťani a streamování hudby bude to poslední, co nás bude zajímat (pokud budeme ještě naživu). Takže teoreticky můžete oslovit třeba miliardu lidí, v praxi ale pro jejich reálné oslovení stejně budete potřebovat opravdu nemalý balík peněz na reklamu, protože jinak si vás nikdo ani nevšimne.

Ten "obrovský propad v nákladech na produkci" se nekoná - produkce je náročná pořád stejně. U určitých žánrů, hlavně elektronických, se sice dá velká část produkce zvládnout i v domácím studiu, k tomu je ovšem potřeba značné know-how.
Náklady na distribuci - to je položka, která klesla dramaticky, do online distribuce pro všechny relevantní online obchody a streamovací služby se album dá dostat za pár tisíc korun. Problém je, jak zajistit, aby si nahrávky někdo všimnul - a dostáváme se k nákladům na propagaci: ty rozhodně neklesají, bez propagace nahrávku prostě nikdo nenajde. Propagace prostřednictvím sociálních sítí je silně přeceňována, pokud má mít nějaký účinek, musí být také vedena profesionálně, což zase vyžaduje peníze a/nebo kvalitní know-how a i tak bude dopad omezený. Rozhodně tady neplatí, že dostanete hudbu k miliónům lidí s minimálními náklady.
Jinak souhlasím s tím, že odmítání streamovacích služeb ze strany autorů/interpretů je spíše zoufalé gesto, nástup streamovacích služeb už se těžko zastaví. Problémem zůstává výdělěk pro autory/interprety blízký nule, a prostor pro zvýšení příjmů moc není - z 30% marže streamovací služby se realisticky nic moc ukrojit nedá a zdražovat předplatné se v konkurenci těžko někdo odváží.
Posluchači utrácejí za hudbu méně, než dříve (při srovnání dejme tomu se začátkem 90. let) a hudby vychází více - takže se rozděluje menší množství peněz mezi větší množství lidí. Lidí, kteří na hudbě výrazněji zbohatnou, bude přibývat stále pomaleji a jen v nejprofláknutějším mainstreamu.
Spousta lidí pak tvrdí, že si hudebníci mají vydělávat živým hraním - to je samozřejmě nesmysl, pokud nejste velká mezinárodní hvězda. Aby byl koncert finančně rentabilní, musí na něj přijít stovky lidí - a ty přijdou jen tehdy, pokud interpreta znají z nahrávek. Vzniká tedy začarovaný kruh, nehledě na to, že spousta hudby se živě provést nedá nebo s extrémními náklady (pokud máte třeba nějaké speciální hosty nebo potřebujete symfonický orchestr), u kapely z malé země s texty v místním jazyce je navíc omezený prostor pro koncertování - jelikož se v jednom městě dá stěží hrát víc než cca 2x do roka, tak je počet možných štací dost omezený.
Předvídat, jak bude hudební průmysl vypadat za 5-10 let je nemožné...

Ten obrovský propad v nákladech tady je, těžko to můžete popírat. Ono vůbec není nezbytně nutné dělat hned od začátku hudbu na nejvyšší možné úrovni.Tohle řešíme už dlouho s jedním známým který dělá zvukaře jedné kapele. Jsou to amatéři, žádný zázrak, ale hrají a mají z toho takové malé kapesné. Ten kamarád, zvukař, je realista, který konstatoval, že vybavení, které poskytne přijatelný zvuk pro nahrávky, lze dnes pořídit v podstatě o řád levněji. Pochopitelně high-end profi stojí pořád stejně (resp. částka je stejná, ale kupní síla se mění) a má své opodstatnění, ale na to, aby si amatérská kapela udělala slušné nahrávky nebo hrála na menších akcích, na to dnes skutečně postačuje vybavení, které je mnohem levnější. Další věcí je to, že i v tomhle je přetlak nabídky a dá se sehnat pronájem studia za mnohem menší peníze než před nějakým deseti lety.Naprosto pak také pro začátek odpadají náklady na lisování CD a obecně náklady nutné kvůli fyzickým nosičům. Ne že by se nosiče nedělaly už vůbec, ale nejsou nezbytně nutné na začátku.Opravdu je to teď pro začínající muzikanty a pro amatéry mnohem příznivější z hlediska nákladů.
Nesrovnával bych to se symfonickými orchestry a obecně vážnou hudbou. Tam je situace úplně odlišná a také skladba posluchačů je jiná. Berme populární hudbu hranou jednotlivci a malými kapelami (bez ohledu na hudební styl).
A co se týká utrácení - každý rok se objevují články o tom, že výdaje lidí na kulturu rok od roku rostou. Jak koncerty, kulturní akce a hudba obecně, ale také divadlo, knihy atd. Jen to není v nákupech fyzických disků, ale drobí se to ve spoustě možností. Méně lidé nakupují hudbu domů, častěji jedou na koncert, festival či jinou živou akci. Máte pravdu v tom, že si hodně ukousnou distributoři, organizátoři koncertů atd., ale tohle snad bylo někdy jiné? Je takový rozdíl v tom, co si dřív ukousl vydavatel a co si dnes ukousne provozovatel streamovací služby? Pořád bude platit, že hudbou se uživí jen málokdo (jestli jeden z tisíce, tak je to hodně), jde jen o to, že dnes má mnohem více lidí šanci se mezi lidi dostat. To je to podstatné.

