Porovnali jsme sedm prohlížečů z pohledu výkonu, funkcí i bezpečnosti a ochrany soukromí. Výsledky vás nejspíš překvapí, neboť se na předních příčkách umístily ryze alternativní prohlížeče.
Když v roce 2008 vydal Google svůj prohlížeč Chrome, považovali jsme jej za zjevení. Do té doby většina běžných lidí používala Internet Explorer a jen zdatnější uživatelé uvažovali o instalaci alternativy. Tou obvykle byl Firefox od Mozilly, případně Opera, zanedbatelné podíly trhu držely Maxthon, Netscape Navigator nebo Avant. Některé z nich byly dokonce placené.
V roce 2025 je ale situace opačná. Z Chromu a Firefoxu se staly dinosauři, kteří už dlouhou dobu nenabízí velké inovace, a také Edge od jinak konzervativního Microsoftu vedle nich vypadá jako inovátor.
Náš test sedmi prohlížečů ukazuje, že popularita není zárukou kvality. Na trhu je hned několik alternativ, které bodují funkcemi, rychlostí nebo přístupem k soukromí.
Dominantní Chromium
Žádný z dnešních prohlížečů není vyvíjen zcela od nuly. Každý z nich používá tzv. engine (či jádro), který se stará o zpracování webových stránek včetně vykreslování grafiky. Na kvalitě enginu stojí a padá to, jak dokáže prohlížeč využívat systémové prostředky, ať už jde o procesor či grafiku, nebo operační paměť. V současné době hraje naprosto dominantní roli jádro Blink vyvíjené v rámci projektu Chromium, na kterém stojí převážná většina prohlížečů. Z testovaných sedmi prohlížečů to platí pro pět. Výjimku představují Firefox s jádrem Gecko a Safari, pro které Apple vyvíjí WebKit.
Samotné Chromium je vyvíjeno jako open source Googlem a na tvůrcích jednotlivých prohlížečů zůstává obalit jej svými funkcemi prohlížeče, případně engine upravit pro svoje účely. Jak test ukazuje, totožné jádro ještě neznamená stejný výkon či využití RAM – na využití systémových prostředků se podepisují i jednotlivé funkce nebo to, jaký obsah prohlížeč bude načítat (a následně vykreslovat). Typicky jde především o blokování různých trackerů pro sledování uživatele na webu a blokování reklam. Protože dnes tvoří převážnou část webu, jejich zablokování ještě před načtením vede k hladšímu chodu prohlížeče. Etiku blokování reklam nechám na vás.
Dominantní postavení Chromu neznamená, že jde o nejlepší prohlížeč. Především v testu ochrany soukromí propadl
Při testu nás překvapilo množství operační paměti, které využíval Firefox s jádrem Gecko. Když jsme následně nainstalovali i další prohlížeč s totožným enginem (Zen Browser), výsledek byl velmi podobný. Prohlížeče s tímto jádrem tedy nejsou vhodnými pro počítače s menší kapacitou RAM. Při intenzivním používání bude na hraně 8 GB. Při testu paměti jsme otevřeli v anonymním okně 10 světově nejprohlíženějších stránek, přihlásili se na nich (Facebook, Amazon, Google a další) a následně odečetli využívanou paměť.
Samozřejmě platí, že využití nadměrného množství RAM při testu ještě neznamená vyšší nároky na operační paměti. Pokud by totiž správa RAM fungovala perfektně a dokázala by uvolňovat paměť z neaktivních karet, nebylo by takové využití paměti překážkou. U Firefoxu je však dlouhodobým problémem právě tzv. tab unloading, který není dostatečně agresivní a neaktivní karty zabírají velké množství paměti i v okamžiku, kdy její kapacita začne docházet. Uživatelé se 4GB RAM to potom musí řešit dodatečnými doplňky.
Soukromí na první místě
Přístup k soukromí na internetu je značně individuální věcí každého uživatele. Zatímco mnozí nemají problém se sdílením všech dat na libovolné stránce, další proti jakémukoli sběru údajů aktivně bojují. V rámci testu jsme se postavili na druhou stranu, kterou zaujímá například i Evropská komise nebo ÚOOÚ. Ti považují jakákoli data směřující k identifikaci uživatele za osobní, což ostatně vedlo ke vzniku otravných cookies lišt a dalších nařízení. V rámci bodování jsme tudíž zvýhodnili prohlížeče, které umožňují blokovat různorodé techniky, které ústí ve sledování uživatele při pohybu na webu. Je však dobré, aby měl uživatel možnost volby a mohl deaktivovat i blokování reklamních trackerů, které se starají o výkonnější reklamní systémy s cílenější reklamou.
Z této metodiky, kterou jsme pro bodování zvolili, samozřejmě nejhůře vyšel Chrome od Googlu. Je docela logické, že firma s hlavním příjmem z reklam nebude do vlastního prohlížeče integrovat systémy pro jejich blokování.
Jako švýcarský nožík
Do jisté míry individuální je touha po pokročilých funkcích v prohlížeči. Mnohým uživatelům s velkou pravděpodobností stačí základní systém záložek a bezpečného uložení hesel. Pro procházení oblíbených stránek nejspíš nic víc nepotřebují.
Neprávem opomíjenou funkcí je režim čtečky, který webové články zobrazí v čitelné formě bez rušivých elementů. V testu jej nabízí všechny prohlížeče.
Na druhé straně stojí uživatelé, kteří využívají prohlížeč tak trochu jako operační systém. Pro ty se budou hodit prohlížeče, které do sebe integrují i funkce dalších aplikací – typicky jsou to komunikátory, kalendáře a v poslední době samozřejmě AI chatboty. I tady jsme při testu odměnili prohlížeče, které tyto funkce (volitelně) nabízí. Pokud je nevyžadujete, můžete nalistovat podrobnou výsledkovou tabulku a namísto celkového skóre prozkoumat dílčí hodnocení, která budou korespondovat s vašimi požadavky na prohlížeč. Jestli vás naše srovnání přesvědčí alespoň ke zkušebnímu stažení některého z alternativních prohlížečů, budeme rádi.
Pokračování článku patří k prémiovému obsahu pro předplatitele
Chci Premium a Živě.cz bez reklam
Od 41 Kč měsíčně