Ještě bych celé zařízení "odlehčil" něčím podobným jako je balonek s heliem.
Škoda, že skutečný zvuk dronu byl nahrazen nějakou přiblbou hudbou.
Kdy se začne používat volná energie, například gravitační ?
Už se používá a docela dlouho. Cca přes 13 miliard let. Ty osobně snad taky nepluješ volným prostorem, ale využíváš ji k například k chození ne?
Ta už se využívá hodně dlouho. Ale jestli chceš, můžeš sebou nosit vodní elektrárnu 😀
"Cílem je dostat se pod 70 dB (hranice pro většinu obydlených oblastí v USA),"Tak snad tam nebudou mít čuramedány, kteří to budou tunit na vyšší rámus jako u nás motorkáři.
Tímhle se už kdysi zabýval Jean-Louis Naudin a na YT je spousta videí, jak to funguje. Tihle to "jen" udělali jako čtyřnásobek po vzoru dronů. Rozhodně dobrý nápad převedený do praxe.
Zemi obývají dva druhy lidí - jedni kteří objevují nové věci, a druzí kteří těm prvním neúnavně stále dokola vysvětlují proč to nikdy nemůže fungovat 😀
Tesat! 🙂
A to se někteří snaží tvrdošíjně vymyslet perpetum mobile a nedají si říct, že to nepůjde 🙂
Myslíš třeba komunismus?
V článku trochu chybí vysvětlení, že iontové motory palivo používají. Ve vakuu si vezou xenon sebou, který jim časem dojde a v atmosféře můžou použít vzduch, který berou z okolí a tak ho sebou nevezou a nedojde jim.Jestli pracují s elektřinou jen ze solárních panelů, tak chybí vysvětlení, proč vydrží ve vzduchu tak malou dobu. Napadá mě možnost, že mají ještě baterii, kterou na zemi pomalu dobíjí a ve vzduchu rychle vyčerpává, ale solární panely tam nevidím, tak to spíš vypadá že má jen baterii a žádný panely.
Názor byl 1× upraven, naposled 26. 9. 2022 11:09
Je to běžný lifter, který funguje jen v atmosféře. Pochopitelně má v sobě baterii a vn zdroj. Pokud si dobře pamatuji, tak tah vycházel cca 4g/W, možná jim to táhne víc, ale se zvyšujícím napětím se ten poměr neměnil. Běžně se na elektrodách používalo napětí 20 - 30kV, zde podle vzdálenosti elektrod typuji minimálně dvojnásobné. Nejvyšší výkon to má, když jsou elektrody co nejblíže u sebe, těsně před průrazem vzduchové mezery a zde vidím dost podstatný problém a to ten, že vlhkost vzduchu není konstantní a v různých podmínkách budou jiné dielektrické vlastnosti, dále mezi elektrodami dochází ke korónovému výboji a tvorbě ozónu, který je jedovatý a má korozivní účinky.
A navíc je ozón těžší než vzduch a doba rozpadu je v řádu hodin.Takové letiště budoucnosti by mohlo být docela jedovaté.
Kolisani (v clanku) se da zabranit konstrukci nebo pridanm padacku.Dolet se da zvysit pouzitim lehcich materialu. Mozna i solarnich panelu (nove typy umi dodat 2-3x nenergie). Take lze pouzit tepelny vzduchovy polstar pouzitim cerne nahore a bile dole (pouziva se to u letadel, usetri 1% a vic paliva). Take by to mohlo klidne plachtit.Jestli jde o blizkost elektrody slo by pouzit kovova a uhlikova vlakna, a zasit je do latky, tu pricvaknout na kontakty.No, zkratka, da se tam udelat spousta takovych nenapadnych vylepseni. Ale, stejne, kdyz to dela hluk 80 db... To je jako auta na silnici. Nic, co by clovek chtel poslouchat. Minidrony ani neuslysite, treba.
"pouzit kovova a uhlikova vlakna, a zasit je do latky, tu pricvaknout na kontakty"To by v tom byl čert, aby ten létající koberec na konec nevymysleli. 😉
první zmíňka o iontovém pohonu je v st tos "ta která přetrvá" .. fakt :)
Ehm... 1920 Thomas Townsend Brown
K provozu v atmosféře mi nedává iontový pohon žádný smysl. Neví náhodou někdo, proč se to vůbec zkouší?
Protože tam nejsou žádné pohyblivé díly.
pohyblivé díly tam nejsou, ale je tam celá škála jiných problémů....
Proto tomu nedávám prakticky žádnou budoucnost.
Jasně, to nikdo.Ono totiž je potřeba tisíckrát šlápnout vedle, než člověk uspěje. Jenže bez těch omylů ten úspěch prostě nepřijdě.Smát se všemu, že nemá budoucnost, vede k vysoké úspěšnosti toho posměchu - většinou budete mít pravdu.Ať si každý zkouší, co uzná za vhodné. Dokud to dělá za vlastní peníze. Tenhle projekt se zjevně veze na eko-green vlně, což znamená, že dost možná sežene finance z nějakého veřejného rozpočtu. A pak s tím mám problém, ať už to šanci na úspěch má, nebo nemá.
Nemyslím, že by se tomu někdo smál, sám jsem je před dvaceti léty stavěl, proto vím, jaké to má problémy, které se těžko překonají. Já těmhle blbinkám fandím, ale pochybuji, že se to dostane dál, než jen k experimentování.