Jednak nepleťte dohromady záznam a reprodukci. Jsou to dvě odlišné skupiny vybavení. Studiové vybavení je na koncertě do značné míry k ničemu, stejně jako silné zesilovače a velká reprosoustava ve studiu.Opomněl jste tu nejpodstatnější položku: propagaci. Zatímco záznam pořídíte prostatě za relativně směšnou jednorázovou částku, propagace vyžaduje soustavné a nemalé náklady. A prakticky nic na tom nemění změny v distribuci, ty náklady na propagaci jsou prostě stále tou zcela nejvyšší položkou, která je potřeba k získání potenciálních zákazníků. Kdo nepropaguje, tak neprodá ani CD, ani skladbu v iTunes a ani si to nikdo nepřehraje ze streamu nebo nepřijde na koncert. Maximálně tak náhodní zbloudilí posluchači a 10 sklaních fanoušků z řad rodiny a nejbližších přátel (kteří holt přijít musí, jinak by jim to neodpustili).

A přitom ue ten článek imho plný zcestných závěrů a chybných úvah. :)Například netuším, proč by přehrávání na streamovací službě mělo být pro hudebníka propadákem.
Zatímco na iTunes si album koupím jednou, bez ohledu kolik desítek let si ho následně budu pouštět, tak v případě streamovacích služeb, jak správně autor uvádí, když přestanu platit, nic mi nezůstane. Co to znamená? Že budu platit furt. Měsíc co měsíc. A autoři hudby si výnosy extrémně demokraticky rozdělí. Totiž, podle skutečné obliby skladeb. Podle skutečných přehrání. A je uplně jedno, jestli dnes platím Deezeru, nebo jestli tady Spotify bude za 10 let. Když nebude, tak budu platit aktuálně někomu jinému a ten bude v reálném čase peníze přerozdělovat.Ono to totiž není o budování něčeho u konkrétního provozovatele. Všichni mají víceméně podobnou databázi skladeb. A z té se vybírá. A podle toho se platí.
Takže naopak. Streamování je budoucnost. A vhodně to doplňuje prodeje fyzických alb a stažených offline kopií.
Za sebe třeba vím, že jsem na Deezeru už ke dnešku zaplatil možná víc, než za fyzická alba a iTunes alba za celý život.
Čož beru jako pádný argument, proč to smysl má.
A poslední konfrontace autorových argumentů.
Autoři nejsou vypláceni z čistého zisku / ztráty té které streamovací služby. Příjmy autorů jsou jedním z nákladů streamovacích služeb. To že celkové náklady zatím nepokrývá výnos ze služby, protože zatím sypou peníze do expanze a pravděpodobně i do konkurenčního boje spousty platforem, to neznamená, že by autoři nedostávali zaplaceno. A s každým platícím zákazníkem dostanou víc a víc.
Přepočet na jedno přehrání ve výsledku nic neznamená. U klasickýcg CD také nikdo nepočítá, kolikrát si kterou skladbu kdo pustil. A kolik by pak stálo jedno přehrání, když se rozpočte na cenu nosiče.V tom je kouzlo flat tarifu.
U telefonování, u smsek, u připojení k internetu, u hudby, u filmů, .. nebo třeba u mestské hromadné dopravy.
Světe div se, ale měsíční kupón na MHD také znamená, že zaplatím za jednu jízdu v průměru méně, než kdbych si kupoval jednotlivé jízdenky. A MHD přesto, nebo možná právě proto funguje.

Co je na něm špatného?

Uživatel bez uživatele (vzor muž). Každoroční nárůst muž i celkových příjmů. Už?

Howg

imho špatně to není ... Nedoporučuje se to, ale chyba to není ... řešil jsem to ... na Ústavu pro jazyk český ...

A co hůř. Někteří si to přečtou a zkomoleninu či chybnou gramatiku převezmou do svého slovníku a berou to za správné. Holt vliv Internetových médií na žurnalistiku a novinový trh obecně. Možná by měli napsat článek na toto téma, jak publikováni zdarma / za reklamu vede k tlaku na snižování nákladů. A jak pak články píšou nezkušení a méně kvalitní autoři. Nebo jak vydavatel nechce platit korektora, který by chyby autora odhalil a opravil.

Logicky se musí trh pročistit. Z deseti streamovacích služeb přežijí tři. Rozdělí si uživatele, možná drobně zvednou ceny. Ale při zachování provozních nákladů jim vzroste počet uživatelů. A celý byznys začne dávat větši smysl i pro provozovatele streamovacích služeb.Klasika ekonomiky a fungování trhu.

