Začátek nové éry poslechu hudby
Sedmého října je to přesně patnáct let od spuštění hudební služba Spotify. Dnes funguje v 82 regionech včetně Česka a má 551 milionů aktivních uživatelů, z nichž bezmála polovina (konkrétně 220 milionů) za službu platí formou předplatného.
Spotify poskytuje obsah chráněný technologií DRM prakticky všech významných nahrávacích a mediálních společností. Základní služba je zdarma s reklamami (inzerentům nabízí deset různých typů reklamních formátů) a několika omezeními. Další funkce, jako je lepší kvalita a stahování hudby, jsou nabízeny jen předplatitelům. Jedná se tedy v podstatě o klasický „freemium“ model.
Často se vedou spory o tom, jaký vliv má Spotify (a jemu podobné streamovací služby) na pirátské stahování hudby. Exaktních průzkumů a čísel je relativně málo, nicméně například v Norsku (Spotify je švédská firma a v severských zemích měla prudký nárůst uživatelů již od počátku) klesl počet nelegálně stažených skladeb z 1,2 miliardy v roce 2008 na 210 milionů o čtyři roky později a dnes už hudební pirátství téměř vymizelo.
Pokračování 2 / 10
Jak to začalo
Společnost Spotify byla založena už 23. dubna 2006 ve Stockholmu Danielem Ekem (původně působil jako technický ředitel Stardoll) a Martinem Lorentzonem (spoluzakladatel firmy TradeDoubler). Přestože dnes má firma vedení v Londýně, velká část výzkumu a vývoje nadále probíhá ve švédském hlavním městě.

Původní budova vedení Spotify ve Stockholmu
Začátky však nebyly úplně lehké a v roce 2007, tedy relativně krátce po založení, vykázala firma ztrátu ve výši 31,8 milionů švédských korun (asi 78 milionů korun). Tehdy totiž teprve připravovala svou službu, vyvíjela webovou aplikaci a uzavírala dohody s vydavateli hudby.
Stejnojmenná veřejná služba pro streamování hudby byla spuštěna až o dva a půl roku později, právě 7. října 2008. Zpočátku byl přístup omezen pouze na pozvánky. Už v té době měla firma uzavřené licenční smlouvy s mnoha významnými hudebními značkami. Ačkoli hned od startu byla nabízena možnost předplatného, skončila firma v roce 2008 v červených číslech se ztrátou ve výši 4,4 milionu dolarů.
Pokračování 3 / 10
První nepříjemnosti
V roce 2009 Spotify přišlo s mobilní aplikací, určenou pro iPhony (první iPhone byl uveden v roce 2007). Bezplatné účty bez pozvánek odstartovaly 10. února 2009, kdy byla spuštěna registrace ve Velké Británii. Tím nastartoval růst, neboť služba poskytovala zajímavou alternativu k legálnímu i nelegálnímu stahování hudby.
Vzhledem k nárůstu registrací po spuštění mobilní služby byly v září 2009 pozastaveny otevřené registrace. Od roku 2011 byla tato služba pouze na pozvánky, nicméně systém šlo několik měsíců obejít. Mezera byla později uzavřena a registrační stránka vyžadovala kód pozvánky. Předplatné bylo možné zakoupit v tomto období bez pozvánky.
První nepříjemnost přišla 4. března 2009, kdy firma přiznala bezpečnostní chybu, kvůli níž mohlo dojít k úniku informací o účtech uživatelů, včetně e-mailových adres a hesel (v šifrované podobě) registrovaných před 19. prosincem 2008.
Za další situaci, která 28. ledna 2010 zkomplikovala život uživatelům této služby, však Spotify přímo nemohlo. Na vině byl antivirový software společnosti Symantec, který označoval aplikaci Spotify jako trojského koně a zakázal tento software na milionech počítačů po celém světě.
18. května 2010 byly spuštěny další dva typy účtů. Spotify Unlimited byl stejný jako Spotify Premium, ale bez mobilní verze a dalších funkcí. Spotify Open byla nižší verze Spotify Free, která umožnila poslouchat každý měsíc až 20 hodin hudby. Účty Spotify Free zůstaly nadále pouze na pozvánky.
Pokračování 4 / 10
Omezení a Android
25. března 2011 byla dočasně vypnuta grafická reklama z externích zdrojů na otevřených a bezplatných účtech kvůli útoku, který využíval bezpečnostní díru v Javě k infiltraci škodlivého kódu na počítač oběti.
11. dubna 2011 došlo k poměrně drastickému omezení množství hudby, kterou mohli uživatelé poslouchat zadarmo. Od 1. května 2011 byli uživatelé programů Spotify Open a Spotify Free přesunuti na nový produkt s omezením streamované hudby na 10 hodin za měsíc. Kromě toho vznikly i další restrikce pro „neplatiče“ - například jednu skladbu bylo možné poslouchat maximálně pětkrát. Klientů placených tarifů Spotify Unlimited a Spotify Premium se tyto novinky pochopitelně netýkaly.