Taky 🙂, že špejli a alobalu, jako zdroj trafo z televize. Tenkrát to byla docela vlna, pamatuji si,že mne bylo zprvu hroznou záhadou jak to funguje.... pak jsem o tom asi 10 let neslyšel a teď vidím tohle. Malinko to pokročilo, ale mezitím tu mame milion druhu kvad/hexa/oktakopter a i ty za pár stovek lítají nesrovnatelně líp....
Je to motor, který například nemá rychlostní omezení. Znáte nějaký jiný elektrický motor, který může létat rychleji než zvuk? S vrtulí to úplně nechcete.A proč se to zkouší? Pro peníze. To, že na něčem pracujete, a někdo vás platí, je pro vývojáře samo o sobě dost dobrým cílem; otázka je, jestli se najde někdo ochotný to financovat. A proto se tomu dělá marketing. Jestli to k něčemu někdy bude, to je problém investora.A pak je tu to známe rčení o foukání tabáku do vody.Když Musk přišel s nápadem, že boostery budou přistávat pomocí motorů na Zemi, taky tomu málokdo věřil. A kolik bylo posměchu, když se mu to poprvé nezdařilo. A pak se najde ten blbec, který neví, že to nejde, a udělá to... dokud do toho investuje vlastní zdroje, nemám s tím problém. Kéž uspěje.
Názor byl 1× upraven, naposled 25. 9. 2022 20:00
A kde by ho tak mali testovať ? Na Mesiaci ? Ke´d bude fungovať na Zemi v našej atmosfére , potom vakuum asi zvládne?
Tohle je nejvtipnější komentář z celé diskuze."Ke´d bude fungovať na Zemi v našej atmosfére , potom vakuum asi zvládne?"No právě že ne 😀
Můžete prosím rozvést myšlenku, jak by mohl lifter fungovat ve vakuu.
Ehm, Iontový motor samozřejmě palivo potřebuje. Ale stačí mu mnohem méně paliva, jelikož ho vystřeluje obrovskou rychlostí. Takže z 1kg paliva udělá řádově vyšší zrychlení sondy, než když 1kg vyfoukne ven běžnou tryskou raketového motoru
Právě že pokud se pohybuje v nějakém alespoň trochu hmotném prostředí, tak nepotřebuje. To akorát ve vakuu si to "palivo" tahá s sebou.Jsou projekty na provoz družic s iontovými motory v řídké atmosféře, které by se měly díky solární energii udržet nahoře "neomezeně" dlouho.
Projekty jsou, to je pravda, ale co vím, tak se to zatím nikde nepoužívá - všechny družice mají palivo (xenon/krypton myslím) s sebou. On je totiž trochu problém s tím, že vzduch obsahuje kyslík a ten koroduje ten iontový motor. Kdo ví, jak dlouho by vydržel fungovat tady ten motor z článku...asi těžko třeba 10let....
Koľko váži 1 kilowat ? 1 gram ?
Podle mě se to na klasické drony jako pohon zatím nehodí. Ale možná by to našlo využití jako pohon, alespoň částečný, pro meteorologické balony, vzducholodě apod., kde nepadne 90% energie na udržení se ve vzduchu.
Osobně vidím problém v atmosférické vlhkosti, která není konstantní.
Stabilnejsi by slo rest mozna spiralovym usporadanim. A mozna by slo pouzivat kaskadu, urychlene jonty urychlovat dalsi vrstvou, cili, v podstate udelat kuzelove trysky, ktere budou posilat jonty urcenym smerem. A take by slo pouzit stabilizacni kridla, jako u raket
Vzhledem k zoufalé kvalitě videa na dnešní dobu bych s dalším hodnocením vyčkal. Možná to není úplně tak, jak se autoři snaží prezentovat. 😝
Myslím, že obvyklý účel startupu to splní skvěle.
Názor byl 1× upraven, naposled 24. 9. 2022 13:50
Zajímalo by mě, jak to bude fungovat, když by zrovna byla vyšší vlhkost vzduchu.
Mnohem zajímavější informace než výdrž a hluk by byla účinnost pohonu; tedy kolik g dokáže zvednou na 1W příkonu.
Polud vim, tak iontove motory maji mizernou ucinnost. Jejich hlavni vyhoda je v tom, ze dostanou hodne energie na malou hmotnost "paliva". V pripade ridke atmosfery si dokonce vystaci a tou; predpokladam, ze to bude ten duvod, proc to vydrzelo ve vzduchu dve minuty. Budto se to prehralo, nebo dosla stava.
Jestli si dobře pamatuji, tak tah vycházel cca 4g/W.
"iontove motory maji mizernou ucinnost"Když vesmírná sonda získá vyšší rychlost na stejné množství paliva, tak je snad účinnost vyšší. Akorát výkon je malý, takže trvá dlouho než rychlosti dosáhne.
Účinnost na Wat bude malá. Účinnost na gram pohonné látky vysoká. Záleží čeho máte v jakém prostředí nadbytek a nedostatek. Ve vesmíru máte nedostatek pohonné látky, ale nadbytek energie. A veškerou pohonnou látku si musíte vynést do vesmíru, což stojí hodně všeho.
Potvrďte prosím přezdívku, kterou jsme náhodně vygenerovali, nebo si zvolte jinou. Zajistí, že váš profil bude unikátní.
Tato přezdívka je už obsazená, zvolte prosím jinou.