Raketa Delta IV Heavy vynesla sondu Parker Solar Probe na cestu ke Slunci

  • Sonda Parker Solar Probe odstartovala ke Slunci.
  • Do vesmíru vynesla sondu jedna z nejsilnějších raket současnosti Delta IV Heavy
  • Mise sondy potrvá sedm let.

Sonda Parker Solar Probe se v neděli 12. srpna v 9:31 našeho času vydala na svou cestu ke Slunci.

V průběhu sedmi let se bude ke Slunci postupně přibližovat. Nakonec ho mine ve vzdálenosti jen 6 milionů kilometrů.

Do vesmíru sondu vynesla jedna z nejsilnějších raket současnosti – Delta IV Heavy. Jedná se o tři první stupně klasické Delty IV spojené dohromady, takže obdobný koncept jako v případě raket Falcon 9 a Falcon Heavy.

Blízká setkání pekelného druhu

Parker Solar Probe bude obíhat okolo Slunce po velmi protáhlé dráze, která se bude postupně měnit a sonda se bude ke Slunci přibližovat.

Během sedmi let ji čeká 25 oběhů okolo Slunce a také sedm blízkých setkání s Venuší, které mají pomoci v úpravě dráhy. První průlet okolo Venuše proběhne 3. října. První perihelium (nejbližší bod dráhy od Slunce) čeká sondu 5. listopadu.

V prosinci 2024 proběhne průlet okolo Slunce s pořadovým číslem 22, který už je označován jako velmi těsný. Parker Solar Probe mine Slunce ve vzdálenosti jen asi 6 milionů kilometrů. Před vysokými teplotami až 1400 stupňů Celsia ochrání sondu více než 11 cm tlustý štít z uhlíkových kompozitů.

Poté budou následovat ještě další dva těsné průlety v roce 2025. Rychlost sondy dosáhne až 688 000 km/h!

Není prvním průzkumníkem Slunce

Parker Solar Probe není první družicí nebo sondou, která se zaměří na výzkum Slunce. Legendární je například SOHO, která od roku 1995 sleduje Slunce nepřetržitě z libračního centra L1.

Sonda Ulysses obíhala okolo Slunce v letech 1990 až 2009 a jako první se dostala nad sluneční póly. Z oběžné dráhy Země pozoruje Slunce od roku 2010 družice SDO (Solar Dynamics Observatory). Před a za Zemí se okolo Slunce pohybuje dvojice sond STEREO. Polapit sluneční vítr se podařilo sondě Genesis.

Žádná ze sond se ale ke Slunci zatím nedostala tak blízko. Vědecké přístroje budou pracovat vždy několik dní před a po nejtěsnějším průletu. Poté se sonda soustředí na odesílání získaných dat na Zemi.

Výzkum sluneční koróny

Parker Solar Probe se zaměří například na výzkum slunečního větru, což je proud nabitých částic neustále vyzařovaný Sluncem do všech směrů.

Kromě toho se podívá na zoubek záhadné sluneční koróně, kterou můžeme pozorovat jen speciálními přístroji (koronografy) nebo při úplném zatmění Slunce.

Zatímco viditelná část sluneční atmosféry (fotosféra) má teplotu asi 6000 stupňů, vzdálenější koróna až 1,5 milionů stupňů Celsia. Parker Solar Probe nám může pomoci lépe pochopit procesy, které korónu ohřívají.

Sonda se také podívá na mechanismy vedoucí k tzv. únikům koronální hmoty (CME). Oblaka částic mohou zasáhnout Zemi a ohrozit energetické soustavy a družice.

Pojmenována po žijícím člověku

Sonda je jako první v historii pojmenována po žijícím člověku. Eugen Parker v roce 1958 publikoval odborný článek, v němž poprvé pro tok nabitých částic ze Slunce použil termín sluneční vítr.

Diskuze (10) Další článek: Týden Živě: Hurá, máme nový Android, levná SSD a procesory od AMD

Témata článku: , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,