25. května 2011 spojilo Spotify síly s největší sociální sítí Facebook. V zemích, kde byla služba k dispozici, mohli uživatelé založit virtuální místnost, ve které mohli jejich přátelé poslouchat stejnou hudbu a chatovat o ní.
V červnu 2011 firma získala investici ve výši 100 milionů dolarů, kterou použila k financování svého vstupu na americký trh. K tomu došlo 14. července 2011 po dlouhotrvajících jednáních se čtyřmi významnými nahrávacími společnostmi.
Součástí týmu se stal Sean Parker – spoluzakladatel v té době populární služby pro sdílení souborů Napster. Jeho úkolem bylo zajistit vztahy s hlavními vydavatelskými a mediálními firmami.
V srpnu 2011 Spotify otevírá svůj kód pro iOS. Tím umožňuje vývojářům vytvářet aplikace, přehrávající skladby z celého hudebního katalogu Spotify. Ten v tu chvíli obsahoval 15 miliónů písní a podporoval streamování celých stop, playlistů, vyhledávání a další možnosti.

Logo, které Spotify používalo do roku 2012
V březnu 2012 se Spotify pochlubilo zajímavými čísly. Uživatelé aplikací během tří měsíců naposlouchali 1500 let hudby a z celkového počtu 10 milionů aktivních uživatelů byly celé tři miliony ochotny za službu platit. Aplikace Soundrop vygenerovala 15 milionů přehrání, aplikace TuneWiki zaznamenala více než 100 000 editací textů a přes program MoodAgent bylo vytvořeno 3,5 milionů playlistů týdně. Ani tato čísla však nepřevážila účetnictví do černých čísel a celková ztráta byla na konci roku 60 milionů dolarů.
Teprve v roce 2012 přišlo Spotify pro operační systém Android. Od té doby zaznamenala mobilní aplikace pro tuto platformu více než sto milionů instalací a dnes se může chlubit velmi pěkným uživatelským hodnocením 4,5 z 5,0 možných.
Pokračování 5 / 10
Výhody pro studenty a rozchody s umělci
Na páté výročí existence se hudební platforma chlubila katalogem, obsahujícím více než 20 miliónů písní, které mohlo poslouchat více než 24 milionů uživatelů ve 32 regionech. Švédský deník Dagens Industri ocenil hodnotu společnosti na 5,2 miliardy dolarů. Poměrně nečekaným krokem však bylo „zaříznutí“ jednoho ze zdrojů příjmů, kterým byly nákupy hudby z aplikace.
Koncem roku 2013 Spotify spustilo webovou stránku pro umělce, která vysvětluje obchodní model, údaje o příjmech a snaží se zapojit interprety a uklidnit jejich obavy, že tento typ služby není pro hudebníky výhodný a zajímavý.
Prosinec 2013 je z našeho pohledu velmi důležitý – Spotify totiž otevřelo své brány v Česku a na Slovensku.
Na jaře roku 2014 zavedlo Spotify ve Spojených státech slevu pro studenty. Studenti, zapsaní na univerzitě, mohli získat předplatné Premium za poloviční cenu – místo 9,99 dolarů jen za 4,99 dolarů. V dubnu 2017 byla sleva pro studenty rozšířena na dalších 33 zemí, včetně Česka.
Na podzim přichází firma s takzvaným „rodinným předplatným“, v jehož rámci může službu používat až pět členů rodiny. V následujícím roce stoupl počet členů na šest a došlo ke snížení ceny.
O měsíc později odstranila americká zpěvačka a skladatelka Taylor Swift ze Spotify všechny své písničky s argumentem, že „hudba je umění a umění je důležité a vzácné. Důležité, vzácné věci jsou cenné a za cenné věci je třeba platit.“ Půl roku poté odstranili své skladby z většiny streamovacích služeb také Prince a Neil Young.
Na rozdíl od prodeje fyzických nosičů nebo stahování souborů, kdy umělci dostávající pevnou sazbu za prodanou skladbu nebo album, Spotify vyplácí licenční poplatky na základě podílu počtu přehrání na celkovém počtu streamovaných skladeb. Držitelům práv rozděluje přibližně 70 % celkových příjmů, ti pak platí umělcům na základě svých individuálních smluv. Příjmy přitom generují platící uživatelé a reklama. Ze přehrání jedné písničky dostávají interpreti mezi 0,006 a 0,0084 dolary (tj. asi 13 až 19 haléřů).
Proti nákupu CD nebo stahování však umělci nedostávají jen jednorázovou platbu. Denně jsou přes Spotify přehrávány stovky milionů stop, což rychle rozšiřuje potenciální výnosy a mění způsob vyplácení na stálý dlouhodobý zdroj příjmů.
