Domovní zvonky mi přijdou v dnešní době jako relikt minulosti. Podobně jako jmenovka na dveřích.
Nemám jmenovky na dveřích, a ani nevím, které zvonky jsou moje (a co je na nich za jména). Kdo chci, aby za mnou přišel, ten na mě má telefon.A komu vadí, že rozdává telefon příliš lidem, a má problémy se spamem, pak je vcelku jednoduché řešení. Telefonní ústředna. Cizí čísla se dovolají asistence, whitelistovaná čísla mně. A já volám vždycky ze svého čísla. Vyřešeno.
Pár let zpátky jsem těch spamů měl plné zuby, tohle pomohlo. Dneska už to zase není třeba, ty služby mě nějak vůbec neotravují. Herbalife mi volalo naposledy před čtyřmi roky. Pak mi jednou chtěli nabídnout nějakou brutální půjčku (co byste řekl, kdybych vám teď hned na účet poslala dvěstě tisíc korun? Co hezkého byste si koupil?), a to je vcelku všechno. To se dá zvládnout.
To s tou ústřednou je jediné rozumné řešení, které mě napadlo. Krom toho změnit číslo, což se člověku většinou nechce. I když i takoví jsou.