Koupil jste si dálniční známku, zaplatil ručení a stejně po vás chtějí peníze za benzín, co? Skandál :)

Nebo. spíš takhle? Jezdím jen po okreskách, přesto si od OSA musím koupit dálniční známku.

Za známkou nebo za ručením vidím smysl, ale na to, co za moje peníze dělá OSA jsem ještě nepřišel.

Kdybyste stál na druhé straně - na straně autorů, pochopil byste. OSA bezpochyby dělá nesmysly a excesy, ale podobné organizace jsou důležité, protože umožňují alespoň příjmy autorům na velmi nestabilním trhu.

Proto se ptám, kde je OSA posledních několik let, co čeští autoři brečí, že nemají co do huby.

Co mám chápat na tom, že jsem nucen platit OSA poplatek za paměťovou kartu do fotoaparátu či prázdná CD, na která vypaluji fotky rodičům?

ha ha ha. Škoda, že autoři, pokud chtějí být členy, musí OSA platit také a ta jim poté dá podíl podle prodané hudby, což v případě menších autorů dělá méně, než kolik OSA dají. Nemá smysl se pro ně připojovat, jenže to znamená, že v OSA zbyde víc pro ty největší autory... OSA naprosto křiví a 'monopolizuje' trh.

Chápu, žes mě chtěl setřít. Ale bohužel se ti to nepovedlo. Povinné ručení kryje škodu, kterou způsobím provozem vozidla. Dálniční známku si koupím v případě jízdy po zpoplatněné silnici. Benzín slouží jako palivo pro auto. Známku si nemusím platit, jezdím-li po okreskách.
Poplatek OSA je za co? Čemu z výše uvedeného je ekvivalentní?

Prakticky každá streamovací služba má placenou verzi, která nabízí poslech offline. On i stream přes operátora je docela náročný, když mě stále obtěžuje FUP. Takže si nahraji hudbu do telefonu přes wifi a pak v offline režimu poslouchám kde chci kdy chci v jakémkoliv množství.

Drtivá většina lidí neplatí ani současnou cenu a nechávající si variantu zadarmo. Při zvýšení ceny by spíš značná část platících platit přestala.

Vyjadřujte se prosím k věci, tento článek je o streamování hudby a ne o kritice hudebních skupin, napište jim to na Youtube pod video a ne sem do diskuze.

Srovnávat Youtube a Spotify není úplně na místě. Férové srovnání mezi službami pro video a hudbu by bylo spíš srovnávat Youtube s něčím jako je Grooveshark a na Spotify použít spíš Netflix. A jsi rázem někde jinde.

Aby ukázali, že ty prachy mají?

O kvalitě sluchátek se bavit nemusíme? Ale o tu přece nejde - celé je to OBCHOD. Jde o prachy - a ty sluchátka se prodávají jako housky na krámě. A o co víc jsou předražené, o to víc se na nich vydělá.

Aby ukázali, že kupují obrovskou "kvalitu", která ani nesmí být levná, to by si nejspíš udělali ostudu. Zákazník musí slyšet tu obrovskou částku, aby si uvědomil, jak mocná společnost se stará o jeho rozmazlené uši.

Možno pod applom na kvalite zapracujú.... Možno... Beats natom niesú kvalitatívne strašne, len cena je o lvl vyššia ako kvalita. Stačí o lvl dvihnúť kvalitu a budú z toho konkurenčné slúchadla. Keby nebol zvuk tak prebasovaný a boli tak o 40% lacnejšie nemám výhrady....

Myslím že 320kbps na premiovým Spotify je vcelku poslouchatelné. Většina lidí to na těch krumpech na kterých poslouchají nepoznají a nebo je jim to jedno.

Presne tak. Väčšine ľuďom stačí tých 192kbit/s. Ja som tiež zčasti prebudoval moju zbierku na 320kbit/s, ale to väčšinou iba živáky. A skôr to bolo iba tak pre istotu. Ono keď počúvam na ceste domov v ruchu alebo pri práci na lacnom prehrávači v miestnosti alebo za pc keď niečo robím, tak to proste ani nevnímam. Hudba mi ide iba na pozadí. Uši si zvyknú a prispôsobia sa a už ich to netrápi. Ono verím, že je na svete pár hlupá kov, ktorí potrebujú nejaký placebo efekt a potom pár mutantov s absolútnym sluchom alebo pár de bilov, čo sa v tom vyzívajú. Ale tých je zopár a všetci na nich se rú. Hudba je dnes proste masová záležitosť. Kiež by bola pred rokmi na svete poriadna streamovacia hudobná knižnica aspoň v 192-320kbit/s mp3 formáte, tak nikto ani nep ič ne. Ale však ono ani nikto nepič uj e. To len pár ko kotkov, čo sa hrajú na nejakých hudobných virtuózov s absolútnym sluchom a požadujú flaky a podobné sračky kde jedna mp3 má 150MB hahahhahahaaha. Idioti, ste mi totálne u rit i.