Pokračování 6 / 10
Přestřelka s Applem
V roce 2015 proběhlo rebrandování značky. Služba kromě zvuku nabídla také videa a klipy. K dispozici v té době bylo více než 25 miliard hodin písniček a skladeb. Přesto účetnictví opět skončilo v červených číslech – konkrétně ztrátou ve výši 241,6 milionů dolarů. Nedařilo se ani v následujícím roce, kdy tržby překročily tři miliardy dolarů, ale výsledná ztráta činila 581,4 milionů dolarů.
V červenci 2015 zahájilo Spotify e-mailovou kampaň, v níž vyzvalo uživatele s předplatným realizovaným přes App Store, aby zrušili své odběry a zaplatili si nové prostřednictvím webových stránek. Touto cestou mohli obejít 30% transakční poplatek za nákupy v aplikacích, vyžadovaný Applem v aplikacích na jeho platformě.
Horacio Gutierrez ve svém dopise uvedl: „Tato poslední epizoda (neschválení publikace nové verze aplikace Spotify) vyvolává vážné obavy z porušení hospodářské soutěže. Pokračuje ve znepokojujícím chování společnosti Apple, kterým vylučuje a snižuje konkurenceschopnost společnosti Spotify v systému iOS i jako soupeře Apple Music.“ Proces schvalování aplikace do App Store Gutierrez označil jako zbraň k poškození konkurence.
Za Apple odpověděl Bruce Sewell, který napsal, že „pokyny platí stejně pro všechny vývojáře aplikací, ať už se jedná o herní vývojáře, prodejce elektronických knih, služby pro streamování videa nebo distributory digitální hudby, a to bez ohledu na to, zda soutěží s Applem nebo ne.“ Zmínil také, že v jednání Applu není nic, co by znamenalo porušení platných antimonopolních zákonů.
Pokračování 7 / 10
Přerod konzumace hudby
Výsledky americké asociace nahrávacího průmyslu (RIAA) za rok 2015 ukázaly, že se streamování podílelo na celkových příjmech nahrávacích společností 34,3 % a těsně tak překonalo zisky z prodeje digitální hudby (34 %). A co je hlavní, příjmy ze streamované hudby dále prudce rostly a podíl se zvyšoval i v dalších letech.

Zisky hudebního průmyslu
Také výroční zpráva Mezinárodní federace hudebního průmyslu (IFPI) ukázala, že v roce 2015 po několika letech postupného a setrvalého propadu poprvé vzrostly příjmy hudebního průmyslu. Významný podíl na tom měla digitální distribuce a i podle ní byl tento rok prvním, kdy digitální média vydělala více peněz než fyzická.

Změny v příjmech v hudebním průmyslu v roce 2016
V roce 2016 je již evidentní, že streamování hudbu rozhodně nezabíjí, jak se snažili někteří tvrdit. klesly příjmy z fyzických nosičů o 7,6 % a ze stažených souborů dokonce o 20,5 %, což vypadá jako zásadní propad. Nicméně za streamovaný obsah zákazníci zaplatili o 60,4 %. víc a celkové příjmy tak dokonce stouply o 5,9 %.
Fakt, že streamovaný obsah vydělává vydavatelům stále více peněz, dokazuje také další graf, podle kterého v letech 2012 až 2016 vzrostly příjmy pětinásobně - z jedné miliardy dolarů na pět miliard dolarů.

Příjmy ze streamované hudby
Pokračování 8 / 10
Zkoušení nových věcí
V březnu 2017 Spotify získalo britskou společnost Sonalytic, která vyvinula technologii detekce zvuku, jež dokáže identifikovat skladby, smíšený obsah a zvukové klipy, sledovat materiály chráněné autorskými právy a pomáhat při objevování hudby. V polovině roku se společnost pochlubila dosažením mety 140 milionů aktivních uživatelů. Ani tento rok však nepřinesl z účetního hlediska zisk.
V roce 2017 vzrostly dle IFPI meziroční příjmy z prodeje hudby o 8,1 % a opět za to v největší míře mohou služby pro streamování muziky. Během roku byl zaznamenán nárůst o 41,1 %, díky čemuž si tato forma prodeje hudby udržela pozici největšího zdroje příjmů. Za pěkným výsledkem stojí 176 milionům platících uživatelů. Prodeje fyzických nosičů klesly o dalších 5,4 %, výdělky ze stažených souborů se propadly o 20,5 %.
V dubnu 2018 firma vstoupila na burzu a získala nové investice, kterými lepí pořád prodělečný provoz. Necelý rok nato si pak Spotify stěžovalo u Evropské komise na Apple a podmínky v App Storu, které jsou nevýhodné pro konkurenty služeb, které provozuje i cupertinská společnost. A Švédové nebyli sami, olej do ohně přilévaly i Netflix nebo Epic Games.
Na jaře 2019 Spotify začalo vyrábět svůj první hardware, doslova Věc do auta, v originále Car Thing. Byl to přehrávač napájený ze zapalovače, který měl hlasové ovládání a propojil se jak s vozem, tak i mobilem. Byl to však propadák, jehož smysl v době Android Auta nebo CarPlaye vůbec nedával smysl.
Od června se služba ještě více začala zaměřovat na podcasty. Dala jim prominentní prostor, zlepšil se přehrávač a přibyly i české zdroje.
Pokračování 9 / 10
Spotify cílí na další skupiny
Po vzoru YouTube Kids vzniklo začátkem roku 2020 i Spotify Kids. Zvláštní koutek s dětskou hudbou a jiným obsahem, kterým byl bez reklam a s upraveným uživatelským rozhraním pro děti.
Krátce poté firma přišla se zvýhodněným předplatným Duo pro dva členy jedné domácnosti. Cenově stál mezi individuálním a rodinným tarifem.

V roce 2020 se Spotify naučilo pracovat s texty skladeb. Ty si jednak můžete zobrazit při poslechu písniček a jednak se tím značně zlepšil vyhledávač. Nemusíte znát název písničky, ale pokud víte, co se tam zpívá, stačí zadat slova. Nebo googlit.
Únor 2021 přinesl zásadní oznámení, Švédové ohlásili tarif HiFi, který měl nadchnout audiofily. Sliboval zvuk v bezztrátové kvalitě jako na CD. A stále slibuje, protože ani v říjnu 2023 ještě HiFi není veřejně dostupný, přestože konkurenti podobné tarify už dávno mají.
Po hudbě a podcastech se dalším velkým formátem na Spotify staly audioknihy. Firma v listopadu 2021 koupil platformu Findaway, která je významným západním distributorem mluveného slova. Spotify ale zatím tyto formáty nijak významně nepropaguje a neinvestuje do nich tolik jako právě do podcastů.
A právě s podcasty bylo o rok později trochu mrzení. Ze Spotify odešli manželé Obamovi. S služba musela žehlit skandál nejznámějšího podcastera Joea Rogana. Ten si do pořadů zval popírače covidu a různé blázny, což popudilo některé jiné autory či hudebníky, kteří nechtěli sdílet službu s něčím podobným.
Díky covidu a lidech zavřených doma ale Spotify oznámilo první ziskový rok ve své historii. V sezóně 2021 činil provozní zisk 94 milionů eur. „Sekera“ napáchaná za 13 let provozu se ale počítá v miliardách.
Po přidání textů písniček a následné synchronizaci s přehráváním už to byl jen krůček od další funkce – karaoke. V létě 2022 služba přidala speciální režim, kdy si můžete prozpěvovat a aplikace zhodnotí, jak vám to šlo.
Pokračování 10 / 10
Současnost
Co rok 2023. Na úrovni EU se ještě pořád řeší spor Apple vs. Spotify. Služba přišla s přepracovanou aplikací, která víc než hudební přehrávač připomíná sociální síť. Hodně lidí to nese velmi nelibě.
Ještě neliběji ale nesou zdražování. Po celém světě se zdražily všechny čtyři tarify, zasáhlo to i Česko, kde předplatná zdražila v průměru o 20 %. Ale zato už je můžeme platit v korunách. Spotify či jiné hudební předplatné si podle IFPI platí již 1,7 milionu Čechů, což zní dost neuvěřitelně.
|
Původní cena |
Nová cena |
Individual |
5,99 € (144 Kč) |
169 Kč |
Duo |
7,99 € (192 Kč) |
229 Kč |
Family |
9,99 € (240 Kč) |
269 Kč |
Student |
2,99 € (72 Kč) |
89 Kč |
Spotify stejně jako jiné významné internetové služby propadly generativní umělé inteligenci. Ve streamování jej chce firma použít pro klonování podcastů z jednoho jazyka do druhého. Nejdříve se tedy hlas převede na text, ten se přeloží a hlasovým syntezátorem převede zpět na řeč, přitom se zachová barva hlasu původního mluvčího. Zcela jistě to v první generaci nebude uspokojivě fungovat, ale je to oblast, která se zlepšuje každým měsícem.
V říjnu 2023, kdy Spotify slaví 15. narozeniny, je služba dostupná ve více než 180 zemích světa. Má 551 milionů posluchačů, z toho 220 milionů předplatitelů. Katalog čítá přes 100 milionů skladeb, 5 milionů podcastů a 350 tisíc audioknih.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa bez reklam na devíti webech.
Chci Premium a Živě.cz bez reklam
Od 41 Kč měsíčně